Dešťová voda. Jak ji využívají české domácnosti?

Probíhající léto zatím neprovázely tak časté tropické teploty či dlouhá období bez srážek, jak tomu bylo v předchozích letech. Problematika sucha a s ním souvisejícího využívání různých zdrojů vody proto letos nerezonuje veřejným prostorem v takové míře. To ovšem neznamená, že není aktuální. Zadržování a využívání srážkové vody (dešťovky) domácnostmi má svůj dlouhodobý význam hned z několika důvodů: zpomaluje odtok srážek z území, šetří pitnou vodu a snižuje přetížení smíšené kanalizace. Když se lidé rozhodují, jak budou na svém pozemku s dešťovkou hospodařit, zvažují hned několik faktorů: fakt, že systém na zachytávání dešťovky vyžaduje investice do nadzemních či podzemních nádrží, čerpadel nebo zasakovacích zařízení, ale i různé možnosti využití na pozemku, nároky na prostor a estetiku. Roli v rozhodování také hrají náklady na údržby celého systému (např. filtrace, čištění, uchovávání vody v odpovídající kvalitě).

U novostaveb dnes vypouštění dešťovky do kanalizace nebývá povolováno vůbec a musí být tedy navržen nějaký systém její akumulace či zasakování. U ostatních rodinných domů však žádné takové požadavky nejsou. Domácnosti jsou také plošně osvobozeny od placení tzv. srážkovného, tedy poplatku za odvod srážkové vody do kanalizace, který platí firmy. Tudíž hospodaření s dešťovou vodou závisí čistě na jejich rozhodování.

Jak to mají české domácnosti s dešťovkou?

Tým IEEP, který je součástí Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, ve spolupráci se STEM prováděl v letech 2017, 2020 a 2023 srovnatelná reprezentativní šetření u českých domácností, která se týkala způsobů zadržování a využívání dešťovky a motivací k tomu. Do výsledků byly zahrnuty pouze domácnosti obývající rodinné domy nebo vily s více byty se zahradou. Dotazování probíhalo osobně, pouze v roce 2023 se jednalo o kombinaci online a osobního dotazování. Ve všech třech letech bylo dosaženo srovnatelného rozložení stáří nemovitostí (více jak 60 % objektů byla starší 30 let), proti předchozím průzkumům byl však v roce 2023 vyšší podíl respondentů žijících ve venkovské zástavbě a v malých obcích do tisíce obyvatel.

90 % domácností žijících v domech a vilách zachytává dešťovku

Dešťovka představuje doplňkový zdroj užitkové vody k vodovodu nebo studni. V roce 2023 napojení na veřejný vodovod uvádí většina (84 %) oslovených domácností v rodinných domech v obcích s veřejnou kanalizací či vodotečí. Tento podíl je tedy podobný hodnotám z průzkumu v roce 2017. Podíly domácností s kopanou či vrtanou studnou naopak mírně vzrostly (na 37 % u kopaných studen a na 15 % u vrtaných). V porovnání s předchozími průzkumy byli v roce 2023 v průzkumu více zastoupeni obyvatelé vesnic – neznamená to tedy, že lidé za posledních šest let překotně vybudovali velké množství studní, ale že na venkově je jejich existence jako doplňkového vodního zdroje častější.

Dešťovou vodu se různými způsoby a v různé intenzitě snaží zachytávat zhruba 90 % domácností žijících v rodinných domech a vilách, což je opět mírný nárůst v porovnání s rokem 2020. Možnost zachytávat dešťovou vodu do sudů či nadzemních nádrží aktuálně využívají tři čtvrtiny domácností. Do podzemních nádrží ji zachytává necelá pětina (17 %), přičemž se ve srovnání s předchozími lety jedná o téměř dvojnásobný podíl. Veřejná kanalizace odvádí alespoň část dešťové vody u více než poloviny domů (56 %). Odtok dešťové vody do obecního dešťového odvodného příkopu (vodoteče) má pětina (21 %) domů, do vodoteče na vlastním pozemku celá čtvrtina (26 %).

Města a vesnice: méně vody odtéká do veřejné kanalizace

Ve srovnání s minulými průzkumy je v roce 2023 patrná změna v mírném poklesu podílu domácností, které nechávají odtékat dešťovou vodu do veřejné kanalizace, a významný nárůst podílu těch, které pro její zachytávání využívají podzemní nádrže.

Pro vesnickou zástavbu je nadále častější napojení na vodoteč v obci nebo na vlastním pozemku. Stejně tak platí, že je pro ni méně časté napojení na veřejnou kanalizaci.

V případě městské zástavby sledujeme v čase významný nárůst podílu domácností, které uvedly, že dešťovou vodu zachytávají pomocí sudů a nadzemních nebo podzemních nádrží. Toto řešení se nejčastěji týká domácností, které mají k dispozici pouze veřejný vodovod, zatímco zachytávání do podzemních nádrží se častěji týká domácností napojených pouze na studnu (viz Graf 1).

Zachytávání dešťově vody do sudů se tedy v roce 2023 v porovnání s předchozími lety stalo široce využívanou možností, a to nezávisle na stáří domu. V případě novějších domů vidíme jasný nárůst u zachytávání dešťové vody do podzemních nádrží, a to více než dvojnásobný oproti poslednímu šetření (41 % oproti 17 % v roce 2020). Roli zde mohou hrát dotační programy, které instalaci podzemních nádrží u novostaveb podporují (např. Dešťovka).

Domácnosti řeší úspory i ekologické přínosy

Hlavním uváděným důvodem k zachytávání dešťové vody v roce 2023 byla stejně jako v minulosti finanční úspora (Graf 2). Zaléváním dešťovou vodou, případně jejím využitím uvnitř domu, se snaží ušetřit nadpoloviční většina domácností v rodinných domech. Téměř třetina (30 %) vyzdvihuje ekologické důvody, tedy vhodnost dešťové vody pro zalévání a šetření vodou. Skladba důvodů vedoucích k zachytávání dešťové vody se oproti předchozím letům změnila pouze nepatrně, hlavní motivace je stále ekonomická. Dodejme však, že opět vidíme pokles podílu domácností, které uvádí, že dešťovou vodu vůbec neshromažďují na aktuálních 10 %.

Co by lidi motivovalo s dešťovkou hospodařit ještě lépe?

V případě, kdy respondenti měli možnost vybrat okolnosti, které by je přiměly k většímu využívání dešťové vody na jejich pozemku, byla nejčastější motivací možnost získat dotace na nádrže a zařízení pro zadržování dešťové vody (Graf 3). Tuto variantu uvedla v roce 2023 téměř pětina respondentů. Zastoupení ostatních testovaných možností jako výrazné zdražení pitné vody či slev na stočném uvedlo jako potenciální motivaci jen 12 % lidí, ostatní možnosti zůstaly na méně než 10 %. Výrazné zvýšení využívání dešťové vody v současnosti zcela vylučuje desetina (9 %) domácností.

Častou odpovědí v úvahách na výrazně vyšší využívání dešťové vody je nejistá odpověď „nevím“, kterou zvolila téměř třetina domácností (29 %). Jedno z možných vysvětlení je průběžně narůstající podíl domácností, které dešťovou vodu zachytávají, rozšíření jejího zachytávání do nadzemních nádrží a nárůst počtu domácností v novějších stavbách, využívajících podzemní nádrže - tedy že skoro třetina domácností vidí své další možnosti nakládání s dešťovkou jako vyčerpané, tedy že nemohou či nechtějí dělat více.

Ze srovnání je také zřejmé významné snížení podílu těch, pro které je nejsilnější motivací výrazné zdražení pitné vody. Je pravděpodobné, že v kontextu vývoje inflace, a především zdražování cen energií je cena za pitnou vodu vnímána méně dramaticky, a tedy i její síla jako motivátora je tím ovlivněna. Naopak je poněkud častější motivace slevami na stočném.

Hlavní zůstává snaha ušetřit

Z výsledků za uplynulých šest let vyplývá, že zachytávání dešťovky do nadzemních nebo podzemních nádrží české domácnosti praktikují stále častěji. Nejrozšířenější volbou jsou přitom nadzemní nádrže. Zejména u novostaveb se pak významně zvyšuje množství podzemních nádrží.

Volbu typu a velikosti nádrží ovlivňuje, jaký využívá domácnost doplňkový zdroj vody (např. studna) a také to, kolik dešťovky domácnost spotřebuje, nejčastěji k zalévání).

Stejně jako v předchozích letech je v roce 2023 hlavní motivací k zadržování dešťové vody snaha ušetřit. Neplatí již však, že by výrazné zdražení pitné vody fungovalo jako nejčastější motivace k většímu využívání dešťové vody na pozemku či v domě. V současnosti by k takovému kroku pětinu lidí motivovaly dotace. Necelá třetina si v současnosti není jistá, který z uvedených důvodů by ji přiměl k většímu hospodaření s dešťovou vodou.

---

reklama

---