https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/pred-rokem-jsem-svepomoci-zakopal-nadrz-pro-destovou-vodu-pod-zem.jaka-je-ma-zkusenost
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Před rokem jsem svépomocí zakopal nádrž pro dešťovou vodu pod zem. Jaká je má zkušenost?

12.5.2021 17:32 | PRAHA (Ekolist.cz)
IBC kontejnery by vyšly laciněji, my je ale nechtěli. Zakopali jsme proto svépomocí nádrž pod zem.
IBC kontejnery by vyšly laciněji, my je ale nechtěli. Zakopali jsme proto svépomocí nádrž pod zem.
Foto | Martin Balcar
Před rokem jsem na tomto místě psal o instalaci nádrže o objemu 3,3 m3 v Praze se střechou o velikosti 80m2. Osobně mě velmi překvapila diskuze pod článkem, kde se ukázalo, že i udělání nádrže na vodu vlastními silami s dotací „Dešťovka“ od SFŽP, která je tu pro všechny (nejenom pro Prahu), může vzbudit polemické až skoro nepřejícné komentáře. Rád bych všechny ubezpečil, že jsem nádrž kopal se svou rodinou rád namísto času stráveného v tou dobou zavřených posilovnách. Co jsme opravdu na zahradu od počátku nechtěli, bylo řešení typu „několik IBC nádrží“. To by samozřejmě vyšlo na zlomek peněz.
 

Rád se nyní podělím o zkušenosti za první rok chodu. Celkově jsme s fungováním spokojení a popíšu pár drobností, na které bych si dal příště větší pozor.

Tou první otázkou, kterou bych řešil daleko důkladněji, je výběr čerpadla. Je to zcela klíčová věc. Díky eternitové střeše a stromům v okolí se nádrž zanáší čímsi, co konzistencí připomíná gel až šlem (na jaře pěna z pylu, následně sliz z mechů). Velmi pomohlo dát do síta nádrže cca 5 cm molitanu, který čistím každý měsíc od směsi prachu, pylu. To by dodané síto určitě pustilo dál. Na podzim přibylo ještě listí, žížaly a brouci.

Čerpadlo jsem na doporučení nedal úplně dno, kde je po roce opravdu kaše, ale na cca 10 cm vysoký otočený keramický květináč, aby čerpadlo nebralo vodu úplně ze dna. Pro vyčištění „kaše ze dna“ jsem se rozhodl koupit ještě jedno kalové čerpadlo (cca 1000 Kč). Tlakovou vodou jsem minulý týden nádrž zevnitř umyl, očistil stěny koštětem a odčerpal vodu kalovým čerpadlem, protože mé standardní čerpadlo by se mohlo zanést. Nutno poznamenat, že do nádrže se dá velmi dobře vlézt i s malým žebříkem.

Molitanový filtr zachytává pyl a prach.
Molitanový filtr zachytává pyl a prach.
Foto | Martin Balcar

Přesto mám kolem čerpadla nyní největší problém – firma mi dodala bezplovákové samospouštěcí od firmy Gardenna (jistě kvalitní firma), ale po zimě přestala fungovat pojistka proti chodu naprázdno, takže jej nyní reklamuji. Toho jsem se obával nejvíc, protože elektrický přívod k čerpadlu je vedený cca 10 m dlouhou trubkou a nevím, jak se bude dařit jej dostal ven a následně zpětně zase dostat novou šňůru, protože v této vodící trubce je ještě uložena hadice. I z toho důvodu bych ocenil čerpadlo více odolné, klidně dražší, možná i s plovákem. Prostě se zřejmě interní spínač na výšku vody zasekl či odešel (ucpal? zalepil?), což je po prvním roce opravdu brzy.

Druhou nepříjemnou drobností je to, že ne vždy po otočení kohoutu čerpadlo automaticky spustí zavlažování – jednou za deset otočení se nestane nic a je nutné vytáhnout a znovu dát vidlici do zástrčky. Že by problém s membránou? Pak vše běží. Není to nijak obtížné, přesto jsem v nefunkčnosti nenašel logiku. Je prostě možné, že čerpadlo není obecně nejlepším kouskem a nové, které dostanu, vše vyřeší.

Po sečtení všech čísel si dovolím tvrdit, že 80m2 střechy přineslo za rok přes 40 m3 vody. Na snímku měřáku je jen 24 kubíků, protože jsme v létě omylem měřák resetovali. Drobnou nevýhodou měřáku (zase od fy Gardenna - vypadá to, že jsem si na ně zasedl, ale jinak jsem s jejich výrobky nadmíru spokojen) je fakt, že při kapkové závlaze je průtok pod rozlišovací schopností 0,1 l za minutu. To mě ale velmi překvapilo, protože během noci vypustíme do kapkové závlahy třeba půl nádrže a měřák napočítá nulový průtok. To musí být určitě průtok vyšší. Čekal bych jej skutečně o něco citlivější.

24 kubíků. V létě jsme měřák omylem resetovali.
24 kubíků. V létě jsme měřák omylem resetovali.
Foto | Martin Balcar

Poslední poznámka se netýká technologie, ale vnější úpravy okolo nádrže. Ač jsme se snažili obsyp nádrže pěchovat, za rok se propadl místy až o 15 cm, což jsme vyřešili jednoduše dosypáním a novým výsevem trávy. S tím je třeba počítat a pokud vám při výkopu zbude přebytečná zemina, neodvážejte ji všechnu (tuto chybu jsme udělali my), ale kvalitní skrývku si nechte na dosypání zhruba po roce.

Kromě těchto drobností mám s nádrží jen nejlepší zkušenosti. Výšku nádrže sleduji mechanicky a když je plná a prší, dám na trávník rozprašovač a po dobu deště zalévám trávník (někdo by řekl, že do něj prostě akumuluji přebytečnou vodu). Jen málokdy se stalo, že voda přetekla, pak jde do zásaku na pozemku. Na trhu zatím chybí cenově dostupné měřáky hladiny vody v takových nádržích, resp. nenašel jsem žádný, který je v rozumné cenové hladině.

Tak držím palce všem dalším nadšencům a kdo váháte, dejte se do toho!

P.S.: Psáno v neděli 2. května po vydatném dešti, který Praze přinesl ca 30 mm srážek, což včera zcela prázdnou nádrž naplnilo po okraj.


reklama

 
foto - Balcar Martin
Martin Balcar
Autor se věnuje komunikaci a PR v Českobratrské církvi evangelické.
 twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (77)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MF

Mirek Frank

12.5.2021 10:43
Již rok bojuji s tím, že mám zahradu stále mokrou, bláto je v podstatě permanentně celý rok, protože stále prší. Proč tu vodu čerpáte, kde jí využijete?
Odpovědět

Jirka Černý

12.5.2021 10:58 Reaguje na Mirek Frank
Mám to stejné, dvůr se nedá přejet náklaďákem už 3/4 roku.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

13.5.2021 14:35 Reaguje na Jirka Černý
Pánové, kéž byste se se mnou mohli o tu vaši přebytečnou vodu podělit...
U mne se naplno projevuje "srážkový stín Krušných Hor" a bojuji o každý litr. Ze všech střech i terasy mám okapy svedené do nádrží - a nestačí to.
Zvětšit kapacitu nádrží nemá smysl, protože k čemu další nádrž, když ji déšť nenaplní?
Je vidět, že rozdíly mezi obastmi jsou fakt velké. Ze středu vámi uvedeného trojúhelníku je to k nám zdánlivě zanedbatelných 32 km...
Odpovědět
Martin Balcar

Martin Balcar

12.5.2021 11:22 Reaguje na Mirek Frank
Zdravim....vyuzivam k zalevani zahrady, ktera uz neni v lete vyprahla, podmacenanurcite neni....a take plnim jezirko, ktere slouzi ptakum a hmyzu....z nej se odparuje dost vody, takzr pozere tak 300 litru tydne.
Odpovědět
MF

Mirek Frank

12.5.2021 19:12 Reaguje na Martin Balcar
Mám hlavně brambory, saláty, mrkev, rajčata, květák, dýně, cukety a desítky ovocných stromů. Bojuji s plísněmi a vlhkem, nezalévám, to by nemělo smysl, bydlím v suché oblasti trojuhelníku Kladno, Slaný, Kralupy, ale nikdy mi nic neuschlo. Přes pozemky mi vede potok, ale vodu z něj neberu, není to potřeba. Tak že zakopávat plastovou bandasku mi nedává smysl. Dnes mi napršelo do bahnité zahrady dalších 20mm vody, hrůza!
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

12.5.2021 22:33 Reaguje na Mirek Frank
To jste posledních pár let docela výjimka. Posledních pár let řeším, co zalévat a co nechat uschnout :-(.
Odpovědět
AM

Anežka M

13.5.2021 10:30 Reaguje na Mirek Frank
Tak asi záleží nejenom na oblasti, ale i na podloží.

U nás jsme na vápenci, kterým všechna voda prohrčí kamsi do hlubin krasu ať jí spadne kolik spadne; výmluvný fakt: barák je starý, nemá žádnou hydroizolaci, ale nic nevlhne a hladina spodní vody to je v naší oblasti něco jako Yetti, všichni o ní mluví ale nikdy ji nikdo neviděl...

Aspoň že vínu se tu daří :)
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

13.5.2021 17:04 Reaguje na Mirek Frank
Pročpak asi nám ta redakce Ekolist.cz, nenapíše místo o blbosti, jakou je zalévání rostlin na zahradě ledovou vodou z podzemních nádrží, nevysvětlí proč od loňska, místo 500letého sucha, každou chvíli prší a meteorologové dokonce upozorňují na možnost záplav (někde opravdu občas nastanou)? O tom suchu v souvislostí se změnou klimatu v důsledku činnosti lidí, takových, jako je topení v zimě, osobní doprava automobilem uvedl stovky článků. Při tom redakce velkoryse přehlížela, létání sem a tm několikrát do roka na dovolenou, max. desetidenní, kvůli hypertrofovanému turismu, na tísícíkilometrové vzdálenosti. Také stejně velkoryse přehlížela dopravu zboží po celém světě sem a tam a zase zpět, po moři i ve vzduchu.
Teď, když to sucho jaksi nepřišlo, mlčí o tomto tématu, jak zařezaná. Je totiž těžké přiznat,že ve skutečnosti ani ti věhlasní klimatologové ví určitě jen to, že neví o klimatu vůbecnic, kromě toho, že to, čemu říkáme klima, prostě je.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

13.5.2021 17:06 Reaguje na Jiří Daneš
... uvedl Ekolist.cz ...
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

13.5.2021 22:55 Reaguje na Jiří Daneš
Ale nebojte - to sucho přijde.
Ale pokud si vzpomínám, tak neříkali, že bude 500 leté sucho, ale, že pokud nebudou srážky, tak hrozí.

A nevím jak kde, ale v loni na jaře alespoň u nás v květnu skotu na pastvinách dováželi seno, protože tráva nerostla, výsevy jím zaschly. A květnové deště už nezachránily objem trávy na seno a senáže, které probíhají v červnu.
Jinými slovy - strašně rychle zapomínáte jak suchá bylo předjaří a první polovina jara 2020.
Ale doufám, že alespoň pěstujete ředkvičky.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.5.2021 11:49 Reaguje na Pavel Jeřábek
Jsem na pěstování čehokoliv už příliš starý, nechá vám to na mých potomcích. U nás v květnu seno na pastviny nedováželi, loni ani jindy. Ve městě kde dožívám, je sice dobybytků dostatek, odkonce i zvolených, ale nepasou se na louce, nýbrž na veřejných financích z městské pokladny.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.5.2021 11:50 Reaguje na Jiří Daneš
Jo, takže ono je to jak kde.
Odpovědět
Rz

Roman z Vysočiny

15.5.2021 16:21 Reaguje na Mirek Frank
Jeee tak letos už 7. rok jaro výjimečně suché, napršelo až předevčírem, i radnice psala o suchu a nutnosti šetření vodou, vždyť za 1. čtvrtletí napršelo jen kolem 60 mm, to by bylo za rok kolem 250 mm, lokalita Vysočina, ale JV cípek u JMoravy. Bez nádrží to do budoucna rozhodně nepůjde, jak je ale vybudovat v krajině a zalesnit ji a zakeřit, aby se to vyplatilo, to je správná otázka.
Odpovědět

Viktor Šedivý

12.5.2021 11:14
Náklady 40 tisíc bez práce, výkopové práce cca deset člověkodní.
Provozní náklady elektřina, čištění, opravy.
-
Získal jste 40 kubíků vody v ceně cca dvou tisíc korun.
Nemohu se zbavit dojmu, že finančně je to nesmysl, získaná voda pokryje provozní náklady ale na splacení počáteční investice opravdu mnoho nezbyde.
Návratnost je někde poblíž nekonečna.
Odpovědět
Martin Balcar

Martin Balcar

12.5.2021 11:24 Reaguje na Viktor Šedivý
Chapu, mam to ale skutecne tak, ze me bavi fakt, ze voda neutika do reky. Jinak voda za 2 tisice je bez stocneho, ktere se tez musi platit, protoze nemam venkovni vodomer.
Odpovědět
JK

Josef Kasl

12.5.2021 11:36 Reaguje na Martin Balcar
To je chvályhodné a palee nahoru, nicméně ještě lepší by bylo, kdyby se ta voda u vás měla kam vsakovat do půdy, tam totiž nejvíce chybí - takový mrtvý anglický trávník (který je teď všude, hrozná porevoluční móda) opravdu moc vody vsáknout nezvládne.
Odpovědět
JK

Josef Kasl

12.5.2021 11:38 Reaguje na Josef Kasl
omlouvám se, zpětně jsem si přečetl váš comment výš, k čemu vodu využíváte, tedy beru můj příspěvek zpět a jen více takto smýšlejících lidí!
Odpovědět

Viktor Šedivý

12.5.2021 11:53 Reaguje na Martin Balcar
Ano, v článku o kopání jste napsal, že jde o projekt ekologický nikoli ekonomický (druhý vodoměr by se Vám vrátil podstatně rychleji). K tomu bych snad jen konstatoval, že pokud něco je drahé, nejspíš to spotřebovalo hodně zdrojů a ví bůh jak je to s nějakou "ekologií".
-
-
Za poctivé bych tedy pokládal jasně říct, že podobné projekty jsou zcela jednoznačně čistě ztrátové, o jejich "ekologičnosti" lze s úspěchem pochybovat - ale když si to dělám za své sobě pro radost, každému je po tom houby.
Jiná situace je, když se na to čerpají dotace, nechat si platit své záliby z veřejných zdrojů pokládám za poněkud nevkusné - i když samozřejmě, hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere. A úplně za hranicí je nechat to celé stavět z veřejných peněz, takové plýtvání je už podle mne dost přes čáru.

P.S. těch zakopaných pár kubíků pro zálivku provozuju u domu už hodně let a přestože jsem také kopal sám, je to sakra drahá voda ;-)

Odpovědět
JK

Josef Kasl

12.5.2021 12:11 Reaguje na Viktor Šedivý
ad "o jejich "ekologičnosti" lze s úspěchem pochybovat" - tady si dovolím polemizovat, protože dešťovou vodu, která odteče přímo do řeky nebo do jiné vodoteče a nevsákne se do půdy, prostě nejde jinak nahradit a v zemi pak chybí. A to nejsem žádný zelený eko-něco, naopak.
Dotace jsou zlo všechny, ale to zde nechci rozebírat. Na druhou stranu máte úplnou pravdu s tím "hloupý kdo dává...".
Odpovědět

Viktor Šedivý

12.5.2021 12:58 Reaguje na Josef Kasl
Pokud místo nádrží necháte za řádově nižší (investiční i provozní) náklady vodu zasakovat, přírodu neošidíte.

-
Ten hloupý, který dává, jsme my všichni, kteří dotační programy krmíme. (Proto jsem nikdy o žádnou dotaci nežádal.)
Odpovědět
JK

Josef Kasl

12.5.2021 13:28 Reaguje na Viktor Šedivý
Ano, v tom smyslu (vsakování na pozemku) mám příspěvek výše.

ad dotace - to máte pravdu, ale nevezmete-li vy, vezmu stejně někdo jiný. Bohužel to nefunguje tak, že by se peníze "vybrané na dotace" vracely na něco jiného. Morálně je samozřejmě váš přístup ušlechtilý, ale vžijte se třeba do pocitu takového starosty, který by z téhož důvodu o dotace nežádal...
Dotace považuji za největší systematické zlo porevoluční doby, nejhorší na nich je, kolik peněz se "prošustruje" cestou k příjemci a následně i samotnou nehospodárností příjemce (často ne jeho vinou, ale vinou dotačních podmínek).
Odpovědět
PK

Pavel Karel

12.5.2021 13:15 Reaguje na Josef Kasl
Zdravím místní ekonometry - ono lze upřímně velmi obtížně vypočítat tu "návratnost" resp. veřejný zájem (dotace), pokud se neoliberální kapitalismu globálně provozuje se skrytými náklady (externalitami) a kapitalistům plynou jen zisky (náklady se socializují). Pokud by za průmyslovou výrobu, globální i místní dopravu a postmoderní zábavu (lyžování na umělém sněhu) měli znečišťovatelé férově platit, bylo by dost dotací na takovou nádrž "do každé rodiny". Ale když se globálně honí pouze (ne) čistý zisk, růst růstu a "návratnost", smysl takových (mini)projektů zůstává majoritě zastřen...
Odpovědět

Viktor Šedivý

12.5.2021 14:07 Reaguje na Pavel Karel
Blablabla, ztlumte svoji nenávist.

Pokud postavím něco za mnoho desítek tisíc, několik málo set až tisíc mne stojí roční údržba - a výsledný produkt je zhruba za dva tisíce, je zřejmé, že se vstupní investice nikdy nevrátí.

Je tedy žádoucí podobné nápady nechat jen tam, kde si to někdo provozuje pro své soukromé potěšení (a za své peníze) nebo tam, kde je taková nouze o vodu, že je i drahé zachytávání nepříliš čisté vody výhodnější než dovoz.

Je naopak zcela nežádoucí vymýšlet zdanění ideologicky nevyhovujících činností a z nakradených peněz platit zelenými myšlenkami vynucenou výstavbu ekonomických nesmyslů jako jsou ve většině tyhle nádrže.
Odpovědět
JH

Josef Hejduk

12.5.2021 17:28 Reaguje na Viktor Šedivý
Pane Šedivý, zřejmě bydlíte v paneláku a o zahradničení nemáte ani páru.
Odpovědět

Viktor Šedivý

12.5.2021 19:04 Reaguje na Josef Hejduk
Nevím, z čeho na to usuzujete. Jsem ten případ, který si ze zvědavosti podzemní zásobárnu dešťovky na zalévání (za své) postavil a po letech používání mohu konstatovat, že je to ekonomický nesmysl.

Žádný z případů o kterých jsem kde četl nesplňoval ani zdaleka byť jen nejmírnější kritéria na účelné využití prostředků. U soukromých je mi to jedno, u veřejných mi to samozřejmě vadí - a tuplem mi vadí, když se někdo takovým rozhazováním peněz např. na veřejných budovách ještě chlubí.
Odpovědět
AM

Anežka M

13.5.2021 10:21 Reaguje na Viktor Šedivý
A co odlišné vlastnosti dešťovky a kohoutkové vody, to počítáte jako relevantní důvod?

U nás je kohoutková voda tvrdá, s vysokým obsahem vápníku a železa, navíc hodně chlorovaná. Na intenzivní zalívání to není zrovna ideál, byl to jeden z důvodů proč jsme nádrž (svépomocí, bez dotace) stavěli - abychom získali měkkou vodu pro zahradu.

Ekonomicky je to samozřejmě nesmysl.
Odpovědět

Viktor Šedivý

13.5.2021 17:52 Reaguje na Anežka M
To samozřejmě také může mít smysl - ale zase nejde o žádné úspory, záchranu přírody ani žádné jiné "ušlechtilé a pokrokové" nesmysly ale o investici do záliby.

Ovšem třeba v Praze, kde z kohoutku teče buď Želivka nebo Jizera ...
Odpovědět
TW

Tomáš Wünsch

13.5.2021 21:03 Reaguje na Viktor Šedivý
Předpokládám, že v nákladů máte zahrnuty i všechny ty přímé i nepřímé dotace vodárenským korporacím...
Anebo so myslíte, že vykopat 100km dlouhý vodovod a čistírny je levnější, než 10m a molitanový filtr?
Odpovědět

Viktor Šedivý

14.5.2021 09:48 Reaguje na Tomáš Wünsch
Ano, může to být levnější, protože jedním protečou každý rok desítky milionů kubíků právě tehdy, když je potřebuji, zatímco druhým čas od času náhodně jednotky kubíků vody. A to pomíjím kvalitu produktu.
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

12.5.2021 22:43 Reaguje na Viktor Šedivý
Podstatnou část příspěvku, na který reagujete, jste přehlédl. Nejde o ten kapitalismus, ale o externality.

Druhý důležitý bod v úvaze je, že když přijde sucho, tak je typicky zakázáno odebírat vodu pro zálivku - a naakumulovaná dešťová voda tak může být to, co vám zajistí přežití rostlin, které mohou mít hodnotu také v řádu desítek tisíc korun (záleží na tom, co má kdo na zahradě). A to se najednou sakra rychle vrátí.
Odpovědět

Viktor Šedivý

12.5.2021 23:23 Reaguje na Tomas Peltan
Externality? Pokud se nepohybuji v oblasti s extrémním nedostatkem vodních zdrojů, těžko nějaké najít.

Druhý bod je poněkud mimo - pokud je dlouhodobé sucho, nejspíš už toho v nádržích nebudete mít mnoho, leda byste je používal výhradně jako rezervu a do poslední možné chvíle zaléval z vodovodu.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

13.5.2021 14:45 Reaguje na Viktor Šedivý
No vidíte - a já to dělám úplně opačně. Dokud vystačí nachytaná dešťovka, zalévám výhradně jen s ní, protože
a) je pro zálivku jednoznačně mnohem vhodnější
b) mi připadá jako zhovadilost lít vodu, která byla pracně nákladně upravována, aby byla pitná, na zahradu.
Teprve když dešťovka dojde, už se pak holt nedá nic dělat - a než nechat zeleninu uschnout, použiji vodu z řadu, ač nerad. Trávník nezalévám, to mi přijde opravdu jako hřích (taky podle toho vypadá... )
Odpovědět

Viktor Šedivý

13.5.2021 17:46 Reaguje na Karel Ploranský
Samozřejmě, jenže tím padá využití nádrží zmiňované výše Tomášem Peltanem - když obec zakáže zalévání z vodovodu pro dlouhotrvající sucho, budete už stejně mít v nádržích jen trochu kalu u dna.
Odpovědět
TW

Tomáš Wünsch

13.5.2021 20:57 Reaguje na Viktor Šedivý
Aha, takže dotace na nádrž za 40 tisíc je ekonomický nesmysl, dotace na zpracování vody na pitnou, kterou pak budeme zalévat, za 40 milionů není. A protože hrozí sucho, stát zadotuje i stavby vodovodů za 400 milionů, by se "bojovalo s klimatem"...
Pokud si myslíte, že zpracování vody z vlastní střechy je ekologicky i ekonomicky dražší, než její čerpání z artézkých studní či přeprava z desítky až stovky km vzdálené přehrady, pak jsem rád, že nejste můj šéf...
Odpovědět

Viktor Šedivý

14.5.2021 10:05 Reaguje na Tomáš Wünsch
No tak si to zpracování vody ze střechy spočítejte. Nevychází to ani tam, kde si instalaci dělá člověk částečně svépomocí (a část nákladů tedy při výpočtu ne úplně korektně zanedbá), natož při investiční akci na nějaké obecní budově atp.

Upravenou vodu z řeky dostanete domů většinou za nějakých (velmi zhruba) padesát korun v perfektní kvalitě.
Zkuste rozpočítat investici do nádrží na dešťovku a provozní náklady do těch pár kubíků, které získáte.
Myslím, že budete blíž u pětistovky než u padesátky.


Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

13.5.2021 23:12 Reaguje na Viktor Šedivý
Zachytávání srážkové vody dělali naši předci po staletí a nikdy toho moc nelitovali, protože tu vodu měli po ruce, pro praní, zalévání byla lepší než ze studní, a blíž než z potoka či rybníka. Možná, že kdybyste dostal na záda "váhu" a dvě vědra a vodu ke kedlubnám si přinesl na zádech, tak byste o ztrátové ceně za nádrže hovořil jinak.
Soukromá zahrada ve zastavěné ploše města ve své podstatě ve svém okolí příznivě ovlivňuje mikroklima města.
Odpovědět

Viktor Šedivý

14.5.2021 10:13 Reaguje na Pavel Jeřábek
Ano, já mám rád poněkud vlhčí klima. Proto mám také nádrže na dešťovku. Co nejde do nádrží, zasakuji. V zahradě se daří spíše rostlinám stínomilným a vlhkomilným ;-)

Tím se ale nic nemění na tom, že mne ten kubík z nádrže přijde mnohem dráž, než za kolik je ho schopen dodat městský vodovod.

A protože cena produktu je odrazem energií a surovin spotřebovaných při jeho výrobě, rozhodně si netroufám tvrdit nic o ekologičnosti ani ekonomičnosti svého počínání.
Odpovědět

Pavla Žídková

12.5.2021 16:27 Reaguje na Viktor Šedivý
Je to jednoduché - v současné době již není možné bez využití dešťovky a zásaku (nemáte-li někoho, kdo vám napíše odborný posudek, že vsakování není na vašem pozemku možné) zrealizovat novou stavbu. Mně se tedy také příčí používat na zálivku pitnou vodu, a což někde, kde ta voda prostě není? U nás je vody v této chvíli dost, ale v části republiky je s ní při každém přísušku problém.
Odpovědět

Viktor Šedivý

12.5.2021 19:11 Reaguje na Pavla Žídková
To je právě ten klam. Pokud pitná voda není zrovna z hlubinných vrtů ale vyrábí se z říční vody, nejde o nijak vzácný zdroj a má smysl porovnávat náklady - no a tady to nevychází pro dešťovku nijak výhodně. Na těch obvyklých cca 50 korun za kubík (třeba Praha) se se zachycenou deštovou vodou prostě nedostanete.

Pak má smysl spíš zalévat z vodovodu a okap vyvést do zásaku.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

13.5.2021 23:26 Reaguje na Viktor Šedivý
Jenže sranda je v tom, že si vůbec neuvědomujete, že odčerpáváním vody z povrchového zdroje ve své podstatě šidíte o vodu krajinu pod takovým odběrem. Ne nadarmo jsou stanoveny minimální průtoky, které musí správci vodní nádrže zachovat. K nám se voda vede 60 km (ještě jsem na studni, ale je to poslední roky kritické, pořád jsme přes dva metry pod normální stav před 30 roky.
Vsakování je u nás obtížné, máme mělké půdy na obtížně propustném podloží. A co odteče do kanalizace, vteče do ČOV, kterou to nezřídka při průtržích vyplaví, a nebo odlehčovací kanalizací odtéká splašková voda do povrchových vod (má to mnoho obcí, jen se o to nemluví). Takže nádrže, které zachytí srážkovou vodu z pevných ploch mají vyšší hodnotu, než jen nádrž na zálivku a mytí sekačky.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

13.5.2021 23:04 Reaguje na Viktor Šedivý
Zapomínáte k příjmům započítat hodnotu upravené, stále zelené zahrady, která v místě nabízí vlhčí vzduch.
A za další, cena pitné vody poroste, a přijdou k tomu daně za dešťovou vodu vypouštěnou do věřejné kanalizace.
Další co je třeba započítat, tak pokud je v místě smíšená kanalizace, tak o takto zachycenu srážkovou vodu se snižuje nátok splaškových vod smíchaných se srážkovou vodou do ČOV.
A v neposlední řadě - pokud v Praze a značné části Středočeského kraje nahradíte pitnou vodu srážkovou vodou, posilujete vodní režim v krajině v oblasti části od přehrady Švihov minimálně k Vltavě a oblasti Káraného na Jizeře.
Z mého pohledu jen porovnávat náklady na stavbu nádrže s porovnáním ceny pitné vody použité na zálivku, případně údržbu zahrady, někdo má šanci i na WC apod., je moc laciné srovnání.
Odpovědět
JK

Josef Kasl

12.5.2021 11:31
Střecha 80m2, průměrný roční úhrn srážek okolo 600mm (dle lokality a roku), 80m2 x 0,6m = 48m3, což zhruba odpovídá průtokoměru. To jste opravdu nemusel měřit...
Stejně tak ale 30mm srážek na 80m2 střeše nemohlo naplnit úplně prázdnou nádrž 3,3m3 až po okraj :-;
Jinak Gardena se píše s jedním n a opravdu se nejedná o kvalitní zařízení, jsou to prostě jen domácí hobby stroje. Zkuste si na jejich stránkách sehnat nějaké bližší technické informace o jejich výrobcích - nedohledáte, chybí, nejsou ani v pdf datasheetech, jsou tam uváděny jen základní údaje a milión reklamních žvástů. A na případné technické dotazy ohledně parametrů výrobků Gardena zásadně neodpovídá.
Odpovědět
RK

Robert Kubíček

12.5.2021 12:17
Základní problém je - a budu kritický - ta Gardena .) Já mám 8m3, instalace 2016, střecha 280m2, taška režná, náklady 58000,- roční úspora na zalévání, praní a splachování toalety cca 7000,-. Na doporučení jsme instaloval čerpadlo Dab Diverton a italský gelový filtr, vše do pevných trubek + expanzní nádobu 5l /hlavně kvůli čerpadlu a natékání splachovadel/ a mohu říct, že to běží velmi solidně.
Bonusy shrnu asi takto:
úspora peněz za stále vyšší vodné
zásoba vody pro 4 lidi na výše uvedené cca 2-3 měsíce (ověřeno i v suchém létě)
měkká voda na praní /i v toaletách je to poznat, nedělá se tolik kamene/
výrazný ekologický pocit (splachovat pitnou vodou je prostě prasárna).
Jámu hloubil bagr, takže měla ostřejší okraje, sesypávání bylo jen lokální, ve formě jakýchsi jeskyňek a děr, žádný plošný pokles - cca 32 kolečka dosypu.
NEnechte se ošálit mokrou zahradou, 2020 byl extrémní, čekla bych spíše opačně vypadající roky.

Takžeza mě rozhodně pozitivní.
Odpovědět

Jirka Černý

12.5.2021 12:28
Já bych to zhodnotil v duchu kdo si hraje nezlobí, samo je to ekonomický nesmysl, ale většina z nás co má barák si občas ráda zakutiluje a udělá něco obdobného. Já jedu na tři kubikovky které naplnim ze studny cca 180 cm hluboké, dva dny se to ohřívá na slunci a jde to samospádem dětem do bazénku z kterého se voda po pár dnech opět samospádem použije k zálivce.
Jeden důvod proč bych si to já pořídil: žiju na malé vsi do které je odevšad daleko a když jsem viděl "zásah" místních hasičů začal jsem to trochu zohledňovat, v létě kdy je vše vyprahlé, za barákem lán suchého obilí stačí opravdu málo k požáru. Takže v mé konkrétní situaci bych to bez nadsázky bral jako protipožární opatření.
Odpovědět
VS

Vladimír Sýkora

12.5.2021 13:13
Doplním svoji zkušenost, zakopal jsem v únoru 2020 nádrž 6m3, svody jsou ze dvou střech celkem 180m2 plochy, peníze komentovat nebudu, to byste se samozřejmě smáli, ale na druhou stranu vodovod nemáme, pouze kopanou studnu 8m hloubky, (a jsem rád, že utáhne celý dům s úpravnou vody, pro údržbu zahrady 2.500m2 už by to nestačilo), naštěstí jako naschvál od května 2020 sucho v podstatě skončilo. Jsem s tím hodně spokojený (hlavně manželka si může zalívat, jak se jí zlíbí a já nemusím řešit hladinu ve studni), čerpadlo gardena je stejný jako popisuje autor (zřejmě stejný výrobce jímky), po roce jsem jen vyčistil legrační vstupní filtr a taky nasávání u čerpadla. Spínání čerpadla poklesem tlaku je utopie (přesně jak je popsáno v článku), vyřešil jsem to dálkově ovládanou zásuvkou připojenou na wifi, kterou zapínáme z telefonu a je to ok. Dotace jsou samozřejmě zlo o to větší, že ve variantě bez splachování jsem nemohl dokončení stavby domu stihnout a splachovat jsem dešťovou vodou opravdu nechtěl a nechtěl jsem ani takový dvojí systém rozvodů v domě budovat, tak aspoň moje dotační svědomí zůstalo čistý :)
Odpovědět
HD

Hanny Dub

12.5.2021 13:46
pár nádrží na deštovku už jsem realizoval, zkušenosti s plastovými nádržemi moc dobré nemám, pokud je spodní voda, deformují se a mají snahu vyplavat, za mně je mnohem lepší beton, buď přímo prafabrikát jímka, nebo skruže. Ano usazení je náročnější, ale pak přes to můžete jezdit tankem, životnost na generace, problémy se spodní vodou pasé. Problém s usazeninami řeším předsazením menší kalové nádrže ze skruží s betonovým dnem a přepadem do hlavní jímky, tuto kalovku jednou za rok vyčerpám i s bahnem a voda je jak křištál. Co se týče čerpadel, osazuju profi šnekové čerpadlo, hladinový spínač a do baráku jen tlakovou nádrž, tlakový spínač a škatule s jističem. Gardena je jen hobby.
Odpovědět
PE

Petr Eko

12.5.2021 13:49
Možná námět pro autora a další - do chráničky bych osobně položil jen klasický elektro kabel, někde vedle nádrže udělal zásuvku (IP krytí proti dešti) a do ní teprve zapojil zástrčku čerpadla. Tím se odstraní problém s případnou reklamací čerpadla, kdy kabel nejde vyndat.
Odpovědět
ab

art b

12.5.2021 14:15
Sice hezky napsaný článek ale jsou v něm nepřesnosti a docela velké :-D Mám nádrž 3,3m2 , Kapková závlaha má spotřebu 0,1l za minutu a když je zapnutá tak v klidu vypustím půlku nádrže ??? Tak pokud kapková závlaha pracuje s 0,1l za minutu tak za hodinu to je 6l za 10 hodin 60l aby jste vypustil polovinu nádrže kapkovou závlahou což je 1650 litrů tak by kapková závlaha musela běžet 275 hodin . Pokud by jste chtěl toto množství vody vypustit přes noc tak když bude závlaha zapnutá 10hodin tak průtok by musel být 2.75l za minutu
Odpovědět
Martin Balcar

Martin Balcar

12.5.2021 17:34 Reaguje na art b
Zdravím,
nepíšu to, jak píšete - naopak se sám pozastavuji nad nepřesností měřáku. prsotě malý průtok do kapkové závlahy měřák nebere vůbec dobře.
Odpovědět
PB

Petr Bartůněk

12.5.2021 14:52
bohužel celý článek je silně zkreslený, údaje nesedí.(33OO litru, se naplní po dešti 30mm, nebo 1150litrů se vypustí za noc při rychlosti 60 litrů za hodinu???
Odpovědět

Viktor Šedivý

12.5.2021 15:17 Reaguje na Petr Bartůněk
Nezapomeňte, že "prázdná nádrž" není úplně prázdná (dole trochu na kal), plná taky nemusí být až k okraji a když navíc "30mm" je ve skutečnosti 35, tak to není úplně mimo.
Odpovědět
Martin Balcar

Martin Balcar

12.5.2021 17:33 Reaguje na Viktor Šedivý
Děkuji...když člověk napíše "ca", tak je jasné, že neříkám "přesně 30"
Odpovědět
ho

12.5.2021 15:50
Nádrž na dešťovku provozuju od ledna 2018, 20m3 (využitelné), bývalá cihlová žumpa, nahozeno cementovou omítkou a hydroizolací Metrum. Ponorné čerpadlo Easy pump deep 1000 (s plovákem). V prádelně exp. nádrž GWS 80litrů. Vodu sbírám z 100m2 ploché střechy. Kromě zalévání zahrady připojena i WC (4x). Souhlasím s autorem článku, základ je vybrat dobré čerpadlo. Bohužel jsem se také nachytal a první bylo Europump (Čína), levné a odešlo po měsíci. Se znečištěním nemám takové problémy (asi tím, že jsme na kopci a na střechu se tolik nečistot nedostane), filtrace do nádrže přes nerez síto, oka asi 5mm (jemnější se zanášelo). Na dně nádrže něco málo kalu je. Dobrý nápad s předsazenou okalovací nádržkou, jak tady někdo psal, na to se chystám. K měření výšky hladiny používám mechanický měřák Afriso. Celé to stálo 25tis. Podle srážek u nás by se nádrž za rok měla naplnit 3x, tj. 60m3/rok, tj. cca. 5000Kč/rok úspora. Tím, že jsem "zdědil" žumpu nebyly náklady na stavbu tak vysoké. Systém funguje bez závad, problém je, že se asi 2x ročně musí čistit nerez síto a hlavně málo prší. Nečekal jsem, že při tak velkém objemu nádrže by voda mohla dojít. Letos od 1.12 až do konce dubna byla nádrž prázdná, nenapršelo, nenasněžilo. Praha 8.
Často zmiňovaná ekonomická návratnost. Pokud máte dnes volných 50tis Kč. co je lepší, nechat si peníze (investovat jinam, kam?) nebo mít 20-50let vodu? Vybral jsem si to druhé. Z těch peněz za pár desítek let nezbude nic (inflace).
Odpovědět
JH

Josef Hejduk

12.5.2021 15:50
Myslím, že se dá k problémům s nádrží přistoupit i jinak. Mám ručně zakopanou nádrž - 6 m3. Vrch nádrže je cca 60 cm pod terénem, je vidět jen poklop. Nad nádrží je zemina a jsou osázeny keře, takže pokles není problém. Co ale je důležité! Nádrž je usazena na cca 50cm štěrku a je celá štěrkem i obsypána. Vedle nádrže jsem zakopal svislou 3m rouru, průměr 30cm. Tu jsem proděravěl a spojil s nádrží. Takže když nádrž přetéká, tak mám další dost vydatný zdroj vody ze štěrkového obsypu. Navíc nehrozí, že když je prázdná nádrž a vysoká hladina spodní vody, tak nádrž by mohla se zvednout ze svého uložení. V rouře mám jedno kalové čerpadlo a v nádrži druhé. K čerpadlům hadice s rychlospojkami pro napojení hadice na zalévání. Nespoléhám se na nějaké vymoženosti, měření a pod. Připevním hadici a zahradu zaleji dle potřeby. Za celý rok jsem nepotřeboval ani 1m3 vody z vodovodního řadu. Protože nejdříve čerpám spodní vodu z vnějšího obsypu a je jí tam dost, prázdná nádrž nemůže "vyplavat". Co jsem nedomyslel, jsou nečistoty ze střechy. Měl jsem před nádrží osadit odkalovací jímku a z ní to bahno odčerpávat. Možná, že by stačilo, kdyby na přítoku do nádrže toto bylo již součástí výrobku.
Pro ty, kdo počítají peníze: Finanční návratnost není v dohlednu. Ale mám jistotu, že pokud bude zákaz zalévání zahrad, nebo koupání v jezírku, nebude to můj problém.
Odpovědět
hi

12.5.2021 17:53
Dešťovou vodu ze střechy objektu pro podnikání o ploše 300 m2 jsem svedl do dvou IBC kontejnerů, každý o objemu 1 m3 a propojil se třemi sudy o objemu 3 x 200 l na zahradě. Po naplnění všech nádrží je další voda odváděna hadicí na zahradu k ovocným stromům, kde bez problému vsakuje, protože je zahrada vybudována v navážce. Před zimou kontejnery vyčistím vapkou. Nejsou těžké a snadno se dají i obrátit.
Kontejnery jsem koupil vymyté použité za 1 800 Kč/ks. Hadice, plastové tvarovky a kulové ventily stály řádově stokoruny.
Za odvádění dešťových vod do jednotné kanalizace s ČOV jsme platili cca 6 000,- Kč/rok. Návratnost investice tak byla okamžitá již po prvním roce provozu.
Navíc mám dostatek vody pro zalévání záhonů a přebytky využívám k závlaze ovocných stromů.
Rovněž nezatěžuji veřejnou kanalizaci a ČOV čistou dešťovou vodou.
Jednoduché a nenáročné na provoz, zatím bez problémů.
Na dotace mám stejný názor jako většina diskutujících. Neskutečné mrhání veřejnými prostředky. Složitá, nákladná a nepřehledná administrace. Minimální skutečná kontrola. Obrovské příležitosti pro korupci a klientelismus. Často to vede k tomu, že se nestaví to co je potřeba, ale to na co jsou dotace. Zpracovatele projektů nejsou motivováni k úsporným řešením. Čím větší náklady, tím větší zisk pro zpracovatelé projektů. Obrovské zmařené náklady na přípravu projektů, na které nebyla získána dotace. Celý systém dotací je šílený. Vytváříme dluh, který budou muset splatit naše vnoučata.
Odpovědět
MK

Miroslav Kunc

12.5.2021 19:46 Reaguje na
Naprostý 100% souhlas . Jenže jak z toho dotačního marastu ven ?
Odpovědět

Viktor Šedivý

12.5.2021 19:51 Reaguje na Miroslav Kunc
Bohužel šance na czexit je mizivá - přitom bez toho nelze ze systému dotačního ničení společnosti uniknout.
Odpovědět
MK

Miroslav Kunc

12.5.2021 19:35
Mnohakubíková nádrž na dešťovou vodu zakopaná pod zemí na zahradě je ekonomický i ekologický nesmysl . Zkuste si sednout s papírem a kalkulačkou , spočtětě veškeré materiální a energetické náklady(včetně těch na výrobu plastové bandasky,čerpadla,hadic,elektrorozvodů a jejich pozdější likvidace ,dopravy a následných náklad na čerpání vody atd.) a zjistíte , že jste přírodě nejen nepomohl, ale dalším nesmyslem jste odčerpal další přírodní zdroje .
Odpovědět

Viktor Šedivý

12.5.2021 19:49 Reaguje na Miroslav Kunc
V drtivé většině případů máte pravdu, občas jsou ale místa, kde podobná instalace dává smysl - jsou obce, kde voda skutečně není, složitě se řeší stále hlubší vrty a na použití vody z vodovodu platí obvykle omezení.

Rozhodně pak pokládám za zločin, pokud jsou podobné nesmysly ještě ze strany státu podporovány dotacemi. I když je smutnou skutečností, že podobných zločinnou zelenou ideologií motivovaných zvěrstev je mnohem, mnohem víc.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

13.5.2021 23:36 Reaguje na Viktor Šedivý
Z počátku dotace na dešťovou vodu byly zejména do obcí, kde je nedostatek pitné vody.
Odpovědět
li

12.5.2021 20:08
Já mám na chalupě svedenou vodu z části střech do 200litrového železného sudu.U zahrádky připravený IBC box na 1000 litrů.Když naprší,přečerpám vodu (klidně i 3x denně),při suchu zalévám.A tímto stylem mi vše vystačí na celou sezonu.Před zimou naplním box na maximum a pak hadicí rozlévám ke stromům.Roční náklady-pár korun,úroda nádherná.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

13.5.2021 14:58 Reaguje na
Nevím, jak velkou máte zahrádku. Ta moje není nijak zvlášť velká (čistá plocha záhonů cca 45 m2) a přesto - s jednou nádrží 1000 l bych nevystačil ani náhodou. Ta je tak na týden, max. na 10 dnů. A kdyby po 10 dnech nezapršelo, tak bych (ač nerad) musel zalévat vodou z veřejné sítě.

Odpovědět
MB

Martin Balton

12.5.2021 21:51
Přesně jak tu píšete - také jsem první sezonu bojoval s vypínáním čerpadla, nakonec ho museli vyměnit. Pak mi známý doporučil měřič hladiny i s ovládáním čerpadla přes mobil, koupil jsem ho na chytradestovka.cz Mají to docela hezky vymyšlený, na sloupek s ventilem se dá dát tlačítko (mám jich po zahradě víc) a tím se zapne čerpadlo. To se pak po nějaké době samo vypne, nebo podržením toho tlačítka déle. Taky to jde zapnout a načasovat mobilem. Navíc mi to na mobilu ukazuje kolik mám ještě vody a co mě "stálo" zalévání, dá se načasovat zapnutí - to používám na kapkovou závlahu. Pozná to podle přírůstku hladiny že pršelo a v tom případě to ty časovače nezapne. Vyrábí to chlapík z čech, docela ochotně mi tam v tom software přidal jednu drobnost, což beru na dnešní dobu jako skoro neuvěřitelné :) Jinak po instalaci nádrže zmizel problém se zaléváním a hlavně všude po zahradě rozeseté ohavné nádoby a sudy které při bouřce poletovaly po celém dvoře. Teď jsou okapy svedené pod zem, po dvože nic neteče a vody je dost a hlavně - je ve tmě pod zemí a nekazí se! A umýt si sklo u auta dešťovkou - paráda, měkká voda, žádné zaschlé kapky.. Nádrž pod zem mohu po 2 leté zkušenosti rozhodně doporučit.
Odpovědět
ms

13.5.2021 01:29
Loni jsem instaloval už 3. nádrž (7 m3 s využitím střechy velké stodoly 170 m2) na svém velkém pozemku 2500m2 kolem rodinného domu. Po suchých rocích se mi to jevilo jako zcela nezbytné. Mám teď kapacitu 30 m3 měkké dešťové vody a z vedlejších nádrží ji prostě běžným čerpadlem dle potřeby přečerpám do hlavní (15m3, bývalý septik z plastu), odkud ji čerpá kvalitní čerpadlo pro rozvod (6 větví)po celé zahradě, kdy postřikovače v noci mezi 1-4 hodinou zavlažují celý prostor. Dříve jsem denně běhal s hadicí a zaléval tvrdou vodou ze studně. Tu si šetřím pro barák a kdybych dnes dům stavěl, určitě bych měl rozvody pro měkkou dešťovou vodu pro záchodu a pračku, možná i na mytí z dešťovky. Protože voda ze studně je extra tvrdá. Hlavní přece je, aby díky zásobám dešťovky jsme vlastně vyrovnávali aspoň v okolí rodinných domů vláhový deficit (on se zase vrátí) a pomohli lepšímu mikroklimatu. Dešťovou vodou také doplňuji vodu v bazénu, kterou na jaře zase využiji na zalévání, než ji znovu doplním. Takže nic nepřijde nazmar. Jsem přesvědčen, že klíčový problém pro planetu je sladká voda a hospodaření s ní.
Odpovědět
FV

František Vaculík

13.5.2021 11:17
Překvapilo mě nedávno video plně vyčerpané plastové nádrže, která při velkém vlhku v půdě (doslova vodě) vyplavala a prý to není ojedinělé...

Však tady v článku mě taky překvapilo, že tu došlo ke snaze dělat podzemní nádrže místo IBC, když je složení střechy a zeleně v jejím těsném okolí takové, jak je psáno. Osobně bych se do toho nepustil a raději zamaskoval IBC kontík.

Doma přebudovávám starou žumpu z betonových skruží 5,5m3, do které jsem svedl všechny střechy z domu, ale právě abych byl na systém (čerpadlo a filtry) hodný, tak střechy, co jsou pod ořechem, svádím tak jako dříve do původní nádrže na vodu 2m3 a mezi těmito nádržemi jsem ještě udělal přelivnej přepad z původní odkalovací jímky ze staré žumpy, co přepadala kdysi za totáče do kanálu. Z vysokých střech domu teče skoro čistá voda, z přístavků pod ořechem černá. Všecko mám zpřepadovaný do dešťovky, aby to nevsakovalo do baráku a nemísilo se navzájem, už mi chybí jen dodělat systém a díky za zkušenost - plovák tam teda dám.
Odpovědět
AP

Aleš Pakosta

15.5.2021 12:55 Reaguje na František Vaculík
Při ukládání plastové nádrže je důležité usadit ji do betonu, a to způsobem, který doporučuje její výrobce. Tím se nádrž v zemi zakotví a nemůže pak vyplavat. A k Vaší poznámce "není to ojedinělé" - nějak nemohu přijít na způsob, jakým dosáhnu stavu "prázdná nádrž a vysoká podzemní voda". Pokud mám nádrž prázdnou, je to asi tím, že je sucho. A jak začne pršet, nádrž se rychle zaplní, neumím si představit, že by spodní voda stoupla rychleji než hladina v nádrži - tedy s výjimkou umístění nádrže v nějaké záplavové lokalitě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.5.2021 18:40
Vidíte a já to vyřešil těmi recyklovanými IBC barely po 1000 litrech (4 kubické metry) za celkem 2 OOO Kč. Postavené hezky v koutě a schované za živým plotem nikomu nevadí. Na zalévání rostlin jsou díky teplotě stejné s okolím na rozdíl od podzemní nádrže ideální. Ušetřil jsem 36 tisíc, práci s kopáním a pro zalévání je to ideální, protože zalévám i hadicí samospádem z nádrží bez nákladů na čerpadlo, filtraci a jiné popsané problémy. Bez dotace, bez výroby nové nádrže zatěžující svět svojí výrobou a s dobrým pocitem, že využiji několik let ještě obal určený k likvidaci. Kdo z nás
je větší ekolog a ekonom? A co splachy z eternitu? Co vám na to říká
okolí, že je při větříku krmíte azbestem? Noví sousedé mému kamarádovi
vyhrožují žalobou, že jeho "ošoupaný" eternit ničí vzduch v okolí
a tak uvažuje raději o jeho výměně, než čelit žalobě ekomagorů, kteří
jsou schopni ho opravdu žalovat. Jsem zvědav, jak ještě budou reagovat
na samotnou výměnu krytiny, která se prašnosti určitě nevyhne. Dobrý
soused je nad zlato, ale nejlépe soused žádný.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.5.2021 20:56 Reaguje na Břetislav Machaček
Udělal jsem to stejně, 100m2 střechy na 4 IBC nádržky ve křoví a břečťanech, zalévání samospádem. Náklady minimální, funguje to asi 13 let bez jakéhokoliv čištění (řasy v to rostou a šlemy a blatíčko taky), klidně v tom nechám vodu zamrznout, jen jsem musel dva kovové ventily vyměnit za plastové.
Žádné měřáky, motory, filtry digitrony, čipy, přístup na wifi, nejede to ani na facebook nebo instáč. Ale zalívat se dá dobře.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.5.2021 11:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Konečně Vám mohu Hanzl zatleskat a pochválit Vás.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.5.2021 18:04 Reaguje na Jiří Daneš
Nestrašte, kde jsem udělal chybu??
Odpovědět
AP

Aleš Pakosta

15.5.2021 09:49
Pane Balcare, před rokem nám byl Váš článek inspirací při rozhodování o pořízení nádrže. Nakonec jsme zakopali (bagrem) šestikubíkovou nádrž, ovšem naše stavba se trochu protáhla - zapomněli jsme stavební úřad požádat o územní souhlas (nevěděli jsme o tom) a soused nás udal za černou stavbu. Díky němu nám stavební úřad zakázal ve stavbě pokračovat a museli jsme dodatečně žádat o stavební povolení - kdo si tím prošel, ví své. Takže teď, po roce, konečně postupně uvádíme systém do provozu. Přidám tedy pár svých zkušeností.
Čerpadlo Gardena nám zatím běhá bez potíží. Jeho připojení jsem ovšem řešil odlišně - v hrdle nádrže byla od výrobce připravena krabice s krytím IP67, v níž je propojen kabel od čerpadla s normálním přívodním kabelem CYKY, uloženým v plastové podzemní chráničce. Při demontáži čerpadla kvůli servisu tedy pouze odpojím kabel v krabici. Tlakový rozvod po zahradě je proveden z černých plastových PE trubek a příslušných plastových armatur. Do nádrže stéká samospádem srážková voda prozatím ze střechy stodoly, připojení obytného domu je zatím v procesu. Pod svody okapů jsem osadil jednoduché sedimentační nádrže - upravené 200litrové kovové sudy, které zachycují sedimenty i plovoucí nečistoty, takže voda v nádrži je velmi čistá. Navíc je možno z těchto sudů dle potřeby i nabrat vodu pro menší zalití.
Překvapilo mne, jak tu ve fóru někteří přispěvatelé provádějí samozvaná a neodborná "ekonomická srovnání" a "posudky návratnosti investice", většinou s negativním závěrem. Podle mne je tvrzení, že kubík dešťové vody z nádrže je dražší než 50 korun nesmyslné, nehledě na to, že tito "ekonomové" zřejmě předpokládají, že voda z veřejného vodovodu je k mání všude! U nás vodovod není a voda ve studních rok od roku klesá, takže i bez zákazu obce si každý rozmyslí používat pitnou vodu na zálivku. Proto jednoznačně převažuje hledisko ekologické, zadržení vody v krajině. Dešťovou vodu zachycují lidé od nepaměti, a bohužel jen naše technokratická civilizace prosadila ve dvacátém století názor, že obětovat na spláchnutí každého lejna pět i deset litrů pitné vody je v pořádku.
A ještě douška - vyskytly se tu dohady o vlivu eternitové krytiny. Náš skvělý soused taky ve svém udání bil na poplach, že mu "azbestem ze střechy otrávíme studnu", a museli jsme se s tím vypořádat. Nuže, z eternitové krytiny rozhodně není azbest "rozfukován větrem" - to by z ní za dvacet let nic nezbylo. A co se splachu srážkovou vodou týká, tak vězte, že zdravotně vědecké studie neprokázaly škodlivý vliv vláken asbestu při požití s pitnou vodou, azbesto-cementové trubky se v řadě zemí běžně pro pitnou vodu používají. S naší nádrží jsme tedy spokojeni a doufáme, že nám do smrti vyřeší problém letní závlahy naší zahrady, a rovněž poslouží, kdyby něco, jako požární nádrž.
Odpovědět
AP

Aleš Pakosta

15.5.2021 12:49
Pane Balcare, ještě se chci vloudit s poznámkou k Vaší zmínce o nespolehlivosti čerpadla, které se občas nesepne a je nutno jej "resetovat". Podle mne je to efekt funkce "chytrého čerpadla", které se samo vypne v případě úniku vody ze systému. Pokud třeba někdy nastavíte Vámi zmíněnou "kapénkovou závlahu" na opravdu nízkou hodnotu, čerpadlo to vyhodnotí jako netěsnost systému a vypne se, je pak nutno je odpojit a znovu zapnout. Někde v návodu k obsluze čerpadla je uvedeno, jaký musí být minimální odběr, aby to čerpadlo nevzalo jen jako netěsnost. Nakonec je možné i to, že třeba někdy netěsnost máte - nedovřený ventil třeba, nebo prosakující hadicové spojky.
Odpovědět
T

Tomáš Pilař

15.5.2021 13:22
Dobrý den, užívám si s jakou důsledností sdílíte své zkušenosti. Sice je asi možné ke stejným závěrům u stolu s kusem papíru, ale dokud to nikdo neozkouší, tak je to stejně jenom na úrovni spekulací. Všichni intuitivně chápeme, že je potřeba zadržovat vodu, pak nám naskočí asociace na sud pod okapem, který mentálně upgradujem na zemní nádrž. Chybí tam řečnická otázka, jestli to nejde udělat jinak. Pokud si položíme, je cesta ke vsakovacím blokům otevřená. Vsakovací bloky stojí realizačně tak 1/3 zemní retence, nemají žádné provozní náklady a nemusí být na jednom místě (ušetříme za ležaté rozvody a technologie). Kromě toho vyřeší opravdu všechny srážku během roku, protože vsakují i v zimě a během dlouhých deštivých epizod. Retenční nádrž spravovaná osvíceným nadšencem to samozřejmě umí taky, ale osvícený nadšenec těžko může být většinový stav, běžně provozovaná retence zachytí a vyzalévá cca 1/3 ročních srážek (ostatní jdou v zime bypassem do kanalizce nebo za deštivých epizod přepadem). Pokud máme bránit odtoku vody z území, tak to musíme dělat lacino, abychom to mohli dělat často. Ostatně zalévání vodou z vodovodu není takový envirometální hřích (platí min. pro Prahu, kde je vody dost), protože vyzalévaná voda se odpaří a tím je vrácena do malého koloběhu. Když už hledáme enviromentální hřích, tak je to vypouštění vody do kanalizace, která skončí ve Vltavě a za dva dni je pryč z ČR (platí to jak pro vodu z okapu, tak pro vodu z koupelny). Přeloženo do jednovětých povelů: 1) dešťovka se má vsakovat, pokus o retenci jsou vyhozené peníze 2) ušetřené peníze máme vložit do závlah (pitnou vodou), protože jde o vrácení vody do malého koloběhu (voda je užitečnější v malém koloběhu) než zadržená v Želivce, 3) máme sázet stromy, protože ty pumpují vodu do malého koloběhu zadarmo 4)pokud už chceme být ekologický "hardcore", tak se máme méně často koupat
Odpovědět
AP

Aleš Pakosta

17.5.2021 09:01 Reaguje na Tomáš Pilař
Milý pane, vsakovací blok vám ředkvičky nezavlaží. Pro rozumnou produkci zeleninové zahrady potřebujete mít v zásobě vodu pro pravidelnou zálivku ve dnech, kdy nenaprší. Souhlasím s Vámi ve Vašem názoru "méně se koupat", a připojím ještě "méně splachovat klozet" :-)
Odpovědět
T

Tomáš Pilař

17.5.2021 10:43 Reaguje na Aleš Pakosta
Vážený pane, pokud budu řešit likvidaci dešť vod vsakem, tak mi zbyde spousta peněz na zalévání řekviček z řadu. To bylo podstatné sdělení v mém příspěvku (včetně stop pro ověření výpočtu). Koupání a je v běžné domácnosti zdaleka největší spotřeba vody, splachování toalety už není podstatné. Tím není dotčeno, že jsou domácnosti, kde to mají opačně, bavím se o těch většinových.
Odpovědět
IM

Ivan Malík

16.5.2021 12:08
Po zavedení kanalizace v obci využívám vyčištěný septik o obsahu cca 5 m3. Do něj každý rok přečerpám vodu z bazénu. Dešťovou vodu zachytávám zvlášť do UH nádrže. Pokud se týká čerpání vody z již bývalého septiku, využil jsem přerušené potrubí z domu v místě cca 4m od nádrže. Počátek roury je uložen 20cm pod zemí a u nádrže jde prudce asi 1,5 m do samotného vstupu. Rourou jsem protáhl hadici dovnitř nádrže a sací konec umístil asi 30 cm nad dnem. Venku v místě začátku hadice jsem v rovině povrchu umístil UH schránku, kde je složeno asi 40 cm hadice. Schránka má víko. Vodu čerpám povrchovým čerpadlem po napojení hadice. Nemusím zvedat víko nádrže, nemusím nechat čerpadlo stále ponořené i s ele. kabelem. Ještě dodám, že potrubí je lomené, proto jsem pro protažení hadice využil pevný provaz s plovákem. Ten jsem poté proudem vody "spláchl" do nádrže a vylovil. Přivázal hadici a provazem zatáhl do nádrže.
Odpovědět
Otto Turza

Otto Turza

17.5.2021 17:52
Žasnu,co tady čtu.Pán zalévá zeleninu aj.vodou,kterou chytá,či akumuluje a teď POZOR !!! Z ETERNITOVÉ střechy,to jest ze zdravotně závadné krytiny,která je nebezpečím jak pro vodu,tak pro široké okolní ovzduší v době sucha.Jde o mnohem větší nebezpečí,než spalování fosilních paliv.To by měl vědět každý ekolog.Zatím jsem si v příspěvcích nevšiml,že by na toto někdo zareagoval.Majitel domu tak ohrožuje zdraví své rodiny,diví se,že ve vodě je"jakýsi kal"a měl by mu to někdo opavdu vysvětlit.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist