Domácnosti měsíčně vyhodí jídlo za 1700 korun. Problém je špatné skladování a nákupy bez seznamu

Problémem jsou impulzivní nákupy a špatné skladování. Češi mají ve zvyku nakupovat velké množství jídla do zásoby a 40 procent nakupujících se nechá ovlivnit slevou. Ilustrační snímek.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | jbloom / Flickr

Podle Centra pro výzkum veřejného mínění tvoří potravinový odpad zhruba 30 procent veškerého odpadu českých domácností. Pro 59 procent Čechů je nejčastějším důvodem k vyhození potravin to, že se zkazí. Časté je i vyhazování nespotřebovaných zbytků a odkrojků, ty alespoň občas vyhazuje 50 procent Čechů. „Na první místo nejčastěji vyhazovaných potravin patří dlouhodobě pečivo, které je dnes masově produkováno s cílem co nejnižší ceny. Výsledkem je, že klasický chléb už za dva dny začne plesnivět a putuje do koše. Další skupinou potravin, se kterou se nejvíce plýtvá, je ovoce a zelenina, následována mléčnými výrobky,“ uvedl Martin Prokop, autor projektu zfarmydomu.cz, jehož cílem je zamezit plýtvání potravinami a naučit spotřebitele k zodpovědnému přístupu k potravinám.

Nejvíce s jídlem plýtvají mladí Češi. Žádné jídlo nevyhodí pouze 11 procent lidí ve věku do 34 let, u lidí nad 55 let je to 38 procent. „Horší přístup k jídlu u mladé generace je způsoben tím, že nezažila doby, kdy se potravinami muselo šetřit a některé byly doslova vzácným zbožím. Proto mladí neumějí s jídlem hospodařit. Zpravidla nakoupí víc potravin, než jsou schopni spotřebovat, a zkažené jídlo potom vyhodí,“ řekl Martin Prokop.

Z průzkumu společnosti KPMG vyplývá, že za posledních pět let se zdvojnásobil počet Čechů, kteří za potraviny měsíčně utratí víc než tři tisíce korun. Jídlem se přitom stále víc plýtvá, ročně české domácnosti vyhodí jídlo za 20 tisíc korun. Měsíčně tak v popelnicích skončí kolem 1700 korun. „Češi obecně nemají příliš dobré ekonomické myšlení a jejich neschopnost efektivně hospodařit se projevuje i v nakládání s potravinami. Problémem jsou zejména akční nabídky supermarketů. Když například jogurt, jehož běžná cena je 15 korun, v akci stojí šest, většina lidí neodolá a nakoupí si do zásoby, takové množství ale nestačí zkonzumovat, jogurt se zkazí a skončí v odpadcích. Studie uvádějí, že 40 procent akčního zboží lidé vyhodí. Potom se ale reálná cena vyšplhá na stejnou cenu jako před slevou a člověk takovým nákupem spíš prodělá,“ vysvětlil Martin Prokop.

Česká obchodní inspekce pravidelně pokutuje obchodníky nabízející zboží v akcích, které ve skutečnosti slevu nepřináší. „Problémem je ale to, že Češi slevám bezmezně věří a výhodnost nákupu si zpravidla neověřují. Pokud zjistí, že nákup výhodný nebyl nebo si koupili prošlé zboží, neumějí se ozvat a potraviny raději vyhodí. Podle průzkumů si zkažené nebo prošlé jídlo někdy koupilo 60 procent lidí. Ale jen polovina z nich ho šla reklamovat,“ upozornil Martin Prokop.

Problémem jsou impulzivní nákupy a špatné skladování. Češi mají ve zvyku nakupovat velké množství jídla do zásoby a 40 procent nakupujících se nechá ovlivnit slevou. „Supermarkety sice navštěvuje většina lidí s nákupním seznamem, nakonec ale koupí i potraviny, které na seznamu nejsou. Více jak polovina žen a třetina mužů nakonec nakoupí víc zboží, než plánovala. Lidé potom s množstvím přebytečných potravin neumějí naložit a kvůli špatnému skladování se jim rychleji zkazí. Například pečivo vydrží déle uskladněné v papírovém sáčku než v igelitovém. Trvanlivost brambor prodlouží jejich uskladnění spolu s jablky, ale u jiných druhů zeleniny naopak jablka urychlují zrání. Zeleninu a ovoce by lidé měli umýt až před samotnou konzumací,“ poradil pár tipů Martin Prokop.