Elixír pro rostliny. Co obsahuje a jak jim pomáhá

Využití vermikompostu coby organického hnojiva a prostředku pro zlepšení kvality půdy je známé. Při vermikompostování zároveň vzniká takzvaný žížalí čaj. Tekutina, která se používá jako půdní hnojivo. Ale nejen to.

Trocha definice

Žížalí čaj, někdy nazývaný též anglicky worm tea, je kapalina samovolně vznikající při vermikompostování zbytků z kuchyně v malých domácích vermikompostérech.

Voda, která se uvolňuje při rozkladu organického materiálu, stéká skrze jednotlivá patra vermikompostéru a cestou se obohacuje o živiny a enzymy. Cesta žížalího čaje končí ve sběrné nádobě, která se nachází ve spodu vermikompostéru. Ta bývá opatřena výpustným kohoutem, abychom mohli tekutinu z nádoby odčepovat.

Žížalí čaj tedy vzniká samovolně, do vermikompostéru není nutné přidávat žádné větší objemy vody. Nejedná se tedy o výluh z vermikompostu, který by vzniknul extrakční metodou neboli vyluhováním za přídavku vody.

Použití

Žížalí čaj se používá nejčastěji jako půdní hnojivo, ale můžeme ho aplikovat též na listy. Při jeho použití jako postřiku na listy se rostlině zvětší listová plocha a zvýší se výtěžek plodů. Zároveň je rostlina odolnější vůči škůdcům.

Zásadní věcí před použitím žížalího čaje je naředit ho s vodou. Nezředěný roztok má totiž spíše inhibiční než stimulační účinky a může dojít až k úhynu rostliny. Žížalí čaj se doporučuje ředit s vodou nejčastěji v poměru 1:9, tedy jeden díl žížalího čaje a 9 dílů vody.

Žížalí čaj se dá použít i jako živný roztok při hydroponickém pěstování, i když se nedají očekávat stejné výtěžky jako v případě živných roztoků, které jsou na hydroponické pěstování speciálně vyvinuty a obsahují optimální poměry všech živin.

Studie provedená autorkou článku v roce 2019 poukázala na výborný vliv žížalího čaje v počátcích růstu rostliny – klíčení a poté zejména na dobrý vliv na vývoj kořenů u sazenic, což je způsobeno vysokým obsahem draslíku.

V případě použití žížalího čaje při hydroponickém pěstování jej musíme opět naředit v poměru 1:9, v případě použití na klíčení semínek pak ještě méně, zhruba na 2,5 objemových procent. Žížalí čaj naředěný 1:9 je tedy třeba ještě 4x naředit vodou.

Složení žížalích čajů

Složení a vlastnosti žížalích čajů z domácností se liší a závisí na substrátu a materiálu, který se vermikompostováním zpracovává. To potvrdila zmíněná studie z roku 2019, v níž bylo porovnáváno 34 vzorků worm tea získaných z různých domácností (viz grafy). Hodnota pH, které má velký vliv na dostupnost jednotlivých živin, se u žížalích čajů pohybovala v mírně zásadité až silně zásadité oblasti (7,52–9,66).

Velký rozdíl byl v konduktivitě, která udává přibližnou míru iontově rozpuštěných látek, tedy obsah rozpuštěných solí. Ta se u koncentrovaných, nenaředěných vzorků pohybovala v rozmezí od 3,2 do 32,6 mS/cm. Žížalí čaj je zdrojem makronutrientů a mikronutrientů. Ne u každého zkoumaného vzorku z domácností však byly detekovány všechny makronutrienty (dusík, fosfor, draslík, síra, vápník a hořčík) potřebné pro růst rostlin. V některých vzorcích nebyly zjištěny fosforečnany a dusičnany.

Napříč všemi vzorky však byly zaznamenány vysoké koncentrace draslíku. Největší podíl draslíku v žížalím čaji může pocházet z dekompozice zbytků banánů a brambor. Banány obsahují průměrně 3800 mg/kg draslíku, brambory potom kolem 4000 mg/kg. Velmi vysoké množství draslíku obsahuje černý čaj (21 600 mg/kg) a káva (20 200 mg/kg), které jsou velmi častou surovinou zpracovávanou ve vermikompostérech.

Ve vzorcích se objevovala i síra, nicméně v menším množství, nejčastěji ve formě SO42-. Zdrojem síry v žížalím čaji mohou být například brambory, kde je průměrné množství 1160 mg/kg, ostatní zelenina jako například mrkev nebo jablka obsahují průměrně 170–190 mg/kg.

Vápník přítomný v žížalím čaji může pocházet například z vaječných skořápek, které se mohou v malém množství do vermikompostéru drtit. Mezi 30 a 130 mg/kg je pak obsaženo v banánech a bramborách a velké koncentrace vápníku obsahuje opět černý čaj a káva. Ve stejných surovinách se vyskytuje i hořčík.

Ve výzkumu provedeném v roce 2019 byla prokázána přítomnost sodíku a chloridů, jejichž výskyt v žížalím čaji může souviset s vermikompostováním zbytků vařených jídel, která obsahují kuchyňskou sůl. Ve větším množství se pak sodík vyskytuje opět v bramborách (až 2800 mg/kg) nebo černém čaji (až 4500 mg/kg).

Vzorky žížalího čaje obsahovaly velké množství celkového organického uhlíku, z čehož se dá usuzovat na velké množství organických látek.

Základními složkami žížalího čaje jsou tedy minerální prvky v dostupné formě, ale také humínové kyseliny, fulvokyseliny, fenolové kyseliny a rostlinné růstové hormony. Všechny tyto složky jsou důležité pro optimální růst rostlin.

Jak to funguje dohromady

Humínové kyseliny ovlivňují růst rostlin zvyšováním příjmu aniontů a kationtů, zvyšováním syntézy proteinů a zlepšováním adsorpce mikro- a makro- nutrientů. Umožňují tedy rostlinám získat živiny z půdy.

Fulvokyseliny pomáhají rostlinám překonat stres a rozpouštět minerální prvky vyskytující se v půdě v nerozpustné formě tvorbou rozpustných komplexů. Fenolové sloučeniny mají vliv při utváření orgánů rostlin a hrají roli při ochraně před oxidativním stresem. Jsou také součástí obranného systému rostlin proti infekcím a mikrobům, proto může přítomnost fenolových kyselin v žížalím čaji přispět k obraně před biotickým (škůdci) a abiotickým stresem (nedostatek světla, vody, kyslíku).

Mezi rostlinné růstové hormony, které se v žížalím čaji vyskytují, se řadí auxiny. Auxiny jsou zahrnuty v mnoha fyziologických procesech probíhajících v rostlinách, jako například stimulace elongace buněk (jedna z fází tvorby bílkovin), inhibice (potlačení) prodlužování kořenů, stimulace tvorby postranních kořenů, regulace gravitropismu (orientace rostliny podle směru gravitace) a fototropismu (orientace rostliny za světlem nebo od světla).

Dalšími růstovými hormony, které byly prokázány v žížalím čaji, jsou také gibereliny, které hrají důležitou roli ve všech fázích životního cyklu rostlin (podporují klíčení, růst orgánů, kvetení, …). Cytokininy zase hrají důležitou roli při stimulaci růstu rostlin. Brassinosteroidy podporují dělení buněk, elongaci a ovlivňují růst stonku, kořene a počátek kvetení, včetně rozvoje květu a plodu. Navíc chrání rostliny před abiotickým i biotickým stresem.

---

reklama

---