Energetické štítky – jaký je jejich výhled do budoucnosti?
Energetické štítky ve světě
Energetický štítek je poměrně jednoduchý a přitom mocný nástroj, jak zvýšit účinnost skupiny dotčených výrobků a dosáhnout tak celkově nižší spotřeby elektrické energie. Princip je velmi jednoduchý: v místě prodeje je energetický štítek vystaven a jednoduchou formou ukazuje účinnost spotřebiče včetně několika dalších údajů. Zákazník si sám může vybrat jakýkoliv spotřebič, ale přirozeně si radši vybírá ty úspornější výrobky, které pro něj znamenají nižší provozní náklady.
Energetický štítek je dle zkušeností funkční nástroj a jeho užívání je proto zavedeno v mnoha státech na světě. V Evropě ale i např. v Brazílii, Íránu a dalších státech se používá štítek s barevnou škálou (tmavě zelená je nejúčinnější a červená je nejméně úsporná), v Indii a Austrálii se užívá systém hvězdiček (čím více, tím je přístroj účinnější), ve Spojených státech je na štítku porovnání s ostatními spotřebiči na trhu na ose a textová informace o ročních nákladech na energii. Vedle energetických štítků existuje i řada dalších ekoznaček, které většinou označují, zda daný výrobek splňuje kritéria programu. Jedná se např. o program Energy Star, český Ekologicky šetrný výrobek apod.
Údaje na štítku jsou výsledkem standardizovaných testů, zodpovědnost za jejich provedení a obsah mají výrobci.
Evropský energetický štítek a ekodesign
V České republice jsme se vstupem do Evropské unie v roce 2004 přidali k evropskému energetickému štítku, který fungoval už od roku 1992. Ten se vztahoval na nejpoužívanější domácí spotřebiče (chladničky, mrazničky, myčky, trouby, světelné zdroje, ohřívače vody a klimatizace). Na původním štítku byla řada informací v textové podobě. Tento první typ evropského štítku už dnes můžeme vidět pouze u jediné produktové kategorie a to jsou kombinované pračky se sušičkami.
V roce 2010 byla schválena nová směrnice týkající se energetických štítků. Nový design štítků známe dobře z obchodů: obvykle jsou zcela bez textu a obsahují řadu piktogramů znázorňující parametry výrobků. Aktualizované energetické štítky zavedly nové energetické třídy A+ až A+++, což bylo důsledkem stále se zvyšující účinnosti některých spotřebičů (např. chladniček), které se začaly hromadit v energetické třídě A. S novou směrnicí se také postupně začala rozšiřovat původní působnost. Nyní se energetické štítky udávají také u vysavačů, digestoří, kotlů, televizí, svítidel a řady produktů mimo domácnosti, např. pneumatik či profesionálních chladicích boxů. Poslední výraznou novinkou v evropském štítkování je povinnost uvádět energetický štítek či jeho zjednodušenou podobu na internetu v blízkosti ceny.
Mimo samotné energetické štítky byl v Evropské unii zaveden i tzv. ekodesign spotřebičů. Jedná se nařízení pro jednotlivé kategorie spotřebičů, které nařizují výrobcům minimální účinnosti a minimální funkční parametry. Ekodesign je tedy dalším nástrojem určeným k celkovému snížení energetické náročnosti v EU. A je to ekodesign výrobků, který stojí za tím, že v obchodech aktuálně již neseženete chladničku ve třídě B nebo troubu ve třídě C. Ekodesign stojí i za známým zákazem obyčejných neúčinných žárovek.
Blíží se změna
Současné energetické štítky byly podrobeny důkladnému přezkumu. Bylo zjištěno, že energetické štítky jsou účinné, přínosy převažují nad náklady a většina spotřebitelů energetický štítek zná a chápe. Objevila se ale i negativa. Např. zavedením dodatečných tříd A+ a A+++ klesla motivace spotřebitelů k nákupu účinnějších výrobků (na infografice níže naleznete aktuální přehled dostupných spotřebičů na trhu z hlediska energetických tříd). Objevila se také tendence nakupovat větší spotřebiče, které jsou sice účinnější, ale jejich celková spotřeba je vyšší. Problémem je také pomalý legislativní proces, který na některé trendy a inovace není schopen včas reagovat.
Všechny uvedené problémy vedou k tvorbě nové směrnice a nového energetického štítku. Mezi hlavní změny patří návrat ke stupnici A až G, jejíž měřítko se bude posouvat, pokud více než 30 % prodaných spotřebičů bude ve třídě A nebo 50 % ve třídě A a B. Po změně měřítka zůstane třída A na počátku prázdná, pro rychle se rozvíjející se skupiny spotřebičů včetně třídy B. Další novinkou bude označení nedostupných tříd na trhu na štítku šedivou barvou. Nejvíce diskutovanou novinkou je vytvoření centrální evropské databáze výrobků, kde budou mít výrobci povinnost spotřebiče zaregistrovat a uložit k nim všechny zákonem již požadované a veřejně dostupné informace. Databáze má mít veřejnou část zdarma a část dostupnou pouze pro orgány dohledu nad trhem. Vzhledem k pomalému legislativnímu procesu a náročnému politickému jednání lze ale nové štítky čekat v obchodech nejdříve v roce 2020 pro chladničky, televizory či světelné zdroje.
Přehled o energetických štítcích, jejich popis i návody pro výběr energeticky nejúspornějších spotřebičů aktuálně dostupných na našem trhu naleznete na www.uspornespotrebice.cz.
reklama