Budovy v Česku nejsou připraveny na chytrá řešení, ukázalo první hodnocení

Zajímavým postřehem je nízká korelace SRI s třídou energetické náročnosti budov. I poměrně úsporné budovy z pohledu PENB mohou mít poměrně nízké hodnocení připravenosti na chytrá řešení.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Do hodnocení vstupují zejména systémy vytápění, přípravy teplé vody, větrání, osvětlení, ale také moderní prvky jako je nabíjení elektromobilů či řízení spotřeby energie. Mezi klíčová kritéria dopadu patří především energetická účinnost, pohodlí, údržba, informování uživatele a skladování energie. Výsledkem procesu hodnocení je celkové skóre SRI, které vyjadřuje, do jaké míry je budova schopna fungovat „chytře“ – tedy efektivně a flexibilně reagovat jak uvnitř na potřeby uživatelů, tak navenek na okolní energetickou infrastrukturu. Skóre je vyjádřeno procentním číslem (0–100 %) a písmenným označením třídy (A až G).

V rámci pilotního testování projektu SRI­ENACT bylo vyhodnoceno celkem 162 budov. Největší zastoupení měly rodinné domy a bytové domy. Do testování byly zařazeny i budovy z dalších kategorií – od vzdělávacích zařízení a komerčních objektů přes zdravotnická zařízení až po historické stavby a obecní budovy. Průměrné hodnocení budov dle typu přináší tabulka.

Z výsledků je patrné obecně nízké SRI ohodnocení budov. Průměrné dosažené hodnocení bylo 20,6 % (medián 17,9 %). Nejvyšší dosažená třída byla D, které dosáhly pouze 3 budovy. Nejvyšší ohodnocení jsme zaznamenali u rodinného domu: 61,8 %. Obecně nízké skóre je dáno především ambiciózní škálou indikátoru, která počítá s velkou rezervou v oblasti energetické flexibility, a také obecně vysokými požadavky na nejvýše hodnocenou úroveň funkčnosti.

Přehled typů budov a dosaženého skóre SRI

I přes celkově nízké SRI skóre výsledky naznačují značné rozdíly v použití inteligentních systémů TZB a „smart“ ovládacích prvků v budovách. Nejvyšší průměrné hodnocení bylo zaznamenáno u komerčních budov (26,9 %), zatímco nejnižšího skóre dosahují historické budovy, u nichž je technická renovace obecně složitější (průměr 13,6 %). Rodinné domy mají obvykle také nízké hodnocení SRI (průměr 18,9 %, medián 15,8 %).

V českém kontextu byly budovy často vybaveny jen několika základními technickými oblastmi (vytápění, teplá voda, osvětlení a regulace), bez možnosti hodnotit další oblasti. Především hodnocení dynamické obálky budovy a nabíjení elektromobilů je v ČR výjimečné. Výroba elektrické energie z FVE byla v hodnocení zmiňována, avšak často bez lokální akumulace, což snižuje celkové SRI skóre budovy.

Zajímavým postřehem je nízká korelace SRI s třídou energetické náročnosti budov. I poměrně úsporné budovy z pohledu PENB mohou mít poměrně nízké hodnocení připravenosti na chytrá řešení.

Pilotního hodnocení se zúčastnilo 16 SRI auditorů. Jednalo se obvykle o energetické specialisty, kteří byli vyškoleni v rámci projektu SRI­ENACT. V rámci procesu pilotního hodnocení byli SRI auditoři také dotazováni na zpětnou vazbu ohledně samotného procesu hodnocení i indikátoru SRI. Mezi nejčastější připomínky patřil krátký čas potřebný pro hodnocení budovy – průměrně 90 minut u rodinného domu a něco přes 3 hodiny u ostatních typů budov. Energetičtí specialisté často požadovali zpřesnění katalogu funkcí, podle kterého se SRI hodnotí. Dle zpětné vazby je také zřejmé, že metodika SRI se výrazně liší od výpočtu pro PENB – jak z hlediska složitosti, tak způsobu hodnocení, a tyto dva systémy proto nelze přímo porovnávat.

Hodnocení připravenosti budov na chytrá řešení přináší novou klasifikaci budov, a to především z pohledu energetické flexibility a uživatelské přívětivosti. Dle EPBD se očekává povinné hodnocení SRI od poloviny roku 2027 pro velké nerezidenční budovy s kombinovaným výkonem vytápění, chlazení a větrání nad 290 kW. Pilotní hodnocení SRI přineslo první důležité zkušenosti s novým indikátorem a vytvořilo první vyškolené SRI auditory.