https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/viden-ukazuje-cestu-k-dostupnemu-a-udrzitelnemu-mestskemu-bydleni
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vídeň ukazuje cestu k dostupnému a udržitelnému městskému bydlení

23.2.2026 05:11 | PRAHA (Ekolist.cz) | Jiří Karásek
Zdroj | SEVEn
Dostupné a kvalitní bydlení představuje jeden z klíčových pilířů městské politiky. Porovnání Vídně a Prahy ukazuje, že systematický přístup může výrazně ovlivnit dostupnost, kvalitu i sociální a udržitelný rozměr městského prostředí.
 
Vídeň patří k evropským lídrům v oblasti městského a sociálního bydlení. Město vlastní či spravuje přibližně 50 % bytového fondu prostřednictvím městských bytových družstev a neziskových stavebních spolků (z německého „Gemeinnützige Bauvereinigungen“ – GBV).

Tyto spolky mohou rozdělovat pouze velmi malé podíly ze zisku, většinu musí reinvestovat zpět do bytové výstavby. Město každoročně investuje kolem 500 milionů eur do výstavby a spravuje zhruba 3,1 milionu m² pozemků určených pro sociální výstavbu. Tento systém zajišťuje nejen stabilitu, ale i efektivní kontrolu nad trhem s bydlením.

Nové projekty nad 5 000 m² musí poskytovat minimálně dvě třetiny bytů v kategorii sociálního bydlení při dosažení velmi vysokého standardu bydlení. Hodnoceny jsou přitom cena, kvalita architektury, environmentální kvalita i sociální složení. Díky těmto parametrům je nájemné v městských bytech až o 30 % nižší než tržní, což zajišťuje vysokou dostupnost a stabilní sociální mix. Staví se tak projekty na úrovni celých čtvrtí.

Vídeň se nezaměřuje pouze na výstavbu samotných bytů, ale komplexně plánuje všechny oblasti spojené s bydlením. Příkladem je ambiciózní strategie Ukončení využívání plynu – vytápění a chlazení ve Vídni 2040 (Phasing Out Gas – Heating and Cooling Vienna 2040) zaměřená na postupné odstraňování fosilních paliv v oblasti vytápění a chlazení. Navazuje na Vídeňský plán vytápění 2040 (Vienna Heating Plan 2040).

Cílem této iniciativy je do roku 2040 zajistit, aby všechny budovy ve Vídni byly vytápěny a v případě potřeby chlazeny pomocí klimaticky neutrálních a obnovitelných technologií. V současnosti tvoří téměř 90 % emisí CO2 v sektoru budov vytápění plynem. Plán zahrnuje rozšíření a zahuštění stávající sítě dálkového vytápění z 1 300 km na 1 720 km a zavedení stovek nových místních nízkoteplotních sítí.

Z pohledu energetické účinnosti se stále více rozvíjí družstevní koncept tzv. studených sítí s využitím tepelných čerpadel na úrovni bytových jednotek nebo naopak celého bloku budov.

Developer v rámci vídeňského modelu zasahuje do projektu až ve fázi soutěže jednotlivých konceptů. Vymezení podmínek připravovaného projektu definuje město již ve fázi územního plánu. Ten stanovuje plochy sociální výstavby budoucích projektů.

Vídeňský model jasně dokazuje, že dostupné městské bydlení lze realizovat kombinací stabilního financování, efektivní regulace developerů, strategické správy pozemků a kontinuální politiky. Praha zatím sází na dílčí projekty a fondy, což brzdí rychlejší náběh dostupného bydlení. Inspirace z Vídně by mohla výrazně pomoci zvýšit efektivitu české městské politiky a posílit dostupnost kvalitních bytů pro širší spektrum obyvatel. Více informací naleznete na webové stránce projektu HeatCOOP.


reklama

 
Jiří Karásek
Autor je pracovníkem společnosti SEVEn.
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

TS

Tonda Selektoda

23.2.2026 06:48
Ano, lze to. Podmínkou však je, mít zpracován kvalitní plán rozvoje města na několik desítek let dopředu, nikoliv na jedno volební období. Včetně rozvoje inženýrských sítí. A zejména, vyžadovat pak od majitelů nemovitostí jeho dodržování. Bez výjimek. Chceš v katastru našeho města stavět, bydlet, podnikat? Tak se podřiď našim požadavkům! Nelíbí se ti třeba dálkové vytápění – jdi si tam, kde ti povolí pálit biomasu, nebo fosilní paliva…
Odpovědět
ss

smějící se bestie

23.2.2026 08:10 Reaguje na Tonda Selektoda
1*
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

23.2.2026 10:03
k tomu, aby to bylo možné i v Praze, by musel Pražský magistrát nakoupit minimálně 20% bytového fondu ve městě....pak jako developer by měl nějakou tržní páku....
Odpovědět
ss

smějící se bestie

23.2.2026 10:19 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Byly městské, služební, podnikové byty,
téměř vše prodáno při privatizacích, co by zbytečnost pro stát.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

23.2.2026 13:36 Reaguje na smějící se bestie
V.Havel jim říkal králíkárny...
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

23.2.2026 16:37 Reaguje na smějící se bestie
bytový fond je záležitost města, nikoliv státu.

pak tu byly byty státních podniků, které se zprivatizovali, to je manažerské rozhodnutí organizace, nikoliv vlády.

někde si to lidi odkoupili někde ne... města do výběrka mohla jít taky místo toho si kupovali fotbalové stadiony apod.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

23.2.2026 12:18
Zajímavý je komentář:

"Z pohledu energetické účinnosti se stále více rozvíjí družstevní koncept tzv. studených sítí s využitím tepelných čerpadel na úrovni bytových jednotek nebo naopak celého bloku budov."

Tepelné čerpadlo dává smysl, když je topná voda co nejstudenější. Mělo by tedy být ideálně v každém domě, kde se společně připravuje i teplá voda. Pokud je dům napojen na sítě, ty lze využít k dodávce pasivně získávaného nízkopotenciálního tepla pro tepelná čerpadla.

Samozřejmě dům by měl být velmi kvalitně zateplen. To ale nebývá zvykem a článek o tomto nijak nepojednává. Proč?
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

23.2.2026 13:32 Reaguje na Jiří Svoboda
Vedle Vídeňského nádraží, se nachází spalovna komunálního odpadu Spittelau. A v bývalých garážích (depu) pro MHD, vedle v podzemí, je instalováno zařízení pro výrobu chladu. Z té spalovny se k jeho výrobě používá horká voda 150˚C teplá. Výstupem je studená voda o teplotě kolem 3,5˚C, která se již vice než 10 let využívá k chlazení i k účelům klimatizace úřadů, obchodních a kongresových center. S těmi "studenými sítěmi", mají ve Vídni svou zkušenost.
Ano, i moderní tepelná čerpadla, nabízí nejen topení, ale i funkci chlazení.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist