Vídeň ukazuje cestu k dostupnému a udržitelnému městskému bydlení
Tyto spolky mohou rozdělovat pouze velmi malé podíly ze zisku, většinu musí reinvestovat zpět do bytové výstavby. Město každoročně investuje kolem 500 milionů eur do výstavby a spravuje zhruba 3,1 milionu m² pozemků určených pro sociální výstavbu. Tento systém zajišťuje nejen stabilitu, ale i efektivní kontrolu nad trhem s bydlením.
Nové projekty nad 5 000 m² musí poskytovat minimálně dvě třetiny bytů v kategorii sociálního bydlení při dosažení velmi vysokého standardu bydlení. Hodnoceny jsou přitom cena, kvalita architektury, environmentální kvalita i sociální složení. Díky těmto parametrům je nájemné v městských bytech až o 30 % nižší než tržní, což zajišťuje vysokou dostupnost a stabilní sociální mix. Staví se tak projekty na úrovni celých čtvrtí.
Vídeň se nezaměřuje pouze na výstavbu samotných bytů, ale komplexně plánuje všechny oblasti spojené s bydlením. Příkladem je ambiciózní strategie Ukončení využívání plynu – vytápění a chlazení ve Vídni 2040 (Phasing Out Gas – Heating and Cooling Vienna 2040) zaměřená na postupné odstraňování fosilních paliv v oblasti vytápění a chlazení. Navazuje na Vídeňský plán vytápění 2040 (Vienna Heating Plan 2040).
Cílem této iniciativy je do roku 2040 zajistit, aby všechny budovy ve Vídni byly vytápěny a v případě potřeby chlazeny pomocí klimaticky neutrálních a obnovitelných technologií. V současnosti tvoří téměř 90 % emisí CO2 v sektoru budov vytápění plynem. Plán zahrnuje rozšíření a zahuštění stávající sítě dálkového vytápění z 1 300 km na 1 720 km a zavedení stovek nových místních nízkoteplotních sítí.
Z pohledu energetické účinnosti se stále více rozvíjí družstevní koncept tzv. studených sítí s využitím tepelných čerpadel na úrovni bytových jednotek nebo naopak celého bloku budov.
Developer v rámci vídeňského modelu zasahuje do projektu až ve fázi soutěže jednotlivých konceptů. Vymezení podmínek připravovaného projektu definuje město již ve fázi územního plánu. Ten stanovuje plochy sociální výstavby budoucích projektů.
Vídeňský model jasně dokazuje, že dostupné městské bydlení lze realizovat kombinací stabilního financování, efektivní regulace developerů, strategické správy pozemků a kontinuální politiky. Praha zatím sází na dílčí projekty a fondy, což brzdí rychlejší náběh dostupného bydlení. Inspirace z Vídně by mohla výrazně pomoci zvýšit efektivitu české městské politiky a posílit dostupnost kvalitních bytů pro širší spektrum obyvatel. Více informací naleznete na webové stránce projektu HeatCOOP.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Tonda Selektoda
23.2.2026 06:48Jaroslav Řezáč
23.2.2026 10:03smějící se bestie
23.2.2026 10:19 Reaguje na Jaroslav Řezáčtéměř vše prodáno při privatizacích, co by zbytečnost pro stát.
Tonda Selektoda
23.2.2026 13:36 Reaguje na smějící se bestieJaroslav Řezáč
23.2.2026 16:37 Reaguje na smějící se bestiepak tu byly byty státních podniků, které se zprivatizovali, to je manažerské rozhodnutí organizace, nikoliv vlády.
někde si to lidi odkoupili někde ne... města do výběrka mohla jít taky místo toho si kupovali fotbalové stadiony apod.
Jiří Svoboda
23.2.2026 12:18"Z pohledu energetické účinnosti se stále více rozvíjí družstevní koncept tzv. studených sítí s využitím tepelných čerpadel na úrovni bytových jednotek nebo naopak celého bloku budov."
Tepelné čerpadlo dává smysl, když je topná voda co nejstudenější. Mělo by tedy být ideálně v každém domě, kde se společně připravuje i teplá voda. Pokud je dům napojen na sítě, ty lze využít k dodávce pasivně získávaného nízkopotenciálního tepla pro tepelná čerpadla.
Samozřejmě dům by měl být velmi kvalitně zateplen. To ale nebývá zvykem a článek o tomto nijak nepojednává. Proč?
Tonda Selektoda
23.2.2026 13:32 Reaguje na Jiří SvobodaAno, i moderní tepelná čerpadla, nabízí nejen topení, ale i funkci chlazení.


Vědci z ČVUT vytvořili metodiku požární bezpečnosti zelených střech
Uhlík jako měřítko úspěchu: proč se mění stavebnictví?
Budovy v Česku nejsou připraveny na chytrá řešení, ukázalo první hodnocení


