Expert: Lidé by neměli sekat trávníky nakrátko, městům svědčí maximum zeleně
20.7.2022 18:35 | BRNO
( ČTK)
K tomu, čím lidé mohou zmírnit dopady veder v obcích, expert uvedl, že by například neměli nakrátko sekat trávu - na zahradách i na prostranstvích. "Pokud máte možnost na zahrádce nebo jinde, tak je dobré zadržovat vodu. Můžeme se zamyslet nad svou vodní stopou, to znamená kolik vody spotřebujeme během dne. Zamyslet se nad tím, zda denně potřebujeme napuštěnou vanu nebo nám stačí rychlá sprcha. Jestli je potřeba napouštět bazén na zahradě nebo zda nám stačí veřejné koupaliště," řekl expert. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Pro zmírnění dopadů extrémních teplot by lidé neměli sekat trávníky nakrátko, naopak je vhodné hlídat denní spotřebu vody. Města potřebují maximum zeleně a vodních prvků, aby lépe čelila vlnám veder. ČTK to řekl Lukáš Dolák z brněnského Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
Vědec, který se zabývá dopady změny klimatu, dále uvedl, že výhodou Česka je hustá monitorovací síť v rámci výstražných systémů před extrémy počasí. "Právě jsme podávali jeden návrh projektu na takzvaný early warning system (systém včasného varování, pozn. ČTK), kde jsme chtěli řešit včasnou výstrahu před vlnami veder pro střední Evropu," řekl Dolák. Podotkl, že na podobných počinech se brněnští vědci podíleli už v minulosti.
Podle Doláka je první krok pro úspěšnost takových projektů určení největší hrozby v daném území. "Pokud se budeme bavit o Česku, tak to jsou epizody sucha, vlny veder a přívalové povodně. A druhým krokem je mít data. To znamená, mít dostatečně hustou síť stanic, které budou monitorovat," vysvětlil vědec.
Uvedl, že právě v Česku je staniční síť poměrně hustá. Podle Doláka však lze stále zlepšovat modely, které umí "spočítat", jaké počasí bude v regionu v příštích dnech a udělat co nejdelší a nejkvalitnější předpověď. "Modely jdou stále dopředu, výpočetní technika se zlepšuje, takže tady nějaký potenciál máme a vždycky mít budeme," konstatoval Dolák. Systém integrované výstražné služby v Česku poskytuje Český hydrometeorologický ústavu ve spolupráci s meteorologickou službou armády ČR.
K tomu, čím lidé mohou zmírnit dopady veder v obcích, expert uvedl, že by například neměli nakrátko sekat trávu - na zahradách i na prostranstvích. "Pokud máte možnost na zahrádce nebo jinde, tak je dobré zadržovat vodu. Můžeme se zamyslet nad svou vodní stopou, to znamená kolik vody spotřebujeme během dne. Zamyslet se nad tím, zda denně potřebujeme napuštěnou vanu nebo nám stačí rychlá sprcha. Jestli je potřeba napouštět bazén na zahradě nebo zda nám stačí veřejné koupaliště," řekl expert.
K rozsáhlejší a řízené adaptaci měst na horké počasí pak Dolák že uvedl, že je ideální maximum vodních prvků a maximum zeleně. Zdůraznil, že by se mělo pečlivě zvažovat, zda je nutné kácet vzrostlé stromy kvůli výstavbám a rekonstrukcím.
"Samozřejmě se pak počítá s výsadbou nových stromů, ale bude trvat třeba 50 nebo 80 let než dorostou výšky původních stromů. Byl bych rád, abychom více chránili vzrostlé stromy ve městech, abychom měli ten stín," řekl vědec. Poznamenal, že jsou třeba i revitalizace řek, které zpomalí tok vody, zvýší meandrování a voda tak bude městem déle protékat a ochlazovat zástavbu, ale i další rozšíření zelených střech. Jako nevhodné naopak zmínil rozprašovací vozy pro ochlazení ulic. Podle Doláka mají jen slabý efekt a ekonomicky se nevyplatí.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Trávníky na hlinu (aby to bylo pěkné!-)), zeleň na střechy! Kocourkov hadra...
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-travniky-bez-travy-a-globalni-oteplovani
Odpovědět
Každotýdenní rituál moderního člověka: Pohnojit, zalít, posekat, vyhodit.
Odpovědět
Zajímalo by mne, proč se posekaná tráva nakládá do hnědých kontejnerů a odváží k ,,ekologické likvidaci". Předchozí majitel měl kompost.
Odpovědět
Konstatujete "Předchozí majitel měl kompost" víte co je kompostování?
Kompostování spočívá v neustálém přísunu kyslíku k biologické hmotě. Ten předchozí majitel co tři týdny ten kompost přehazoval?
Odpovědět
O letních prázdninách by se trávník neměl sekat vůbec. V horku tráva neroste. Pro travní organismus je sekání stres a pokud se nezaleje nezobrazí a uschne
Odpovědět
Vzrostlé stromy pro dostatek stínu?
Mám stromy, velké koruny mají.
Mám tedy stín, hodně stínu - a nemá smysl, abych na střechu dával FV panely.
Je to dobře nebo špatně?
Odpovědět
FV panely můžete dát třeba vedle na stožár.
Záleží na fantazii.
A nebo mezi koruny stromů dát turbínovou elektrárnu.
I když ve stínu se lecos dá našlapat na rotopedu.
Odpovědět
článek je k určitě k zamyšlení, bohužel si myslím, že pan Dolák to nemyslí vážně a chtěl nás jen vtipně pobavit a odpoutat od hnusné reality horkého dne. Vysoká tráva je super v ploše.... ale tak na reálnou možnost, že si člověk, nebo zvíře odnese místo hezkých okamžiků klíště a možné dopady z tohoto zvířátka, kterému se ve vysoké trávě skvěle daří a dobře se množí, tudíž, tam, kde je místo určené pro odpočinek, hru a procházku je vysoká tráva smrt pro návštěvníky. Suchá tráva je dobrá k rozšíření požáru a opět vlastník si sám zodpovídá za stav věci, kterou vlastní, včetně stromů, které by každý rok měl prohlédnout odborník a na doporučení ošetřit stromolezec, proto se stává, že právě vzrostlý strom jde k zemi a pokud víme, že nám cosi odchází zavčas to nahradit mladou dřevinou, pokud neplánujeme přesazení vzrostlejšího stromu. Ano, naopak jsem příznivcem sekání trávy a travních ploch na střídačku, v různých plochách, různě křivě, asi systém jízdy pana Čurdy, což vede k tomu, že nikdo podvědomě nepoleze do vzrostlého porostu, ale bude se válet v Brně jako ,,sviňa" tam, kde je posekáno nakrátko, určitě i naše fauna bude mít více času na přesun k dobru a květu flory a udržení svého stavu. Určitě mnoho z nás už slyšelo o přesadbě vzrostlých stromů, já to poprvé viděl na foto v článku Epocha z roku 1896. Mnoho z nás v rámci epidemie uhlíkové stopy zapomělo, že se kdysi kropili ulice, hlavně proti prachu, vozidly i kropícími tramvajemi, které se ještě v dobách první republiky zapřahali za řádnou soupravu a tak se ušrtřila solo jízda tohoto prospěšného vozu, což dnes představuje cosi o zjevném plýtvání prostředky a hlavně vodou samotnou. Je toho hodně co a jak by bylo dobré a prospěšné, ale určitě ne psát článek a tisíc možných a zaručených variant hodit a smést do jednoho šuplete, aby se omluvila skutečost, že žít v zanedbaném bordelu je to nejvíc IN.. Aha, brněnský Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, no to jsem si to psaní mohl odpustit, omluvám se...
Odpovědět
|
|