Kavárny bez odpadu? Jde to. Teď jsou na řadě restaurace
Projekt Cirkulárních kaváren spustil koncem loňského roku Institut Cirkulární ekonomiky (INCIEN) společně s městskou části Praha 7 a Pražskými službami. Do pilotní etapy se zapojily kavárny Bar Cobra, Café Lajka, Cafe Letka, Vnitroblock a Cukrárna Alchymista.
Nejvíce odpadů ve zmíněných podnicích tvoří obalové materiály a organický odpad. “Obaly by se daly redukovat, pokud by podniky sehnaly dodavatele, kteří by zboží dodávali ve vratných obalech, což je ale logisticky náročné," vysvětluje Barbora Kebová z INCIEN.
Organický odpad často končí v popelnici na směsný odpad. "Takové zacházení je nejenom nesprávné z hlediska odpadového hospodářství a environmentálních principů, ale také ukrajuje část rozpočtu podniků kvůli častějšímu svozu odpadu, což má tedy i ekonomický dopad,“ líčí dál Kebová.
Kolik odpadu proteče jednou kavárnou?
Alfou a omegou každé kavárny je káva a mléko. Ukázalo se, že kavárna produkuje průměrně cca 6 kg kávové sedliny denně. Při každodenním provozu to znamená přes 2 tuny lógru za rok.
Ten pravidelně končí v popelnicích, i když by mohl být využit jako hnojivo, pro výrobu biopaliva, bioplastu nebo jako příměs k výrobě podrážek bot či dokonce šperků.
Dalším velkým „producentem“ odpadu je mléko. Větší kavárna spotřebuje i 100 litrů mléka týdně. „Za mlékem se táhne velká odpadová stopa. Kavárny většinou objednávají litrové nápojové kartony nebo plastové láhve. V praxi to znamená 2,4 – 3 kg odpadu z nápojových kartonů týdně, 9,6 – 12 kg měsíčně, 115,2 – 144 kg ročně," vypočítává Kebová. "Tomuto odpadu se dá jednoduše předejít, pokud kavárny přejdou na alternativní dodavatelský systém – třeba vratné lahve či kanystry,“ doplňuje Barbora Kebová.
Noční můrou řady kaváren jsou jednorázové nádobí. Zmíněné kavárny postupně vyřadily věci, které jsou jednoduše zbytečné, jako například brčka nebo jednorázové kelímky na espresso.
„Kavárny své zákazníky zároveň motivují i ekonomicky – jednorázové nádobí zpoplatňují a naopak nabízí slevu při využití vlastní nádoby. Hosté si nosí vlastní hrnky na kávu a krabičky na oběd, nebo využívají systém zálohovaných vratných kelímků na kávu,“ uzavírá Barbora Kebová z INCIENu.
Přečtěte si také |
Otoč kelímek - když chcete kávu s sebou, ale nechcete tvořit hory odpadů
Kavárny díky zapojení do projektu získaly praktickou sadu doporučení a metodiku přesně na míru danému provozu. Přechod na plně cirkulární provoz si však vyžádá delší proces. Podniky naráží na řadu omezení, která brání aplikovat cirkulární principy. Příkladem je problém s neprodaným jídlem, které kvůli hygienickým normám často končí v koši, než aby bylo darováno potřebným.
Kavárnami to nekončí, teď jsou na řadě restaurace
Získané informace a data z pilotního projektu otevřely dveře k efektivnímu řešení problémů nejen v kavárnách, ale i hotelích a restauracích. Tým Cirkulárních kaváren proto vytvořil příručku, která zahrnuje popis „desatera“ cirkulárních kaváren a má za cíl motivovat majitele provozoven k prvním jednoduchým změnám, které kromě životního prostředí šetří i peníze.
Díky spolupráci s Pražskými službami se podařilo dobře zmapovat stav odpadu. Ukázalo se, že v této oblasti služeb se s odpady nakládá velmi nezodpovědně. I když je třídění odpadu pro gastronomické provozovny ze zákona povinné, často to neodpovídá realitě.
„Věříme, že naše společná iniciativa s institutem změní vnímaní majitelů restaurací a kaváren a jejich přístup k nakládání s odpady. Obecně je na řadě míst v Praze zřejmé zneužívání veřejných kontejnerů na tříděný odpad, ačkoliv živnostenské subjekty jsou povinné si zajistit likvidaci odpadu na své náklady,“ říká tiskový mluvčí společnosti Radim Mana.
Praha je turistickým srdcem Evropy, kde hotely, restaurace a kavárny hrají velkou roli v městské ekonomice. Postupný přechod celého segmentu na cirkulární koleje pomůže šetřit životní prostředí, zajišťovat druhotné využití zdrojů a snižovat energetickou náročnost provozu.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Po třech dnech skončil zásah hasičl u požáru v třídírně odpadů v Chomutově
Hasiči likvidují požár v třídírně odpadu v Chomutově
Zastupitelé Strakonic jsou pro spalovnu odpadů v Písku, zprovoznění v roce 2028Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Michael Rada
2.6.2019 18:32Kuky Všímálek
3.6.2019 09:24několik desítek tun vážící asfalový produkt limity ,řekla mi že analýza stojí 30.000,-kč a že na ni oblastní pobočka ČIŽP/ Karlovy Vary /nemá peníze .
Od té doby přemýšlím zda firma,která chce deponaci provést si zaplatí předem analýzu za 30.000,- nevědouc jaký bude výsledek a ten pak následně přidá ke své žádosti deponace krajskému úředníkovi,.jinak přeci úředník limity nezjistí,možná ,že i bez analýzy je schopen žádost posoudit a hlavně rozhodnout kladně..))
Nyní js byl na Obecním Úřadu a chci po obci aby zalévala stromy a keře pokud bude sucho jako loňské léto..zatím mi říkají ,že na to nemají lidi...aby obec plnila své povinnosti vyplývající z vyhlášky.Chystám se na Krajský Úřad popovídat si o schvalování skladování asfaltového odpadu.
Zatím mám pocit ,že inspekce život.prostředí je jen aby se neřeklo.
