https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/kavarny-bez-odpadu-jde-to.ted-jsou-na-rade-restaurace
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kavárny bez odpadu? Jde to. Teď jsou na řadě restaurace

2.6.2019 01:39 | PRAHA (Ekolist.cz)
Noční můrou řady kaváren jsou jednorázové plasty, resp. nádobí. Kavárny postupně vyřadily věci, které jsou jednoduše zbytečné, jako např. brčka nebo kelímky na espresso
Noční můrou řady kaváren jsou jednorázové plasty, resp. nádobí. Kavárny postupně vyřadily věci, které jsou jednoduše zbytečné, jako např. brčka nebo kelímky na espresso
Pět kaváren z Prahy 7 si vyzkoušelo, jak minimalizovat odpad a fungovat na principech cirkulární ekonomiky. Dvěma kavárnám se podařilo snížit produkci zbytečného odpadu natolik, že potřebují o jednu popelnici méně a ušetří několik tisíc korun ročně.
 

Projekt Cirkulárních kaváren spustil koncem loňského roku Institut Cirkulární ekonomiky (INCIEN) společně s městskou části Praha 7 a Pražskými službami. Do pilotní etapy se zapojily kavárny Bar Cobra, Café Lajka, Cafe Letka, Vnitroblock a Cukrárna Alchymista.

Nejvíce odpadů ve zmíněných podnicích tvoří obalové materiály a organický odpad. “Obaly by se daly redukovat, pokud by podniky sehnaly dodavatele, kteří by zboží dodávali ve vratných obalech, což je ale logisticky náročné," vysvětluje Barbora Kebová z INCIEN.

Organický odpad často končí v popelnici na směsný odpad. "Takové zacházení je nejenom nesprávné z hlediska odpadového hospodářství a environmentálních principů, ale také ukrajuje část rozpočtu podniků kvůli častějšímu svozu odpadu, což má tedy i ekonomický dopad,“ líčí dál Kebová.

Kolik odpadu proteče jednou kavárnou?

Alfou a omegou každé kavárny je káva a mléko. Ukázalo se, že kavárna produkuje průměrně cca 6 kg kávové sedliny denně. Při každodenním provozu to znamená přes 2 tuny lógru za rok.

Ten pravidelně končí v popelnicích, i když by mohl být využit jako hnojivo, pro výrobu biopaliva, bioplastu nebo jako příměs k výrobě podrážek bot či dokonce šperků.

Dalším velkým „producentem“ odpadu je mléko. Větší kavárna spotřebuje i 100 litrů mléka týdně. „Za mlékem se táhne velká odpadová stopa. Kavárny většinou objednávají litrové nápojové kartony nebo plastové láhve. V praxi to znamená 2,4 – 3 kg odpadu z nápojových kartonů týdně, 9,6 – 12 kg měsíčně, 115,2 – 144 kg ročně," vypočítává Kebová. "Tomuto odpadu se dá jednoduše předejít, pokud kavárny přejdou na alternativní dodavatelský systém – třeba vratné lahve či kanystry,“ doplňuje Barbora Kebová.

Noční můrou řady kaváren jsou jednorázové nádobí. Zmíněné kavárny postupně vyřadily věci, které jsou jednoduše zbytečné, jako například brčka nebo jednorázové kelímky na espresso.

„Kavárny své zákazníky zároveň motivují i ekonomicky – jednorázové nádobí zpoplatňují a naopak nabízí slevu při využití vlastní nádoby. Hosté si nosí vlastní hrnky na kávu a krabičky na oběd, nebo využívají systém zálohovaných vratných kelímků na kávu,“ uzavírá Barbora Kebová z INCIENu.

Kavárny díky zapojení do projektu získaly praktickou sadu doporučení a metodiku přesně na míru danému provozu. Přechod na plně cirkulární provoz si však vyžádá delší proces. Podniky naráží na řadu omezení, která brání aplikovat cirkulární principy. Příkladem je problém s neprodaným jídlem, které kvůli hygienickým normám často končí v koši, než aby bylo darováno potřebným.

Kavárnami to nekončí, teď jsou na řadě restaurace

Získané informace a data z pilotního projektu otevřely dveře k efektivnímu řešení problémů nejen v kavárnách, ale i hotelích a restauracích. Tým Cirkulárních kaváren proto vytvořil příručku, která zahrnuje popis „desatera“ cirkulárních kaváren a má za cíl motivovat majitele provozoven k prvním jednoduchým změnám, které kromě životního prostředí šetří i peníze.

Díky spolupráci s Pražskými službami se podařilo dobře zmapovat stav odpadu. Ukázalo se, že v této oblasti služeb se s odpady nakládá velmi nezodpovědně. I když je třídění odpadu pro gastronomické provozovny ze zákona povinné, často to neodpovídá realitě.

„Věříme, že naše společná iniciativa s institutem změní vnímaní majitelů restaurací a kaváren a jejich přístup k nakládání s odpady. Obecně je na řadě míst v Praze zřejmé zneužívání veřejných kontejnerů na tříděný odpad, ačkoliv živnostenské subjekty jsou povinné si zajistit likvidaci odpadu na své náklady,“ říká tiskový mluvčí společnosti Radim Mana.

Praha je turistickým srdcem Evropy, kde hotely, restaurace a kavárny hrají velkou roli v městské ekonomice. Postupný přechod celého segmentu na cirkulární koleje pomůže šetřit životní prostředí, zajišťovat druhotné využití zdrojů a snižovat energetickou náročnost provozu.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MR

Michael Rada

2.6.2019 18:32
DObrý den, jsem rád, že se firmy učí neplýtvat, ale myslím, že je třeba říci, že se nejedná o cirkulární ekonomiku, protože se aktivita soustředí jen na jeden článek řetězce a cirklularita by znamenala zapojení celého subdodavatelskho řetězce. Nevím proč logistika by měla být problémem, v případě správného anstavení bude benefitem pro všechny zúčastněné strany.
Odpovědět
KV

Kuky Všímálek

3.6.2019 09:24
Byl jsem v úžasu,když js se na můj podnět dozvěděl ,že stržený asfaltový ,podrcený silniční koberec se může skladovat na vytvořených deponiích pokud to kraj/úředník/schválí a to jen za předpokladu,že shora popsaný materiál splňuje limity ke skladování a bude se jednat o skládku krátkodobou - max.3 roky.Řekl jsem tedy úřednici ,že donesu do skleničky vzorek k rozboru zda splňuje tento zapáchající,
několik desítek tun vážící asfalový produkt limity ,řekla mi že analýza stojí 30.000,-kč a že na ni oblastní pobočka ČIŽP/ Karlovy Vary /nemá peníze .
Od té doby přemýšlím zda firma,která chce deponaci provést si zaplatí předem analýzu za 30.000,- nevědouc jaký bude výsledek a ten pak následně přidá ke své žádosti deponace krajskému úředníkovi,.jinak přeci úředník limity nezjistí,možná ,že i bez analýzy je schopen žádost posoudit a hlavně rozhodnout kladně..))
Nyní js byl na Obecním Úřadu a chci po obci aby zalévala stromy a keře pokud bude sucho jako loňské léto..zatím mi říkají ,že na to nemají lidi...aby obec plnila své povinnosti vyplývající z vyhlášky.Chystám se na Krajský Úřad popovídat si o schvalování skladování asfaltového odpadu.
Zatím mám pocit ,že inspekce život.prostředí je jen aby se neřeklo.















Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist