Když už třídíte, tak třiďte správně
![Značka pro PET, což je snadno vyslovitelná zkratka nevyslovitelného plastu polyethylentereftalátu. Značka pro PET, což je snadno vyslovitelná zkratka nevyslovitelného plastu polyethylentereftalátu.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/pet_lahev.jpg&w=450)
Všude se radí, že se pet lahve mají před vhozením do žlutého kontejneru sešlápnout. Proč? Protože v něm pak zaberou méně místa a i následný svoz odpadu je efektivnější – nevozí se tolik vzduchu.
Jak uvádí společnost Ekokom, do malého kontejneru o objemu 110 litrů se vejde asi 31 nesešlápnutých dvoulitrových lahví – polovina kapacity zůstane nevyužita. Když se petky sešlápnou, vejde se jich tam 138. Sešlapávání vyhazovaných obalů se pochopitelně netýká jen petek, ale i jiných plastových lahví a obalů.
A pochopitelně i papírových obalů. Když budete do kontejneru na papír vyhazovat lepenkovou krabici od vysavače, je potřeba ji rozložit, aby nezaplnila celý kontejner jen pro sebe.
Třiďte, ale nezraňte se
U plastů ještě chvíli zůstaneme. Věčné téma je, zda kelímky od jogurtů vymývat či ne. Na webu Ekokomu píší, že stačí jogurt (či jinou potravinu v kelímku) pořádně dojíst. Trocha jogurtu pak při zpracování velké potíže nezpůsobí. Patrně však neběžíte ke žlutému kontejneru hned, jak jogurt dojíte, ale dáte jej k ostatnímu plastovému odpadu někde doma. A aby vám plastový odpad nezačal zapáchat, je lepší kelímek vymýt. Vymytý kelímek je příjemnější i pro zaměstnance na třídící lince. Navíc platí, že čím čistší surovina se dostane ke zpracování, tím lépe. Takže vymývat. Jde to snadno a vody se spotřebuje malinko.
![Nevíte, co kam patří? Koukněte se na nálepku na kontejneru. Nevíte, co kam patří? Koukněte se na nálepku na kontejneru.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/albums/userpics/10020/trideny_sber_odpadu.jpg&w=330)
Vadí, když do kontejneru na sklo hodím lahev s kouskem kovového víčka, které se nepodařilo sundat? Nevadí. Sice tím přiděláte trochu práce při třídění, ale je to lepší, než se při snaze odříznout kovový proužek zranit a přidělat práci chirurgovi.
Talíř do skla ne!
Takže se do skla smí házet i jiné věci než sklo? Tak to tedy rozhodně ne. Stejně jako u jiných odpadů, které se třídí, platí, že čím čistší surovina se ke zpracování dostane, tím lépe. Zpracovatelé odpadů samozřejmě počítají s tím, že musí vytříděný odpad ještě pořádně probrat. Ale čím méně se nežádoucích věcí do kontejnerů na tříděný odpad dostane, tím lépe.
Je to důležité kvůli tomu, že někdy vcelku malé množství „nečistot“ může způsobit opravdu velké problémy. Zůstaňme u skla. Někteří lidé žijí v domnění, že do kontejnerů na tříděné sklo se kromě lahví od vína, sklenic od kompotů a přesnídávek mají házet i rozbité hrníčky nebo talíře. Jenže sklo a porcelán jsou dvě naprosto odlišné věci!
A přestože jsou některé třídící linky na sklo vybaveny důmyslným zařízením, které optickými čidly "zkoumá" průsvitnost nadrcené suroviny a pomocí silného proudu vzduchu vyfukuje cokoliv, co se čidlům "znelíbí", tak sem tam nějaký drobný střípek porcelánu může proklouznout. A i velmi malý porcelánový střípek může způsobit velké problémy.
Část vytříděného skla se používá například při výrobě skelných vln, které slouží jako stavební izolace. Sklo se roztaví a tavenina se pak rozvlákňuje v rotačním zařízení odborně zvaném spinner. Na rozdíl od skla se ale porcelán neroztaví a spinnery postupně ucpává. Rozvlákňovací zařízení se pak musí odstavit a celý spinner vyměnit, což je velmi nákladné. "Aktuálně pro výrobu skelné vlny používáme jako vstupní surovinu až z 80 % recyklované sklo," říká Pavel Michálek ze společnosti Knauf Insulation, která tyto izolace vyrábí. A technologicky by bylo možné použít recyklované suroviny i více, ale v současnosti prý není na trhu dostatek firem, které by byly schopné dodat surovinu v potřebné čistotě.
No jo, ale jak má člověk vědět, co všechno se do kontejneru na tříděný odpad smí dávat a co ne? Kdo to má kde furt hledat? Nemusíte nic složitě hledat. Je to zpravidla napsané přímo na kontejnerech. I s obrázky. (Informace, co patří do kontejneru na plast, papír a sklo.)
reklama
Další informace |
Webové stránky jaktridit.cz
Edukativní a dlouhé video o zpracování vytříděných pet lahví:
Zábavná a krátké video o zpracování vytříděných pet lahví:
Třídit odpady může být i docela hardcore:
Dále čtěte |
Online diskuse
PET lahve je nejekologičtější pálit - 18. 7. 2011 - martin14159Výborný odkaz, děkuji. A také výborný počin ekolistu, ptát se odborníků. Mě k tomuto napadlo, že logickým pokračováním nyní by bylo srovnání spalování například dřeva a těch čistých uhlovodíkových plastů typu PE, PET, ..., intuice mi říká, že závěr ze spalování dřeva by byl podobný jako u těch plastů, možná horší, protože když nedokážeme zajistit čisté spalování u PET lahví, sotva toto dokázeme i u toho dřeva a čisté uhlovodíkové plasty jsou z hlediska zastoupení chemických prvků čistší než dřevo, které obsahuje i řadu dalších bogenních prvků, možná všechny, jak tomu bývá u živých organismů. Což by byl ovšem paradox, když spalování dřeva je mnohými tradičně považováno za ekologicky čisté. Tím chci upozornít na jednu ze stovek drobných iracionalit některých přístupů k ochraně životního prostředí, kdy se zaměříme na jednu věc (třeba jen proto, že je nová nebo že se vyrábí z ropy, kterou někdo apriori považuje za něco nečistého, co do přírody nepatří, ač ne to přirozená součást přírody) a detailně ji prozkoumáme a sebemenší pochybnost nás vede k závěru, že jde o něco neekologického a něco jiného berem automaticky jako tzv. ekologické a proto si zde podobné otázky neklademe. Například to spalování tzv. ekologicky čistých zdrojů tepla je prý problém v Indii, kde asi 60 % domácností vaří za spalování dřeva a dobytčího trusu a kazí si tím doma vzduch a odhaduje se, že na následky tohoto umírá ročně řádově milion Indů. Takže by nám třeba vyšlo, že se spalováním (těch čistých uhlovodíkových) plastů bychom museli stejně tak museli logicky zamítnout i spalování dřeva? Včetně tradic typu opékání vuřtů v kempech a na táborech a topení v kamnech v horských chatách obkolopených hustými lesy? Takže podle mě spíše otázka stojí, zda je spalování plastů horší nebo lepší než spalování dřeva a podle toho bychom se měli rozhodovat, zda s plasty máme nakládat jinak než se dřevem nebo stejně. Aspoň co se týče čistých uhlovodíkových plastů typu PE, PP, PET, PS ap. |