Zelená, šetrná a udržitelná může být i vaše kancelář

K environmentálně šetrnému chování bývají většinou nabádány rodiny a domácnosti. Jenže neméně času trávíme v práci. Proč tedy nemyslet na životní prostředí i tam? Tím spíš, že velká část z nás pracuje v kanceláři, kde se podmínky od domácností v mnohém moc neliší. A vytvoření tzv. „šetrného úřadu“ může být podle oslovených organizací i zajímavou výzvou.

Jak to často bývá, nejtěžší je udělat první krok. Možná i proto vznikl na konci loňského roku projekt Šetrná kancelář. Jeho autoři připravili pro zájemce opravdu jednoduché dvanáctero, jak „ozelenit“ kancelář. Zapojené organizace by měly postupně splnit dvanáct různorodých, ale vcelku snadno splnitelných úkolů (viz box).

Zelený strom praxe

Do pilotní části projektu Šetrná kancelář se zapojilo sedmnáct kanceláří z různých oblastí činnosti – od občanských sdružení, přes státní organizace a školy až po advokátní kancelář. Co je k tomu vedlo? Pro většinu z nich bylo rozhodnutí „ozelenit“ kancelář dalším logickým krokem v dosavadním zájmu o životní prostředí. „Kdo jiný by už měl být šetrnou kanceláří než pracoviště ochrany přírody,“ říká například Radek Drahný ze Správy Krkonošského národního parku. Juraj Liška, ředitel Gymnázia Jana Nerudy v Praze, v tom vidí jak příležitost šetřit rozpočet a tak také dobrý příklad pro studenty.

Zkušenosti organizací, které se na cestu „zeleného“ úřadování vydaly, jsou zatím vesměs pozitivní. Také proto, že některá z opatření zavedly podle oslovených zaměstnanců už před zapojením do projektu. „Negativních reakcí mnoho nebylo, jednalo se spíše o posměšky od některých ‚konzervativních‛ lidí,“ uvádí Drahný. Podle něho je důležitým momentem „pojmenování problému“. „Všichni víme, že potisknout papír jen z jedné strany je plýtváním, ale málokdo dříve tiskl na ‚šmíráky‛. Dnes je tomu jinak,“ popisuje příklad z praxe Drahný.

Zapojení do projektu hodnotí kladně i Jan Žáček, který pracuje v kanceláři Junáka. Podle jeho slov je většina jeho kolegů zvyklá šetrně přemýšlet doma a tak pro ně nebylo těžké začít podobně uvažovat i v práci.„Je to jen o překonání vlastní pohodlnosti, na což jsou ale skauti a skautky zvyklí,“ dodává Žáček. Postoj lidí okolo sebe si pochvaluje i ředitel gymnázia Juraj Liška: „Studenti a kantoři sami přicházejí s nápady, kde bychom mohli ještě ušetřit a kde bychom se mohli chovat ekologičtěji.“

O kolik je tedy šetrné chování na pracovišti obtížnější než doma? „A je obtížnější?“ odpovídá otázkou Radek Drahný. „Pokud by to tak mělo být, tak snad jenom proto, že v domácnosti si rozhoduji sám, sám se kontroluji a sám se motivuji. V kanceláři pracujete s kolegy, kteří musí být stejně naladěni a přijmout stejnou myšlenku,“ zamýšlí se Drahný. Když se ale podle něj šetrně chová drtivá většina, pak černá ovce stojí mimo a jistě to dlouhodobě nevydrží. Juraj Liška ze své zkušenosti přiznává, že ze začátku je potřebná důsledná kontrola, ztotožnění se s myšlenkou a přesvědčení všech kolegů o správnosti a úspornosti projektu. V případě organizace lze však opatření v případě neochoty direktivně nařídit. „To v rodině moc neplatí,“ dodává s úsměvem Liška.

„Při zavádění je - stejně jako doma - třeba, aby se celá ‚rodina‛ domluvila na tom, co a jak se třídí, jaká jsou pravidla a na co nezapomínat,“ říká Jan Žáček. Někdo tak může mít na starosti vynášení tříděného odpadu, jiný krmení žížal zbytky od jídla ve firemním vermikompostu, další hlídá, aby se nepřetápělo. „Je to vlastně docela zábava, která podporuje firemní kulturu. A to jak doma, u skautů nebo ve velké firmě,“ uvádí pozitivní hledisko věci Žáček.

Přesto je třeba být připraven i na možné komplikace. Pro malou kancelář mohou být překážkou počáteční investice do úsporných zařízení a každé větší balení, jehož smyslem je úspora obalů, může být velké až příliš. Velké firmy zase po najmutí externích úklidových firem mohou zcela ztratit přehled nad používanými čistícími prostředky (což lze ale ošetřit několika větami ve smlouvě).

Trochu šedé teorie

Člověk, který ve svém podniku či úřadu dostane na starost „ozelenění“ kanceláře, se nemusí hned vrhat z mostu. Návody, tipy a rady, jak na to, pro něj připravili nejen autoři projektu Šetrná kancelář, ale i ekologické poradny, které před časem zpracovaly informační materiály k „zelenému úřadování.“

V brožuře k projektu Šetrná kancelář najde úředník ke každému bodu dvanáctera (viz box) jednoduchý návod a informace o úsporách. Brožurka nabídne i tipy na další „zlepšováky“ a užitečné kontakty. Autoři se v materiálech snaží vyvrátit rozšířené mýty o „zeleném“ chování. Brožurka je volně ke stažení na adrese www.setrnakancelar.cz.

Obsáhlejší a komplexnější jsou pak materiály k tématu „zelené úřadování“, které společně vypracovalo několik ekoporaden. Jejich doporučení najdete na webových stránkách projektu nebo webu Ekologického institutu Veronica.

Uvedené rady se týkají zejména oblasti „zeleného“ nakupování. A jsou zde také popsané příklady z praxe, a to jak z českých úřadů, tak i z těch zahraničních. Ozeleněním pověřený pracovník úřadu jistě ocení i zpracované podklady pro zadávání „zelených“ veřejných zakázek nebo tipy pro pořádání různých pracovních setkání a propagaci s ohledem na udržitelnost. Pomůže mu i přehled základních ekoznaček, ale i tipy, jak lze už během nákupu snižovat množství odpadu. Úřady mají podle autorů upřednostňovat rozložitelné nebo recyklované materiály a také dávat přednost větším balením, na něž je použito méně obalů. V případě čistících prostředků doporučují kupovat koncentrované produkty, v případě elektrických spotřebičů ty úsporné. Vyhnout by se firmy měly naopak věcem na jedno použití, toxickým nebo produktům náročným na výrobu, zvláště, když k nim existuje šetrnější alternativa. A samozřejmě je žádoucí vyhnout se zbytečným nákupům nepotřebných věcí.

---

reklama

---