Recyklace kladivem – jak se rozebírají vysloužilé domácí spotřebiče
"Dnes je elektroodpad samý plast," říká Rudolf Sekanina, který vede středisko recyklace elektroniky od roku 2003
|
|
Foto: Martin Mach Ondřej/Ekolist.cz |
Rudolf Sekanina, vedoucí střediska recyklace elektroniky Pražských služeb, se starými vyřazenými spotřebiči pracuje od roku 2003. Rozebírají zde pračky, myčky, sušičky, ale i domácí počítače, rychlovarné konvice, mikrovlnky. „Ze začátku byla mnohem větší výtěžnost kovů, dneska jsou spotřebiče samý plast,“ říká Sekanina. „V obyčejném vysavači je hned několik druhů plastů, ale nejvíce je v něm plastu ABS, který se kvůli svým vlastnostem nedá dobře recyklovat,“ dodává Tereza Ulverová ze společnosti Elektrowin. Tyto plasty se pak nejčastěji dávají do spaloven. Sekanina uvádí i jiný konkrétní příklad: dříve vyrobené pračky měly závaží odlité z poctivého kovu. Dnes se závaží dělá z betonu, keramiky nebo z plastů. Jejich hodnota coby druhotné suroviny je však menší nebo nulová. Ale nejde jen o závaží, čím dál více plastů se objevuje na samotném korpusu spotřebičů.
„Nejčastěji rozebíráme pračky, těch je zdaleka nejvíce, pak mikrovlny a myčky. Z malých spotřebičů je nejčastější vysavač, pak následují rychlovarné konvice a friťáky,“ říká Sekanina. Čas od času se objeví i něco méně obvyklého jako zahradní technika nebo nářadí. Neberou akorát chladničky, které obsahují chladící médiu, a televizory a monitory, které se musí rozebírat na speciálních linkách.
„V počátcích střediska jsme tu měli hodně kancelářské techniky, vyřazené ústředny či policejní vysílačky. Kuriozitou byl gamma nůž,“ říká Sekanina. Staré přístroje byly podle něho bohaté na kovy. „Z policejních vysílaček se dalo vytěžit hodně surovin, ale byla to i náročná práce, protože se obtížně rozebíraly,“ říká Sekanina. Kdysi prý byla výtěžnost až 300 Kč z kilogramu odpadu. Dnes je výtěžnost kvůli plastům a celkově menšímu obsahu kovů řádově menší.
„Od roku 2003 do dneška narostlo množství elektroodpadu neuvěřitelně,“ zhodnocuje trend Rudolf Sekanina. Může za to hlavně nástup povinnosti zpětného odběru spotřebičů a vznik kolektivních společností, které za prodejce plní jejich povinnost likvidace vysloužilých spotřebičů. „V roce 2003 jsme dělali 3 tuny odpadu měsíčně. Teď máme okolo 150 tun měsíčně, po Vánocích i 250 tun,“ říká Sekanina.
Budoucnost recyklace některých druhů spotřebičů je podle Sekaniny v mechanizovaném zpracovaní. Rozebírat ručně vysavač nebo tiskárnu se pro pár kousků kovu nevyplatí, efektivnější je spotřebiče strojně nadrtit a cenné suroviny získat z pomocí magnetů či vibračními síty.
Pracovníci recyklačního střediska se potýkají s tím, že každý spotřebič má šroubky a vruty s jiným zářezem v hlavě. Běžně tak mají na svém stole několik akušroubováků s různými nástavci. V roce 2006 začalo platit nařízení o ekodesignu, které právě kvůli snazší demontovatelnosti a recyklaci zavádí normované spojovací materiály a značení materiálu podle jeho druhu. „Spotřebiče vyrobené podle ekodesignu se ale ještě mezi ty vyřazované nedostaly,“ říká Tereza Ulverová.
Pracovníci si musí často poradit se záludností výrobků, některé se rozebraní brání a je třeba je přelstít. Tiskárny vyrobené z plastových dílů, které jsou do sebe zacvaknuté důmyslným systémem západek, se těžko v ruce rozebírají. Ale stačí je pustit z výšky na jeden z jejich rohů a tiskárna se sama rozskočí.
Pracovník Pražských služeb rozebírá vysloužilý počítač.
|
||
Foto: Martin Mach Ondřej/Ekolist.cz |
Dělník Josef Hampejz potřebuje na rozebrání mikrovlnky deset minut. Po odšroubování bočních krytů přijde na řadu rozbruska, kterou se odříznou držáky zadního krytu. Pak uštědří spotřebiči několik ran kladivem, aby korpus povolil. A pak už jen štípačkami ostříhá kabely. „Z mikrovlnky vyndám trafo, tištěné spoje, mikrozářič, motor, chladič, trochu plastů a kabelů a je rozebráno,“ říká Josef Hampejz. Pokud si může vybrat, tak nejraději rozebírá počítače, protože jdou snadno rozebrat. „Je to pár tištěných desek přidělaných ke kovovému šasi. A dobře se rozebírá Apple, vše tam drží na jednom šroubku a zbytek se vycvakne,“ říká Hampejz. Horší je to s kopírkami, kde je potřeba dát pozor, aby se nevysypal toner, a poradit si s množstvím různých druhů vrutů.
Nejčastěji ale Josef Hampejz rozebírá pračky. V dílně jich je vyskládaná pěkná řádka. Pracuje se tu sice v rukavičkách (přesněji v rukavicích), ale s pračkami se tu nikdo nemazlí. Kromě rozbrusky přichází často ke slovu těžké kladivo, někdy pomůže s pračkou třísknout o zem. Pak se do různých kontejnerů roztřídí to, co z pračky zbylo.
Ze staré mikrovlnky se podle údajů Elektrowinu dá získat až 8 kg železa. Více než polovinu její váhy totiž tvoří železo. Využije se i sklo, které může tvořit i 15 procent váhy spotřebiče a získá se i skoro dva kilogramy plastů, které se dají znovu využít. „Díky recyklaci mikrovlnky se ušetří 52 kWh elektrické energie, ušetří se 5 litrů ropy a 13,5 kg CO2,“ vyjmenovává Ivan Tučník z PR agentury Bison & Rose, která spolupracuje s Elekrowinem.
Ze staré pračky se dá železa využít ještě víc, 23 kg. Plastů lze znovu využít 9 kg a zužitkovat lze i betonová závaží o váze 22 kg, která se dají využít při výstavbě silnic nebo při výrobě nového betonu. „Úspora je 165 kWh elektrické energie, ušetří se 16 litrů ropy a 43 kg CO2,“ říká Tučník.
Staré spotřebiče lze nechat ve sběrných dvorech nebo přímo u prodejců. Ti mají povinnost vysloužilé elektrospotřebiče od zákazníků převzít. O jejich recyklaci se pak starají výrobci a dovozci prostřednictvím kolektivních systémů. Velkými spotřebiči se zabývá Elektrowin, Rema system, Asekol, společnost Ecobat se zaměřuje na baterie a akumulátory, o svítidla se stará Ekolamp. Na webech těchto společností lze dohledat další místa odběru nebo možnosti individuálního svozu pro firmy či instituce.
Podle údajů společnosti Elektrowin lidé nejčastěji odevzdávají lednice a mrazničky. „Za loňský rok jsme jich zpracovali 400 tisíc kusů, což je 18 tisíc tun odpadu,“ říká Roman Tvrzník ze společnosti Elektrowin. Podle něho je důležité připomenout, že elektrospotřebiče nejsou jenom lednice. „Mnozí z nás nevědí, že i kulma, holící strojek, rychlovarná konvice nebo vysoušeč vlasů se dají zrecyklovat. I z těchto výrobků je možné vytěžit užitečné suroviny, jejichž opětovným využitím se navíc ušetří velké množství elektřiny a ropy,“ vysvětluje Tvrzník.
Rudolf Hampejz rozebírá mikrovlnou troubu. Nejprve je potřeba povolit šrouby držící plášť mikrovlnné trouby...
|
|
Foto: Martin Mach Ondřej/Ekolist.cz |
... pak se rozbruskou odříznou držáky zadního krytu...
|
||
Foto: Martin Mach Ondřej/Ekolist.cz |
...zbytek dokončí rána kladivem.
|
|
Foto: Martin Mach Ondřej/Ekolist.cz |
Rozebírání pračky je podobný proces, dělník si pomůže rozbruskou...
|
|
Foto: Martin Mach Ondřej/Ekolist.cz |
... ale k samotnému rozebrání pračky nejlépe poslouží palice.
|
|
Foto: Martin Mach Ondřej/Ekolist.cz |
reklama