Nechte si poradit, jak využít dešťovou vodu na vašem pozemku
Proč je zadržování a využívání dešťové vody vůbec dobré? Z řady důvodů. Jednak dešťová voda není hned odvedena z pozemku pryč do kanalizace. Může pak posloužit k mnoha účelům na našem pozemku, ke kterým bychom jinak používali vodu pitnou. Dešťovou vodu lze jímat do podzemních či nadzemních nádrží a používat pro mytí auta, praní prádla nebo splachování záchoda. Dešťovka se hodí i pro zalévání pozemku. Vodu lze ale jímat i do povrchového rezervoáru. Může pak sloužit i jako jezírko. Užitečné ale je i jen prostá možnost nechat vodu vsáknout. To v praxi znamená přeměnit betonové a asfaltové dvorky tak, aby voda měla šanci dostat se do země. Podle Lucie Vančurové je přínos nejen v tom, že voda nezatěžuje dešťovou kanalizaci, ale na našem pozemku zlepšuje mikroklima. „Určitě je v dusném létě lépe na trávníku než na rozpáleném betonu,“ říká Vančurová.
Zřídit si systém na zachytávání dešťové vody jde podle ní i u již stávajících domů a bytů, ale mnohem jednodušší je to u novostaveb. Systémů existuje celá řada a pro každou lokalitu a každou stavbu je potřeba najít optimální řešení. Záleží totiž na počtu lidí, kteří vodu budou využívat, ale i na srážkových úhrnech v dané lokalitě. A samozřejmě i na finančních možnostech zájemce. Kompletní systém na zachytávání vody přijde minimálně na 50 tisíc korun. Lze ale zvolit i finančně méně náročná řešení. A jak říká Lucie Vančurová, leckteré práce si může zájemce udělat sám a tím celkové náklady podstatně snížit.
Ekocentrum Koniklec nabízí majitelům nemovitostí pomoc s výběrem toho, jaký systém je právě pro ně nejvhodnější. Pro celou republiku má pět regionálních poradců. Ty je možné oslovit a dohodnout se na návštěvě, při které poradci zjistí konkrétní představy zájemce a reálné možnosti dané lokality. Následně navrhnou řešení v několika variantách podle různé finanční náročnosti. Poradci také mají přehled o místních dodavatelích a firmách, které jsou schopné systém na zachytávání vody vybudovat.
U novostaveb je vhodné využít dešťovou vodu nejen pro zavlažování zahrady, ale i pro splachování a praní. Je potřeba vystavět dva paralelní vodovody, jeden s pitnou vodou a jeden s vodou dešťovou, která se čerpá z podzemního zásobníku.
Nádrž se projektuje tak, aby čas od času došlo k jejímu samovolnému přetečení. Tím se přirozenou cestou odstraní drobné nečistoty plovoucí na hladině. Velikost nádrže se navrhuje tak, aby voda v ní zbytečně nestála a nezkazila se.
U stávajících staveb je instalace systému náročnější, výkopové práce se musí udělat nově, a pokud se zájemce rozhodne i pro využití dešťové vody pro praní a splachování, je potřeba udělat dodatečné stavební a instalatérské úpravy. Pokud se někomu nechce něco takového podnikat, může se na svém pozemku zaměřit na zasakování a zadržování vody, kterou lze využít pro závlahu. Kromě podzemních nádrží je možné použít i nádrže nadzemní.
Ekocentrum Koniklec letos rozjíždí pilotní projekt zaměřený na výstavbu zachytávacích systémů. Aktuálně je v něm zapojeno 40 klientů, jak těch kteří staví novostavby, tak těch co chtějí dešťovou vodu využívat v již hotových domech a bytech. V těchto dnech končí nábor posledních klientů. Pro zájemce, na které se nedostane, odkazuje Lucie Vančurová na internetové fórum, které Koniklec provozuje. Projekt skončí o prázdninách 2011. Jedním z výstupů má být i dvacetiminutový film o dešťové vodě a jejím využití.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Tohle je článek, - 3. 10. 2010 - AlešMnoho lidé má problém s vydatností studny a vrtat novou znamená mnohdy vrtat i přes 50 metrů s nejistým výsledkem. (kdo bydlí na kopci například) Rozvod užitkové vody má minimum budov. V takovém případě dle mého názoru nejlepší přivédst dešťovou vodu do vstupu bojleru - ohřátí na 60° je docela slušná dezinfekce a denně se ušetří nějakých 150 i 200 litrů vody.Pokud si člověk pořídí 12m3 podzemí jímku na dešťovou vodu usadí ji trochu šikmo a z nejnižšího rohu čerpá vodu jednoduchou vodárnou přes filtr , který čas od času čistí, pak investice do takového zařízení nepřesáhne 50 tis kč. 25tisíc jímka zbytek rozvody čerpadlo a práce Když to vezmeme pak 200x 365 = přes 70m3 ušetřené vody za rok. Hlavně 12m3 stačí na 60 dní provozu takže případný přísušek není žádný problém. Při ceně vody z vodovodu za 70 rokun m3 pak je návratnost pod 12 let. Při ceně 100 kč /m3 pod 8 let ( počítám něco na údržbu čerpadla a el. energii. Je dost důležité umístnit nádrž na děšťovou vodu alespoň 80cm hluboko aby voda byla studená a nekazila se nebo v zimě nemrzla. Pokud bude cena vody stoupat nad 100kč /m3 budou takové investice efektivní. Teplé vody spotřebujeme v domácnosti více než studené a stejně není pitná... |