Nechte zdi obrůst popínavými rostlinami

Přednosti ozelenění zdí
Zeleň je špatným vodičem tepla, proto může snížit teplotní výkyvy. V létě zabraňuje přehřátí zdi a jejího okolí, v zimě naopak snižuje její prochlazení. Měření provedená ve Velké Británii uvádějí, že budova zcela porostlá pnoucí dřevinou uspoří 10 - 30 % energie potřebné k vytápění objektu, odhady z Německa uvádějí 5 %.

Popínavé rostliny chrání zeď proti dešti a přílišné vlhkosti, na zamokřených plochách působí jako drenáž. Svými výpary zvyšují vlhkost ovzduší a zlepšují mikroklima. Přesto se vlhkost na zdi nesráží, protože listnatý obal zajišťuje dostatečné provětrání.

Listová plocha zachycuje velké množství prachu, choroboplodných zárodků a jiných pevných nečistot z ovzduší. Povrch listů obrostlé zdi je až 6krát větší než povrch zdi.

Zeleň odráží zvukové vlny, a tak snižuje hlučnost. Popínavé dřeviny také mohou přispět ke zlepšení kvality vzduchu. Kromě prachu zachycují rostliny i některé škodliviny z ovzduší, jako například oxid siřičitý a uhelnatý, fluorovodík, olovo z výfukových plynů a další.

Pestrost, barevnost, šum listí, zpěv ptáků, různé kombinace světla a stínů, zelená barva, to vše působí uklidňujícím dojmem na lidskou psychiku.

Domnělé chyby popínavých rostlin
Lidé se domnívají, že popínavé rostliny poškozují omítku. Je to neuvěřitelné, ale pod porostem vydrží omítka podstatně déle než obyčejně. "Přilnavé kořeny" pnoucích rostlin nejsou žádné pravé kořeny, které by pronikaly do zdiva, jejich jediným úkolem je udržel rostlinu na zdi. Pouze osazení již rozpadající se zdi samopnoucími rostlinami se nedoporučuje. Zde musí přirozeně předcházet oprava. Podle výzkumu VÚOZ Průhonice byla na budově porostlé popínavou dřevinou 50 let původní omítka pod porostem zcela zachovalá.

Pokud jsou rostliny v těsné blízkosti okna, je možné nepatrné zvýšení výskytu hmyzu. Snadnou obranou je síťka v okně.

Základní podmínky pro výsadbu
Nejlepší čas výsadby je jaro. Rostliny v kontejnerech mohou být vysazovány téměř po celý rok. Jamka pro výsadbu by měla být asi 40 - 50 cm široká, dlouhá a hluboká.

Půdu je vhodné obohatit zahradním kompostem nebo dobrou zahradní zeminou. Zřekněte se v každém případě rašeliny, neboť neobsahuje téměř žádné živiny a půdu spíše okyseluje. Obohacený rašelinový substrát je dnes již možno nahradit například kompostem získaným při umělém chovu žížal.

Rostlinný bal má být před výsadbou dobře provlhčen, po vysazení je vhodné ještě jednou řádně zalít. Proti plevelům je výhodné sazenici zpočátku chránit zakrytím jejího okolí například fólií či posečenou travou.

První výhonky můžete podepřít, případně i obezřetně přivázat lýkem k opoře. Povrch opěrných konstrukcí by měl být drsný, aby výhony dřevin nesklouzly. Samopnoucí dřeviny nelze použít na odlupujících se a na hladkých vápenatých omítkách.