Pod hranicemi čarodějnických ohňů mohou umírat zvířata, varují ochránci přírody
„Když jsou velké vatry pro pálení čarodějnic stavěny i více jak měsíc před samotným zapálením ohně, je pravděpodobnost upálení divokých zvířat vysoká. Před velkým rychle vzplanutým žárem nemohou utéct," vysvětluje Michala Jakubův z ČSOP Vlašim.
Co tedy podniknout, aby kromě slámou vycpané figuríny čarodějnice v ohni neshořelo i něco živého?
Pokud je vatra již dávno postavená, doporučují ji ochránci přírody zpovzdálí pozorovat dalekohledem. Pokud k ní často přilétají ptáci a obzvláště někteří se k vatře vrací opakovaně a často, nejspíš zde mají hnízdo s mláďaty.
Nejlepší je přikládat materiál na ohniště až krátce před zapálením anebo postupně v průběhu hoření. „Jen tak se dá případné hnízdo či ježčí doupě pod hromadou včas najít a zvířata zachránit," dodává Michala Jakubův. To je ostatně jediný bezpečný způsob pálení jakýchkoli hromad větví a proschlého zahradního odpadu, nejen vatry o filipojakubské noci.
Tradiční ohně na některých místech doplňují i ohňostroje. „V době hnízdění ptáků a vyvádění mláďat je však odpalování ohňostrojů neodpustitelným barbarským činem. Je prokázáno, že vystresovaní ptáci opouští svá hnízda a zastydlá vejce, či prochladlá mláďata jsou odsouzena k zániku," upozorňuje Zdeňka Nezmeškalová z ČSOP.
Pořádání ohňostrojů se silnými zvukovými a optickými efekty v době hnízdění ptáků, tedy zhruba od března do konce července, považuje za nevhodnou činnost, která je v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny, také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Na tuto skutečnost doporučuje inspekce upozornit pořadatele těchto akcí i místně příslušné orgány ochrany přírody.
Symbolické pálení čarodějnic v noci z 30. dubna na 1. května je velmi starý a stále oblíbený zvyk. Dříve symbolizoval ochranu před zlými silami, dnes je vnímán spíš jako oslava příchodu jara.
reklama