https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/v-zavodnich-jidelnach-a-rychlem-obcerstveni-se-nejvice-plytva-jidlem-pri-priprave-30-odpadu-ale-jde-za-stravniky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V závodních jídelnách a rychlém občerstvení se nejvíce plýtvá jídlem při přípravě, 30 % odpadu ale jde za strávníky

19.8.2019 01:15 | PRAHA (Ekolist.cz)
Více než polovina vyhozených potravin vzniká v kuchyních při přípravě, 14 % se vyhodí ve výdeji jídel a za 30 % jsou zodpovědní konzumenti. Ilustrační snímek.
Více než polovina vyhozených potravin vzniká v kuchyních při přípravě, 14 % se vyhodí ve výdeji jídel a za 30 % jsou zodpovědní konzumenti. Ilustrační snímek.
Foto | jbloom / Flickr
Česká republika má k dispozici první data o tom, kolik jídla se vyhodí v závodních jídelnách a rychlém občerstvení. Z aktuálního výzkumu vyplývá, že více než polovina vyhozených potravin (56 %) vzniká v kuchyních při přípravě, 14 % se vyhodí ve výdeji jídel a za 30 % jsou zodpovědní konzumenti. Z 1 kilogramu připraveného jídla v průměru přijde na zmar 11 %. Informuje o tom Anna Strejcová z iniciativy Zachraň jídlo, která výzkum spolu s dalšími institucemi realizovala.
 

Výzkum probíhal od října do prosince roku 2018 ve 12 provozovnách 3 řetězců, konkrétně společností Bageterie Boulevard, Eurest (Compass Group) a jednoho řetězce rychlého občerstvení. Výzkumníci třídili vyhazované jídlo jak v kuchyních, tak i odpad od strávníků v koších provozoven.

"Z naměřených dat vyplývá, že se nejvíce vyhazuje zelenina a ovoce, které představují téměř čtvrtinu celkových potravinových ztrát a odpadu a vznikají převážně v kuchyni, kde se jedná obvykle o slupky, odřezky a košťály," říká Strejcová.

Za dobu 63 dnů, kdy k měření docházelo, výzkumníci analyzovali necelé tři tuny jídla a pití určeného na vyhození. Rozlišovali při tom, jestli se jedná o potravinovou ztrátu, či potravinový odpad. Jaký je mezitím rozdíl?

Potravinová ztráta je potravina, která byla vyřazena z dalšího zpracování nebo prodeje v daném provozu, avšak není nutně degradována na odpad, neboť může být dále zužitkována k lidské konzumaci. Jedná se například o neprodané nebo jinak nevyužité hotové pokrmy, které mají potenciál být darovány do potravinové banky či být zkonzumovány jinde.

Potravinový odpad je jakékoliv potraviny a nepoživatelné části potravin, které nejsou zkonzumovány a neslouží jako potravina k další konzumaci lidmi. Příkladem mohou být kosti, slupky citrusů či zbytky jídla od strávníků.

"Pokud by se výsledky projektu rozšířily na celý segment, odhaduje se, že v oblasti rychlého občerstvení se ročně vyprodukuje 18 338 tun potravinového odpadu a ztrát a v závodních jídelnách 8 473 tun potravinového odpadu a ztrát za rok," říká Anna Strejcová.

"Z měření také vyplynulo, že množství potravin vyřazených z prodeje v provozovně, ale stále ještě s možností využití pro lidskou výživu, se pohybuje v průměru mezi 1,8 až 24 kg na den a provozovnu,” říká manažerka projektu Lenka Hebáková z Technologického centra Akademie věd České republiky.

Jak plýtvání předcházet a jak darovat?

"Po úvodní fázi projektu, která se věnovala měření, probíhá nyní debata se zapojenými řetězci o příčinách vzniku potravinového odpadu a ztrát a konkrétních možnostech, jak plýtvání potravinami redukovat," říká Anna Strejcová. Na podzim bude projekt pokračovat workshopy nejen se

zapojenými subjekty, ale také s dalšími klíčovými aktéry z oblasti veřejného stravování, státní správy, hygieny apod.

“Budeme diskutovat o tom, jak by se v provozu dalo předejít vzniku potravinových ztrát a odpadu. Do jednání zapojíme také ministerstva, která mají vliv na nastavení pravidel zacházení s potravinami, včetně darování potravin charitám a potravinovým bankám,” dodává Lenka Hebáková.

Finálním výstupem projektu pak bude v polovině roku 2020 volně dostupná metodická příručka, která by měla sloužit jako pomocník pro předcházení vzniku potravinového odpadu a ztrát v jakýchkoli dalších provozech veřejného stravování.

Na projektu financovaném Technologickou agenturou České republiky (TA ČR) spolupracují Technologické centrum Akademie věd, společnost Median, Ústav zemědělské ekonomiky a informací a Zachraň jídlo.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist