Vermikompostování jako řešení biologických odpadů v místě vzniku, tedy v domácnostech
Biomasa obsahuje spoustu živin, její kompostování a následná aplikace do půdy je přirozeným zakončením cyklu živin. V půdě jsou totiž zbytky biomasy mineralizovány a stávají se opět součástí jídelníčku půdních organismů. V současnosti je zdraví půd a zvyšování podílu organické hmoty v půdě velmi skloňovaným tématem. Pouze půda v dobré kondici je schopna podržet vláhu a do jisté míry i odolávat suchu.
Kompost je, stejně jako například hnůj, tradičním hnojivem, jehož aplikace jde ruku v ruce se zvyšováním obsahu organické hmoty v půdě a pestrou půdní biodiverzitou. Právě půdní organismy a organická hmota dělají půdu půdou, bez nich by byla půda jen směsí mateční horniny, jen neživým prachem.
Ovšem ne každý má zahradu a prostor pro kompostování. Naštěstí už je dneska poměrně dobře známa metoda vermikompostování, kterou lze realizovat na metru čtverečním.
Co je vermikompostování a jak na něj?
Vermikompostování je metoda, při které se biologicky rozložitelný odpady přeměňují na hnojivo, a to díky činnosti žížal. Ale pozor, není žížala jako žížala. K vermikompostování sice můžete využít i klasické hnojní žížaly (Eisenia fetida), ovšem pokud chcete vermikompostovat efektivně, je lepší nasadit vyšlechtěné kalifornské žížaly (Eisenia andrei).
Tyto žížaly nejen že odpady rozkládají rychleji, ale oproti hnojní žížale jsou také náchylnější na teplotu a vlhkost, lidově řečeno kalifornská žížala z vermikompostéru neuteče, je to pro ni nejvhodnější prostředí.
Samotná metodika vermikompostování je velice snadná. Na internetu lze koupit řadu esteticky zajímavých vermikompostérů, pokud ale chcete začínat skromněji, postačí dva kyblíky, které budou odděleny víkem s otvory. První kyblík bude sloužit pro ukládaní odpadu. V této části jsou také žížaly, které odpad mění ve vermikompost. Během této přeměny se uvolňuje voda, která je obohacena řadou cenných živinných látek, a prostřednictvím děr ve víku protéká do druhé nádoby. Ta slouží výhradně k zachycení této kapaliny, která bývá označována jako „žížalí čaj“.
Žížalí čaj je dobré zředit s vodou (dle našich zkušenosti 10 dílů vody na jeden díl čaje) a následně využívat jako zálivku k pokojovým květinám.
Na fotkách vermikompostování na internetu jsou občas vidět kyblíky tři, ale třetí je pouze do zásoby, jeho chvíle přichází v okamžiku, kdy je první zaplněn vyprodukovaným vermikompostem.
Co do kompostéru patří?
Do vermikompostéru lze ukládat především rostlinné zbytky, ale také například staré pečivo, pytlíky od čaje či lógr z kávy. Do vermikompostéru nepatří zbytky masa, mléčné výrobky, citrusy a chilli. Žížala by si s mléčným výrobkem pravděpodobně poradila, ale ten zápach by vás od vermikompostování velmi rychle odradil.
Naše zkušenosti a co si dát pozor
Po nastudování problematiky jsme si pořídili vermikompost. Během prvního roku jsme slavili úspěchy i neúspěchy a níže uvádíme pár našich zkušeností.
-
- Umístění vermikompostéru – ideální teplotou pro žížaly je 20 °C, takže pokud máte vermikompostér v kuchyni, pak je to ideální. Pokud vám představa žížal blízko kuchyňské linky nebo jinde v domácnosti moc nesedí, pak je možné vermikompostér umístit i na balkon. To je velmi pohodlné z pohledu pachu a mušek (viz níže), ale také to není řešení na celý rok. V zimě lze vermikompostér obalit slámou a hlídat si, jestli se v něm drží teplo, ovšem v létě během nejteplejších dnů je nutné dát vermikompostér, když ne domů tak například do sklepa.
-
- Mušky – podle našich zkušenosti se s muškami nic moc dělat nedá. Lapáky nefungovaly a tipy jako, že máme dávat odpad před ukládáním do mrazáku, nám přišly nepraktické. Nakonec jsme vypozorovali, že mušky se objevují hlavně tehdy, když je vermikompost příliš mokrý. Začali jsme tedy řešit vlhkost a mušky zmizely samy.
-
- Vlhkost – zanedbání kontroly vlhkosti nás stálo jednu žížalí násadu a spoustu výčitek svědomí: žížaly se nám totiž utopily. To, že je substrát příliš vlhký, poznáte především kvůli zápachu. V takovém případě jsme do vermikompostu umisťovali noviny, které nám přebytečnou vlhkost odsály. Noviny jsme ve vermikompostu nechali jen dvě hodiny a pak vyjmuli a vyhodili.
-
- Zápach – Zápach je pravděpodobně právě tím, co lidi od vermikompostování odrazuje nejvíce, i my jsme z něj měli respekt. Nutno říct, že oprávněně, pokud je vermikompost příliš mokrý, tak opravdu páchne. To ale končí v okamžiku, kdy nastavíte optimální vlhkost a tu udržujete. V současnosti podle většiny kolemjdoucích náš vermikompost voní jako půda.
Na závěr jen popřejeme hodně zdaru a ujistíme, že to zvládnout jde. Vermikompostér máme dva roky a po zmíněných prvotních neúspěších nám dnes děla jen radost.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Karel Ploranský
14.8.2021 16:51Mne myšlenka vermikompostování velice zaujala, protože kompostuji všechno co lze. A toho materiálu je hodně, takže kdyby mi ho žížaly pomohly objemově zredukovat, a dokonce rychleji než klasické kompostování, moc by mi to pomohlo.
Tak jsem si žížaly objednal, zaplatil (ne málo, s poštovným skoro tisícovku) a založil žížalí kompost. Velmi pečlivě, PŘESNĚ podle zaslaného návodu, z vybraného kvalitního materiálu.
Žádné žížaly se v něm bohužel nevylíhly.
Kde byla chyba, nevím - ale hned zpočátku mi bylo divné, že v tom poslaném substrátu se nic nehýbalo.
Když mi doporučíte kde koupit žížaly tak, aby to opravdu fungovalo, zkusím to znovu.
Mimochodem, pytlíky od čaje už do kompostu nedávám, protože ani po 5 letech nejsou rozložené. Ten "papír", to není normální papír; obsahuje hodně syntetických vláken. Pokud se druh čaje který si chci uvařit neprodává jako sypaný, tak ty zbytečné pytlíky stříhám, čaj spařuji klasicky (volně v konvici) a do kompostu jde jen ten čaj.
Jan En
16.8.2021 11:09 Reaguje na Karel PloranskýKarel Ploranský
14.8.2021 16:59Mne myšlenka vermikompostování velice zaujala, protože kompostuji všechno co lze. A toho materiálu je hodně, takže kdyby mi ho žížaly pomohly objemově zredukovat, a dokonce rychleji než klasické kompostování, moc by mi to pomohlo.
Tak jsem si žížaly objednal, zaplatil (ne málo, s poštovným skoro tisícovku) a založil žížalí kompost. Velmi pečlivě, PŘESNĚ podle zaslaného návodu, z vybraného kvalitního materiálu.
Žádné žížaly se v něm bohužel nevylíhly.
Kde byla chyba, nevím - ale hned zpočátku mi bylo divné, že v tom poslaném substrátu se nic nehýbalo.
Když mi doporučíte kde koupit žížaly tak, aby to opravdu fungovalo, zkusím to znovu.
Mimochodem, pytlíky od čaje už do kompostu nedávám, protože ani po 5 letech nejsou rozložené. Ten "papír", to není normální papír; obsahuje hodně syntetických vláken. Pokud se druh čaje který si chci uvařit neprodává jako sypaný, tak ty zbytečné pytlíky stříhám, čaj spařuji klasicky (volně v konvici) a do kompostu jde jen ten čaj.