Záleží vám na kvalitní půdě a krajině? Dávejte přednost biopotravinám
U lidí stále převládá názor, že ekologické zemědělství a biopotraviny jsou luxus, který si běžný spotřebitel nemůže dovolit. Veselá biofarma se ale snaží poukázat na jinou, důležitou roli ekologického zemědělství. „Na naší biofarmě ukazujeme dětem i dospělým, jaký pozitivní vliv na životní prostředí má ekologické zemědělství. Že pomáhá vytvářet krajinu nebo dbá na pohodu hospodářských zvířat," říká Jarmila Urbanová ze spolku Veselé biofarmy Velké Hostěrádky. "Chceme, aby spotřebitelé přemýšleli nad tím, kde si příště koupí sýr nebo rajčata.
Spolek Veselá biofarmy Velké Hostěrádky na své půdě hospodaří ekologicky a šetrně k přírodě. Oproti běžnému zemědělství nepoužívá chemické přípravky, agrochemii a nevhodnou agrotechniku, která poškozuje půdu a její úrodnost.
„Cílem naší místní akční skupiny je společně s biofarmou navázat vztah s koncovými spotřebiteli z měst a pomoci tak odbytu regionálních biopotravin," popisuje ředitelka Místní akční skupiny Oslavka Simona Budařová.
"Samozřejmě, že hlavní roli v péči o krajinu hraje zemědělec, ale spotřebitelé jsou další klíčový článek, který ovlivňuje to, jak naše krajina bude vypadat v horizontu dalších desítek let,” dodává Simona Budařová.
Další argumenty pro důležitost ekofarem a jejich šetrného zemědělství předkládá předseda Národní sítě Místních akčních skupin Jiří Krist. „Bioprodukce je jediná možná cesta českého zemědělství. Přestože nyní v zemědělském odvětví pracuje zhruba pouhých 100 tisíc lidí a dochází k postupnému odchodu pracovníků, nemusí to být trvalý stav," říká Jiří Krist. "V souvislosti s robotizací se očekává odliv lidí z českého průmyslu a služeb a díky tomu se obnoví zájem o práci v ekozemědělství,” myslí si.
Podle Jarmily Urbanové z Veselé biofarmy se ekologické zemědělství od běžného liší zejména tím, že zachovává vyšší rozmanitost živých organismů ve fauně a flóře na obdělávané půdě. Díky zemědělcům na této půdě najdeme až o 30 procent více druhů živých organismů. Každému zvířeti v ekologickém chovu je zajištěná dostatečná plocha jeho výběhu. Také zdůrazňuje, že ekozemědělci nevnáší syntetické chemické látky do vody, ovzduší, rostlin a živočichů, včetně člověka. A v neposlední řadě je půda hnojená “pouze” kompostem, hnojem hospodářských zvířat a zelným hnojením.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Václav Kain
8.12.2018 09:13Lukáš Kašpárek
8.12.2018 18:04 Reaguje na Václav KainVáclav Kain
10.12.2018 07:28 Reaguje na Lukáš KašpárekJan Šimůnek
8.12.2018 09:22Aneb pojídáním biopotravin k rakovině. Což by mi, pochopitelně, nevadilo, protože ta svinstva nejím, ale obecným změkčením limitů jsou ohroženi i normální lidé.
Lukáš Kašpárek
8.12.2018 18:06 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
9.12.2018 09:44Vše je ověřitelné. Odborný článek i s odkazy vyšel na osel.cz a psalo se o tom i jinde.
Lukáš Kašpárek
9.12.2018 15:30 Reaguje na Jan ŠimůnekPořád se akorát taháte s tím oslem a realitě se bráníte!
Produkce biopotravin (pokud je pojata svědomitě) má mnoho výhod, o kterých se Vám ani nezdá..
Zbynek Ulcak
9.12.2018 12:08Pokud jde o pana Kaina - jestli chcete, dám Vám kontakt na biokuře za 130,- za kilo. Jistěže jsou některé produkty drahé, když je lidi tak moc chtějí - a poptávka zvyšuje cenu. Marže obchodníka tvoří hodně velkou část ceny. Kupujte přímo od pěstitele/chovatele - hlavně u masa to dělá hodně velký rozdíl.
Lukas B.
10.12.2018 08:09 Reaguje na Zbynek Ulcakono když se řekne A, je potřeba říci i B. asi nikdo zásadně nerozporuje to A, že ausgerechnet pro tu krajinu kde je bio hospodařeno je to to nejlepší (jakkoli je to přesvědčení zhusta založeno na mlhavém "každý přece ví, že", "selský rozum" a podobně).
řekněme k tomu B, a to efektivita či produktivita bio zemědělství, která už tak slavná není, ať už měřitelná buď vytrženě z kontextu výnosem na hektar, nebo komplexně cenou produktu toho či onoho způsobu (protože samozřejmě eko=eko, ale to už jsme řešili mockrát). když se zaměříme jen na to první vytržené z kontextu, to jest hektarový výnos, tak prostou operací (stydím se říci matematickou) porovnání výnosů dojdeme k nárůstu potřebné obdělávané plochy pro stejnou produkci (jasně, můžeme to okořenit a zneprůhlednit neplýtváním a podobnými ochucovadly, ale úplně stejně můžeme samozřejmě neplýtvat vejci z klece). čili kde ji chcete vzít? kdybych byl zlej manipulátor, zeptal bych se: vy chcete vážně začít meliorovat chudinky zbylé mokřady a okopávat tam řípu?
Jan Škrdla
10.12.2018 17:48 Reaguje na Lukas B.Dnešní konvenční zemědělství by se dalo nazvat průmyslovou výrobou potravin, bohužel často i průmyslovou výrobou biopaliv a energetických plodin.
Když se ptáte kde ji vzít - ukrojit ji z posledně uvedeného.
Další díl pak použít na protierozní a ekologická opatření.
Jan Šimůnek
10.12.2018 18:05Mě nezajímá blekotání o krajině, mě zajímá skutečnost, že z ryze ideologických důvodů (podpora BIO potravin) byly změkčena limity na některé karcinogeny, které se nyní mohou zcela beztrestně a s patřičným dopadem na zdraví a úmrtnost cpát do lidí. Protože jde o celkové změkčení, nejen pro BIO potraviny, jsou ohroženi i konzumenti potravin normálních, protože se začaly dovážet i tak nekvalitní potraviny, jaké bylo možno dříve zastavit na hranicích a vrátit zpět.
Ukazuje to naprosto jednoznačnou škodlivost BIO potravin (a jejich výroby) a celé slavné ekologie.
Druhou věcí je, že výnosy na EKO BIO pozemcích jsou tak zoufale nízké, že bychom museli zlikvidovat prakticky všechny lesy a ještě by nám plocha polí k uživení 10 milionů obyvatel nestačila. A museli bychom navíc na ta pole nahnat lidi z měst (asi jako Pol Pot a spol.), protože tento způsob pěstování je podstatně náročnější na lidskou práci.