Hasič u soudu: Cesty v Českém Švýcarsku při požáru v roce 2022 byly neprůjezdné
"Kvůli napadanému porostu a neprůjezdnosti páteřních cest nebylo možné se k ohnisku dostat," uvedl. Stromy byly popadané přes sebe, porost vysoký tři metry, průzkum podle Košíka zabral dlouhou dobu, bylo náročné se dostat technikou k ohnisku. Nejprve bylo nutné prořezat stromy, aby bylo možné natáhnout hadice. Košík uvedl, že na neprostupnost cest pro záchranáře upozorňoval správu parku, ale nikdo s ním nekomunikoval.
Pokud by páteřní cesty byly průjezdné, zásah by byl snazší a trvalo by kratší dobu dostat se k ohni, uvedl u soudu tehdejší velitel děčínských hasičů Pavel Musil, který se dohodl s vedením správy parku, že se nechá střed ohniska kontrolovaně vyhořet. Standardní postup to podle hasičů nebyl, ale kvůli nebezpečí padání stromů nebylo možné hasit přímo v ohnisku. Vítr následně roznesl oharky a požár se rozšířil na další místa.
Hořet začalo podle vyšetřovatelů v Malinovém dole. Košík označil u soudu jiné místo prvotního ohniska, než jaké uváděl Lobotka policii, když se přiznal k zapálení národního parku v léčebně. "To, co jsem viděl, jsem bral jako epicentrum, popadané stromy, prorostlé kapradí, ostružiní, uschlé smrky, stromy zaklesnuté do sebe, normální člověk by tam nešel," uvedl Košík, kterého na místě zranila pyrotechnika aktivovaná požárem.
O náročnosti zásahu vypovídal u soudu i další hasič. "Byla to hrůza, zásah byl enormně těžký," řekl s tím, že požár se masivně rozšířil následující den, kdy začal foukat silnější vítr. Za chybu označil to, že u ohniska v Malinovém dolu nikdo v noci nezůstal, nicméně podle něj kvůli tmě a nebezpečí padajících stromů zásah nebyl možný.
Kvůli požáru se evakuovalo nejméně 532 lidí. Zásah trval 21 dní, vystřídalo se u něj 6000 hasičů a způsobil škodu okolo 270 milionů korun, ale nárokovaná škoda je vyšší. Obhájce Lobotky Vít Pavko uvedl, že má za to, že hasičský záchranný sbor i správa národního parku zásadním způsobem pochybily. "Což se v rovině trestní vnímá jako spoluzavinění poškozeného," uvedl. "Pokud bude velká pochybnost o míře spoluzavinění, pak by to znamenalo, že nemá (obžalovaný) povinnost zaplatit škodu," řekl obhájce.
Soud bude pokračovat za týden výslechem dalších svědků.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (35)
Josef Střítecký
22.11.2024 16:35Slavomil Vinkler
22.11.2024 16:41 Reaguje na Josef StříteckýPoskytovací služby – jedná se o produkty získávané z ekosystémů: jídlo, pitná voda, paliva, přírodní léčiva, biochemické látky a genetické zdroje
Regulační služby – benefity plynoucí z regulace procesů probíhajících v ekosystémech: regulace klimatu, koloběh vody, udržování kvality ovzduší, kontrola eroze, regulace lidských nemocí, proces opylování, nakládání s odpady, ochrana před bouřemi
Kulturní služby – nemateriální výhody získávané z ekosystémů: spirituální a náboženské hodnoty přírody, rekreace a ekoturismus, estetická hodnota, inspirace, hodnoty vzdělávání, vnímání daného místa, hodnota kulturního dědictví, sociální vazby
Podpůrné služby – tato skupina zabezpečuje správný chod všech ostatních ekosystémových služeb a jejich dopady na společnost jsou buď nepřímé, anebo se projeví až za dlouhý časový interval. Řadí se sem: primární produkce biomasy, tvorba půdy, koloběh živin, fotosyntéza
Správné fungování všech ekosystémových služeb se opírá o biologickou rozmanitost ekosystémů.[5]
Co z těchto služeb poskytuje ekosystém sežraný broukem a následné spáleniště? Asi dost málo.
Petr
22.11.2024 17:30 Reaguje na Josef StříteckýParky pro zachování přírody už podle názvu neslouží jako cesta z klimatické krize, ale jako konzervy života, který nám díky naší činnosti mizí před očima.
A že takové parky lidé pochopili jako resort pro svoji rekreaci je bohužel tragédie.
Slavomil Vinkler
22.11.2024 18:57 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
22.11.2024 19:04 Reaguje na PetrKulturní dědictví
-zdroj radosti že určitá krajina či organismus existuje
-pocit sounáležitosti (cítím se jako doma)
-duchovní hodnoty
-inspirace
-prožívání přírody
-....
Slavomil Vinkler
23.11.2024 06:59 Reaguje na Majka KletečkováCituji:" který se dohodl s vedením správy parku, že se nechá střed ohniska kontrolovaně vyhořet...Za chybu označil to, že u ohniska v Malinovém dolu nikdo v noci nezůstal..." což o něčemu nasvědčuje.
smějící se bestie
23.11.2024 06:42 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
22.11.2024 17:03Jarek Schindler
23.11.2024 13:20 Reaguje na Slavomil VinklerJindřich Štěpánek
23.11.2024 15:26 Reaguje na Slavomil VinklerKarel Zvářal
23.11.2024 16:36 Reaguje na Jindřich ŠtěpánekSlavomil Vinkler
23.11.2024 19:11 Reaguje na Jindřich ŠtěpánekNicnedělání vytvořilo nejen sežranou Šumavu a Švýcarsko, ale následný požár to dokonal. Divočina ve střední Evropě v poslední době poledové nikdy nebyla. Je tedy nepřirozená, a navíc se lidem (sežraná a spálená) nelíbí.
Jarek Schindler
24.11.2024 12:02 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
23.11.2024 19:20 Reaguje na Jindřich ŠtěpánekVladimir Mertan
23.11.2024 09:35Správa parku nedávno rozhodla změnit strategii boje s kůrovcem a místo kácení nechá les být. Jinak by totiž musela zlikvidovat většinu stromů a vznikly by rozsáhlé holiny. Na těch existujících už většina správců lesů nechce sázet jen smrky, ale smíšené lesy, které snáze odolají škůdcům.
Jednoznačne nesprávne rozhodnutie.
Břetislav Machaček
23.11.2024 11:06koncepcí bezzásahu. Park se pády souší stal neprostupným nejen pro turisty,
ale hlavně pro hasičskou techniku. Nahromadilo se v něm nárazově obrovské
množství extrémně výhřevné dřevní hmoty, kdy celé suché kmeny mají daleko
k nějaké lesní hrabance běžné v každém lese. To vše dohromady způsobilo
extrémně ničivý požár, který nevratně poškodil žárem i skály, kvůli kterým
byl park hlavně vyhlášen. Správa parku měla chránit ty skály a neohrozit
je možností požáru extrémně výhřevné dřevní hmoty. Obviněný zřejmě podlehl
názorům "vědců" , že požár je pro přírodu prospěšný a že tím urychlí
přerod z hospodářského lesa na prales. Dnes mu to dochází, že se stal
obětním beránkem a spoluviníky trest nečeká. Viníky jsou ale i ti vědci
a taky správa NP, ale ty nikdo soudit nebude. Ono radu nelze považovat
ani za nabádání k činu a pokud je bezzásah legální, tak není trestné ani
to nahromadění extrémně výhřevné dřevní hmoty.
Slavomil Vinkler
23.11.2024 19:25 Reaguje na Břetislav MachačekHonza Honza
24.11.2024 09:24Na druhou stranu musíme t a k é přihlížet i k požárním hlediskům. Není možné aby budova neobsahovala ž á d n é nehořlavé, nepřístupné (snížené stropy) apod prostory, které nejsou vhodné z požárního hlediska, ale každá budova, každý prostor musí splnit i nějaká základní požární hlediska.
Zrovna tak i NP musí obsahovat hořlavé věci- stromy, ale i padlé stromy a hrabanku, jinak to bude vybetonovaná plocha, ale měl by také mít nějaká antipožární opatření - mělo by se myslet na to, kde brát požární vodu. Cesty by měly být průchozí, ne nesmyslně zapadané padlými stromy, jenom kvůli tomu, aby to více připomínalo přírodu, že se to správcům NP více líbí! Není možné nechat shořet celý NP bez zásahu požárníků: požár se rozšíří i dál, bude mnoho zplodin atd. Není možné hasit les jen zhora pomocí vrtulníků. Není možné celý NP nechat sežrat kůrovcem, kvůli tomu že je to přírodní postup, kůrovec se rozšíří dál, les přestane plnit svoji funkci!
Tady je právě důkaz nesmyslnosti postupu našich úředníků, ekologů, přírodovědců: zkostnatěle trvají na svých fiktivních teoriích, nejsou schopni dohlédnout metr od svého nosu, vidět souvislosti, to, co je základ, směřovat k nějakému rozumnému výsledku. Připadá mi že prostý rozumný sedlák by vše zvládnul efektivněji, lépe. NP bych svěřil raději lesníkům!!!
Břetislav Machaček
24.11.2024 10:17 Reaguje na Honza Honzaklestí, dokonce pařezů a hrabankou nastýlali dobytku. Přitom lesy
nevysychaly, všude zurčely potůčky a zrcadlily se studánky. Tak to
ti naši předci dělali i v těch čistě smrkových porostech i u nás
na Bohumínsku v nadmořské výšce 198 -220 m.n.m ? Kalamity vždy
nějak zvládli a pokračovali stejným způsobem, jako předtím. No a
dnes je jejich počínání považováno za příčinu dnešních problémů.
V bezzásahovém lese nelze ve změti padlých souší a náletů najít
ta staré studánky a místo zurčícího potůčku je smradlavá louže.
Navíc se k nim nemůže prodrat ani vysoká zvěř a přebývá raději
v tom vyčištěném lese, na poli a na okrajích těch "pralesů". Já
to prostě nechápu, proč měníme něco, co funguje na něco co není
evidentně funkční a namlouváme si, že když to asi NĚJAK bude
fungovat i bez lidské práce, tak je to ten ideální způsob. Ano,
NĚJAK TO FUNGOVAT BUDE, ale bude to pro lidi a zvěř to nejlepší?
Petr
24.11.2024 11:53 Reaguje na Břetislav MachačekNo velice jednoduše - žádné miliardy lidí, žádné miliony aut a letadel, žádná betonová megaměsta, fabriky, haly, žádné asfaltové silnice, žádné holé megalány polí, žádné elektrárny, teplárny, výrobny a hned vedle spalovny, žádná těžba a pálení uhlí, ropy a plynu, žádné vysávání veškeré podzemní vody. Všude jen příroda, která nerušeně a v klidu fungovala. My jsme nastavěli miliardy betonových budov a vše kolem nich vydláždili a vybetonovali, a chrlíme gigantická množství energií. Ze světa jsme udělali obří sluneční gril a teď hledáme studánky. No ty už nejsou.
Břetislav Machaček
24.11.2024 17:23 Reaguje na Petrvysychání lesů? Pokud budete čerpat z lesů vody
neúměrně více, než naprší a nasněží, tak to
zachrání více rostlin, které vypaří více vody?
A co tak jednoduché počty, to jste ve škole
chyběl? Více rostlin více vypaří. Hory jsou limitovány vrstvou půdy na nenasákavé skále a kamení. Ta půda nasákne pouze to, co nasákne a zbytek odteče. Co už do sebe rostliny nasají,
tak to už vypaří a půdě znovu nevrátí. Ano, něco zachytí jako rosu a námrazu vyčesanou z mraků
a vzduchu, ale základem je ta limitní vrstva půdy, která ji pojme více taky pouze v limitním množství
i při vyšším obsahu humusu v půdě. V lese totiž
nikdo jako na poli ten humus do půdy nezapravuje
a už po pěti centimetrech hrabanky je jalovina.
Na povrchu je to pouze zlomek vázaný do mechů a hrabanky a ty jsou v "uklizeném" lese taky. To
co je navíc je voda v trouchnivějícím dřevě a
ta se už půdě taky nevrací a postupně vysychá.
To by to dřevo muselo trouchnivět zahrabané v
půdě a předávat půdě zachycenou vodu. Zkuste
si to ve vyvýšeném záhoně s trouchnivými poleny
zahrabanými v půdě, které vodu nasají a pak
ji dodávají půdě. Pokud je necháte na povrchu,
tak je vysuší slunce a půdě už vodu nedodají.
Chce to používat zdravý rozum a mít zkušenosti
z praxe. Teorie o vlhkých pralesích dnes padá
i v tropech, když bez deště vysychají i ty panenské pralesy a s nimi i potoky a řeky. Mimochodem za
miliony let je v pralesích velmi tenká vrstva
humusu, protože se neustále recykluje do hmoty
porostů. Navyšovat vrstvu humusu je možné pouze
dodáváním jiného na úkor porostu, který ho nemůže
recyklovat. No a pokud ho někde navýšíte, tak
jste ho jinde odebral.
Petr
24.11.2024 12:04 Reaguje na Břetislav MachačekZapomněl jste jak si chudinky zvířátka v zoufalém prodírání ke studánce v tom nepořádku lámou nožky.
Jasně že jdou na přehledné a klidné velké pole za bezpracným krmením.
Petr
24.11.2024 12:07 Reaguje na PetrPetr
24.11.2024 12:15 Reaguje na PetrBřetislav Machaček
24.11.2024 17:29 Reaguje na Petrzáchranou pouze v přehledném terénu s minimem
překážek. Znepřístupněním lesů vyháníte zvěř do
otevřené krajiny a do zbytku "uklizených" lesů.
Navýší se tím škody na zemědělských plodinách a
na semenáčích v těch "uklizených" lesích. Do toho
houští prostě nepůjde a zalehne tak leda na jejím okraji.
Honza Honza
24.11.2024 12:42 Reaguje na Břetislav MachačekDůkaz je ten, že miliardu let příroda sama funguje, všechny katastrofy sama překonala, kdežto 100tis let s člověkem spěje pomalu k zániku.
Musíme se blížit přírodě, aby byla co nejvíce přírodní, jinak právě v dnešní krizi, kterou jsme sami vyvolali (a stále zástavbou a počtem lidí, nadměrnou spotřebou vyvoláváme) ji pomoci, protože sama to nezvládne.
Víte jak by to příroda sama zvládla? Že my sami bychom ztratili podmínky pro život a začali vymírat. Tak to bylo vždy dle přírodního zákona!
Zahuštěný les plný shnilého dřeva, mechů a kapradin právě nejlépe zachycuje vodu a svoji biotickou pumpou, perspirací, přemírou rostlin a organizmů brání přehřívání klimatu, které jsme sami způsobili. Je třeba tuto přirozenou funkci přírody podchytit, posílit = vracet se zpět k norm. přírodě.
Karel Zvářal
24.11.2024 13:41 Reaguje na Honza HonzaProto dřívě měla šlechta na hony vysokonohé honiče, neb jezevčík či brakýř by byli neschopní vysokou následovat. Ta nemá problém přeskočit metr vysoký padlý kmen, zatímco pro plemena vyšlechtěná v posledních stoletích (do jiných podmínek - hosp. lesů) to problém je.
A přít se o tom, jestli "les bez člověka nepřežije", je zcela mimo mísu.
Honza Honza
24.11.2024 17:16 Reaguje na Karel ZvářalBřetislav Machaček
24.11.2024 16:47 Reaguje na Honza Honzamamuti atd.
Ano, příroda si poradí sama, ale bude to příroda
vhodná i pro lidi navyklé na tu současnou? Do
lesa plného souší vám ani nebudou muset zakazovat
chodit, protože to vzdáte sám, aby vás nějaká souš
nezavalila. Víte já takové souše a napružené věšáky
po polomech kácel a revírník nám je dal grátis,
protože řekl, že by mu je nekáceli ani Ukrajinci.
Takový les není žádné terno a z něho nikdo nic
těžit nebude a raději to draze doveze z tropů.
Pěstováním našich pralesů podporujeme likvidaci
pralesů jinde. Nakonec se to budoucím generacím vymstí, protože dřevo z dovozu bude nedostatkové,
drahé a u nás už nebude to kvalitní, jako nyní.
Honza Honza
24.11.2024 17:10 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
24.11.2024 17:41 Reaguje na Honza Honzasložený z mnoha dřevin různého mýtního věku
je z hlediska ekonomiky těžby propadák.
Výběrová těžba je náročná na ruční práci
a ta je drahá a časem bude nedostupná. Kdo
bude chtít proboha za pár let těžit v každém
počasí pilou v lese dřevo a koněm ho po
jednom kmeni vytahovat z lesa? Povím vám
tajemství! Ty bezzásahy budou rájem pro
štěpkovače, které semelou vše bez rozdílu
a to znovu naletí a tak do doby, než lesní
půdu zplundrují stejně, jako pole s biomasou.
Odtud vítr věje! Bude to "výsadba a pěstování" bez práce a nákladů a pak "sklizeň" na kterou
už se těší energetika.