Globální emise CO2 z lesních požárů vzrostly o 60 %
Za ničivějšími požáry a zvýšenými emisemi stojí častější počasí příznivé pro požáry, vlny veder a sucha, ale také se vyšší produkce biomasy. Oba tyto trendy podporuje rychlé oteplování v severních zeměpisných šířkách, které probíhá dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr.
Mezinárodní tým vědců – z Velké Británie, Nizozemska, USA, Brazílie a Španělska – který se na studii se podílel varuje, že dalšímu rozšiřování lesních požárů lze zabránit pouze tehdy, pokud budou řešeny primární příčiny změny klimatu, tedy zejména emise fosilních paliv.
Hoří méně, ale hoří jinde a závažněji
Naproti tomu tropické oblasti vykázaly během stejného období pokles emisí. A to díky menšímu vypalování vlhkých tropických lesů a savan člověkem i zvýšené fragmentaci suchých tropických lesů zemědělstvím a dalším využitím půdy.
Podle předchozích studií se od roku 2001 plocha spálená všemi požáry (lesními i nelesními) globálně dokonce o čtvrtinu snížila. Jak je tedy možné, že emise z požárů rostou?
Lesní požáry v severních oblastech jsou silnější, uvolňují do atmosféry více uhlíku na jednotku plochy a také větší množství zdraví škodlivého kouře než požáry travnatých porostů. Což představuje i větší hrozbu pro obyvatele žijící v jejich okolí.
"Pokles vypalování požárům náchylných savan a travnatých oblastí doposud maskoval nárůst rozsahu a závažnosti lesních požárů, které přitom mají obrovské důsledky pro společnost a životní prostředí," uvedl vedoucí studie Matthew Jones.
Jsou to přitom právě lesy, jejichž růst pomáhá odstraňovat CO2 z atmosféry. S jejich schopností vázat v sobě uhlík se počítá i při plnění mezinárodních cílů v oblasti klimatu. Zavádí se programy zalesňování s cílem odstranit uhlík z atmosféry a kompenzovat lidské emise CO2 z odvětví, ve kterých se obtížně snižují, například letectví. Úspěch všech těchto programů ale závisí na trvalém uložení uhlíku v lesích. Což lesní požáry ohrožují, upozorňují vědci.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (22)
Honza Honza
25.10.2024 06:03Správná cesta je zachovat funkční zdravý = především pestrý a zavodněný les (kůrovec zde nemá šanci), který stále zadržuje CO2 ve svém dřevě. Čím více lesa, tím větší zásoba CO2, ale hlavně tím zdravější, především zavodněná a zastíněná krajina.
Petr
25.10.2024 12:27 Reaguje na Honza HonzaA ty požáry jsou bohužel v oblastech, kde se s tím v podstatě nedá nic dělat. Má to ale i plus v tom, že po požáru tam dojde k intenzivní přirozené obnově a následný velmi hustý porost je pro klima a vodní režim krajiny mnohem lepší, než ten původní porost. Vlastně nám tak příroda sama pomáhá řešit klimatickou změnu tam, kde to člověk nedokáže. Teď očekávám, že to zde několik diskutérů zcela otočí a budou na tom tancovat, pak postupně začnou tvrdit že oslavuji požáry a podobně, ale to nevadí a nic to nemění.
Slavomil Vinkler
25.10.2024 14:26 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
25.10.2024 14:45 Reaguje na PetrPetr
25.10.2024 15:13 Reaguje na Slavomil VinklerAle věřím, že vy to tak čtete. Tím hůř.
Slavomil Vinkler
25.10.2024 15:24 Reaguje na PetrPetr
25.10.2024 15:29 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
25.10.2024 16:05 Reaguje na Slavomil VinklerHonza Honza
25.10.2024 17:27Slavomil Vinkler
25.10.2024 18:35 Reaguje na Honza HonzaPetr
25.10.2024 19:15 Reaguje na Slavomil VinklerSkutečnost je ale taková, a je i v článku uvedená, že diverzita se zmenšuje obecně všude, i v těch chráněných oblastech, protože nenechavé pracky člověka jsou taky všude, i v těch chráněných oblastech, a ochrana je spíš jen papírová.
Ostatně tak je to i u nás. A netřeba chodit daleko - zdejší články popisují realitu - národní parky jsou spíš zábavní parky a lidská činnost v nich probíhá dál úplně normálně. Navíc mají tak malou rozlohu, že v podstatě nejsou schopné fungovat jako soběstačné ekosystémy a projevují se v nich všechny negativné vlivy současné civilizace, jako všude jinde. Je tedy logické, že i s diverzitou to tam bude jako jinde, a ne líp, jak by mělo. A vám se to hodí a je to pro vás argument, že ponechání prostoru přírodě nefunguje a je špatně. Že to způsobuje člověk vidět nechcete.
Skutečně bezzásahových oblastí je tak málo a tak malých, že opět nemají žádnou šanci na soběstačnou existenci, a přírodní procesy tam nemají potřebný prostor. A z toho vy usuzujete, že příroda nefunguje.
Petr
25.10.2024 19:37 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
25.10.2024 21:09 Reaguje na PetrPetr
25.10.2024 21:30 Reaguje na Slavomil VinklerA podle čeho určíte, že provedený management je ten správný, a že tam neměl být provedený jiný management s jinou výslednou biodiverzitou? No neurčíte. Uměle se dá chovat a pěstovat cokoliv.
Petr
25.10.2024 21:35 Reaguje na PetrKterý "management" si vyberete?
Honza Honza
26.10.2024 07:36 Reaguje na PetrVýjimečně ale ano: ve vysokohorském prostředí, již stabilně ponechaném svému vývoji, ale jistě i jinde, lužní lesy apod. - ale i tam hrozí kolaps, ztráta tohoto ojedinělého přírodního prostředí, cenného právě proto, že tam člověk minimálně zasahuje.
Pokud já bych byl správce parku a viděl bych že hrozí z nějakého důvodu zničení této vzácné krajiny, dozajista bych zasáhl.
Slavomil Vinkler
26.10.2024 08:42 Reaguje na Honza HonzaHonza Honza
26.10.2024 09:08 Reaguje na Slavomil VinklerPánové, p. Vinkler!: nejde o padlý strom?!: právě o něj ve vašem nesmyslném sporu jde. Já už jsem to pochopil. Padlý strom = přirozený vývoj přírody, zahnání uměle obnoveného stáda mamutů, kteří už dávno přirozeně vymřeli, do naší krajiny Hercinského lesa, který přirozeně v našich podmínkách vznikl = nepřírodní, umělý zásah.
I člověk, který mamuty vyhubil, je přírodní výtvor.
Máme tyto nepřirozené zásahy dělat? Nebo nechat stromy přírodě, ať si přirozeně, když zestárnou, padnou (v NP)!
Přírodní postup- nechat přírodu přírodě ANO, ale jen omezeně, kde to jde. Diverzifikace zvířaty ANO, tam, kde je to vhodné, normální, jsou k tomu podmínky (spíše lépe
v š u d e tam, kde je to vhodné, protože je této diverzifikace málo).
Není tedy sporu. Všichni se vším souhlasíme. Netřeba se tímto problémem již zaobírat. Vaše debaty jsou zbytečné. Jste bezpochyby oba inteligentní kulturní lidé, diskutovat o nesmyslech netřeba.