Globální emise CO2 z lesních požárů vzrostly o 60 %
25.10.2024 05:31 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Za ničivějšími požáry a zvýšenými emisemi stojí častější počasí příznivé pro požáry, vlny veder a sucha, ale také se vyšší produkce biomasy. Oba tyto trendy podporuje rychlé oteplování v severních zeměpisných šířkách, které probíhá dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr.
Mezinárodní tým vědců – z Velké Británie, Nizozemska, USA, Brazílie a Španělska – který se na studii se podílel varuje, že dalšímu rozšiřování lesních požárů lze zabránit pouze tehdy, pokud budou řešeny primární příčiny změny klimatu, tedy zejména emise fosilních paliv.
Hoří méně, ale hoří jinde a závažněji
Naproti tomu tropické oblasti vykázaly během stejného období pokles emisí. A to díky menšímu vypalování vlhkých tropických lesů a savan člověkem i zvýšené fragmentaci suchých tropických lesů zemědělstvím a dalším využitím půdy.
Podle předchozích studií se od roku 2001 plocha spálená všemi požáry (lesními i nelesními) globálně dokonce o čtvrtinu snížila. Jak je tedy možné, že emise z požárů rostou?
Lesní požáry v severních oblastech jsou silnější, uvolňují do atmosféry více uhlíku na jednotku plochy a také větší množství zdraví škodlivého kouře než požáry travnatých porostů. Což představuje i větší hrozbu pro obyvatele žijící v jejich okolí.
Kanadské požáry loni vyprodukovaly za rok emise jako za deset let běžných požárů"Pokles vypalování požárům náchylných savan a travnatých oblastí doposud maskoval nárůst rozsahu a závažnosti lesních požárů, které přitom mají obrovské důsledky pro společnost a životní prostředí," uvedl vedoucí studie Matthew Jones.
Na západě USA hoří i lesy, které měly vyvažovat emise kalifornských společnostíJsou to přitom právě lesy, jejichž růst pomáhá odstraňovat CO2 z atmosféry. S jejich schopností vázat v sobě uhlík se počítá i při plnění mezinárodních cílů v oblasti klimatu. Zavádí se programy zalesňování s cílem odstranit uhlík z atmosféry a kompenzovat lidské emise CO2 z odvětví, ve kterých se obtížně snižují, například letectví. Úspěch všech těchto programů ale závisí na trvalém uložení uhlíku v lesích. Což lesní požáry ohrožují, upozorňují vědci.
reklama
Dále čtěte |
Rada NP České Švýcarsko schválila doplněné zásady péče. Promítl se do nich předloňský požár
Obžalovaný ze zapálení Českého Švýcarska podle policisty říkal, že je pod léky
Hasič u soudu: Cesty v Českém Švýcarsku při požáru v roce 2022 byly neprůjezdnéOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
HH
Honza Honza
25.10.2024 06:03A stejně tak podobně, i když pomaleji, uvolňuje CO2 tlející dřevo v NP po kůrovcové kalamitě. Je to přírodní proces. Přírodní obnova lesa. Nebudeme tedy bojovat proti požáru, proti kůrovci? Asi ne, asi to není správná cesta.
Správná cesta je zachovat funkční zdravý = především pestrý a zavodněný les (kůrovec zde nemá šanci), který stále zadržuje CO2 ve svém dřevě. Čím více lesa, tím větší zásoba CO2, ale hlavně tím zdravější, především zavodněná a zastíněná krajina.
Odpovědět
Správná cesta je zachovat funkční zdravý = především pestrý a zavodněný les (kůrovec zde nemá šanci), který stále zadržuje CO2 ve svém dřevě. Čím více lesa, tím větší zásoba CO2, ale hlavně tím zdravější, především zavodněná a zastíněná krajina.
Pe
Petr
25.10.2024 12:27 Reaguje na Honza HonzaTo tlející dřevo je prostě součást lesa. A dokonce čím zdravější a vlhčí les, tím víc tlejícího dřeva. Ekosystém bez toho nemůže fungovat. Není to nic nenormálního a je potřeba to respektovat (Chtěl jsem napsat smířit se s tím, ale to by působilo dojmem jako že je to cosi nedobrého, takže to ne).
A ty požáry jsou bohužel v oblastech, kde se s tím v podstatě nedá nic dělat. Má to ale i plus v tom, že po požáru tam dojde k intenzivní přirozené obnově a následný velmi hustý porost je pro klima a vodní režim krajiny mnohem lepší, než ten původní porost. Vlastně nám tak příroda sama pomáhá řešit klimatickou změnu tam, kde to člověk nedokáže. Teď očekávám, že to zde několik diskutérů zcela otočí a budou na tom tancovat, pak postupně začnou tvrdit že oslavuji požáry a podobně, ale to nevadí a nic to nemění.
Odpovědět
A ty požáry jsou bohužel v oblastech, kde se s tím v podstatě nedá nic dělat. Má to ale i plus v tom, že po požáru tam dojde k intenzivní přirozené obnově a následný velmi hustý porost je pro klima a vodní režim krajiny mnohem lepší, než ten původní porost. Vlastně nám tak příroda sama pomáhá řešit klimatickou změnu tam, kde to člověk nedokáže. Teď očekávám, že to zde několik diskutérů zcela otočí a budou na tom tancovat, pak postupně začnou tvrdit že oslavuji požáry a podobně, ale to nevadí a nic to nemění.
SV
Slavomil Vinkler
25.10.2024 14:26 Reaguje na PetrPředstava, že lesy ukládají CO2 je nesmysl viz článek. Les buď vyhoří nebo zetlí. Pokud hoří v Kanadě nebo na Sibiři, je to cca 0.1% plochy a tedy biodiverzita. Ale pokud shoří 50% nebo sežere brouk 80 % lesa v česku, je to trestný čin.
Odpovědět
Pe
SV
Slavomil Vinkler
25.10.2024 14:45 Reaguje na PetrTleskáte nesmyslu: "Jsou to přitom právě lesy, jejichž růst pomáhá odstraňovat CO2 z atmosféry. S jejich schopností vázat v sobě uhlík se počítá i při plnění mezinárodních cílů v oblasti klimatu. Zavádí se programy zalesňování s cílem odstranit uhlík z atmosféry a kompenzovat lidské emise CO2 z odvětví, ve kterých se obtížně snižují, například letectví.!
Odpovědět
Pe
Petr
25.10.2024 15:13 Reaguje na Slavomil VinklerNechápu ani kde to berete, ani proč mi to podsouváte.
Ale věřím, že vy to tak čtete. Tím hůř.
Odpovědět
Ale věřím, že vy to tak čtete. Tím hůř.
SV
Slavomil Vinkler
25.10.2024 15:24 Reaguje na PetrVlastně nám tak příroda sama pomáhá řešit klimatickou změnu tam, kde to člověk nedokáže.
Odpovědět
Pe
Petr
25.10.2024 15:29 Reaguje na Slavomil VinklerVaše vlastní překlady psaného textu mi prosím nepodsouvejte.
Odpovědět
SV
Pe
Petr
25.10.2024 16:05 Reaguje na Slavomil VinklerNejde o citaci, ale o vaše vlastní překlady mých příspěvků.
Odpovědět
HH
Honza Honza
25.10.2024 17:27Pánové, není sporu, oba máte pravdu. Zetlelý strom ležící v lese je skutečně poklad přírody, mikrokosmos, biodiverzita nejvyššího stupně, přitom houba nasávající vodu. Ale padlý strom již neukládá uhlík, nýbrž jej uvolňuje pomaleji než požár. A nám jde přeci o to aby strom rostl, přitom přirozeně ukládal uhlík, nikoli aby nemocný padl (onemocněl a sežral jej kůrovec) nebo dokonce shořel. Přece všichni chceme, aby stromy byly zdravé (i aby nehořely), nebo ne? A to je celý příběh.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.10.2024 18:35 Reaguje na Honza HonzaNejde o padlý strom, ten je užitečný i po smrti. Jde o bezzásahovost, která je zhouba biodiverzity jak uvádí například článek vedle. https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pokles-biodiverzity-je-v-chranenych-oblastech-rychlejsi-varuji-vedci-cop16
Odpovědět
Pe
Petr
25.10.2024 19:15 Reaguje na Slavomil VinklerTo jste si ale opět přeložil text do svého vlastního jazyka. A vyšlo vám, že když se někde "chrání" příroda a diverzita se tam zmenšuje, že je to jasně tou ochranou, že příroda to neumí, a že správnou diverzitu "umí" jedině člověk.
Skutečnost je ale taková, a je i v článku uvedená, že diverzita se zmenšuje obecně všude, i v těch chráněných oblastech, protože nenechavé pracky člověka jsou taky všude, i v těch chráněných oblastech, a ochrana je spíš jen papírová.
Ostatně tak je to i u nás. A netřeba chodit daleko - zdejší články popisují realitu - národní parky jsou spíš zábavní parky a lidská činnost v nich probíhá dál úplně normálně. Navíc mají tak malou rozlohu, že v podstatě nejsou schopné fungovat jako soběstačné ekosystémy a projevují se v nich všechny negativné vlivy současné civilizace, jako všude jinde. Je tedy logické, že i s diverzitou to tam bude jako jinde, a ne líp, jak by mělo. A vám se to hodí a je to pro vás argument, že ponechání prostoru přírodě nefunguje a je špatně. Že to způsobuje člověk vidět nechcete.
Skutečně bezzásahových oblastí je tak málo a tak malých, že opět nemají žádnou šanci na soběstačnou existenci, a přírodní procesy tam nemají potřebný prostor. A z toho vy usuzujete, že příroda nefunguje.
Odpovědět
Skutečnost je ale taková, a je i v článku uvedená, že diverzita se zmenšuje obecně všude, i v těch chráněných oblastech, protože nenechavé pracky člověka jsou taky všude, i v těch chráněných oblastech, a ochrana je spíš jen papírová.
Ostatně tak je to i u nás. A netřeba chodit daleko - zdejší články popisují realitu - národní parky jsou spíš zábavní parky a lidská činnost v nich probíhá dál úplně normálně. Navíc mají tak malou rozlohu, že v podstatě nejsou schopné fungovat jako soběstačné ekosystémy a projevují se v nich všechny negativné vlivy současné civilizace, jako všude jinde. Je tedy logické, že i s diverzitou to tam bude jako jinde, a ne líp, jak by mělo. A vám se to hodí a je to pro vás argument, že ponechání prostoru přírodě nefunguje a je špatně. Že to způsobuje člověk vidět nechcete.
Skutečně bezzásahových oblastí je tak málo a tak malých, že opět nemají žádnou šanci na soběstačnou existenci, a přírodní procesy tam nemají potřebný prostor. A z toho vy usuzujete, že příroda nefunguje.
Pe
Petr
25.10.2024 19:37 Reaguje na PetrOstatně - sám považujete národní parky za parky pro lidi, tedy ne pro přírodu a diverzitu. Takhle lié přistupují k přírodě. A pak se diví, že diverzita mizí.
Odpovědět
Pe
SV
Slavomil Vinkler
25.10.2024 21:09 Reaguje na PetrSprávný management území ano. Davy neukázněných turistů samozřejmě ne.
Odpovědět
Pe
Petr
25.10.2024 21:30 Reaguje na Slavomil VinklerA bude to pak skutečná biodiverzita, tedy rozmanitost životních forem daná lokalitou a příslušnými přírodními podmínkami, nebo to bude spíš umělý chov, daný tou konkrétní lidskou činností, a který po ukončení činnosti hned zase zanikne?
A podle čeho určíte, že provedený management je ten správný, a že tam neměl být provedený jiný management s jinou výslednou biodiverzitou? No neurčíte. Uměle se dá chovat a pěstovat cokoliv.
Odpovědět
A podle čeho určíte, že provedený management je ten správný, a že tam neměl být provedený jiný management s jinou výslednou biodiverzitou? No neurčíte. Uměle se dá chovat a pěstovat cokoliv.
Pe
Petr
25.10.2024 21:35 Reaguje na PetrMůžete nějaký les například z půlky vykácet, zorat a pěstovat tam orchideje. Nebo to můžete zorat a udělat z toho louku. Nebo to můžete vykácet a nasázet tam úplně jiné dřeviny. Nebo třeba sad komulí tam můžete vytvořit a bude tam nejvíc motýlů na jedné lokalitě.
Který "management" si vyberete?
Odpovědět
Který "management" si vyberete?
HH
Honza Honza
26.10.2024 07:36 Reaguje na PetrSám jste to, pane Petře, řekl: NP jsou tak malé, přirozeně také neodmyslitelně zapadající do normální naší hospodářské krajiny, že jejich normální přirozený vývoj je zcela nemožný, oproti přirozenému vývoji v rozsáhlém amazonském pralese, sibiřském lese. Proto i vaše ponechání prostoru jen samotné přírodě je fikce. Je to zbytečný pláč nad realitou = opravdovou skutečností, nikoli vymyšleným, umělým, nepřirozeným a nepřírodním snem přírodovědce.
Výjimečně ale ano: ve vysokohorském prostředí, již stabilně ponechaném svému vývoji, ale jistě i jinde, lužní lesy apod. - ale i tam hrozí kolaps, ztráta tohoto ojedinělého přírodního prostředí, cenného právě proto, že tam člověk minimálně zasahuje.
Pokud já bych byl správce parku a viděl bych že hrozí z nějakého důvodu zničení této vzácné krajiny, dozajista bych zasáhl.
Odpovědět
Výjimečně ale ano: ve vysokohorském prostředí, již stabilně ponechaném svému vývoji, ale jistě i jinde, lužní lesy apod. - ale i tam hrozí kolaps, ztráta tohoto ojedinělého přírodního prostředí, cenného právě proto, že tam člověk minimálně zasahuje.
Pokud já bych byl správce parku a viděl bych že hrozí z nějakého důvodu zničení této vzácné krajiny, dozajista bych zasáhl.
SV
Slavomil Vinkler
26.10.2024 08:42 Reaguje na Honza HonzaProblém bezzásahovosti v přírodě se odvíjí od toho, že před statisíci lety byla sice krajina bezzásahová(od lidí) ale zasahovali v ní velcí spásači = mastodonti, mamuti, obří pásovci a zemní lenochodi.... A to vše vyhubil člověk, postupně je nahrazoval svou činností. A nyní ji už ani nenahrazuje.
Odpovědět
HH
Honza Honza
26.10.2024 09:08 Reaguje na Slavomil VinklerAno, je to pravda, diverzifikace je nutná zvl. v dnešní době prograsivní sukcese. Ale ještě, že tato sukcese je, že funguje, horší by bylo, kdyby lesy ustupovaly a vznikala prerie, vedoucí k vyprahlé pustině (v dnešní oteplující se době, jinak při stabilním klimatu je i prérie norm. přirozený vývoj)
Pánové, p. Vinkler!: nejde o padlý strom?!: právě o něj ve vašem nesmyslném sporu jde. Já už jsem to pochopil. Padlý strom = přirozený vývoj přírody, zahnání uměle obnoveného stáda mamutů, kteří už dávno přirozeně vymřeli, do naší krajiny Hercinského lesa, který přirozeně v našich podmínkách vznikl = nepřírodní, umělý zásah.
I člověk, který mamuty vyhubil, je přírodní výtvor.
Máme tyto nepřirozené zásahy dělat? Nebo nechat stromy přírodě, ať si přirozeně, když zestárnou, padnou (v NP)!
Přírodní postup- nechat přírodu přírodě ANO, ale jen omezeně, kde to jde. Diverzifikace zvířaty ANO, tam, kde je to vhodné, normální, jsou k tomu podmínky (spíše lépe
v š u d e tam, kde je to vhodné, protože je této diverzifikace málo).
Není tedy sporu. Všichni se vším souhlasíme. Netřeba se tímto problémem již zaobírat. Vaše debaty jsou zbytečné. Jste bezpochyby oba inteligentní kulturní lidé, diskutovat o nesmyslech netřeba.
Odpovědět
Pánové, p. Vinkler!: nejde o padlý strom?!: právě o něj ve vašem nesmyslném sporu jde. Já už jsem to pochopil. Padlý strom = přirozený vývoj přírody, zahnání uměle obnoveného stáda mamutů, kteří už dávno přirozeně vymřeli, do naší krajiny Hercinského lesa, který přirozeně v našich podmínkách vznikl = nepřírodní, umělý zásah.
I člověk, který mamuty vyhubil, je přírodní výtvor.
Máme tyto nepřirozené zásahy dělat? Nebo nechat stromy přírodě, ať si přirozeně, když zestárnou, padnou (v NP)!
Přírodní postup- nechat přírodu přírodě ANO, ale jen omezeně, kde to jde. Diverzifikace zvířaty ANO, tam, kde je to vhodné, normální, jsou k tomu podmínky (spíše lépe
v š u d e tam, kde je to vhodné, protože je této diverzifikace málo).
Není tedy sporu. Všichni se vším souhlasíme. Netřeba se tímto problémem již zaobírat. Vaše debaty jsou zbytečné. Jste bezpochyby oba inteligentní kulturní lidé, diskutovat o nesmyslech netřeba.
MM
Milan Milan
25.10.2024 22:17No a co jako? Myslím že CO2 vůbec není problém pro život a klima planety. Někdo si ale vybral CO2 cíleně, protože je všude přítomný v lidském konání a životě, ne proto že je skutečným problémem planety, ale najít důvod, aby lidstvo vystrašili a politici??? mohli omezovat životy lidí, jejich společenský i kulturní život, zemědělství, dopravu, technický rozvoj lidstva..... a hlavně zajisti skvělý byznys pro vyvolené. A zblblí jedinci, i budovatelské a ostražité kolektivy strážců čistoty planety, rádoby na vědecké bázi tyto politické bláboly mohutně zdůvodňují, na dotovaných PC modelují a simulují katastrofické scénáře a dělají v podstatě jenom užitečné idioty. Bez toho, objemově v podstatě stopového množství CO2 v atmosféře, nebude kvalitní život, nebude dokonce ani ta biodiverzita a naše zelená planeta zčerná. A všichni co tady brojí proti zdrojům CO2 by si měli uvědomit, že i oni sami a každý člověk na planetě je malým zdrojem produkujícím každým svým výdechem CO2.
Odpovědět
