Lesní zákon by měl usnadnit hospodaření ve výmladkových lesích, uvedlo Hnutí Duha
Hnutí upozornilo na to, že jde o způsob hospodaření, které lesní zákon v současném znění komplikuje. Poukázalo na názory vědců, kteří se podíleli na publikaci Odrůstat ze svých pařezů. "Pařeziny vznikají opakovaným kácením stromů v poměrně krátkých časových intervalech. Stromy v pařezinách se obnovují prostřednictvím výmladků z pařezů a kořenů. Rychlá a nenákladná obnova pařezin může být zásadní v období sucha a nadcházejícím oteplení," uvedl expert na výmladkové lesy z Mendelovy univerzity v Brně Martin Šrámek.
Odborníci poukazují na to, že hospodaření v pařezinách vychází z přirozené schopnosti některých listnatých stromů obrážet z pařezů a je spojené s minimálními náklady na založení nebo správu lesa. V publikaci vědci zmiňují, že pařezině lze těžit až třikrát častěji, než je obvyklé. Jak nevýhodu uvádí, že se nedá vypěstovat silné dříví pro další zpracování.
Pařeziny vznikají opakovaným kácením, v současnosti je to obvykle jednou za 15 až 40 let. Vědci uvádí, že výmladky mají k dispozici původní kořenový systém a díky tomu i dobrý přístup k vodě a živinám. Proto mohou již za několik let vytvořit lesní porost. Výmladkové lesy jsou také přínosné pro zachování druhové pestrosti motýlů a dalších druhů hmyzu nebo květin. "Pařezina zajišťuje udržitelnou produkci dřeva na různé účely a zároveň nabízí rozmanité životní podmínky mnoha druhům organismů," uvedl Radim Hédl z Botanického ústavu Akademie věd ČR.
Odborníci podle Hnutí Duha také upozorňují, že přestože jde o možný způsob hospodaření, není dostatečně v zákoně zrovnoprávněný a lesní zákon se v současnosti orientuje především na průmyslové založené pěstování lesů.
Podle publikace, na kterou hnutí upozornilo, bylo historicky pařezení jedním z převládajících způsobů hospodaření v lesích, které se postupně vytratilo. Za posledních 100 let zmizelo 90 procent rozlohy takových lesů a v Česku jsou již jen na 11 000 hektarech. Vědci uvádí, že v Evropě například ve Francii rozloha výmladkových lesů přesahuje 6,37 milionu hektarů, což je 38 procent plochy tamních lesů. Jde o způsob hospodaření, který se udržel hlavně na jihu Evropy a přes 50 procent lesní plochy tvoří v Bosně a Hercegovině nebo v Srbsku. V Itálii tvoří 39 procent lesů, v Řecku 49 procent. Celoevropsky jsou výmladkové lesy v průměru na zhruba devíti procentech plochy lesů, uvádí publikace.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (15)
Jaroslav Řezáč
21.1.2024 09:32Rychlokvašky nikdy dobrým způsobem nebyly. Je to krátkozraké.
Slavomil Vinkler
21.1.2024 09:36 Reaguje na Jaroslav Řezáčvaber
21.1.2024 10:14já bych řekl,že pokáceli les a už se o něj dál nestarali ,co narostlo to narostlo,akorát si chodili nařezat klacky na topení,
které stromy pouští výmladky a k čemu takové dřevo je, na štěpku?
na pařezině prý lze těžit až třikrát častěji, než je obvyklé, pařezina jsou snad nějaké super rychle rostoucí rostliny ,
v lesích chceme výmladkové hospodaření a kde roste podobné křoví mimo les ,tam se likviduje jako ošklivé a náletové
Břetislav Machaček
21.1.2024 10:57 Reaguje na vabera pokud se netěží jako štěpka, tak se těžba a zpracování nerentuje
při jejich energetickém využití. Nadřete se s nimi téměř stejně jako
s těmi hodnotnými, ale hoří jako novinový papír. On ten "vítr" věje
nikoliv od malých vlastníků, ale od těch velkých, kteří hodlají
udělat z lesů plantáže na energetickou štěpku. Co deset let budou sklízet místo toho, že by vysazený les sklízeli až vnuci. O toto
některým spekulantům s pozemky jde, že zhodnotí i nákupy vytěžených
lesních pozemků s nálety a výmladky. Malý vlastník nebude mít na
drahý profesionální štěpkovač a vyrábět kusové dříví z výmladků
je zoufalost. Navíc žádný pařez neobráží věčně, ale časem zetlí
a musí se zasadit strom nový, který si na pařezení počká desítky let, aby měl pařez sílu obrážet silnými výmladky a nikoliv jen nějakým proutím.
Pavel Jeřábek
21.1.2024 15:45 Reaguje na Břetislav MachačekJeště by na topení měl být zajímavý jasan, javor a možná ptáčnice.
Břetislav Machaček
21.1.2024 17:13 Reaguje na Pavel Jeřábekjinde propagují ponechání veškerého dřeva v lese
k zetlení. Považuji to za účelový lobbing pro
podnikání při produkci štěpky pro energetiku,
která bude mít na rozdíl od malospotřebitelů na
spalování dřeva výjimku. Teplárna bude EKO, ale
v rodinném domku vedle to bude zakázáno. Tak už
to je u uhlí, topných olejů a plánují to u plynu.
V EU chtějí plyn pro lidi zakázat, ale zálohové
elektrárny budou mít z jeho spalování výjimku.
Toto vše je malá domů energetikům, kteří využijí
závislosti spotřebitelů na elektřině a centrálním
zásobováním teplem. Oni to povolené budou mít,
emisní povolenky započítají do výsledné ceny
elektřiny a tepla a malospotřebitelům to zakážou,
aby těm velkým přihráli další zákazníky. Je to
komplot energetiků s ekologisty a politiky proti obyčejným občanům, kteří si to jako ovce nechají
vše líbit.
Slavomil Vinkler
21.1.2024 12:12 Reaguje na vaberPavel Jeřábek
21.1.2024 15:41 Reaguje na Slavomil VinklerVelké stroje na kácení a štěpkování jsou, jen bude problém, co budou v HD dělat se dřevem, až se topení biomasou - dřevem zakáže.
Za svůj život jsem zažil tolik kotrmelců při vytápění domů, že tomu skoro nelze věřit.
Jako děti jsme si skutečně v uhláku kutaly černé uhlí. Máma nám občas našla i kus uhlu s obtisknutým listem nějaké kapradiny.
Potom se černé uhlí vyhlásilo za cenné, a do domácností se prodávalo jen hnědé uhlí, protekčně sem tam někdo na speciální kotel dostal koks.
Následoval tfuj hnědé uhlí, a vrhlo se na naftu, jako sice dražší, ale rozumné palivo. Ropná krize naftové topení tak z nepříjemnila, že od něj utekli i movití. Chvíli se tápalo, nabízel se propan butan v nádržích na dvoře a prorazily progresivní přímotopy, jako čistá energie.
To opět se cenově nevyplatily. Začala plynofikace, kdy na vesnicích, aby se splnil minimální počet obyvatel pro dotaci, se ukecávaly rodiny, aby se plynofikovaly.
Následovala móda biomasy, některé neziskovky v tom viděly "záchranu" světa. A jak to dopadlo, už taky víme, topení dřevem je na indexu kvůli CO2.
Slibují tepelná čerpadla jako super řešení, jenže i zde se objevuje čím dál tím víc negativ.
Ještě jsem nezkusili prosadit vytápět tukem velryb.
Potom nezbyde než si přečíst Lovce mamutů, a vyčíst, jak oni ty zimy zvládali.
Pařeziny jsou zajímavé z entomologického, a dřeva pro štěpku na dřevotřísky, pokud se omezí vytápění biomasou.
Takže z pařeziny děla nějaký super základ pěstování lesa - nevím zda se zas HD neutrhla z uzdy a nevytrhla jeden problém lesa z mnoha souvislostí.
Břetislav Machaček
21.1.2024 17:42 Reaguje na Pavel Jeřábekvytápění bylo od plyšáku několik a vždy to byl pouze
lobbing dodavatelů energie a spotřebičů. Někteří
se nechali nachytat a měnili a mění způsoby vytápění
neustále. Ti s TČ už se někteří napálili a jiné to
čeká, až se znovu navýší cena za rezervovaný příkon.
Ono totiž není zadarmo posilovat sítě a mít velké zálohy pro situace, kdy začne TČ pracovat pouze
jako elektrokotel. V Německu už za větších mrazů
kolabují sítě zatížené velkým množstvím TČ a po
instalaci chytrých elektroměrů je bude správce
sítí i dálkově odpojovat, aby nebyla přetížená.
Udělají to jednoduše pomoci vyšších tarifů při
vyšší poptávce. Pokud budete mít ve smlouvě, že
budete odebírat pouze energii o nízké ceně, tak
při nárůstu ceny nad smluvní vás dálkově odpojí.
No a zpět připojí mimo špičku, když cena poklesne.
To je ta "chytrost" daného systému, který bude
reagovat na výkyvy spotřeby a závislosti na ceně.
Při přebytku například z OZE vám budou elektřinu
doslova vnucovat a při nedostatku vás odpojí, když
nebudete chtít platit její vysokou cenu. Taky vám
umožní nasmlouvat cenu vyšší i v době přebytku a
neodpojí vás při nedostatku. Budete mít možnost
stálého příkonu za více a nebo nestálého za méně.
Komupak to asi tak bude vyhovovat? No přece těm
bohatým, kterých se vypínání nedotkne, protože
platí více, než ti, kteří si to nemohou dovolit.
Michal Ukropec
21.1.2024 12:41Pavel Jeřábek
21.1.2024 15:43 Reaguje na Michal UkropecVždyť ničí přirozenou obnovu.