Objem vody v části Aralského jezera vzrostl o téměř 50 procent, uvedl Kazachstán Aktualizováno
14.1.2025 10:36 | ASTANA
(ČTK)
Severní kazachstánská část Aralského jezera.
To způsobilo vyhynutí mnoha živočišných druhů a prakticky to ukončilo lidskou činnost v oblasti, připomněla AFP. Podle ní také vítr roznáší desítky milionů tun soli a toxického prachu z vyschlého dna jezera napříč střední Asií, což způsobuje rakovinu a respirační onemocnění u lidí.
Rozdělené části jezera potkal poněkud odlišný osud. Zatímco původně větší část ležící v Uzbekistánu téměř vyschla, menší severní část na kazachstánské straně se stala epicentrem ochranářských snah. Ty si zároveň vyžádaly úzkou spolupráci mezi pěti středoasijskými republikami, které se podle stanovených kvót dělí o vodu ze Syrdarji a Amudarji.
"Objem vody v severní části Aralského jezera se zvýšil o 42 procent... a dosáhl 27 miliard kubických metrů," uvedlo dnes kazachstánské ministerstvo vodních zdrojů, podle něhož se jedná o srovnání s rokem 2008, kdy byla zahájena první fáze projektu na ochranu severní části Aralského jezera.
Přečtěte si také |
Otakar Hobza: Bungalovizace české krajiny a ducha svatého, amen!
V roce 2024 úřady nasměrovaly 2,6 miliardy kubických metrů vody ze Syrdarji do severní části jezera, čímž se podle kazachstánských úřadů také snížila slanost vody v jezeře, což podpořilo vodní život. V roce 2022 se podle serveru Astana Times dostalo do Aralského jezera ze Syrdarji jen 816 milionů kubických metrů vody.
Program na záchranu severní části Aralského jezera, financovaný společně kazachstánskou vládou a Světovou bankou, zahrnoval také vybudování infrastruktury, která má bránit odtékání vody z jezera. Druhá fáze projektu by měla umožnit především opětovné nastartování ekonomických aktivit v regionu.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Poprvé v dějinách má více než polovina populace sociální ochranu, uvádí ILO
Pojištěné ztráty z přírodních katastrof dosáhly 62 procent nad 10letým průměrem
Miliardáři by podle ministrů G20 měli platit dvouprocentní majetkovou daň. Peníze by šly na boj proti chudobě a klimatické kriziOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (49)
Karel Zvářal
14.1.2025 14:24Celkem dobrá zpráva, až na to ekonomické využití. Snad jen se vycachtat (turistika), ale na rybolov či zavlažování je ještě brzo. Měli by z toho udělat poutní místo, aby lidé viděli, jakých úspěchů soudruzi dosáhli, když vysušili kdysi velké a krásné jezero. Ale když se bude plnit tak rychle jako doposud, třeba se dočkáme někdejších parametrů.
Odpovědět
MD
Marek Drápal
14.1.2025 14:28 Reaguje na Karel ZvářalTahle malá severní část za hrází se asi naplní celá a voda bude zas u města Aral. Plní se relativně rychle díky narůstajícím teplotám a tání ledovců. Celé jezero se ale, dle odhadů, už nenaplní.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
14.1.2025 15:38 Reaguje na Marek DrápalCely byvaly Aral? Ten by se naplnil mozna po velke treti svetove valce, kdy by klesla na minimu potreba bavlny a za obleceni by slouzily opet kozesiny, jako kdysi ;) Jinak to jezero nema sanci, at jiz v te oblasti bude vladnout bolsevik, Allah nebo liberalove. Prevadet vodu ze severu by bylo strasne drahe. Jako zajimavost ale uvedme, ze velke povodne pri tani snehu v Rusku a Kazachstanu loni na jare v povodi reky Ural a dalsich probihaly pomerne blizko (mesta Orsk, Orengurg, Kustanaj) byvaleho jezera Aral. Ale
ani takoveto mnozstvi vody by zrejme moc nepomohlo v obnoveni toho more
Odpovědět
ani takoveto mnozstvi vody by zrejme moc nepomohlo v obnoveni toho more
RP
Radim Polášek
16.1.2025 08:39 Reaguje na Miloš ZahradníkTak jestli by převedení vody ze severu plošně zvýšilo tamější vlhkost vzduchu a přineslo víc srážek atd, které by přinesly ekonomický rozvoj tak se toho projektu třeba dočkáme. Či potomci dočkají. Ta vysočina, co tomu brání není příliš vysoká ani rozlehlá.
Podzemní tunel pár metrového průměru podobného jako dnes jsou tunely pro silniční či železniční dopravu a dlouhý pár desítek až nižších stovek kilometrů je v technických možnostech už dnes.
Typuji to na Číňany, až začnou válkou na Ukrajině oslabenému Rusku expandovat na Sibiř. Případně Kazachstán, který by tím projektem získal nejvíc.
Odpovědět
Podzemní tunel pár metrového průměru podobného jako dnes jsou tunely pro silniční či železniční dopravu a dlouhý pár desítek až nižších stovek kilometrů je v technických možnostech už dnes.
Typuji to na Číňany, až začnou válkou na Ukrajině oslabenému Rusku expandovat na Sibiř. Případně Kazachstán, který by tím projektem získal nejvíc.
MZ
Miloš Zahradník
14.1.2025 15:59 Reaguje na Karel ZvářalAralske more bylo velmi uzivnou rybi oblasti. Jednou z nejbohatsich, nas jednotku plochu, na svete. Rekordne uzivne v tomto smeru je tusim Azovske more :)
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
14.1.2025 15:27Stejny clanek - se stejnym souborem malo informativnich cisel je na idnesu
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/aralske-jezero-kazachstan-voda-evropa-priroda.A250113_213152_zahranicni_Ichuc je tam i pomerne bohate diskuse :)
Je to daleko a tak neni divu, ze ctenari ale i redaktori (idnesu :) toho o tom zajimavem jezere/mori moc nevedi. Strucne: Severni Aral je prehradou
postavenou pred 20 lety oddelenym zbytkem puvodniho Aralu. Je krmeny zbytky
kdysi pomerne plnovodne reky Syr Darja Hlavni reka napajejich Aral byl veletok Amu Darji. Te pustil zilou uz Stalin v 50. letech stavbou velkeho Karamumskeho kanalu vedouciho temer az ke Kaspiku (v historicky ne tak davne dobe tekla Amu Darja do Kaspickeho more) a nejvyznacnejsi udalosti poslednich let v te oblasti je nove vodohospodarske dilo, kterym Afganistan planuje odvest podstatnou cast vody Amu Darje (na hranicich Afgu pod horami je to jeste velka reka) na zavlazovaci ucely na svem uzemi. To muze vyvolat velky konflikt mezi Afganistanem a dalsimi, puvodne sovetskymi "stany" s nim sousedicimi
Takova drobna kuriozitka z dob Gorbacovy perestrojky. Tehda uz Aralske jezero hodne klesalo a tak "vedci" navrhovali odvest do Aralu nejakou vodu
z povodi Irtyse. Stalo by to teda strasne penize asi. Ten projekt zastavili
a jednim z "argumentu" kterym jini "vedci" proti odkloneni te vody protestovali bylo - ze snizenim privodu teple
jarni vody do usti Obu by se zpomalilo letni tani polarniho ledu v Arktickem okeanu :)
A jeste poznamka. Aral si nekteri pletou s Balchasem a Kaspikem. Zatimco u Balchase jde rekneme o podobny problem (akorat je tedy vic "cinsky" nez Aral) tak Kaspik je uplne jina otazka. Voda ve Volze neni ze stredoasijskych ledovcu v pousti nybrz z ruske planiny tedy z uplne jinych klimatickych pomeru. Mimochodem, vedci v 70 letech velmi strasili ubytkem vody v Kaspickem mori. Jenze Kaspik ze nazory vedcu neridil a v 80 letech jeho hladina zacala dost rychle rust coz zpusobilo daleko vetsi potize (ohrozeni naftovych teznich vezi, zaplaveni pristavu adaptovanych na predikce klesajici vody) nez predchozi pokles. Pak zacal Kaspik opet klesat a dnes je jeho hladina tusim jen o metr vyse, nez v 70 letech
A jeste z pomerne nedavne geologicke historie (ted nevim jiste zda jde o
zacatek posledni poledove doby nebo poledovou dobu pred posledni dobou ledovou) Tehda - udaje o Bosporu asi nejsou presneji k dispozici bylo
CernoKaspickAralske more oddeleno od svetoveho oceanu a sahalo od madarskych nizin az k dnesnimu "Aralkumu" (poust na miste byv. Aralskeho more) Svedci o tom pomerne presvedcive jezerni ulozeniny se specifickymi druhy mekkysu atd. zkoumane v Madarsku, v Podnepri a Povolzi az k pustinam kolem Aralskeho more. A pozor, neplest si Bospor s Gibraltarem. Zatimco
ani o jednom z tech prulivu neni o jeho geologicke historii moz znamo tak
je jasne, ze tyto snizeniny jsou relativne nedavneho data. Par desitek tisic let u Bosporu a par milionu let v pripade Gibraltaru. (Stredozemni more nekolikrat skoro cele vyschlo ale to bylo jeste na konci tretihor)
Dely se to veci, v davne historii klimatu - to by alarmiste koukali. Kdyby se podivali podrobne na historii, nerzavirali pred ni oci a nezesmesnovali se misto toho predikcemi, jak udajne bude v roce 2100 nebo 2200 :)
Odpovědět
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/aralske-jezero-kazachstan-voda-evropa-priroda.A250113_213152_zahranicni_Ichuc je tam i pomerne bohate diskuse :)
Je to daleko a tak neni divu, ze ctenari ale i redaktori (idnesu :) toho o tom zajimavem jezere/mori moc nevedi. Strucne: Severni Aral je prehradou
postavenou pred 20 lety oddelenym zbytkem puvodniho Aralu. Je krmeny zbytky
kdysi pomerne plnovodne reky Syr Darja Hlavni reka napajejich Aral byl veletok Amu Darji. Te pustil zilou uz Stalin v 50. letech stavbou velkeho Karamumskeho kanalu vedouciho temer az ke Kaspiku (v historicky ne tak davne dobe tekla Amu Darja do Kaspickeho more) a nejvyznacnejsi udalosti poslednich let v te oblasti je nove vodohospodarske dilo, kterym Afganistan planuje odvest podstatnou cast vody Amu Darje (na hranicich Afgu pod horami je to jeste velka reka) na zavlazovaci ucely na svem uzemi. To muze vyvolat velky konflikt mezi Afganistanem a dalsimi, puvodne sovetskymi "stany" s nim sousedicimi
Takova drobna kuriozitka z dob Gorbacovy perestrojky. Tehda uz Aralske jezero hodne klesalo a tak "vedci" navrhovali odvest do Aralu nejakou vodu
z povodi Irtyse. Stalo by to teda strasne penize asi. Ten projekt zastavili
a jednim z "argumentu" kterym jini "vedci" proti odkloneni te vody protestovali bylo - ze snizenim privodu teple
jarni vody do usti Obu by se zpomalilo letni tani polarniho ledu v Arktickem okeanu :)
A jeste poznamka. Aral si nekteri pletou s Balchasem a Kaspikem. Zatimco u Balchase jde rekneme o podobny problem (akorat je tedy vic "cinsky" nez Aral) tak Kaspik je uplne jina otazka. Voda ve Volze neni ze stredoasijskych ledovcu v pousti nybrz z ruske planiny tedy z uplne jinych klimatickych pomeru. Mimochodem, vedci v 70 letech velmi strasili ubytkem vody v Kaspickem mori. Jenze Kaspik ze nazory vedcu neridil a v 80 letech jeho hladina zacala dost rychle rust coz zpusobilo daleko vetsi potize (ohrozeni naftovych teznich vezi, zaplaveni pristavu adaptovanych na predikce klesajici vody) nez predchozi pokles. Pak zacal Kaspik opet klesat a dnes je jeho hladina tusim jen o metr vyse, nez v 70 letech
A jeste z pomerne nedavne geologicke historie (ted nevim jiste zda jde o
zacatek posledni poledove doby nebo poledovou dobu pred posledni dobou ledovou) Tehda - udaje o Bosporu asi nejsou presneji k dispozici bylo
CernoKaspickAralske more oddeleno od svetoveho oceanu a sahalo od madarskych nizin az k dnesnimu "Aralkumu" (poust na miste byv. Aralskeho more) Svedci o tom pomerne presvedcive jezerni ulozeniny se specifickymi druhy mekkysu atd. zkoumane v Madarsku, v Podnepri a Povolzi az k pustinam kolem Aralskeho more. A pozor, neplest si Bospor s Gibraltarem. Zatimco
ani o jednom z tech prulivu neni o jeho geologicke historii moz znamo tak
je jasne, ze tyto snizeniny jsou relativne nedavneho data. Par desitek tisic let u Bosporu a par milionu let v pripade Gibraltaru. (Stredozemni more nekolikrat skoro cele vyschlo ale to bylo jeste na konci tretihor)
Dely se to veci, v davne historii klimatu - to by alarmiste koukali. Kdyby se podivali podrobne na historii, nerzavirali pred ni oci a nezesmesnovali se misto toho predikcemi, jak udajne bude v roce 2100 nebo 2200 :)
RP
Radim Polášek
14.1.2025 16:21 Reaguje na Miloš ZahradníkOd Maďarska po Aral a Balchaš to bylo vnitrozemské moře, pozůstatek tuším až druhohorního oceánu , kterým byla zatopena i část našeho území. Pohybem zemských ker a jejich vyzdvižením se ten oceán postupně uzavíral, až se stal vnitrozemským mořem a to během miliónů let nakonec vyschlo. Kromě těch uváděných jezer a Černého moře.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
14.1.2025 16:28 Reaguje na Radim PolášekTo co pisete je historie sto milionu let stara zatimco nedavne vnitrozemske more od Budapesti do Aralu existovalo jeste pred par desitkami tisic let. "Paradoxne" v dobe, kdy svetovy ocean byl o 50 m nize, nez dnes. (Nezamenovat s faktem, ze mezitim - pise o tom koneckoncu uz Bible - byla taky obdobi kdy i Cerne more vyschlo na uroven o nekolik desitek metru pod dnesni stav. Presna chronologie hladiny Cerneho more v poslednich desitkach tisic let je asi hodne slozita zalezitost.) Je fakt ze vsechny ty zpravy o chovani Cerneho more v poslednich dokonce i jen 10 000 letech
jsou takove zvlastni, jako by malo co z toho co se pise bylo opravdu spolehlive overeno
Odpovědět
jsou takove zvlastni, jako by malo co z toho co se pise bylo opravdu spolehlive overeno
RP
MZ
Miloš Zahradník
16.1.2025 10:48 Reaguje na Radim PolášekOny ale ty clanky o tom melkem maximori/maxijezeru
jsou takove trochu fantasticke. V nekterych s operuje i predstavami ze na zadrzovani te vody se podilely i ledovcove bariery prave nekda v povodi Irtyse atd. Je to zajimave, tak relativne nedavna vec a tak malo dobre overenych faktu
Me prijde zajimavou i ta predstava, ze pred
par tisici ledy (15?) bylo Cerne more polovyschle a Aloy byly pritom obaleny kliometry ledu. To znamana ze Dunaj mel v te dobe v prumeru velmi malo vody (dnes Cerne more preteka a Bosporem nahore jse do Meditgeranu daleko vic vody nez opacne v hlubsi casti prulivu) a takovy Dnepr
byl asi v tehdejsi ledove polopousti temer bez vody
Odpovědět
jsou takove trochu fantasticke. V nekterych s operuje i predstavami ze na zadrzovani te vody se podilely i ledovcove bariery prave nekda v povodi Irtyse atd. Je to zajimave, tak relativne nedavna vec a tak malo dobre overenych faktu
Me prijde zajimavou i ta predstava, ze pred
par tisici ledy (15?) bylo Cerne more polovyschle a Aloy byly pritom obaleny kliometry ledu. To znamana ze Dunaj mel v te dobe v prumeru velmi malo vody (dnes Cerne more preteka a Bosporem nahore jse do Meditgeranu daleko vic vody nez opacne v hlubsi casti prulivu) a takovy Dnepr
byl asi v tehdejsi ledove polopousti temer bez vody
RP
Radim Polášek
14.1.2025 18:03 Reaguje na Radim PolášekJinak propojení sibiřských řek se středoasijskými se uvažovalo ne za Gorbačova, ale o takových 25 let dříve. Uvažovalo se tehdy k takovým účelům využít jaderné výbuchy. tehdy to zkoušeli i Rusové i Američané než přišli na to, že používat jaderné výbuchy na zemní práce je blbost.
Za Gorbačova už byl Sovětský svaz na huntě a neměl prostředky pro takovou akci.
Odpovědět
Za Gorbačova už byl Sovětský svaz na huntě a neměl prostředky pro takovou akci.
RP
Radim Polášek
14.1.2025 18:03 Reaguje na Radim PolášekJinak propojení sibiřských řek se středoasijskými se uvažovalo ne za Gorbačova, ale o takových 25 let dříve. Uvažovalo se tehdy k takovým účelům využít jaderné výbuchy. tehdy to zkoušeli i Rusové i Američané než přišli na to, že používat jaderné výbuchy na zemní práce je blbost.
Za Gorbačova už byl Sovětský svaz na huntě a neměl prostředky pro takovou akci.
Odpovědět
Za Gorbačova už byl Sovětský svaz na huntě a neměl prostředky pro takovou akci.
RP
Radim Polášek
14.1.2025 18:04 Reaguje na Radim PolášekOmlouvám se za dvojí příspěvek, klik jsem dvakrát.
Odpovědět
Karel Zvářal
14.1.2025 18:33 Reaguje na Radim PolášekAč proti byla spousta lidí (v Rusku), mně se ten projekt líbí, je v dnešních technických možnostech ten akvadukt realizovat (možností zdroje vody se nabízí několik). Pomohlo by to v první řadě klimatu, a to nejen lokálnímu. Už jen z principu jsem pro, neb razím zásadu, že co člověk spískal, to by měl také napravit. Přispět by mohl i nějaký mezinárodní fond, byť je v možnostech zainteresovaných států to zvládnout i bez toho.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
16.1.2025 08:45 Reaguje na Karel ZvářalAkvadukt s potřebnou kapacitou vody by byl asi příliš ekonomicky náročný. Tunel pod horami a mimo hory pozemní koryto je asi jediná ekonomická možnost převedení těch vod ze západosibiřské nížiny.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
14.1.2025 19:17 Reaguje na Radim PolášekJasne, za Gorbacova ten projekt akorat definitivne odpiskali. O neco mene ambiciozni byly plany prevedeni vody rek z bazenu Bileho more do Kamy a Volhy - v zajmu zachrany Kaspickeho more. Jak jiz jsem zminil, Kaspicke more nastesti zacalo vcas vyrazne stoupat cimz byly prislusne plany zastaveny
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
14.1.2025 19:22 Reaguje na Miloš ZahradníkZa Gorbacova se obecne vzdmula vlna odporu vuci stalinskym stavbam prehrad na Volze ale i dolnim Dnepru (Dneproges nezpochybnovali, ten je postaven na opravdu vyhodnem miste z hlediska velkeho spadu reky v tech mistech). Argumentovalo se- pamatuji se na ty clanky, ze prehrady na Volze ale i na Dnepru - konkretne napr. ta Kachovska - zatopily spoustu potencialne nejurodnejsich resp. prirodne necennejsich niv prislusnych veletoku
Odpovědět
RP
Radim Polášek
16.1.2025 08:54 Reaguje na Miloš ZahradníkNo, jakmile se zjistilo, že jaderné výbuchy na vytváření průplavů je nesmysl a muselo by se to dělat klasicky, tak ekonomické náklady na pořízení takových staveb s tehdejšími prostředky se dostaly do závratných výšek.
To si mohl dovolit maximálně Stalin s pomocí stovek tisíc otrockých pracovních sil z gulagů, jinak z tehdejších sovětských vládců nikdo. A Gorbačov už vůbec, za něho byl Sovětský Svaz už uzbrojený reganovskou Amerikou a ekonomicky na huntě.
Odpovědět
To si mohl dovolit maximálně Stalin s pomocí stovek tisíc otrockých pracovních sil z gulagů, jinak z tehdejších sovětských vládců nikdo. A Gorbačov už vůbec, za něho byl Sovětský Svaz už uzbrojený reganovskou Amerikou a ekonomicky na huntě.
MZ
Miloš Zahradník
14.1.2025 15:55Jeste s dovolenim jednu obecnou ekologickou poznamku. Casto se vedou diskuse o tom, kolik vody se vypari z hektaru lesa, z hektaru mokradu ci z hektaru jihoceskeho rybnika. (Nebo z hektaru prazske dlazby, letiste, golfoveho hriste versus kukuricneho pole atd. atd.) Spolecna pro vsechny takoveto otazky a z nich vyplyvajici "expertni odhady" je to, ze udavana cisla jsou vetsinou hausnumera. Jak to chcete merit?!? Vykacet jeden z vrcholu Bezdedu nebo Roklanu a porovnavat odtoky vody z obou sousednich kopcu? :) Nebo opravdu si date tu praci kvantifikovat po cely rok veskerou vodu odtekajici i pritekajici na dane pole?
Existuje ale jedna pozoruhodna vyjimka - Kaspicke more. Tam zname
velmi dobre rocni pritok vody (Volha cini odhadem 75% a dalsi toky plus srazky nad samotnym morem pridaji rekneme 25%) zname plochu toho jezera -
a tak docela jednoducha aritmetika staci k vypoctu, kolik vody se za rok prumerne vypari z hektaru Kaspickeho more. Jasne, u iranskeho pobrezi je to jine nez u Astrachane ci v Turkmenii ale presto takovy udaj rika neco uzitecneho. Jednou jsem to zpameti (ted jsem liny hledat prislusne podklady) pocital a vyslo tusim zhruba metr za rok (ale to uz se fakt nepamatuji a kazdy si to muze prepocita :)
Tohle jsou docela dulezita, byt jen priblizne informativni numera pri diskusi klimatickych modelu. Vypari se vic vody nad oceanem nebo nad pevninou v podobnych "klimatickych" pomerech? Kdyz zalesnime/ vykacime Sumavu, stoupne nebo klesne rocni prumerny prutok ve VLtave? Atd.
Odpovědět
Existuje ale jedna pozoruhodna vyjimka - Kaspicke more. Tam zname
velmi dobre rocni pritok vody (Volha cini odhadem 75% a dalsi toky plus srazky nad samotnym morem pridaji rekneme 25%) zname plochu toho jezera -
a tak docela jednoducha aritmetika staci k vypoctu, kolik vody se za rok prumerne vypari z hektaru Kaspickeho more. Jasne, u iranskeho pobrezi je to jine nez u Astrachane ci v Turkmenii ale presto takovy udaj rika neco uzitecneho. Jednou jsem to zpameti (ted jsem liny hledat prislusne podklady) pocital a vyslo tusim zhruba metr za rok (ale to uz se fakt nepamatuji a kazdy si to muze prepocita :)
Tohle jsou docela dulezita, byt jen priblizne informativni numera pri diskusi klimatickych modelu. Vypari se vic vody nad oceanem nebo nad pevninou v podobnych "klimatickych" pomerech? Kdyz zalesnime/ vykacime Sumavu, stoupne nebo klesne rocni prumerny prutok ve VLtave? Atd.
JO
Jarka O.
15.1.2025 17:08 Reaguje na Miloš ZahradníkEvapotranspirace z různých pokryvů půdy se dá měřit. Když znáte množství srážek za nějakou dobu, odečtete povrchový odtok z plochy a průsak půdou, měřený lysimetrem.
Vic vody se přes den vypařuje nad oceány a od západu proudí nad Evropu.
Když zničíte souvislý horský smrkový les, odtok do řek hlavně bude nevyrovnaný, pri delším dešti vyšší, za sucha nulový, přidruží se půdní sucho, při deštích na svazích vodní eroze, budete odkázán na srážky z větší vzdálenosti.
Odpovědět
Vic vody se přes den vypařuje nad oceány a od západu proudí nad Evropu.
Když zničíte souvislý horský smrkový les, odtok do řek hlavně bude nevyrovnaný, pri delším dešti vyšší, za sucha nulový, přidruží se půdní sucho, při deštích na svazích vodní eroze, budete odkázán na srážky z větší vzdálenosti.
MZ
Miloš Zahradník
16.1.2025 00:38 Reaguje na Jarka O.Jak se meri vypar nad oceany ?!? Odkud viome, ze je vetsi nez vypar nad pevninou? No dobre, tak se ptejme, rekneme - jak se meri vypar nad Sumavou :) Plus teda nejake jednodussi otazky. Jak se meri prusaky vody pudou na urcitem uzemi? Kolik by stalo penez promerit celkove prusaky pudy pod konkretnim kopcem?
Pokrytym konkretnim druhem vegetace. A jeste jednodussi otazky. Jak se meri prutoky malych potoku. (Jasne, lze je napr. prohnat rourou v prehradce postavene pro takovy ucel - ale to je ponekud nakladne. Existuji asi i technicky pokrocilejsi metody ale prislusne pristroje nejspis nejsou zrovna levne a potoku je v krajine mnoho. Takovychle otazek by bylo... Muzu si na zahrade na valniku udelat model travniku, kukuricneho pole atd. a porovnavat bilance srazek a odtoku ale uz v pripade treba maleho experimentalniho lesika postaveneho pro takovy ucel by to bylo asi financne
nezvladnutelne.) Podobnych otazek by bylo...
Celkove rocni srazky a odtok Labe kolisaji z roku na rok v rozpeti malem v pomeru 1:2 cili nic verohodneho nelze zjistit ani srovnanim prutoku dnes a pred sto lety s dnesnim a tehdejsim stavem lesu, poli a luk na nasem uzemi...
Odpovědět
Pokrytym konkretnim druhem vegetace. A jeste jednodussi otazky. Jak se meri prutoky malych potoku. (Jasne, lze je napr. prohnat rourou v prehradce postavene pro takovy ucel - ale to je ponekud nakladne. Existuji asi i technicky pokrocilejsi metody ale prislusne pristroje nejspis nejsou zrovna levne a potoku je v krajine mnoho. Takovychle otazek by bylo... Muzu si na zahrade na valniku udelat model travniku, kukuricneho pole atd. a porovnavat bilance srazek a odtoku ale uz v pripade treba maleho experimentalniho lesika postaveneho pro takovy ucel by to bylo asi financne
nezvladnutelne.) Podobnych otazek by bylo...
Celkove rocni srazky a odtok Labe kolisaji z roku na rok v rozpeti malem v pomeru 1:2 cili nic verohodneho nelze zjistit ani srovnanim prutoku dnes a pred sto lety s dnesnim a tehdejsim stavem lesu, poli a luk na nasem uzemi...
JO
Jarka O.
16.1.2025 13:07 Reaguje na Miloš ZahradníkNad oceánem je výpar, nad pevninou prevládá evapotranspirace. I student zvládne dost pokusů. Z měření lysimetry můžete porovnat rozdíl v evapotranspiracích s různými rostlinami. Taky se dají pozorovat změny vegetace nebo stav hladin vody ve vrtech, v potocích, dělat časové rady, jak sám víte...To není asi nic superpřesného.
Odpovědět
AJ
Aleš Johanovský
16.1.2025 16:28 Reaguje na Miloš ZahradníkPřed časem jsem někde viděl bilanci nového jezera Milada, kde známe rozlohu i regulovaný přítok z Bíliny, a vycházel tam výpar také kolem jednoho metru za rok, takže je nutné trvalé dopouštění. Čili i v našich poměrech je výpar z otevřené plochy minimálně dvojnásobný, než dělá srážková bilance. A taky je známa plocha celého povodí Labe a střednáí průtok v Děčíně, z toho zjistíte že odtélá zhruba jedna třetina srážkové vody a dvě třetiny dělá výpar.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
16.1.2025 16:56 Reaguje na Aleš JohanovskýAno, s oba priklady bych tez souhlasil. U Milady by to chtelo jeste vedet zda tema neni nejake prosakovani do okoli (kde se to treba v dolech cerpa) a co se srazek tyce, je to tam - hadam - srazkovy stin Krusnych hor. U Labe je to taky velmi vhodny priklad ale je to samozrejme jen "celocesky" prumer nijak z neho neplyne, kolik prislusny pomer cini ve Vrchlabi (nad Vrchlabim je to teda nastesti srazkove dost homogenni uz) ve srovnani se Srelou, Kacakem ci Boticem :)
Mimochodem, predpokladal bych ze u melkych rybniku bude ten vypar na jednotku plochy znatelne vetsi a u Orliku zas mensi
Odpovědět
Mimochodem, predpokladal bych ze u melkych rybniku bude ten vypar na jednotku plochy znatelne vetsi a u Orliku zas mensi
RP
Radim Polášek
14.1.2025 16:15Škody už jsou stejně napáchané a jsou nenávratné.
Například na vodních biotopech, většina organismů zvýšením koncentrací solí ve zbytku Aralského jezera nenávratně vyhynula. Pokud se to už nyní neděje náhodně vysazováním různých druhů ryb a jiných vodních organismů nebo jejich migrováním z přítoků, bude asi třeba časem ty biotopy zmapovat a případně doplnit rostliny a živočichy, jejichž populace se neobnovily
Podobně asi dopadly pobřežní bažinné biotopy Aralu.
Odpovědět
Například na vodních biotopech, většina organismů zvýšením koncentrací solí ve zbytku Aralského jezera nenávratně vyhynula. Pokud se to už nyní neděje náhodně vysazováním různých druhů ryb a jiných vodních organismů nebo jejich migrováním z přítoků, bude asi třeba časem ty biotopy zmapovat a případně doplnit rostliny a živočichy, jejichž populace se neobnovily
Podobně asi dopadly pobřežní bažinné biotopy Aralu.
MZ
Miloš Zahradník
14.1.2025 16:23 Reaguje na Radim PolášekOn ten Aral kupodivu nebyl prilis slany. Dokonce i pri jeho poklesu se na velmi mirnem klesani jeho dna se tvorily tisice postupne vysychajicich jezirek a louzi, z nich vitr sul vyfoukal do okoli takze jezereo jeste v polovine 80. let bylo pomerne "sladke", hadam. Tedy i ty pobrezni biotopy toho more byly nejspis v usti plynulym pokracovanim bazin na dolnim toku Amu Darji a ty baziny se sice velmi zmensily ale nejspis uplne nevymizely. Jedovata voda
s pesticidy po zavlazovani se nevedla zpet do reky - nybrz do prolaklin v pousti a treba takova Sarykamysska prolaklina ma mozna dnes uz vic vody, nez cely zbytkovy Aral
Odpovědět
s pesticidy po zavlazovani se nevedla zpet do reky - nybrz do prolaklin v pousti a treba takova Sarykamysska prolaklina ma mozna dnes uz vic vody, nez cely zbytkovy Aral
MZ
Miloš Zahradník
14.1.2025 19:30 Reaguje na Miloš ZahradníkJeste k tomu Dnepru. Kdyz v Praze jedu do Troje tak s oblibou rikam, ze jedu "do Zaporozi" Proc? Protoze nazev mesta "Praga" je zretelne toho puvodu, ze oznacoval pereje reky Vltavy v prostoru od Karlova mostu ke Stvanici. (Kolik je tam rozdil hladin? Tusim ze nejmene 6 metru. To je velmi mnoho na takto velky tok). No a Zaporozi je nazev reflektujici historicky fakt, ze lode plujici po Dnepru nebyly schopny projet perejemi, ktere zatopila prvni dneperska prehrada (1932) Dneproges. Po tisice let (uz za Vikingu) tam bylo asi nutno zbozi z lodi prekladat kvuli neprujezdnym perejim. Odtud tedy nazev prislusne oblasti. No a Dnepr je sice mnohem mohutnejsi reka nez Vltava a taky ty pereje nad mestem Dnepropetrovsk (dnes Dnepr/Dnipro) byly podstatne vyssi nez pereje v ohybu Vltavy kolem Stareho mesta. Ale i tak to oznaceni casti mesta Praga pod Stvanici
jako Zaporozi ma svou logiku, ne? :)
Odpovědět
jako Zaporozi ma svou logiku, ne? :)
MZ
Miloš Zahradník
14.1.2025 19:44 Reaguje na Miloš ZahradníkTahle poznamka patri vic nahoru a k tomu Aralu jen dodam, ze v polovine 80 let jsem si koupil knizku sovetskeho hydrologa o vodach SSSR. Aralu tam byla venovana jedna kapitola :) Tehda si jeste sovetsi vedci mysleli, ze Aral nemusi byt definitivne ztracen a i tu argumentaci o tisicich malych vysychajicih jezirek a nasledne vetrem rozhanene soli z nich jsem si vzal z te knihy. Pochopite ten argument snadno, podivate li se na mapy Aralskeho jezera z tech dob
Odpovědět
va
vaber
15.1.2025 09:46 Reaguje na Miloš ZahradníkOtázka je zdali tam více prší, nebo je to voda z ledovců. Pokud neprší ,je lepší kdyby voda zůstala v ledovcích ,protože z jezara se bude silně odpařovat.
V této krajině množství vody stále klesá. Asi bylo spotřebováno velké množství vody na zavlažování, ale v celém pruhu planety od západní Sahary ,až po Indii mizí voda už tisíce let, o tom nepochybuji . Staré civilizace v těchto oblastech se nerozvíjely na poušti ,jaká je tam dnes. Vyschla jezera i v Sahelu a nikdo je nevysušil zavlažováním. Rozhodující jsou klimatické změny.
Odpovědět
V této krajině množství vody stále klesá. Asi bylo spotřebováno velké množství vody na zavlažování, ale v celém pruhu planety od západní Sahary ,až po Indii mizí voda už tisíce let, o tom nepochybuji . Staré civilizace v těchto oblastech se nerozvíjely na poušti ,jaká je tam dnes. Vyschla jezera i v Sahelu a nikdo je nevysušil zavlažováním. Rozhodující jsou klimatické změny.
Karel Zvářal
15.1.2025 09:54 Reaguje na vaberLedovce jsou jedna věc, silnější monzun či více sněhu v zimě druhá. Staré civilizace budovaly nákladné akvadukty z hor, neb by ji v místě nezískali. A obnovením Aralu se zvýší celková vlhkost v oblasti, zatímco v Severním ledovém oceánu chybět nebude. Podle mýho je to otázka času, kdy se k tomu rozhoupou.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
15.1.2025 12:12 Reaguje na Karel ZvářalCo se zvyseni vlhkosti v te oblasti "bazenu Aralskeho more" tyce, tak to bude naprosto stejne, kdyz se prislusny litr vody vypari z pole s bavlnou nebo z Aralskeho more. To same plati pro spotrebovane skupenske teplo.
Jsem zvedav, kdy prijdou Africane s projekty presmerovani vodu veletoku Konga nebo aspon Nigeru na uzemi Sahary :) Mozna se casem najdou efektivnejsi zpusoby, jak dopravit vodu do oblasti, kde by se ji hodilo mit vic. Tedy dopravovat tu vodu do potrebne oblasti pomoci mraku. Jenze - na porouceni vetru a desti zatim jeste nemame prostredky a i kdybychom meli, prineslo by to nejspis vic problemu nez uzitku. Fungovat by to mohlo jen v (celosvetovem) diktatorskem rezimu protoze zvysenim srazek v oblasti A by obvykle doslo ke jejich snizeni v oblasti B atd.
To ohrazeni severniho Aralu proste byl sice jen nevelky, ale racionalni krok v oblasti trpici stale zvysujicim se nedostatkem vody. Jak jsem zminoval vyse, na vodu z (ve svem usti do byvaleho Aralu jiz prakticky vyschle) Amu Darji si ted dela velike naroky i Afganistan
Odpovědět
Jsem zvedav, kdy prijdou Africane s projekty presmerovani vodu veletoku Konga nebo aspon Nigeru na uzemi Sahary :) Mozna se casem najdou efektivnejsi zpusoby, jak dopravit vodu do oblasti, kde by se ji hodilo mit vic. Tedy dopravovat tu vodu do potrebne oblasti pomoci mraku. Jenze - na porouceni vetru a desti zatim jeste nemame prostredky a i kdybychom meli, prineslo by to nejspis vic problemu nez uzitku. Fungovat by to mohlo jen v (celosvetovem) diktatorskem rezimu protoze zvysenim srazek v oblasti A by obvykle doslo ke jejich snizeni v oblasti B atd.
To ohrazeni severniho Aralu proste byl sice jen nevelky, ale racionalni krok v oblasti trpici stale zvysujicim se nedostatkem vody. Jak jsem zminoval vyse, na vodu z (ve svem usti do byvaleho Aralu jiz prakticky vyschle) Amu Darji si ted dela velike naroky i Afganistan
Karel Zvářal
15.1.2025 13:17 Reaguje na Miloš ZahradníkDoufám, že pole s bavlnou patří minulosti, kolem by měla být jen step (v maximální míře). Někde jsem četl, že teplota v regionu se zvýšila o 3°C, takže ono to tak úplně jedno není, jestli jezero, nebo pole/ suchá pláň.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
15.1.2025 15:00 Reaguje na Karel ZvářalOni se ale ti Uzbekove, Afganci, Tadzikove, Kazasi atd. silne mnozi - na rozdil od Rusu a obyvatelu "Zapadu" a ve stepi obzivu vetsinou uz nenajdou (jako kdysi). Aralske more - krome toho cipku na severu - je asi definitivne odepsane i kdyby nebylo tech novych naroku Afgancu atd. Zrejme i pri nejake opetne - a treba tentokrat smerm k vice srazkam - zmene tamniho klimatu si tu vodu ze stredoasijskych hor rozeberou davno predtim, nez by dorazila ve svem vyschlem koryte do byvaleho more . Tady je pohled na byvale usti Amu Darji https://mapy.cz/letecka?x=59.2600792&y=43.5922392&z=14
mozna tam nejaky mokrad - ci co to je - ktery by mohli nazvat treba "Jizni Aral" chteji udrzet...
Odpovědět
mozna tam nejaky mokrad - ci co to je - ktery by mohli nazvat treba "Jizni Aral" chteji udrzet...
RP
Radim Polášek
16.1.2025 08:30 Reaguje na Karel ZvářalProblém není bavlna nebo jiná plodina, ale vlastní zavlažování pouštní či polopouštní půdy. v té půdě jsou za staletí, tisíciletí atd nashromážděny rozpustné produkty rozpadu hornin. Zejména soli alkalických kovů a kovů alkalických zemin Horizont takové půdy, vrstvy třeba naváté větrem mohou mít sílu desítky metrů i víc. Zavedením vody do takové půdy se ty horizonty zaplaví a tím okamžikem chemickofyzikální pochody začnou v té vodě ty rozpustné soli vytahovat k povrchu. Pokud není té vody tolik, že ty soli jsou odplavovány pryč s vodou třeba zpátky do vodního toku a to při zavlažování v poušti nebývá, protože se tam vodou šetří, během pár let ty soli vystoupají do vrchní vrstvy půdy a vytvoří tam tak vysokou koncentraci solí, že tam žádná hospodářská plodina neroste. Pesticidy tehdy používané Sověty na bavlnu a další plodiny byla už jenom špička ledovce. Dnešní pesticidy by nemusely být vůbec problém, protože dnes jsou většinou mnohem "jemnější" a většinou se v prostředí snadno rozkládají.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
16.1.2025 10:42 Reaguje na Radim PolášekMozna prave treba ta Sarykamysska prolaklina byla zvolena jako uloziste jedovate zbytkove vody ze zavlazovani ?
Odpovědět
RP
Radim Polášek
16.1.2025 08:59 Reaguje na Miloš ZahradníkA to opravdu je ta hráz tak vysoká, že její výška zajistí obnovení severní části Aralu v původní rozloze? Aralské jezery bylo tak mělké?
Jinak pokud bude výška hráze nedostatečná a část vody se tak bude muset vypouštět do jižní části Aralu za hráz, může dojít k zajímavému efektu odsolení severní části Aralu.
Odpovědět
Jinak pokud bude výška hráze nedostatečná a část vody se tak bude muset vypouštět do jižní části Aralu za hráz, může dojít k zajímavému efektu odsolení severní části Aralu.
MZ
Miloš Zahradník
16.1.2025 10:39 Reaguje na Radim PolášekJa bych si tipnul ze ty zbytky vody ze Syr Darji jsou natolik cenne ze z nich dolu tou hrazi nepropousti obvykle nic. Nevim, nebyl jsem tam :) Jsou tam nejake prusaky urcite (?) mimochodem na prusaky se kdysi prave odvolavali ti sovetsi veci, co chteli zavirat oci nad klesaji hladinou Aralu
Odpovědět
JO
Jarka O.
16.1.2025 13:02 Reaguje na Miloš ZahradníkNěkteré plány bývaly velmi fantastické. Nevymýšleli, zda by se vyplatilo třeba vodu odsolovat nebo soli z vyschlého dna těžit? Psal jste o vodě na Sahaře, ona tam je…
Velká umělá řeka – Wikipedie
Нубийский водоносный слой — Википедия
Odpovědět
Velká umělá řeka – Wikipedie
Нубийский водоносный слой — Википедия
va
vaber
15.1.2025 16:44 Reaguje na Karel ZvářalNa to aby staré civilizace mohly budovat ,musely nejdřív vyrůst a to nemohly na poušti. Naopak bych řekl, že sucho je zničilo.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.1.2025 09:06 Reaguje na vaberZáměna následku a důsledku. Civilizace vyrostly díky šetrnému=promyšlenému hospodaření s vodou. Lze to vidět i dnes viz. pouštní Omán) s inženýrským systémem závlah. To, co se traduje o zaniklých (Yucatán), jsou často jen spekulace.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
17.1.2025 12:56 Reaguje na Karel ZvářalMe prijde, ze stare civilizace vznikaly nejcasteji kolem rek v polo/pousti. Ty reky pritekaly at jiz z nejakych pomerne blizkych (vele)hor nebo i ze vzdalenych kraju bez vetsi civilizace (Nil). "Promysleny" pritom nemuselo nutne znacit "setrny", treba takovy Nil nebo Eufrat s Tigridem mel asi pro staroveke pouziti vody nadbytek. Setrit vodou naopak asi vzdy bylo zapotrebi v takove Tarimske panvi a jinde ve stredni Asii
Odpovědět
Karel Zvářal
17.1.2025 13:09 Reaguje na Miloš Zahradníkhttps://www.radynacestu.cz/magazin/top-10-nejzachovalejsich-rimskych-akvaduktu-sveta/
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
17.1.2025 13:49 Reaguje na Karel ZvářalJasne, ale tohle uz se tyka spis privodu pitne vody do mest. Rimska civilizace - to je v tomhle smyslu uz skoro nase soucasnost :) Mel jsem na mysli opravdu stare, zemedelske civilizace kde slo o vyoestovani potravin k obzive, ne o velkoryse pojatou hygienu mestskeho obyvatelstva :)
Mimochodem, nejsem vzdelan v historii, jak to bylo s koupaci kulturou, lazne atd. treba v tom starem Egypte, ve srovnani s Rimem?
Odpovědět
Mimochodem, nejsem vzdelan v historii, jak to bylo s koupaci kulturou, lazne atd. treba v tom starem Egypte, ve srovnani s Rimem?
AJ
Aleš Johanovský
16.1.2025 16:31 Reaguje na Miloš ZahradníkOvšem spíš by to mělo být proti proudu toku, abychom zachovali logiku plavby od ústí. Skutečné prřeje ale byly až v místě zatopeném velkými přehradami, Svatojánské a Červenské proudy.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
16.1.2025 17:02 Reaguje na Aleš JohanovskýTak na Dnepru byly - hadam - v podstate jedine pereje a to prave ty pod Dnepropetrovskem nad Zaporozim. Zatimco Vltava mela tech vyznacnych pereji - i kdyz mensich proti Dneprogesu - povicero. Me ten spad mezi Karlovym mostem a Stvanici prijde docela poradny akorat nevim, kdy tam ty pereje naposled byly videt. Nebyly tam nejake jezy treba uz za Karla IV? Nevim
Odpovědět
LB
Lukas B.
17.1.2025 10:23 Reaguje na Miloš Zahradník"kronikář Dalemil uvádí, že současně s obezděním Starého města pražského byly r. 1241 zřízeny v Praze jezy..."
obrazy z pražských břehů a vod, díl druhý, pražské jezy, mlýny, vodárny a nábřeží, Jiří Soukup, Praha, 1905. dostupné ke stažení na internetech.
Odpovědět
obrazy z pražských břehů a vod, díl druhý, pražské jezy, mlýny, vodárny a nábřeží, Jiří Soukup, Praha, 1905. dostupné ke stažení na internetech.
MZ
Miloš Zahradník
17.1.2025 12:02 Reaguje na Lukas B.Dik za info! Tykalo se to - hadam - urcite jezu v oblasti dnesniho Karlova mostu. Jak to asi bylo pod temi prahy/brody tedy v oblasti od staromestskeho popraviste (dnesni pravnicka fakulta) ke Stvanici?
Odpovědět
LB
Lukas B.
17.1.2025 10:29 Reaguje na Miloš Zahradníkještě k tomu oůvodu jména Praha; jedna varianta jsou samozřejmě prahy v řečišti Vltavy (kde byly brody, nejvýznamnější byl přímo pod hradem, plusmínus v pokračování Platnéřské ulice. druhá varianta je osada na místě vypáleného (vypraženého) lesa
Odpovědět
