https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zelena-usporam/pracovnici-prazske-zoo-vypustili-do-nadrze-v-michli-ohrozene-karase-obecne
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pracovníci pražské zoo vypustili do nádrže v Michli ohrožené karase obecné

9.7.2025 02:06 | PRAHA (ČTK)
Dospělý karas obecný. Od svého největšího konkurenta, karase stříbřitého, se liší zbarvením i tvarem hřbetní ploutve. Od kapra obecného se dá dobře rozeznat podle absence vousků.
Dospělý karas obecný. Od svého největšího konkurenta, karase stříbřitého, se liší zbarvením i tvarem hřbetní ploutve. Od kapra obecného se dá dobře rozeznat podle absence vousků.
Foto | Petr Hamerník / Zoo Praha
Pracovníci pražské zoo do retenční nádrže u Michelského lesa v Praze 4 vypustili asi 250 mladých karasů obecných odchovaných v areálu zoologické zahrady v Troji. Jde o pokračování projektu návratu kriticky ohrožených ryb do české přírody, první vypouštění se konalo v roce 2022 v rybníce v pražské Vinoři. Celkem již se započtením této akce pracovníci zahrady ryby vypustili do 26 nádrží.
 
"Návrat karase obecného do české přírody je klíčovou iniciativou Zoo Praha v ochraně tuzemské biodiverzity. Kdysi běžná ryba tůní a vesnických rybníčků je u nás dnes na pokraji vyhynutí. Reintrodukcí či introdukcí karase obecného do vhodných biotopů pomáháme přežít samotnému karasovi, ale jeho přítomností také dotváříme zdravé ekosystémy, které udržují vodu v krajině či poskytují útočiště ohroženým obojživelníkům," uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Odchyt mladých karasů obecných v rybníčku v Zoo Praha a jejich příprava na transport do pražské Michle.
Odchyt mladých karasů obecných v rybníčku v Zoo Praha a jejich příprava na transport do pražské Michle.
Foto | Petr Hamerník / Zoo Praha

Podle kurátora zoo Petra Velenského bylo deštivé počasí pro vypuštění ideální, protože v horku by byl převoz z Troji pro ryby náročnější. Retenční nádrž, která je součástí protipovodňového systému, je podle něj pro tyto účely ideální a dá se očekávat, že se ryby rychle rozmnoží. "Naše zkušenosti ukazují, že se ve vhodném rybníku během roku, dvou z takovéto násady udělají tisíce jedinců, které je pak možné používat dál k dalšímu vypouštění do krajiny," řekl.

Karas obecný podle kurátora přežívá i ve vodách, kde je pro jiné ryby málo kyslíku. "Žil v lesních tůních, slepých ramenech řek a podobně. A tato místa se z krajiny ztratila," uvedl. Dalším důvodem, proč karas obecný z přírody téměř vymizel, je pak podle Velenského také přítomnost invazivního asijského karase stříbřitého, který v tuzemsku původní rybu vytlačil.

Při současné snaze o navrácení vody do krajiny je podle Velenského karas obecný ideální například k vysazování do nově budovaných tůní. Zároveň podle něj mohou karasi sdílet biotop s obojživelníky, kteří jinak přítomnost jiných kaprovitých ryb těžko snáší, protože spásají pro ně potřebné porosty. Z toho podle něj vyplývá i podoba ideálních nádrží pro vysazování původního druhu, kde by neměla být populace karase stříbřitého a měla by tam být břehová vegetace, ve které se ryby třou. "Mohou to být zcela umělé nádrže a v tomto je strašně dobře, že spolupracujeme s magistrátem a že nám dává k dispozici takovéhle nádrže," uvedl kurátor.

Kurátor plazů, obojživelníků a ryb Zoo Praha Petr Velenský vypouští kriticky ohrožené karasy obecné do retenční nádrže Interlov v pražské Michli.
Kurátor plazů, obojživelníků a ryb Zoo Praha Petr Velenský vypouští kriticky ohrožené karasy obecné do retenční nádrže Interlov v pražské Michli.
Foto | Petr Hamerník / Zoo Praha

U takto ideálních nádrží je podle kurátora výsadba prakticky vždy úspěšná a v dosud osazených vodách již žijí desítky tisíc jedinců. "Myslíme s, že už je možné ten projekt rozšířit i do méně vhodných nádrží," doplnil.

Od zahájení projektu se podle něj navíc ukázalo, že se karas obecný a stříbřitý nekříží tak snadno, jak se původně předpokládalo, takže je s velkou pravděpodobností možné je vysazovat i tam, kde již je přítomná populace invazivního druhu. "Je možné pak selektivně z toho rybníka při výlovu odebírat karase stříbřitého a naopak nechávat a posilovat karase obecného," řekl.

Karas obecný je všežravá ryba, která dorůstá zhruba 30 centimetrů a váží až jeden kilogram. Tvarem těla se podobá kaprovi, tělo karase ale může mít různý tvar, může být štíhlý nebo vysokotělý. Vysokotělou formu karas nabývá v případě, že se v jeho okolí vyskytuje rybí predátor jako například štika. Rozměrný tvar těla má predátora odrazovat od útoku.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

9.7.2025 08:42
Krásné a užitečné. Blahopřeji.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

9.7.2025 09:37
Jako dítě jsem je po výlovu sbíral bylo jich hrozně moc....
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist