https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/ceps-na-pisecku-poprve-v-cesku-nasadil-ovce-pri-udrzovani-ploch-pod-draty
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

ČEPS na Písecku poprvé v Česku nasadil ovce při udržování ploch pod dráty

21.8.2024 01:25 | DRHOVLE (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS v pilotním projektu v republice testuje na Písecku nové šetrné způsoby údržby porostu pod vedením elektrických drátů. Využívá k tomu ovce divokého plemene Soay, které spásají trávu. Práce a postupy testuje firma 1. písecká lesní a dřevařská, která takto udržuje ochranného pásmo vedení (OPV) v bývalém vojenském tankodromu Mladotice.
 
Náletové dřeviny odstraňuje kráčivý bagr. "Ten se speciálně vyvinutým adaptérem kopíruje terén a náletové dřeviny zvládne vyřezat tak, aby nízké bylinné patro zůstalo zachováno. Jedná se v podstatě o nejšetrnější technologii pro odstraňování nežádoucích dřevin. Dřeviny se pak odvezou, aby se to nerozkládalo, živiny by se pak dostaly zpět do půdy a zase to rostlo,“ řekl Josef Hajný, správce energetického majetku ve společnosti ČEPS, který má na starosti údržbu ochranných pásem elektrického vedení.

Pak prostor ohradí a nasadí ovce. V současnosti jich je 13, stádo chtějí rozšířit na 40. Plochu o velikosti zhruba čtyři hektary spásají ovce divokého plemene Soay pocházejícího ze stejnojmenného ostrova, který leží nedaleko pobřeží skotského ostrova Skye.

"Zvířata jsou podobná spíše muflonům a jsou nenáročná, nemusejí se stříhat, jsou vysoce odolná vůči chorobám a parazitům a mohou být celoročně venku. Výhodou je, že kromě trávy spásají nejrůznějších byliny a keře včetně ostružin, bodláků a trnek. Jsou tak vhodná pro pastvu v hůře přístupných a na živiny chudých lokalitách,“ řekla Eva Hadová z 1. písecké lesní a dřevařské.

Ochranné pásmo vedení je zákonem vymezený prostor v bezprostřední blízkosti vedení, kde porosty nesmí přesáhnout výšku tři metry. Kdyby vyrostly až k drátům, mohlo by to vyvolat elektrický výboj a požár. Majitelé pozemků mají povinnost tyto porosty sekat, ale raději se o tato území starají provozovatelé elektrických soustav, kteří jsou za něj zodpovědní. "Kontrolu děláme přímo v terénu, kde se mapuje výška porostu, a na základě toho se sestaví harmonogram rozložený do celého roku. S majiteli pozemků se většinou dohodneme,“ řekl Hajný.

Běžnou a nešetrnou metodou likvidace porostu pod dráty je frézování, které sice zcela zlikviduje dřeviny i trávu, ale do země se zase dostane mnoho živin, které způsobí další růst.

Plochy pod elektrickým vedením jsou velmi specifickými a pro přírodní rozmanitost české krajiny velmi významnými stanovišti. Často jde o poslední místa v krajině, do kterých nezasahuje zemědělské nebo lesnické hospodaření. Podle odborníků jsou mnohdy posledním domovem řady ohrožených rostlin, motýlů, samotářských včel a vos, brouků ještěrek či ptáků.

„Lokality pod vodiči jsou takovými přechodovými biotopy zahrnující travnatý porost s mozaikou zarůstajících křovin, mladých dřevin, ale i kvetoucích trávníků a obnažených ploch. Tento biotop v naší krajině chybí, a potřebujeme ho tedy zachovat pro přežití řady vzácných druhů rostlin a živočichů,“ řekl Martin Kysela z platformy Příroda pod dráty zaměřené právě na podporu šetrné údržby ploch pod elektrickým vedením.

Akciová společnost ČEPS působí na území České republiky jako výhradní provozovatel přenosové soustavy. Udržuje, obnovuje a rozvíjí 44 rozvoden se 79 transformátory, z nichž některé jsou určeny pro převádění elektrické energie z přenosové do distribuční soustavy. Dále se stará a vedení s napěťovou hladinou 400 kV o délce 3940 km a 220 kV o délce 1618 km.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

21.8.2024 06:04
No, ono by to chtělo též udržovat i okolí drátů, aby přerostlé stromy do těch drátů nepadaly, že !
Odpovědět
HH

Honza Honza

21.8.2024 07:47
Stát dotuje zemědělskou výrobu, správu NP. Zemědělství údajně i z ekologických důvodů, zachování charakteru krajiny, zaměstnanosti. Přitom zemědělství zaplavuje půdu chemikáliemi, půdu udusávají těžké stroje, zaměstanců je jen pár. Což takhle podstatu krajiny zalesnit. Les poskytuje hposp.zisk, ochlazuje a zadržuje vodu. Je základem funkce krajiny. Celou krajinu zalesnit nelze. Kvůli diverzifikavci je nutno udržovat i louky, močály. Místo bagrů a mulčovačů dotovaných z našich peněz používat takováto zvířata. To platí i v NP - norm. lesnická hosp. čínnost se ziskem a diverzifikaci provádět původní odolnou zvěří za pár korun!
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

21.8.2024 08:12
Pokud by do zákona o myslivosti, zákonodárci zakotvili povinnost zřizovat pastevní políčka a louky. Byla by o takovéto plochy veliká poptávka a myslím si, že ku prospěchu všem a to za peníze myslivců a jejich dobrovolnou činnosti se také sníží škody ....
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.8.2024 10:13
Vlci se už těší a stát na to, jak bude tuto činnost dotovat. Pod dráty mohou být plantáže vánočních stromků a neosazovat jimi pole. Mohou tam
být neoplocené louky pro zvěř, ale chce to alespoň jednou v roce pokosit.
Mohou tam být po zmírnění předpisů i trochu vyšší ovocné keře pro ptáky
a zvěř. Takový hloh NIKDY nedoroste do drátů a kvůli velké údržbě konané
jednou za deset let ho lze lehce zmladit. Přehnaná nízká výška porostů
pod dráty je pouhý alibismus, když v okolí rostou třicetimetrové stromy.
Většinou dopadají na vedení ty a nikoliv ty křoviny pod dráty. Kontrolu
vedení dnes lze provádět drony a pro opravu použít jinou techniku, než
žebřík. U nás vykáceli část nově vysázené aleje kolem polní cesty, která
křížila vedení VN. Stromy měly pouhé čtyři metry a musely jít k zemi.
K přeskoku proudu z drátu na stromy měly ještě sakra daleko, ale předpis
je předpis i kdyby postrádal logiku. Ono by stály za přehodnit ta
ochranná pásma kolem všeho důležitého. Je zajímavé jaká pozornost se tu
věnuje elektrickým rozvodům, ale co železnice, silnice, obytné domy atd.?
Leckde bych to plně nechal na posouzení vlastníkem a případné škody mu
plně naúčtoval. Pokud je ochoten škodu, která nastane jednou za 100 let
riskovat, tak prevence nutná není a neměla by být vyžadována. Vlastník je solventní osobou(vlastník nemovitosti) a nehrozí nedobytnost pohledávky.
Nač nutit třeba vlastníka mrzačit stromy v sousedství vzdušného kabelu
380 V, když jsou zdravé a není předpoklad jejich ulomení na kabeláž. Navíc
kabeláž nataženou ze zákona bez jeho svolení. Já mám například přes svoji
zahradu taková ochranná pásma elektřiny 380 V, telefonu, plynu, vodovodu a kanalizace. Pokud bych je měl dodržet, tak je zahrada golfovým trávníkem
a jinak nic. Je třeba se zamyslet nad realitou, zda to není přehnané a zda
se nejedná pouze o pohodlný alibismus správců všemožných sítí. Nařídí ta
pásma a nepřihlížejí k tomu, že třeba smrk se svými plytkými kořeny na
kanalizaci 1,5 m hlubokou nikdy nedosáhne a naopak strom kořenící hluboko
vítr nevyvrátí, ale zlomí a tak jeho kořeny nevytrhnou potrubí ze země.
Ony ho obrostou a nijak mu neuškodí, protože jdou vždy cestou menšího
odporu. Nebudou deformovat potrubí, když je v opačném směru poddajná půda.
Porostou tam a potrubí nijak neohrožují. Pokud se tak stane, tak ať to
vlastník stromu zaplatí. Já osobně jsem ochoten to riziko podstoupit,
stromy nemrzačit a kácet jen proto, abych splnil alibistická nařízení.
Něco jiného je veřejné ohrožení bez osoby, která je za to odpovědná a ta
by měla být známa vždy. Když naopak spadne shnilý strom na auto, tak se
k němu nikdo nehlásí a tvrdí, že jde o přírodní riziko. Když extrémní
vichřice zlomí neobřezaný ZDRAVÝ strom na mém pozemku na dráty, tak
to není přírodní riziko, ale moje vina nedodržením ochranného pásma.
Je to prostě dvojí metr na tutéž věc!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

21.8.2024 11:13 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Odpovědět
ss

smějící se bestie

21.8.2024 11:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Přitom na pokácení takového stromu, nedostane člověk povolení !
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

21.8.2024 17:58
Portfolio zvířat, která jsou u nás využívána jako živé sekačky, se postupně rozšiřuje a zvyšuje se tak v ČR zkušenost s tím, jaké jsou silné a slabé stránky jednotlivých druhů spásačů resp. jejich poddruhů. V budoucnu tak bude vyšší šance vybrat pro tvorbu a údržbu krajiny a biotopů vzácných rostlin a živočichů v případě potřeby ty nejvhodnější spásače pro konkrétní lokalitu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.8.2024 18:28 Reaguje na Majka Kletečková
Jakpak to ti naši předci dělali bez toho "portfólia" exotických
spásačů? Vystačili si s obyčejnými kozami, ovcemi, koňmi a kravami.
Jó a taky s pracovitýma rukama lidí, kteří se nespoléhali, že za
ně tu práci udělají exotičtí spásači. Ochranáři jsou pozorovatelé
přírody a provádějí s ní pokusy v praxi tak, aby se nenadřeli
a někdo za ně tu práci udělal. Vše spasou exotičtí spásači. Lesy
spasí kůrovec a oheň a klima zachrání biomasa, kterou vypěstují
pomocí chemie z ropy a uhlí. Hezky kolem dokola, než to udělat
rovnou, aby něco zůstalo za nehty jako dotace a granty. Dneska
živíme tisíce tvorů před padesáti léty neznámého oboru EKOLOG,
který tehdy nikomu nechyběl a příroda byla v daleko lepším
stavu, než pod jejich taktovkou. Pokud byli dobrovolníky, tak
jim nevadila ani ta práce a spolupráce s myslivci, rybáři,
lesáky a zemědělci. Když je dneska platí stát, tak proti nim
bojují. Chtějí mít monopol na "řízení" přírody a nedělit se
o to s nikým dalším. Je načase se jim postavit. Stačí sečíst
počet rybářů, myslivců , lesáků a zemědělců a porovnat s těmi
jednotkami tisíc vlkomilů, vydromilů, kormoránomilů, kůrovcomilů,
atd. Moudří politici si to spočítají a získají statisíce voličů,
kteří už taky nechtějí poslouchat diktát pár tisíc ekofanatiků
a cpát jim do nenasytného chřtánu miliardy bez náležitého efektu.
Odpovědět
PE

Petr Elias

22.8.2024 08:52 Reaguje na Břetislav Machaček
Buď už ticho. Fakt už raději mlč a nic nepiš. Chápu, jsi starý a nikdo v okolí už ty tvoje kecy neposlouchá a tak musíš ty kydy o třídním nepříteli tlačit tady, ale už jsi opravdu trapný. ;)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.8.2024 19:34 Reaguje na Petr Elias
Trapný jste vy. K tématu nula, tak hurá vynadat mi.
Nic jiného jste zatím neukázal a opět v pracovní době. Nejste nakonec zaměstnán jako cenzor, který hlídá ideovou čistotu politických a ekologických zdravic?
Odpovědět
PE

Petr Elias

23.8.2024 10:01 Reaguje na Břetislav Machaček
Co to žvaníš? A co jsi k tématu, kromě těch bludů o předcích, ekolozích a ochranářích, napsal ty (hlavně se jim ,,postav,, , ty a tobě podobní - možná tak v pajzlu u korbelu :D )? Pěkné velké hnědé. Zkus si ještě jednou přečíst to, o čem psala p. Kletečková.

A jak už jsem ti psal tolikrát - já se živím sám, na nějakou pracovní dobu ti kašlu. A odvádím dost peněz, ze kterých se platí taková netáhla, která na práci nesáhla desítky let, jako jsi ty. ;)
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist