ČHMÚ: Kvalita ovzduší v ČR zůstala i přes energetickou krizi dobrá
V roce 2022 překročily roční průměrné koncentrace rakovinotvorného benzo(a)pyrenu imisní limit zhruba na 38 procentech stanic, tedy na 19 z celkového počtu 52 stanic s dostatečným počtem měření pro hodnocení. Tyto údaje jsou obdobné jako v předchozích dvou letech.
"Nejvyšší roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu jsou dlouhodobě zaznamenávány na všech typech stanic na většině území Moravskoslezského kraje," řekl Václav Novák z oddělení informačního systému kvality ovzduší ČHMÚ. Mimo severní Moravu jsou podle něj vyšší koncentrace benzo(a)pyrenu každoročně také na stanici Kladno-Švermov. Nadlimitní hodnoty je možné podle ČHMÚ očekávat i v dalších obcích s vyšším podílem vytápění domácností pevnými palivy, které jsou hlavním zdrojem benzo(a)pyrenu v ovzduší.
Díky velmi příznivým meteorologickým podmínkám na začátku loňského roku evidovaly měřicí stanice v lednu a únoru pokles koncentrací benzo(a)pyrenu. "V březnu a listopadu se koncentrace benzo(a)pyrenu zvýšily na úroveň desetiletých průměrů podobně jako v případě částic PM, což poukazuje na zvýšené emise z lokálního vytápění. Nicméně velmi atypické příznivé meteorologické podmínky z počátku roku významně ovlivnily celoroční hodnoty koncentrací benzo(a)pyrenu, a tak přispěly k tomu, že hodnotíme roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v celorepublikovém měřítku v roce 2022 jako nejnižší za dobu sledování," konstatoval Novák.
Ke zlepšení kvality ovzduší dlouhodobě přispívá také výměna kotlů v domácnostech a přechod k alternativním způsobům vytápění domácností. To podle ČHMÚ pravděpodobně zmírnilo dopad energetické krize na kvalitu ovzduší.
ČHMÚ už loni upozornil, že kvalita ovzduší v souvislosti s energetickou krizí by mohla v Česku klesnout. Podle aktuální zprávy se ale vytápění domácností nezhoršilo v takové míře, aby to vedlo k výraznému poklesu kvality ovzduší.
reklama