CVVM: S další výstavbou v Dukovanech souhlasí víc než tři čtvrtiny občanů
Zastánců další výstavby v jaderné elektrárně Dukovany je 78 procent, proti se stavělo 16 procent, zbytek odpověděl, že neví. Zvyšovat podíl jádra na výrobě elektřiny v Česku si přeje 63 procent lidí, 22 procent ho chce zachovat na současné úrovni a 11 procent snížit. "Z rozhodovacích faktorů za vyšší podporou jaderné energetiky stojí pozitivně jen cena elektrické energie a v menší míře spolehlivost dodávek a hospodářská konkurenceschopnost, naopak význam emisí oxidu uhličitého jako rozhodovacího faktoru jde proti zvýšení podílu jaderné energetiky na výrobě elektřiny," uvedlo CVVM.
Velké obavy z používání jaderné energie v Česku mají čtyři procenta občanů, střední obavy 19 procent. Malé či žádné obavy naproti tomu vyjádřily tři čtvrtiny oslovených. "Podrobnější analýza ukazuje, že poněkud vyšší míru obav vyjadřují ženy oproti mužům a dotázaní bez maturitního vzdělání. Poměrně výrazně pak obavy korespondují s obecnými postoji k jaderné energetice," podotkli autoři průzkumu.
Přechod k čistší energetice považuje polovina lidí v Česku za úspěšný, 43 procent za neúspěšný. "Za největší úspěchy přechodu k čistší energetice jsou nejčastěji označovány rozvoj fotovoltaiky a rozvoj jaderné energetiky, za neúspěch jsou nejčastěji považovány vysoké ceny energií, příliš pomalý rozvoj jaderné energetiky a přílišné rozšíření solárních elektráren zabírajících bonitní zemědělskou půdu, zatěžujících rozpočet a zvyšujících ceny elektřiny pro spotřebitele," uvedlo CVVM.
Za spravedlivý s ohledem na rozdělení výhod a nevýhod mezi různé skupiny společnosti pokládá energetický systém v Česku 42 procent občanů, 46 procent ho považuje za nespravedlivý. Mezi dotázanými, kteří energetický systém v ČR označili za spravedlivý, téměř dvě třetiny nedokázaly uvést konkrétní důvod svého postoje. Nespravedlivý je podle lidí, kteří se takto vyjádřili, kvůli neúměrným ziskům často dotačně zvýhodněných producentů elektřiny, vysokým nebo rozdílným cenám, nespravedlivému rozdělení nákladů a dopadů přechodu k čistší energetice a velkým rozdílům mezi výrobní cenou a cenou pro spotřebitele.
CVVM se v průzkumu od 2. do 11. srpna dotazovalo 1022 lidí ve věku od 15 let.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (15)
Pavel Karel
9.1.2025 12:43Jaroslav Řezáč
9.1.2025 16:40 Reaguje na Pavel Karels v
10.1.2025 19:48 Reaguje na Pavel KarelPavel Hanzl
11.1.2025 19:48 Reaguje na Pavel KarelBřetislav Machaček
10.1.2025 10:44mnoho lidí pracuje, byli tam na exkurzích a proto se nebojí, jako ti, co
o tom neví zhola nic. Je to prostě o praktických zkušenostech a nikoliv
o mýtech a dohadech jako u ostatních. Myslím si, že velké mezery má i
školství, které nevěnuje jaderné energetice minimálně stejnou úroveň
jako kdejaké kravině. Zkuste se zeptat absolventa gymnázia na princip
jaderné elektrárny a budete v šoku, že o tom nemá ani ponětí. Lidem
schází osvěta a možnost si to v praxi ověřit. Na školní výlet se dnes
nejezdí do elektráren a továren, ale třeba do Paříže a nebo dle přání učitelů a děti dělají pouze stafáž pro naplnění zájmů učitelů. Nic
proti kulturním a historickým zážitkům, ale asi nás neuživí pouze
kultura a turistika po památkách. Myslím si, že by bylo velmi dobré
poznávat v praxi i výrobu, včetně zemědělské jako v minulosti a tak
povzbudit zájem i o tyty obory praktickou ukázkou. Pak se nestane,
že zájemce o funkci mistra v opravně lokomotiv uvidí vnitřek stroje
poprvé až u výběrového řízení a konkurz vyhraje kvůli znalosti
angličtiny, kterou následně nijak v oboru nevyužije. Kritéria se
nastavují zcela chybně a následky bývají katastrofické. Praktici
časem odejdou a ty nové mistr bez praxe ani nedokáže nic naučit
a natož po nich práci zkontrolovat. Schází tak mnohde postup od
"píky" a i tu důvěru k jaderné energetice může člověk získat
nejen z teorie, ale taky z praxe a ze zkušeností blízkých, kteří
v JE pracují. Takže chápu, že právě místní jsou většinove PRO.
Zdenek Wenzel
10.1.2025 11:40 Reaguje na Břetislav MachačekViktor Šedivý
10.1.2025 22:32 Reaguje na Zdenek WenzelViděl jste demonstrace na kulaťáku s účastí studujících VŠCHT, ČVUT, ... ?
Ne, zato před Rudolfinem se scházejí vymetené hlavy často.
S mírou vzdělání (v exaktních vědách) klesá ochota věřit kecům o grýndýlovém ráji.
Břetislav Machaček
11.1.2025 10:39 Reaguje na Viktor Šedivýa o technických oborech nic nevědí. Ty lze velmi
lehce oblbovat o škodlivosti jádra a taky tomu
snadno uvěří. P jejich IQ pak mnoho vypovídá i to
lepení k silnicím a všelijaké přivazování a jiné
magořiny. Na technické obory jim IQ nestačí, ale
ty humanitní obory nějak vystudují. Kolikpak je
u nás soukromých VŠ s technickými obory a kolik
se studiem kdejakých kravin? Nebýt státních VŠ,
tak tu není kde studovat technické obory.
s v
11.1.2025 17:19 Reaguje na Břetislav MachačekZdenek Wenzel
14.1.2025 20:06 Reaguje na Viktor ŠedivýZdenek Wenzel
14.1.2025 20:13 Reaguje na Viktor ŠedivýPro chlazení horkých povrchů kapalinou, nejčastěji vodou, je zásadní proces odpařování. Přestože voda dokáže pojmout velké množství tepla i svým ohřátím, pro její odpaření je potřeba dodat další energii, takzvané skupenské teplo varu – pro představu, v případě vroucí vody se jedná o více než 5násobek energie, která je nutná pro její ohřátí z 0na100°C.
Fyziku neochčiješ. HOWK
Emil Novák
14.1.2025 21:44 Reaguje na Zdenek Wenzel2) Není vůbec žádný důvod proč by se neochladil ani jeden blok, donedávna největší jaderná elektrárna v USA je v poušti a chladí se tam úplně bez problémů.