https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/delfini-v-benatkach-jako-priklad-proc-je-potreba-davat-pozor-na-prilis-pozitivni-zpravy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Delfíni v Benátkách jako příklad, proč je potřeba dávat pozor na příliš pozitivní zprávy

24.3.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Přítomnost slonů v Yunanu (na snímku) není ničím neobvyklá. Jen se tu protentokrát neopili rýžovým vínem, jak se píše, ale tihle zválcovali zdejší čajovou plantáž.
Přítomnost slonů v Yunanu (na snímku) není ničím neobvyklá. Jen se tu protentokrát neopili rýžovým vínem, jak se píše, ale tihle zválcovali zdejší čajovou plantáž.
V záplavě monotónních zpráv z karantén teď umí ve světových médiích zazářit zprávy nečekaně pozitivní. O tom, jak se do kanálů v Benátkách vrací labutě a delfíni, anebo jak v čínském Yunanu vesele dováděli nehlídaní sloni, či jak se slůně poprvé vykoupalo v moři. Tyhle virální novinky z lidmi momentálně opuštěné přírody mají jedno společné: nezakládají se úplně na pravdě. Píše o tom National Geographic.
 

Labutě se na kanálech ostrůvku Burano, lokalitě spadající do širších a ne až tak turisticky frekventovaných Benátek, objevují docela pravidelně. Slavné záběry delfína z Benátek byly pořízeny už dřív a v přístavu Cagliari na Sardinii. Tedy o stovky kilometrů jinde. Slůně dovádějící na pláži patří ke snímkům, které k propagaci svého „centra s vyjížďkami na hřbetech tlustokožců“ využívali už před nějakou dobou v Thajsku a nakonec ani přítomnost slonů v Yunanu není ničím neobvyklá. Jen se tu protentokrát neopili rýžovým vínem, jak se píše, ale tihle zválcovali zdejší čajovou plantáž. Podobné je to i se zprávou o makacích nebo papoušcích, kteří si „vzali zpět“ nehlídané tržiště a dalšími virálními novinkami v Asii či Jižní Americe.

Labutě se na kanálech ostrůvku Burano, lokalitě spadající do širších a ne až tak turisticky frekventovaných Benátek, objevují docela pravidelně.
Labutě se na kanálech ostrůvku Burano, lokalitě spadající do širších a ne až tak turisticky frekventovaných Benátek, objevují docela pravidelně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

To, co ve skutečnosti vidíme, není dynamický návrat přírody, ale dobře popsaný psychologický fenomén, typický zvláště pro sociální sítě. Stejně jako se v řekněme normální době šíří falešné zprávy negativní, fake news zajímavé pro čtenáře svou odlišností a alternativním výkladem reality, v době krize se explozivně šíří zprávy přehnaně pozitivní, nabité emocemi, ale nikoliv fakty. Na konkrétní případy upozorňuje například expert na ověřování pravosti a původu snímků zveřejňovaných na Twitteru Paulo Ordoveza. „Chamtivost po viralitě a hlad po lajkování příspěvků jsou hnací silou těchto dezinformací. Je to o euforii z předávkování se počtem sdílení a re-tweetů příspěvků,“ říká.

Lidé prostě v těžkých dobách hledají útěchu ve zprávách pozitivně laděných a ještě méně než jindy pak přemýšlí o tom, zda jsou takové novinky pravdivé. Je to špatně? Posoudit to není úplně lehké. Dobré zprávy jako emocionální vzpruhu potřebujeme tu a tam všichni. Jenže zrovna falešné zprávy o návratu divočiny vytváří nebezpečnou iluzi o tom, že ve skutečnosti stačí jen málo a příroda dokáže spustit úplný restart. Že vlastně k žádné krizi biodiverzity kolem nedochází a lidem bude pro úplně ozdravení životního prostředí stačit jen trochu se uskromnit.

Pozitivní naopak je, že se můžeme na vlastní oči přesvědčit, že na ulicích našich měst žijí i zvířata, která jdou vidět teprve, když z nich zmizí auta a lidé. Jen na to propříště nezapomenout.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist