Delfíni v Benátkách jako příklad, proč je potřeba dávat pozor na příliš pozitivní zprávy

V záplavě monotónních zpráv z karantén teď umí ve světových médiích zazářit zprávy nečekaně pozitivní. O tom, jak se do kanálů v Benátkách vrací labutě a delfíni, anebo jak v čínském Yunanu vesele dováděli nehlídaní sloni, či jak se slůně poprvé vykoupalo v moři. Tyhle virální novinky z lidmi momentálně opuštěné přírody mají jedno společné: nezakládají se úplně na pravdě. Píše o tom National Geographic.

Labutě se na kanálech ostrůvku Burano, lokalitě spadající do širších a ne až tak turisticky frekventovaných Benátek, objevují docela pravidelně. Slavné záběry delfína z Benátek byly pořízeny už dřív a v přístavu Cagliari na Sardinii. Tedy o stovky kilometrů jinde. Slůně dovádějící na pláži patří ke snímkům, které k propagaci svého „centra s vyjížďkami na hřbetech tlustokožců“ využívali už před nějakou dobou v Thajsku a nakonec ani přítomnost slonů v Yunanu není ničím neobvyklá. Jen se tu protentokrát neopili rýžovým vínem, jak se píše, ale tihle zválcovali zdejší čajovou plantáž. Podobné je to i se zprávou o makacích nebo papoušcích, kteří si „vzali zpět“ nehlídané tržiště a dalšími virálními novinkami v Asii či Jižní Americe.

To, co ve skutečnosti vidíme, není dynamický návrat přírody, ale dobře popsaný psychologický fenomén, typický zvláště pro sociální sítě. Stejně jako se v řekněme normální době šíří falešné zprávy negativní, fake news zajímavé pro čtenáře svou odlišností a alternativním výkladem reality, v době krize se explozivně šíří zprávy přehnaně pozitivní, nabité emocemi, ale nikoliv fakty. Na konkrétní případy upozorňuje například expert na ověřování pravosti a původu snímků zveřejňovaných na Twitteru Paulo Ordoveza. „Chamtivost po viralitě a hlad po lajkování příspěvků jsou hnací silou těchto dezinformací. Je to o euforii z předávkování se počtem sdílení a re-tweetů příspěvků,“ říká.

Lidé prostě v těžkých dobách hledají útěchu ve zprávách pozitivně laděných a ještě méně než jindy pak přemýšlí o tom, zda jsou takové novinky pravdivé. Je to špatně? Posoudit to není úplně lehké. Dobré zprávy jako emocionální vzpruhu potřebujeme tu a tam všichni. Jenže zrovna falešné zprávy o návratu divočiny vytváří nebezpečnou iluzi o tom, že ve skutečnosti stačí jen málo a příroda dokáže spustit úplný restart. Že vlastně k žádné krizi biodiverzity kolem nedochází a lidem bude pro úplně ozdravení životního prostředí stačit jen trochu se uskromnit.

Pozitivní naopak je, že se můžeme na vlastní oči přesvědčit, že na ulicích našich měst žijí i zvířata, která jdou vidět teprve, když z nich zmizí auta a lidé. Jen na to propříště nezapomenout.

---

reklama

---