Divoká ekvádorská story o svérázné ochraně těžby ropy a posunování národních parků

Ekvádor má poměrně slušné zásoby ropy, ale dokud jsou pod zemí, nemá z nich mnoho užitku. Rád by teď přistoupil k jejich širší těžbě. Ekvádor rovněž disponuje překrásnou a velmi rozmanitou přírodou a také několika tzv. nekontaktovanými kmeny domorodců, kteří stále žijí v době kamenné, bez dotyku s naší civilizací. Oba tu chrání národní parky. Jak se tedy Ekvádor vypořádá s tím, že pětina z jeho zásob ropy se nachází na území právě těchto chráněných území? O tom píše Mongabay.

Ekvádorská story o ochraně přírody je plná dramatických zvratů, ale k lepšímu se její děj neubírá. Že tu není něco v pořádku se ukázalo už v roce 2012, kdy tehdejší prezident Rafael Correa předložil mezinárodnímu společenství osobitý návrh. V okolí mimořádně hodnotného národního parku Yasuní osobně nikdy nepovolí těžbu ropy, pokud mu svět zaplatí 3,6 miliardy dolarů.

V následujících letech se podařilo sesbírat asi desetinu této sumy a tento ambiciózní ekvádorský plán byl opuštěn. Pro Correu to ale nejspíš bylo signálem, že svět nemá o ekvádorský prales zájem, a tak má k těžbě ropy svolení.

Platíte za to, že ropa zůstane pod zemí

Přesněji pak hloubku prezidentovy myšlenku loni formuloval podsekretář státní administrativy přírodního dědictví Tarsicio Granzio. Zmíněné miliardy nebyly vztažené jako suma za ochranu přírody a výkupné za nenarušení národního parku, ale jen „klimatický poplatek“ za to, že ropa zůstane pod zemí.

A protože nikdo nezaplatil? Je jasné, že omračující biodiverzita ekvádorského národního parku Yasuní je teď v ohrožení. Dílem proto, že se celé jeho chráněné území kryje s tzv. Blokem 43, jak je v mapách těžebních společností označeno naftové pole „pod“ vlastní rezervací.

Zdejší ochránci přírody posledních dvacet let bojují za to, aby příroda dostala prostor před těžbou. A místní obyvatelé je v tom 67 % hlasů v loňském referendu podpořili, což vládní představitele nejspíš trochu zaskočilo.

To ale neznamená, že by snad u nich hájení přírody vyhrálo. Pravdu světu vlastně neříkal ani ekvádorský prezident, protože už v roce 2007 bez jeho povolení v ochranném pásmu národního parku vzniklo osm vrtných plošin, které od té doby vytrvale zamořují okolí Yasuní.

Ministr pro ochranu ropných společností

Svůj podíl na tom má Marcelo Mata Guerrero, stávající ministr životního prostředí. Který byl ještě donedávna placeným konzultantem těžařů ropy a i dnes jim ze své pozice nahrává. Třeba tím, že bez povolení vytvořené vrty ITT (Ishpingo-Tambococha-Tiputini) vytrvale odmítá řešit. A nyní navíc vydal povolení k jejich rozšíření a otevření dvou dalších naftových polí, hlouběji uvnitř národního parku.

Problematické je, že nové vrty (zvláště část Ishpingo) by měly vzniknout na hranicích tzv. nedotknutelné zóny, za níž se nachází území kmenů Tagaeri a Taromenaneů. Domorodců, kteří ještě nikdy neviděli výdobytky moderního světa a stále žijí bez kontaktu s naší civilizací. A teď se zdá, že první, co z ní uvidí, budou těžařské plošiny.

Prezidentské volby v Ekvádoru vedli k obměně administrativy, ale nikoliv rozpačitých postojů místní vlády. Stávající prezident, Lenín Moreno, se po zvolení do funkce musel vypořádat s tím, co mu v referendu sdělili občané. A ti si z 67 % přáli, aby se rozloha národního parku Yasuní i nedotknutelné zóny s nekontaktovanými domorodci rozšířila o 50 000 hektarů, a aby v tomto území místa zatím otevřená těžbě snížila svou rozlohu z 1030 hektarů na 300. Jak toho dosáhnout a přitom se nepřipravit o 90 000 barelů ropy za den?

Prostě to zařídíme!

Jednoduše: prezident Moreno nechá svým Výnosem č. 751 rozšířit národní pak Yasuní, a to dokonce o 59 000 hektarů severním směrem. Tím pádem se těžba ropy se tím pádem může volně přesunout na domorodá území i do zeleného srdce Yasuní.

Cože? Rozšířením se překreslí stávající hranice a zonace parku, jeho původní rozloha zůstane zachována, ba, ještě se o něco zvětší. Prostě se chráněné území geograficky o kousek přesune.

Proti takovému pojetí ochrany přírody se místní bouří a označují ho za protiústavní. Domorodých Tagaeri a Taromenaneů se nikdo na nic neptal, protože jsou zatím nekontaktovaní. Ale v Ekvádoru je ale možné ledacos.

---

reklama

---