Dobře vedené vinice mohou být domovem pro vzácné sysly. A mohou za to dostat "medaili"
Syslí populace za posledních 60 let poklesla v ČR téměř o 90 %. Sysel je nejen roztomilým hlodavcem, ale je také velvyslancem celé řady živočichů žijících ve stepích a na trávnících. Jeho úbytek ukazuje na mizení celého jednoho ekosystému z naší krajiny. Příčinou prudkého poklesu populace sysla v ČR, ale i v celé Evropě, jsou především změny v zemědělském hospodaření, které zničily jeho přirozené prostředí: často kosené či pasené trávníky. Do budoucna mohou mít zásadní význam pro záchranu tohoto druhu u nás vinice jižní Moravy. Vinice se zatravněnými a udržovanými mezipásy představují totiž vhodné náhradní a přesto přirozené prostředí pro sysla. Jde o rozlehlé a spojené plochy, které jsou z pohledu sysla ideálním prostředím, kde může nerušeně pobývat a postupně se rozmnožovat.
Jak ale upozorňuje ministerstvo životního prostředí, zatravnění meziřadí není ve vinicích běžnou praxí. Proto byla vytvořena ochranná známka „Sysli na vinici“. Ta bude udělována vinařům, kteří vinice zatravňují a poskytují tak ideální domov pro sysla. „Víno z vinic, kde žije sysel, poznáte podle malé zlaté známky na lahvi, vinaře pak podle větší samolepky na dveřích,“ představuje ochrannou známku Kateřina Poledníková z organizace ALKA Wildlife, která je hlavním autorem projektu ochrany sysla obecného na jižní Moravě.
Přečtěte si rozhovor Sysla obecného jsme dřív hubili jako škodnou, dnes se pokoušíme o jeho záchranu
Intenzivní hospodaření v krajině způsobilo, že ze sysla obecného, běžného hlodavce, kterého plašili z každé zahrádky, se stal kriticky ohrožený druh savce. „V druhé polovině 20. století došlo k strmému úbytku početnosti syslů. Po roce 2000 byl sysel obecný zjištěn pouze na několika menších lokalitách, přičemž většina ze současných populací je velmi malá a izolovaná od ostatních. Proto byl v roce 2008 přijat Záchranný program sysla obecného v ČR,“ uvedl dnes Jan Šíma z ministerstva životního prostředí.
„Počet syslů v České republice dnes odhadujeme na 4500-5000 jedinců na přibližně 35 lokalitách,“ uvádí Jan Matějů, zoolog z Muzea Karlovy Vary, který dlouhodobě populace sysla studuje a je nejvýznamnějším českým odborníkem na tento druh. Sysla ohrozily především změny v české a moravské krajině: scelování pozemků, intenzifikace zemědělství a naopak upuštění od obhospodařování strojově nedostupných pozemků, jako jsou meze, menší louky či pastviny. Drobné lokality jako sportovní letiště, golfová hřiště a kempy dnes představují pro tento druh „Noemovu archu“ – drží sysly doslova nad vodou, ale jsou jen dočasnou záchranou. „Pro dlouhodobé udržení sysla v ČR tato malá a izolovaná území nestačí. Nadějí pro něj je vinařský kraj. Někteří vinaři totiž začali zatravňovat řádky mezi révou a vytvořili tak vhodné prostředí pro celou řadu živočichů, včetně sysla obecného. Vezmeme-li v úvahu plochy vinic na jižní Moravě, mají tato území opravdu velký potenciál,“ dodává Matějů.
Přečtěte si článek Bio víno – kde koupit a jak se k němu chovat?
A jak pozná vinař, že může známku získat? Důležité informace vysvětluje zoolog Jan Matějů: „Mapování výskytu sysla obecného probíhá každý rok, a víme tedy, ve kterých vinicích se sysli vyskytují. Seznam viničních tratí se syslem je uveden na stránkách www.syslinavinici.cz. Samozřejmě nám ale výskyt syslů někde mohl uniknout. Proto pokud na seznamu jejich trať chybí a o syslech u nich ví, určitě se může ozvat. Na uvedených stránkách najdou také kontakty i detailní podmínky udělování známky.“
reklama