Sysla obecného jsme dřív hubili jako škodnou, dnes se pokoušíme o jeho záchranu
Proč je u nás syslů málo?
Ondřej Kott: V padesátých letech minulého století byly syslí populace rozšířené po značné rozloze našeho území. Sysli však byli zároveň masivně hubeni jako škůdci. K drastickému snížení výskytu pak došlo v letech sedmdesátých a to v celé střední Evropě. Příčiny postupného mizení syslů z naší přírody nejsou zcela jasné, ale pokles jejich početnosti je obecně přisuzován přeměně krajiny a způsobu hospodaření započaté kolektivizací zemědělství v 50. letech 20. století.
Zbývající nepočetné populace se nedokázaly vyrovnávat s náhodnými faktory prostředí, jako je nepříznivé klima či predace. Postupně docházelo k jejich vyhynutí, protože nedocházelo k přirozené imigraci jedinců z okolí, kteří by za normálních okolností vymírající populaci posilnili.
Jaký je smysl tohoto záchranného programu? Proč sysly dovážíme?
Dnes zbývá něco přes třicet lokalit a sysli odchovaní v brněnské zoologické zahradě tak mohou v dlouhodobém horizontu významným způsobem přispět k posílení populací, žijících na našem území. Pokud půjde vše dobře, tak možná už příští rok bychom mohli odchovat první mláďata, která budou koncem léta vypuštěna do volné přírody. Hlavním záměrem záchranného programu je zachování sysla obecného jako volně žijícího druhu na území České republiky.
O syslech z bratislavského letiště se hovoří jako o „zdrojové populaci“ pro Čechy a Slovensko. Jak početná tamní populace je?
Kolonií syslů, ze kterých lze v současné době odebírat jedince pro účely reintrodukčních projektů v okolních státech, je na Slovensku více, populace jsou zde početné. Kolonie žijící na mezinárodním letišti M. F. Štefánika čítá cca tisíc jedinců.
V návaznosti na to – není transport šesti desítek jedinců trochu málo? A nemůže takový přesun tu původní populaci ohrozit?
Počet přivezených syslů je dán tím, kolik prostoru pro odchov v partnerských stanicích u nás máme. Počet odchycených jedinců slovenskou populaci syslů nijak neohrozí. Co se týče přímo populace žijící na letišti M. R. Štefánika, tam jsou sysli obecní dokonce nežádoucí, protože ohrožují leteckou dopravu. Ne přímo oni sami, ale jejich výskyt láká dravce, kteří by mohli být příčinou vážné letecké nehody.
Líbí se Vám článek? Přispějte na vznik dalšího
Jak probíhal samotný odchyt?
Sysli se chytají do živochytných pastí. Naše úloha byla v tomto ohledu zjednodušena tím, že sysli byli nachytáni našimi slovenskými kolegy, kteří mají v tomto ohledu velké zkušenosti. V těch vedrech, co panovaly, to byl více než heroický výkon. Každého sysla jsme museli očipovat, zvážit, odebrat genetický vzorek a naložit do transportní bedny. Sysly jsme za zvuku přistávajících a vzlétajících boeingů nakládali do pozdních nočních hodin.
Je možné přivezené sysly v zoo vidět?
Návštěvníci zoo sysly neuvidí, protože vhodná lokalita pro zbudování voliéry se nachází mimo návštěvnický prostor.
Kde všude se budou sysli u nás chovat?
Jitka Větrovcová (AOPK): Jeden chov už v rámci realizace záchranného programu několik let funguje v Zoo Praha. Teď aktuálně byla v rámci nového projektu postavena nová, do země zabudovaná „voliéra“ v Zoo Brno, v Záchranné stanici Vlašim byla mírně upravena bývalá rozletová voliéra pro dravce. A pracujeme na zbudování nového odchovného zařízení v Záchranné stanici Rozovy u Temelína, která patří pod Zoo Ohrada Hluboká nad Vltavou. Zde se ale příprava kvůli složitější pozemkové situaci i pozdějšímu spuštění celého projektu opozdila. Předpokládáme dokončení nové „voliéry“ do příštího března a následně opět přivezení jedinců ze Slovenska v období stanoveném danou výjimkou, tj. buď během dubna, nebo od poloviny července do konce srpna příštího roku.
Syslové vykazují značné preference, pokud jde o výběr území. Jak by měl jejich biotop vypadat?
Sysel je druh původně vázaný na stepní prostředí, které však u nás není příliš běžné. Do našich končin se historicky dostal s rozvojem zemědělství a osídlil především kosené louky, pastviny, meze, travnaté okraje cest a porosty jetele či vojtěšky.
Jsou tyto podmínky v naší krajině běžně dostupné?
Těchto biotopů s intenzifikací zemědělství a ústupem od pastvy výrazně ubylo a i proto je současný výskyt syslů omezen na izolované kolonie na místech s dlouhodobě udržovaným nízkým travním porostem. Těmi jsou především travnatá letiště, případně tábořiště, chatové osady či hřiště. Dalším, trochu odlišným typem biotopu, ve kterém se sysel udržel, jsou vinice a záhumenky či sady především na jižní Moravě, kde je zřejmě díky pestrosti a vzájemné návaznosti těchto různorodých biotopů lépe schopen reagovat na lokální krátkodobé nepříznivě podmínky a přesouvat se tam, kde je to zrovna vhodnější.
A co potravní nabídka daného území, hraje také roli?
Důležitý je samozřejmě dostatek potravních zdrojů, na které však sysel není tak náročný. Dále je nezbytný již zmíněný krátký travní porost, pro přehled a lepší možnost uniknout predátorům. A z hlediska půdy se ukázal jako nejdůležitější faktor nízká hladina spodní vody.
Syslové byli dříve hubeni jako škodná. Hrozí něco podobného i dnes? Může z vysazení a rozšíření syslů plynout nějaké riziko?
Vzhledem k opravdu nízké početnosti současných kolonií a rozsahu rozšíření – víme o 35 izolovaných lokalitách - zatím nic podobného nepředpokládáme. Případné stížnosti lze očekávat možná v případě zmiňovaných záhumenků, zahrádek či vinic, na tyto lokality se tedy v budoucnu chceme více zaměřit co se týče osvěty.
Jak bude probíhat vysazení syslů do přírody? V jakém časovém horizontu asi?
Předpoklad je, že se ve zmíněných odchovech syslové budou úspěšně rozmnožovat. Pokud ano, pak bychom rádi zahájili reintrodukce na vybrané vhodné lokality. Přesný postup vysazování zatím není stanoven, bude záležet i na daných lokalitách a aktuální situaci. Pokud vše dobře půjde, mohly by reintrodukce začít cca do 2-3 let.
Kolik máme vlastních syslů? Je to dost či málo?
Stav českých populací určitě není uspokojivý, o tom konec konců svědčí i to, že je pro sysla obecného v ČR realizován záchranný program. Bohužel v souvislosti s informováním o projektu došlo ke zveřejnění neaktuální informace ohledně odhadovaného počtu jedinců (3 800 je odhad z roku 2012), na základě letošního letního celorepublikového monitoringu již odhadujeme cca 4 500 – 4 900 jedinců. O historické minimum se tedy nejedná, v počátcích pravidelného monitoringu, tj. v letech 2000 – 2004, byly některé odhady i pod 2 000 jedinců.
K tomu je ale na druhou stranu nutné podotknout, že celková odhadovaná početnost se zvýšila i díky objevení několika dalších do té doby neznámých lokalit. Ideální počet pro stabilizovanou populaci je velmi těžké stanovit, nicméně lze vycházet například z dlouhodobých cílů stanovených v záchranném programu – jedním z nich je „vytvořit 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného na území ČR, přičemž celková početnost každého z nich by neměla být nižší než 2 500 jedinců po období alespoň 10 let.“ Když si tato čísla vynásobíme, vychází nám 12 500 jedinců jako jakýsi minimální stabilní počet, u kterého je ale velmi důležité slovo „metapopulační“, tzn. že je potřeba zajistit propojení více lokalit, aby byly v případě náhlých nevhodných podmínek (např. nepříznivé počasí, vyšší predace, apod.) schopny se zase obnovit.
reklama
Čerstvě vylíhlí kohoutci už nemusí končit v rychloběžném mlýnku. Pohlaví kuřete lze poznat před vylíhnutím
Neolitická kultura na Ukrajině byla po staletí soběstačnou komunitou. Klíčem k její udržitelnosti byl hnůj
Z jaderného bunkru v Polsku byl do světa vypuštěn milion kanibalských mravenců