Experti: Kvůli teplé zimě a jaru může být vos více, agresivnější ale nejsou

Vosy mají při vysokých teplotách větší spotřebu energie a je pro ně snadnější získat cukry z nápoje, než soupeřit o nektar z květů s dalším hmyzem.

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | u278 / Flickr

Většina vos, na které člověk narazí, patří mezi takzvané dělnice. Starají se o potravu pro larvy v hnízdě a nemnoží se. "Larvám nosí masitou potravu. Larvy mají zbytnělé slinné žlázy, kterými poté vylučují tekutinu s cukry a aminokyselinami, což olizují dělnice jako svoji potravu," vysvětlil Robert Tropek, který působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR. Mnohé larvy podle něj letos dospěly o něco dříve, což způsobil i brzký začátek jara, a vosám začala docházet cukerná složka jejich potravy.

Vosy se podle Tropka nyní dostávají do hypoglykemické fáze, kdy mají málo cukru a jsou po něm hodně lačné. "Tato fáze nastala o dva týdny dříve, proto jsou také otravnější o něco dříve, než bývá zvykem. Člověku se může zdát, že jsou agresivní. Nazval bych to spíš urputností. Agresivní ve skutečnosti nejsou, to by člověka bodly, jakmile by si připadaly v ohrožení," dodal. To potvrdil i Perlík, podle kterého mají vosy při vysokých teplotách větší spotřebu energie a je pro ně snadnější získat cukry z nápoje, než soupeřit o nektar z květů s dalším hmyzem.

Podle Jiřího Skuhrovce z Výzkumného ústavu rostlinné výroby je ale nesmysl, že by vosy měly málo jídla, protože pomrzlo hodně ovoce. "V tuto dobu většinou ještě krmí larvy ve svých hnízdech, což je jejich priorita. Ty potřebují proteiny a maso. Proto se nyní soustředí na lov housenek a much. Když se dokončuje vývoj budoucích trubců a královen, tak dělnice opouští hnízdo a už nemusí lovit. V tu chvíli jdou po sladkém, například na spadaných jablkách a hruškách," popsal.

Entomologové se shodují, že vosy mají zásadní význam v ekosystému. Jsou to hlavní predátoři bezobratlého hmyzu. Zároveň, ačkoliv méně než včely, přispívají k opylování květů.

Přečtěte si také |

Invazní sršeň asijskou objevili minulý týden na Opavsku. Daleko od místa, kde byla v Česku potvrzena poprvé

V boji s vosami doporučuje Tropek zachovat klid. Na pohyb člověka vosa spíše reaguje, neboť ji zaujme a vnímá ho jako útočníka. Někteří lidé se podle Tropka snaží vosy odradit tím, že si pořizují makety sršních hnízd. "To stoprocentně nefunguje. Vosy vnímají makety jinak než my a rozhodně jim to sršní hnízdo nepřipomíná," dodal.