https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/invazni-srsen-asijskou-objevili-minuly-tyden-na-opavsku.daleko-od-mista-kde-byla-v-cesku-potvrzena-poprve
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Invazní sršeň asijskou objevili minulý týden na Opavsku. Daleko od místa, kde byla v Česku potvrzena poprvé

6.8.2024 11:32 | PRAHA (Ekolist.cz)
Sršeň asijská je o něco menší než naše sršeň obecná, je tmavší a bezpečně se pozná podle žlutě zbarvených konců končetin.
Sršeň asijská je o něco menší než naše sršeň obecná, je tmavší a bezpečně se pozná podle žlutě zbarvených konců končetin.
Invazní sršeň asijská byla v České republice poprvé objevena v říjnu loňského roku v Plzni, poté nedaleko Rokycan. Nález na Opavsku z minulého týdne je prvním ověřeným výskytem tohoto druhu na ve Slezsku i na Moravě.
 
Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR potvrdili, že se skutečně o sršeň asijskou jedná, o víkendu se hnízdo podařilo specialistovi na blanokřídlý hmyz zlikvidovat.

„Pozoruhodné je, že se jedná o nález stranou velkých dopravních tepen a daleko od místa, kde byla sršeň v České republice potvrzena poprvé,“ řekl Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Stejně jako v předchozích případech pomohla podle jeho slov všímavost místních lidí. Ti na své zahradě pozorovali netradičně vyhlížející hmyz, který se slétal na spadané hrušky.

„Hned druhý den jsme vyjeli na místo, sršně odchytávali, krmili a sledovali směr letu, abychom našli hnízdo. To se podařilo až specialistovi na blanokřídlý hmyz Luďku Šuldovi, který vytrasoval i minulý rok v říjnu sršní hnízdo v Plzni,“ pokračuje Tomáš Görner.

Sršně se usídlily téměř uprostřed vsi v zahradě, byly ukryté v jalovci, zhruba metr a půl nad zemí. Hnízdo bylo ještě relativně malé, přibližně 25 centimetrů v průměru, byl patrný vchod z boku, typický znak právě pro sršeň asijskou.

Podařilo se je odstranit a bude předmětem dalšího zkoumání, včetně genetické analýzy. Okolí budou pracovníci AOPK ČR monitorovat, oslovena bude i tamní veřejnost.

„Klíčové je, aby se u nás sršeň asijská neuchytila, protože znamená nebezpečí pro přírodu i chovy včel. Vážím si toho, že jsou lidé všímaví, o všech třech dosavadních výskytech jsme se dozvěděli právě od místních a hnízda se podařilo dohledat a zlikvidovat,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík.

Hnízda sršně asijské jsou kulovitého až hruškovitého tvaru a mají vchod z boku.
Hnízda sršně asijské jsou kulovitého až hruškovitého tvaru a mají vchod z boku.
Zdroj | AOPK ČR

Invazní druhy znamenají podle ministra nejen riziko pro naši přírodu, mnohdy mohou způsobit i značné ekonomické škody. „Právě proto Ministerstvo životního prostředí připravuje speciální plány, jak jejich výskyt co nejvíce eliminovat,“ řekl Hladík.

Sršeň asijská byla před dvaceti lety zavlečena do Francie se zásilkou zboží z východní Asie. Od té doby se šíří západní Evropou. Podle zkušeností ze zemí, kde jsou k dispozici dlouhodobé údaje (Francie, Portugalsko, Španělsko, Belgie), je důležité zajistit okamžitou likvidaci nalezených hnízd. Podcenění situace v prvních letech výskytu vede k jejímu trvalému usazení a k velmi obtížné likvidaci.

Sršeň asijská je o něco menší než naše sršeň obecná, je tmavší a bezpečně se pozná podle žlutě zbarvených konců končetin. Tato sršeň je nebezpečná hlavně pro včely, které napadá v úlech. Ohrožuje ale i pro volně žijící druhy hmyzu, protože se jimi živí.

Hnízda sršně asijské jsou kulovitého až hruškovitého tvaru a mají vchod z boku. Nejčastěji bývají vysoko v korunách listnatých stromů nebo v lidských stavbách, výjimečně i v zemi.

„Nálezy prosím nahlaste AOPK ČR na e-mail invaznidruhy@nature.cz, lze je zadávat přímo do mobilní aplikace Nahlaš sršeň či přes webové strány Najdije.cz. Určitě je lepší se ozvat, i když si nejste jisti, zda jde určitě o sršeň asijskou. Zároveň je důležité připojit fotografie, video, či alespoň co nejpodrobnější popis jedince a lokality. Děkujeme,“ dodává Tomáš Görner.

Chcete si vyzkoušet, zda poznáte sršeň asijskou? K dispozici máme test, sestavený z obrázků nejčastějši zaměňovaných druhů.


reklama

 
foto - Šůlová Karolína
Karolína Šůlová
Autorka je tisková mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

6.8.2024 14:16
Nástup invazivních druhů můžeme zpomalit,ale nikoli zastavit./sklízíme to, co jsme sami zaseli/

Pokud někdo nesouhlasí ,ať uvede jakéhokoli invazivního živočicha nebo rostlinu , u kterého se to povedlo v rámci EU.
Takový případ mi znám není.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.8.2024 14:22
Tady asi příznivci bezsásahu chápou, že se nejedná o zvýšení diverzity, ale invazní druh s nežádoucím dopadem na domácí společenstva, zejména včelu medonosnou. Posun rozšíření je až šokující, odtud je to kousíček do Polska, kde zřejmě ještě zjištěna nebyla. Lze se jen dohadovat, kolik jich u nás je skrytě žijících, chtělo by to větší osvětu, nejlépe v tv i s komentářem. A jednou asi (jen "kvůli čárce") stačit nebude. Co je průšvih, že má hnízda na stromech, do korun moc lidí nekouká. Nálezci by měla náležet fin odměna. Všímavý borec!
Odpovědět

vladimír šmídl

7.8.2024 19:05 Reaguje na Karel Zvářal
Hlavně abych si zavčasu stačil nasadit brejle, abych je správně určil. Jinak určí ony mne.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.8.2024 20:20 Reaguje na vladimír šmídl
Celkem by mě zajímalo, který z těch poddruhů (13?) je po E. (i u nás) nejvíce rozšířen. Jakožto tropický hmyz by měl vyhynout díky chladným zimám, ale zdá se, že se snadno přizpůsobil.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.8.2024 18:04
No tak přejdeme z Kraněk na japonské včely, které si se sršni poradí.
Výnos sice bude menší , ale nepřijdeme o důležitého opylovače, jakým je
včela. V Asii je sršeň problémem pouze pro dovezené včely evropské, ale
nikoliv pro jejich původní včely. Je to daň za globalizaci, která je
příčinou šíření všech nepůvodních tvorů a rostlin. U včel to byl už
roztoč Varraoa a nyní i brouk Tumid. Globalizaci totiž nikdo nikdy
nezastaví a šíření nepůvodních druhů taky ne! Brzdit rozjetý vlak
pouze "ruční" brzdou je pouze zoufalost.
Odpovědět

Viktor Šedivý

9.8.2024 16:08
Kůrovec smí, sršeň nesmí, hm?
Tohle není přirozený přírodní proces, kterému se nesmí bránit?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist