Sršeň asijská. Jak se k nám dostala, proč ji u nás nechceme a jak se s ní vypořádat?

Sršeň asijská (Vespa velutina) se přirozeně vyskytuje v jihovýchodní Asii. S největší pravděpodobností se do Evropy dostala prostřednictvím lodní přepravy z čínské oblasti (Arca et al., 2015). Jako nepůvodní druh se šíří také Jižní Koreou a Japonskem. Rychlé šíření mimo místa jejího přirozeného výskytu vzbuzuje značné obavy. Dosud však nejsou známy všechny dopady toho, jak velké škody může její šíření v Evropě způsobit. Výzkumnou otázkou této práce je: Jaký vliv nejspíše bude mít sršeň asijská na životní prostředí Evropy? A jak se s ní vypořádat?

Sršeň asijská

Sršeň asijská je invazivní druh hmyzu. Jedná se o sociální blanokřídlý hmyz, velikostně nepřesahuje 3,5 cm. Je to útočný a dravý druh sršně, která se zaměřuje na lov včel. Oproti sršni obecné (Vespa crabro), která se v České republice běžně vyskytuje, je sršeň asijská menší, je také tmavší a má žlutě zbarvené zadní části končetin (AOPK, 2024). Je však nutné vědět, že barvy mohou být lehce proměnlivé, jelikož sršeň asijská s rostoucím věkem bledne.

Šíření v Evropě a České republice

Sršeň asijská byla poprvé zaznamenána v Evropě v roce 2004 v jihozápadní části Francie a dosud se jedná o nejvíce napadenou evropskou zemi sršní (Requier et al., 2023). Z Francie se rozšířila do dalších evropských zemí (viz mapa rozšíření). Již je zavlečená ve Španělsku, Portugalsku, Belgii a Itálii a její šíření pokračuje i v Německu, Nizozemsku, Maďarsku a Velké Británii (Lioy et al., 2022). V České republice byla tato sršeň poprvé spatřena v říjnu 2023 v Plzni. V Evropě se šíří rychleji než na jiných kontinentech. Rychlost může být až 100 km za rok od původního hnízda. Jedním z důvodů, proč se sršeň v Evropě tolik šíří, jsou klimatické podmínky, které jí vyhovují. Dále jí také vyhovují otevřené říční toky a významným aspektem je také zvýšená četnost lidského cestování a mezinárodního obchodu. (Diaz et al., 2023).

Šíření sršně asijské může být způsobeno kombinací přirozené migrace (vlastním letem), nebo zprostředkované lidskou činností. Právě u sršně asijské se předpokládá, že byla do Francie poprvé omylem zavlečena prostřednictvím obchodu s čínskou keramikou. K šíření invazivního druhu sršně také přispívá vývoz a dovoz dřevařských produktů a rostlin. Při přepravě je kůra a půda ideálním útočištěm pro přezimování inseminovaných královen sršně asijské, což jim umožňuje šířit se na velké vzdálenosti a vytvořit si tak kolonie na novém místě. V praxi je však obtížné rozlišit, zda byla invaze způsobena vlastním letem sršní nebo přepravou, protože je schopná létat na velké vzdálenosti. Průměrně mohou uletět až 18 km za den. Šíření sršně asijské také ovlivňuje hustota lidského obydlení, protože sociální blanokřídlí mají tendenci stavět si svá hnízda na lidském majetku (Robinet et al., 2017).

 

Dopady

Šíření tohoto druhu má dopad na životní prostředí a ovlivňuje socio-ekonomiku a lidské zdraví (Beggs et al., 2011). Výskyt sršně asijské mimo její původní areál může zasáhnout do biologické rozmanitosti v místě jejího rozšíření. Může k tomu dojít prostřednictvím několika faktorů (a jejich kombinací), jako například predace, změny v opylování a konkurence (Monceau et al., 2014).

Sršeň asijská je predátorem, loví ostatní hmyz, aby nakrmila své potomstvo (Verdasca et al., 2021). Její potrava se může skládat až ze 150 druhů různého hmyzu. Třetinu její potravy tvoří včely medonosné (Apis mellifera), jejichž populace jsou již tak ohrožené. Přispívá tak k ohrožení opylovačů a ohrožuje ekosystémovou opylovací službu.

Na svou kořist útočí ve skupinách o velikosti 20 až 50 jedinců, napadá jedno včelstvo za druhým bez ohledu na jeho vitalitu. To je důvod, proč je o tolik nebezpečnější než sršeň obecná, která neloví ve skupinách a loví jenom malé množství včel. Sršeň obecná se během svého lovu nesnaží vyhubit celé společenstvo včel, chytá nemocné a oslabené včely (Diaz et al., 2023).

Největším problémem je, že evropské včely nemají vyvinuty obranné strategie vůči sršni asijské. Navíc sršeň asijská nemá na evropském kontinentu přirozeného predátora (AOPK, 2023). Sršeň nemá na včelu negativní dopad pouze tím, že ji zabije, ale také tím, že se živí nektarem stejným způsobem jako ona, čímž ji připravuje o zdroje potravy. Sršeň tak včele znesnadňuje hledání potravy a ta pak nasbírá méně nektaru. (BBC, 2024).

Kromě toho se sršeň živí i volně žijícím hmyzem a tím přispívá k nynějšímu úbytku opylovacích služeb a produkce medu (Rortais et al., 2017). Pokles populací hmyzu, který sršni způsobují, může vést ke kaskádovému účinku v celém potravním řetězci. Rostliny postrádají hmyz, který by je opylil a velké množství ptáků závisí na hmyzu jako zdroji potravy, což může mít za následek pokles jejich populací (YISF, 2023).

Mezi socioekonomické dopady lze zařadit důsledky pro včelařský sektor a zdravotní problémy. Ekonomické dopady dosud nejsou jasné. Avšak lze předpovídat, že snižující se počty včelstev, zapříčiněné sršní asijskou, budou mít negativní dopady na ekonomiky postižených států. Z důvodu úbytku včelstev jsou včelaři nuceni včely nahrazovat, což je finančně nákladné a promítne se to do jejich příjmů z medu (Requier et al., 2023).

Sršní hnízda jsou často stavěna v městských oblastech, mohou se nacházet na stromech v blízkosti domů nebo na balkónech či okapech. Jedno takové hnízdo může obsahovat tisíce sršňů, což může ohrozit lidské zdraví, jelikož tento agresivní druh sršně je nebezpečný při opakovaných bodnutích (Vespa velutina, 2024). Kvůli své agresivní pověsti může výskyt jejich hnízda v blízko lidských sídel vyvolat paniku.

 

Řešení

Vypořádání se se sršní asijskou není jednoduché. Řešení se odvíjí od fáze invaze nebo od stanovených cílů. Obecně je však možné postupovat podle těchto kategorií: prevence, včasná detekce, eradikace a kontrola.

Prevence

Je těžké zabránit introdukcím královen sršně asijské, jelikož existuje obrovská řada možností, jak může dojít k zavlečení, např. prostřednictvím rostlin, dřeva, aut, lodí apod. Sršeň asijská však byla zařazena na seznam invazivních druhů, což může sloužit jako nejlepší prevence a zpomalit tak její šíření. Společně s tímto zařazením totiž přichází i přijetí dopravních omezení a akčních plánů, které mohou pomoci zabránění novým introdukcím a také je důležité více informovat veřejnost (Lioy et al., 2022).

Včasná detekce

V zemích, kde se sršeň ještě nerozšířila, by mohla k časné detekci přispět strategie dozoru (Laurino et al., 2020). Jedná se o monitoring výskytu, který umožňuje rychlé zakročení při detekci prvních jedinců a hnízd. Došlo by tak k eradikaci sršně v prvních stádiích invaze. Do pozorování se může zapojit jak široká veřejnost, tak včelaři. Zapojení veřejnosti je velmi ceněno.

Eradikace

Pokud se sršeň již usadila, je možné eradikovat její rozšíření prostřednictvím odstranění všech hnízd. Optimální je, pokud k odstranění dojde před reprodukční fází kolonie. Po nalezení hnízda je možné kolonii nejdříve pozorovat a zjistit, jestli již došlo k reprodukci a v okolí se vyskytuje další generace královen (Jones et al., 2020).

Kontrola

Pokud ani jedna z výše zmíněných obran vůči sršni asijské není účinná nebo je již pozdě na jejich provedení, je potřeba kontroly populací. Jedná o opatření, která by měla omezit dopady sršně na životní prostředí a zmírnit socioekonomické dopady. Konkrétněji jde podobně jako u eradikace o odstraňování sršních hnízd, jelikož je účinnější se spíše zaměřit na celé kolonie než na jednotlivé sršně. Do hnízd se dávají insekticidy, existují však i šetrnější metody (Lioy et al., 2022).

Je však nutné podotknout, že takovéto ničení hnízd je jak časově, tak finančně náročné, a navíc je riskantní. Ničení hnízd probíhá ve dvou fázích, nejdříve je do nich vnesen insekticid a následně přibližně o týden později se hnízdo odstraní. Nejdříve se však musí zjistit, zda se všechny sršně navrátily do hnízda (Monceau, 2014).  

Závěr

Sršeň asijská je invazivní cizí druh, který představuje bezprostřední a podstatnou hrozbu pro evropské opylovače. Agresivnímu druhu sršně místní klimatické podmínky vyhovují stejně jako absence přirozeného predátora. Ohrožuje místní opylovače jako např. včelu medonosnou. Šíření sršně asijské po celé Evropě nemusí být nutně způsobené lidmi, do značné míra však lidská populace ovlivňuje vývoj jejího šíření. Je podobná sršni obecné, avšak existují barevné a velikostní rozlišnosti, proto je možné je od sebe rozpoznat.

Jaký vliv nejspíše bude mít sršeň asijská na životní prostředí Evropy? A jak se s ní vypořádat? Sršeň asijská významným způsobem ovlivňuje opylovače, loví je a tím přispívá k ohrožení populací opylovačů, snižuje množství dostupné potravy a narušuje ekosystémovou opylovací službu.

Existuje několik způsobů, jak se s ní vyrovnat, úplně nejlepší je předejít jejímu rozšíření prostřednictvím kontrol a akčních plánů. Pokud se to však nepovede, je potřeba monitorovat její výskyt a případně ničit její hnízda.

  Zdroje

Knižní:
DIAZ, Adriana; GRÜNEWALD, Sophie; PROKOVÁ, Helena a WIMMER, Wolfgang. Sršeň asijská (Vespa velutina), její biologie, monitoring, kontrola a prevence šíření. Přeložil Marie ŠOTOLOVÁ. Opatovice: Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ, 2023. ISBN 978-80-907079-7-9.

Vědecké články:
Arca, M., Mougel, F., Guillemaud, T., Dupas, S., Rome, Q., Perrard, A., Muller, F., Fossoud, A., Capdevielle-Dulac, C., Torres-Leguizamon, M., Chen, X. X., Tan, J. L., Jung, C., Villemant, C., Arnold, G., Silvain, J.-F. (2015). Reconstructing the invasion and the demographic history of the yellow-legged hornet, Vespa velutina, in Europe. Biological Invasions, 17(8), 2357–2371.
Beggs, J. R., Brockerhoff, E. G., Corley, J. C., Kenis, M., Masciocchi, M., Muller, F., Rome, Q., Villemant, C. (2011). Ecological effects and management of invasive Vespidae. Biocontrol, 56, 505–526.
Jones, E. P., Conyers, C., Tomkies, V., Semmence, N., Fouracre, D., Wakefield, M., Stainton, K. (2020). Managing incursions of Vespa velutina nigrithorax in the UK: an emerging threat to apiculture. Scientific Reports, 10(1).
Lioy, S., Bergamino, C., Porporato, M. (2022). The invasive hornet Vespa velutina: distribution, impacts and management options.
Laurino, D., Lioy, S., Carisio, L., Manino, A., Porporato, (2020). M. Vespa velutina: An Alien Driver of Honey Bee Colony Losses. Diversity, 12(1), 5.
Monceau, K., Bonnard, O., Thiéry, D. (2014). Vespa velutina: A new invasive predator of honeybees in Europe. Journal of Pest Science, 87(1), 1–16.
Requier, F., Fournier, A., Pointeau, S., Rome, Q., Courchamp, F. (2023). Economic costs of the invasive Yellow-legged hornet on honey bees. Science of the Total Environment, 898.
Rortais, A., Arnold, G., Dorne, J.-L., More, S. J., Sperandio, G., Streissl, F., Szentes, C., Verdonck, F. (2017). Risk assessment of pesticides and other stressors in bees: Principles, data gaps and perspectives from the European Food Safety Authority. Science of the Total Environment, 587, 524–537.
Robinet, C., Suppo, C., Darrouzet, E. (2017). Rapid spread of the invasive yellow-legged hornet in France: the role of human-mediated dispersal and the effects of control measures. Journal of Applied Ecology, 54 (1), 205–215.
Verdasca, M. J., Godinho, R., Rocha, R. G., Portocarrero, M., Carvalheiro, L. G., Rebelo, R. (2021). A metabarcoding tool to detect predation of the honeybee Apis mellifera and other wild insects by the invasive Vespa velutina. Journal of Pest Science 95, 997–1007.
Online zdroje:
AOPK (Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky). 2023. Vespa velutina.
AOPK (Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky). 2024. Sršeň asijská.
BBC (British Broadcasting Corporation). 2024. The bees learning to fight off invasive hornets.
Vespa velutina. 2024. Threats.
YISF (Yorkshire Invasive Species Forumú). 2023. The Asian Hornet Invasion.

---

reklama

---