https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/fosfaty-nam-zacinaji-dochazet-a-bez-nich-nebude-zadne-ani-zelene-zemedelstvi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Fosfáty nám začínají docházet. A bez nich nebude žádné, ani zelené zemědělství

19.9.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Bez hnojiv se současný výnos sníží o dobrých 50 %. / Ilustrační foto
Bez hnojiv se současný výnos sníží o dobrých 50 %. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
K uživení rostoucí populace nám nechybí vůle a energie, ale brzy se nám začne silně nedostávat něčeho jiného. Hnojiv na bázi fosforečnanů. Těžené minerální zásoby se totiž povážlivě tenčí a cesty, jak je nahradit, zatím nepatří mezi zrovna populární. Píše o tom Guardian.
 

Drastický úbytek opylovačů nebo klimatické změny jsou jen některé z problémů, se kterými se bude muset globální zemědělství v následujících letech vypořádat. Krizi světové produkce potravin totiž může prohloubit i nedostatek fosfátů, které využíváme jako průmyslová či přírodní hnojiva. Bez nich se totiž současný výnos sníží o dobrých 50 %.

Zatím jsme s nimi dost plýtvali a nějak jsme přehlédli, jak povážlivě se jejich zásoby zmenšují. Je přitom trochu paradox, že fosforečnany patří mezi nejvýraznější kontaminanty půdy a eutrofizovaných vodních zdrojů. Za posledních 50 let se jejich globálně aplikovaný objem zvýšil čtyřikrát. Těžba se naopak snižuje, protože už moc není odkud brát.

Přes 80 % světových zásob leží na politicky neklidném území Západní Sahary, další rezervy má k dispozici Čína, Alžír a Sýrie. To je ale asi tak všechno, co máme k dispozici. „Dá se očekávat, že cena fosfátů půjde strmě vzhůru,“ říká profesor Martin van Ittersum z univerzity ve Wageningenu.

„Že se zápas o politickou kontrolu a distribucí tohoto zdroje bude vyostřovat. Dosud solidně neřešená otázka fosfátů se může stát příčinou dost zásadní globální krize, protože minerální rezervoár by mohl být vyčerpán už v roce 2040.“ Ostatně, i Evropská komise jej v roce 2014 zařadila na seznam „kritických surovin“.

Kde tedy vzít fosfáty a nekrást? Pár nápadů by tu bylo. Vynikajícím zdrojem přírodních hnojiv by se mohly stát krávy a hospodářská zvířata vůbec. Jenže jedním z trendů současného ekologizačního hnutí je tuto formu hospodaření spíše potlačovat. Jenže i zelená pole pro nemasitou stravu je třeba vydatně hnojit.

Druhou, velmi podobnou variantou, je pak zužitkování „odpadů“ po masném zpracování dobytka. Kopyta, rohy, kosti, krev. To vše je vydatný zdroj fosforu. Jak říká Martin Blackwell z Rothamsteadského výzkumného centra, zrovna v Británii by se z tohoto sekundárního zvířecího zdroje dalo pokrýt 15-25 % spotřeby fosfátů.

A pak jsou tu samozřejmě lidé, kteří vylučují fosfor, kudy chodí. Tedy na toaletě. Jímání fosforu z kanalizace není nereálné a londýnská správa kanalizační a vodní sítě je extrahuje už od roku 2013. Lidí je sice mnoho, ale ani jejich masa by nestačila na dostatečné zásobení světa fosfáty. Když se opět přidržíme britského příkladu, dostali bychom se při maximální výtěžnosti někam mezi 2-5 %.

Na komerční bázi se dají fosfáty získávat i z průmyslových odpadů, což momentálně zkouší v Holandsku. Extrémně energeticky náročné, ale možné, je extrahovat je z mořské vody.

Zatím se ale vyplácí fosfáty těžit a nakupovat, a proto se do rozvoje alternativ mnoho zdrojů nealokuje. Možná bychom se teď tak houfně neměli zbavovat masného skotu. Pokud v roce 2040 budou skutečně poslední zásoby fosfátů vytěženy, bude se hodit každá kráva, aby pohnojila zelené políčko.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

19.9.2019 07:12
1. Autor zapomenul na fosfátová ložiska, nacházející se na poloostrově Kola (Ruská federace). Je pravděpodobné, že na Sibiři jsou i další zásoby fosfátů.

2. Fosfáty by se daly těžit z usazenin na dnech přehrad a rybníků, chtělo by to dotaci energií (na jejich čištění od kontaminanat), tedy bloky jaderných elektráren.

3. Perlička: Fosfor byl poprvé izolován (jako prvek) z velbloudí moči.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

19.9.2019 14:51 Reaguje na Jan Šimůnek
Ale kdepak by Hennig Brand vzal tolik velbloudů. cca 5500 litrů moči, leč lidské.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.9.2019 16:15 Reaguje na Daniel Fiala
Nevím, četl jsem to v nějaké "drbařské" knize o dějinách chemie. MMCH velbloud má moč výrazně koncentrovanější než člověk.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

20.9.2019 12:06 Reaguje na Jan Šimůnek
Na Kole toho moc není, význam ten fosfát má pro část Evropy.
Fosfor skutečně jde přirozeně zachycovat na dně rybníků (přehrad moc ne, tam to bahno stojí za houby) a v podobě bahna je vracet na pole. Akorát to moc neumíme, protože si spousty toho bahna kontaminujeme blbským zacházením s vodou.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

19.9.2019 11:24
Nejsem si jist, zda je každému po přečtení článku jasné, že využívání výkalů je pouze speciální druh recyklace fosforu. Zvýšení stavů skotu tedy nic neřeší. V závislosti na skladbě krmiva dojde jen k určitému přesunu fosforu z pastvin na pole. V článku mi rovněž chybí informace o tom, že v současnosti nevyužívaná ložiska obsahují značné množství toxických příměsí typu kadmium, které je třeba z fosfátů odstranit, což není snadné. Obdobná technologie bude třeba i při zpracování rybničních a jiných sedimentů.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.9.2019 12:07 Reaguje na Marek Drápal
Ano, to je dobrá připomínka.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

19.9.2019 15:21 Reaguje na pavel peregrin
Přesně! A proto např. ve Švédsku stanovili max. dávku hnojení fosforem nikoli podle P, ale podle Cd. Některé oblasti sev.afr. ložisek mají rovněž zvýšený U.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

20.9.2019 12:09 Reaguje na Marek Drápal
No jasně! Autor to buď nepochopil, nebo chyba v překladu nebo tak. Kráva vyprodukuje jen tolik fosforu, kolik ho předtím sežere a odečíst musíme i to, co uloží ve své vlastní biomase. Takže nula od nuly pojde...
Rybníky jsou na tom líp, akorát že máme trochu hysterickou legislativu, bych myslel. Teda nejenom myslel, mám k tomu i data :o).
Odpovědět
MM

Milan Milan

19.9.2019 12:01
Co to je za informaci? Redaktor G sedl a napsal blábol, kde kdo to opisuje, zřejmě nikdo o tom pořádně nic neví, ale o něčem ze světa eko a klimatu se musí průběžně psát, aby se nedejbůh lid obecný na zeměkouli nepřestal bát a malá Greta měla o čem mluvit před moudře a důležitě pokyvujícími politiky.....
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

19.9.2019 15:35 Reaguje na Milan Milan
Ano, je to informace značně pokřivená. Např. v tom článku Guardian se rovněž cituje studie z r. 2015, kterou zdejší obtisk už postrádá.
"In 2015, research published in the journal Science cited phosphorus pollution as one of the most serious problems the planet faces, ahead of climate change."

Co znamená slovo ahead si každý dohledá.

Stejné je to s obtiskem toho roku 2040. Původní práce popisuje scénář kdyby a dává podmínky. "“If the estimated remaining number of years supply continues to decline at this rate, it could be argued that all supplies will be exhausted by 2040,” the scientists wrote."
V CZ verzi vytrženo.
Odpovědět

Milan Štrupl

19.9.2019 12:21
Léta na tohle v diskuzích upozorňuji a lidé mě považují za cvoka. Zlom a další globální válka a genocidy celých populací nastanou z 90% pravděpodobností mezi lety 2040-2050. Z tohoto důvodu je nesmysl zabývat se nějakým populačním vývojem v ČR do roku 2100... Lidé jsou fatálně přemnožený druh, který vyčerpává zdroje každý rok zrychlujícím se tempem. Jen od roku 2000 do 2018 se populace (rozvojových států) zvýšila o 1,8milirdy, tedy tempem cca +100mil ročně. Nic nenasvědčuje, že by se to ještě dalo zvrátit - porodnost rozvojových a muslimských států sice mírně klesá, ale stále je výrazně nad hranicí 2,1 dětí na ženu (v Afrických státech je to pak 4-5dětí na ženu) - rodí se tedy sice méně dětí na hlavu, ale obrovskému (a čím dál většímu) počtu žen, což na první pohled paradoxně znamená, že se růst populace zrychluje!!!!!!!!!!! Je to asi tak jako by si občané sice kupovali auta s nižší spotřebou o 25%, ale počet obyvatel co si je kupuje vzrostl na dvojnásobek a celková spotřeba by se tedy výrazně zvýšila...Do roku 2040 nám zbývá pouze 20let a pokud to bude pokračovat jako mezi roky 2000-2018, tak bude žít na planetě v roce 2040 kolem 10miliard lidí. Hranici, kterou několik vědeckých studií považuje za konečnou je přitom 10-11miliard a nastane zlom. Mezi lety 2040-2050 se protne křivka zvyšující se populace se snižující se těžbou fosforu (převážně v Maroku) a i když se určitě stále ještě někde těžit bude, vytěžené množství bude strmě klesat (dnes stále stoupá). Mezi lety 2040-2050 tak prakticky se 100% jistotou dojde k skokovému snížení výnosů všech plodin na celém světě, což bude mít na lidskou populaci naprosto katastrofální důsledky. Pokud ani v té chvíli nepřeváží u Evropanů pud sebezáchovy nad humanitou, tak jsme v háji všichni, protože Africké a muslimské země nás přečíslují v poměru cca 1:5... Já si nechci hrát na proroka - jen si dávám dohromady vědecké poznatky, studie a články z různých oborů dohromady jako puzzle a obraz, který z toho vychází je opravdu strašný. Jistě že je pravda, že fosfáty jsou v přírodě prakticky všude - v kalech řek, rybníků, na dně moří atd. ale to je třeba takové zlato také a těží se jen zřídka kde, i když je vlastně všude - jenže jen ve stopovém malém množství a stejný problém je s fosfáty. Z rybníků a řek je nikdo neseparuje, dokonce ani z čističek, protože by jejich cena vzrostla do nebes, takže nejde jen o vytěžené množství, ale i o cenu, za jakou ho dokážeme získat a výrazný růst ceny, vyvolá výrazné zdražení potravin a jsme tak kde před tím - v hajzlu. Takže vy všichni mladí progresivní ekologové, antirasisté a humanisté - pokud se do pár let nepodaří stlačit porodnost rozvojových států pod 2děti na ženu a to se nepodaří, protože se o to nikdo ani nesnaží, tak ještě za vašeho života nastane hladomor a války o potraviny takových rozměrů, že to lidstvo ještě nezažilo - nemohlo, protože před 50lety žilo na zemi jen kolem 3miliard lidí a spotřebovávali tím pádem mnohem méně zdrojů... Pokud jste věřící, můžete ještě spoléhat na zázrak... Celé to divadlo kolem snižování emisí a ekologie je k ničemu, když planeta neroste, zatímco lidstvo roste tempem +80-100mil lidí ročně...
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

19.9.2019 15:39 Reaguje na Milan Štrupl
kdyby každý, statisticky průměrný občan produkoval 1,6 g Au/os.den, jako je tomu v případě P, vypadalo by to na našich WC jinak!
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.9.2019 20:45 Reaguje na Milan Štrupl
Blábol.
Jeden jediný pořádný vynález v oboru zemědělství může produkci potravin zvýšit tak, že na zeměkouli bude místo navíc pro nějakou další miliardu lidí. Pokud si lidstvo zachová pořád ten stále stejný silný inovační potenciál,nezničí ho všelijací multikulti otevírající dveře radikálnímu islámu nebo zelení levicoví aktivisté otevírající dveře zelenému totalitnímu socialismu a ožebračení středních a spodních vrstev společnosti, lidstvo nikdy nebude mít nedostatek životního prostoru. Protože vždy někdo objeví dalšího, další vynález nebo objev, který ten životní prostor relativně zase dál rozšíří.
Ostatně kdyby to před cca 10 - 15 tisíci lety ti chytřejší jedinci nezačali přechodem loveckosběratelských tlup na prvobytně pospolné zemědělské komunity, bylo by lidstvo na zeměkouli totálně přemnoženo už při počtu žijících lidí nějak kolem pár stovek tisíc. Víc lidí by se totiž jako lovci - predátoři drobné a střední zvěře a sběrači kořínků na celé zeměkouli neuživili. Neboli dnes bez vynálezů a objevů by byl životní prostor lidstva asi desetitisíckrát menší než je s těmi vynálezy a objevy.
Odpovědět

Jan Škrdla

21.9.2019 22:04 Reaguje na Radim Polášek
Nějaká ta miliarda, to je při současném nárůstu populace 10-20 let. Jinými slovy odsunutí problému o 10-20 let.

Je dobré poučit se z historie, kdy několikrát došlo k redukci obyvatelstva o třetinu, i polovinu. U nás to byly třeba husitské války nebo třicetiletá válka.

Obávám se, že pokud se nezačne řešit rozežranost bohatého severu a populační exploze chudého jihu, tak nám ty vynálezy nebudou moc platné. Pak se různé radikální ideologie stanou záminkou k tomu mlátit se navzájem po hlavě.
Možná trochu naivně doufám, že lidi do té doby dostanou rozum a k něčemu podobnému nedojde.
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

19.9.2019 12:22
Také v bahně přehrad a rybníků jsou velké zásoby nejen fosforu, dříve se rybníky odbahňovaly vyvezením na pole, dnes na skládku. No a co konkrece na dně moří? Tam je spousta prvků. J.L. end
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

19.9.2019 15:18
Když, pane Dohnale, napíšete, cit: "a nějak jsme přehlédli, jak povážlivě se jejich zásoby zmenšují", tak musíte jmenovat, kdo to přehlédl. Vy osobně? Máte na to nárok jako občan. Citujete někoho? udělejte uvozovky.
Vězte, že problém se na světové úrovni řeší přes 20 let a masivní investice posledních 10 roků vč. Evropy jsou toho důkazem. Jak do úspor, efektivity, recyklace, recirkulace, nových postupů atd. Poslední argument/věta s krávou ale napovídá, že jste minul nejen detail, ale podstatu.

Pište prosím věcně. Bulvár a dryjáčnictví nechte zhynout na oubytě.

P.S. Skotu jsme se zbavili po r. 1990, masivně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.9.2019 16:18 Reaguje na Daniel Fiala
Budeme-li mít dost energie, můžeme fosfáty alespoň částečně čistit.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

19.9.2019 19:55 Reaguje na Jan Šimůnek
máte na mysli rudu? Ano, i na tom se samozřejmě pracuje, vždyť ty koncerny z toho žijou. Ale čistit ... kam až na jaký stupeň čistoty? ... tedy rostou náklady+energie. Máte recht.

Ale i přes toto čištění rudy, mj. horší a horší kvality, protože lepší už došla, je tu obrovská asymetrie mezi spotřebou a zásobou. Proto je tak jak tak potřeba snižovat spotřebu a to na všech stupních retězce (hezky angl. to zní "from rock to fork") ... a tam je hodně velká díra/potenciál v zemědělství. Ideální by bylo točit P ve spoustě míst malé množství, dlouho a pomalu dokola. Na tohle je "příroda" nastavená. Ale k tomu se asi dobrovolně nedobereme, protože jsme vymysleli zelenou revoluci. A i dotace RD to spíš posouvají k velkoprodukci, kvůli efektivitě a rychlosti.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.9.2019 06:59 Reaguje na Daniel Fiala
Udělat výluhy z bahna a prohnat to přes iontoměniče, aby se odstranily těžké kovy.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

20.9.2019 12:14 Reaguje na Jan Šimůnek
:o) proces čištění ale nemůžete navrhnout tak dramaticky, abychom něco málo získali a něco moc ztratili, pak už to nemá smysl. Ale bahno jde používat i normálně, zejména rybniční. Složité technologie jsou třeba na fosfor zadržený v čistírnách odpadních vod...
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.9.2019 19:56 Reaguje na Jindřich Duras
Problém je zpravidla s limity na těžké kovy, kdy to bahno má přes a nedá se dát na pole.
Odpovědět
ph

pavel hašek

19.9.2019 21:41
Článek je pouze upozorňující na problém. V době víc jak 40 let zpět, kdy jsem chodil do školy, nás přednášející už tehdy upozorňpval, že "fosfor je ono úzké hrdlo, přes které se jednou bude živit lidstvo". Už tehdy nás přednášející také upozorňoval na to, že tehdejší republika nakupovala ty nejlevnější partie fosfátů z Afriky kontaminované Cd, zatíco náš tehdejší bratr má na poloostrově Kola zásobu fosfátů bez Cd, odtud se však fosfáty nedovážely. Už tehdy se hledaly způsoby očištění zemědělské půdy od Cd, v rámci tehdejších možností byl navržen způsob "těžby Cd" pomocí skrojků z cukrové řepy odvezených na nezemědělskou půdu. Vědělo se totiž, že ve skrojcích je vysoká koncentrace Cd.
Dnes ke kontaminaci Cd z fosforečného hnojení prakticky nedochází, protože celé zemědělství jede ze zásob fosforu v půdě, které po sobě zanechali komunisté. Dnes ke kontaminaci prostředí Cd (čističky odpadních vod, rybníky, přehrady)dochází hlavně z posypových solí na bázi NaCl, Cd je dokonce v sedimentech horských bystřin, které tečou pod silnicící, tam žádná orná půda není.
Dokáže někdo vysvětlit, jak je možné tak dlouho žít ze zásobného hnojení fosforem po socialistickém zemědělství?
fous
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.9.2019 08:30 Reaguje na pavel hašek
Nechá se to asi vysvětlit tím, že P je v půdě velice málo pohyblivý a snadno přechází do vazeb pro rostliny nevyužitelných. Tudíž zásoba P v půdě ještě neznamená, že rostliny ji mají též k dispozici. No a část P se pak samozřejmě vrací do půdy skrze rostlinné zbytky, takže ač dochází k určitému čerpání P produkty sklizně, celková zásoba se ani po tak dlouhou dobu moc nezměnila. Ono je taky otázku, kolik toho P ty produkty obsahují. Vidím to u sebe na AZP, která vždy po pěti letech u P vycházejí+- stejně, a to P nehnojíme. Určitá část P se dodává i v listových hnojivech, takže je docela dobře možné, že to tu potřebu rostlin z části pokryje.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

20.9.2019 12:17 Reaguje na pavel hašek
No ještě je v půdách toho P dost, aby si ho rostliny uměly vzít (ve spolupráci s půdními mikroorganismy). jinde po Evropě se hnojí fosforem daleko víc => mají ho víc v půdách a taky víc ve vodách => mají problémy se sinicemi a znečištěním moří a vším => snaží se za využití značných prostředků přimět zemědělce, aby hnojili míň... ale moc jim to nejde...
Takže u nás celkem ještě dobrý, kupodivu :o)!
Odpovědět
KP

Katka Pazderů

20.9.2019 06:02
důslednější návrat fosfátů do půdy by to chtělo. Takže je třeba půdu dobře pohnojit, klidně i zeleným hnojením, aby fosfor se vrátil zase do půdy. A největší zvířecí biomasa na planetě jsou lidé, takže to chce fosfor hned zachytávat a vracet na pole. Ne až z kalů. A nebo z kalů, ale pokud do nich nebudeme pouštět ostatní kontaminanty, půjde to aplikovat docela snadno. Ale přes komposty. To by bylo ještě lepší. Ke každé obecní čističce obecní kompostárnu. A máme tu dotační program.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.9.2019 07:03 Reaguje na Katka Pazderů
1. "Zelené hnojení "vrátí" do půdy jen ten fosfát, který z ní rostliny předtím odčerpali = nesmysl.
2. Kaly jsou kontaminovány kdečím, což silně omezuje jejich použití v podstatě jen na lesy a technické plodiny.
3. Stejný problém je s komposty
4. Mimochodem, pokud budete sbírat moč a fekálie od kuřáků a veganů, velice rychle přešvihnete ve výsledném kompostu / kalu kadmium.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.9.2019 19:57
Mně článek připadá z velké části jako "fosfátový alarmismus".
Většina běžného podloží je totiž tvořena z geologických materiálů obsahujících fosfor, zejména ve formě různých druhů apatitů. A fosfor se přirozeným rozkladem horniny uvolňuje a v půdě spíš hromadí, ve formě pro rostliny nedostupné. Jen malé množství fosforu v půdě je v rozpustné formě, kterou jsou rostliny schopny využít. Umělé hnojení fosforem lze spíš hodnotit jako "forsáž" růstu a produkce rostlin rozpustnou formou fosforu, kde když rostliny přidaný rozpustný fosfor nespotřebují, rychle se vlivem chemismu půdy přemění na fosfor nerozpustný, který se rozpouští jen velmi pomalu. Výhodnější než přímé hnojení fosforem je potom ovlivňování chemismu půdy, třeba zeleným hnojením či obecně zvyšováním množství humusu v půdě.
Spíš bych viděl problém v draslíku, který se v půdě nezachycuje a je srážkami z půdy vymýván a končí nakonec s vodou v moři.
Co se týká fosforu, problém bych dnes viděl spíš v tom, že ubývají naleziště fosforu, kde je tento prvek přírodními procesy uložen v koncentrovaném stavu a tudíž levná surovina pro průmyslové využití. Pro produkci výrobků s fosforem tak bude třeba čím dál víc nejdřív přírodu okopírovat a nějakým způsobem fosfor zkoncentrovat. Z obsahu apatitu řádově jednotek procent nacházející se třeba v běžné žule nebo gabru do suroviny obsahující fosfor v množství několik desítek procent, jako jsou či byly dnešní těžené fosfátové suroviny.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.9.2019 20:21 Reaguje na Radim Polášek
Myslím, že ani v budoucnu nebude s fosforem problém ve smyslu jeho nedostatku. Problém bude pouze v jeho zvyšující se ceně vyvolané potřebou fosfor nejdřív z něčeho zkoncentrovat. A koncentrovat bude z čeho, protože látek obsahujících fosfor je hodně.
Například fosfor a další biogenní prvky je už dnes možné těžit z biomasy. Konkrétně například z biomasy vyrostlé v kanadských lesích, kterou nyní třeba britské a německé tepelné elektrárny na popud a návrh tamějších zelených jako údajné ekologické opatření spalují každou sekundu stovky a snad až tisíce tun. Toto neekologické opatření bude možné trochu zekologizovat těžbou biogenních prvků, fosforu, draslíku a možná i jiných z popela z těchto elektráren. Chemické složení popela by mělo být takové, že ta těžba by měla být snadná a poměrně levná a přitom, pokud by se tam spalovala jen čistá biomasa, žádný příměs třeba uhlí, neměly by tam být prostředí škodlivé prvky a sloučeniny, tudíž by prakticky nedocházelo ke znečišťování životního prostředí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.9.2019 21:08
Obecně si ale myslím, že už relativně brzo, v řádu menších desítek let, bude klasické zemědělství produkující na zemědělské půdě v masovém množství levnější potraviny pro široké vrstvy obyvatelstva vytlačeno produkcí těchto levnějších potravin v uzavřených prostorách, ve všelijakých hydroponických produkcích a akvakulturách.
Produkce v přírodě na půdě bude využívána pouze pro produkci vysoce kvalitních a drahých potravin pro VIP špičku společnosti a pro produkci potravin, které bude z nějakých důvodů obtížné umístit do uzavřených prostor.
Produkce potravin hydroponickým a akvakulturním způsobem pak umožní významně snížit spotřebu veškerých hnojiv, protože umožní prakticky vyloučit veškeré ztráty těchto chemikálií. Tímto potřeba fosforu pro produkci potravin výrazně klesne.
Podle mne jsou všechny hlavní technické vynálezy, objevy a komponenty nutné k takové levné produkci potravin už objeveny a udělány a už jsou k dispozici. Zbývá pouze toto všechno skloubit do ověřených metod a postupů, vytvořit defakto tento nový obor produkce potravin plošným vyškolením a zaměstnáváním příslušného procenta lidí v populaci a překonat setrvačnost, odpor lidí k takové produkci potravin.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.9.2019 07:14 Reaguje na Radim Polášek
V podstatě to vidím podobně, ale s obilím to tak nepůjde. Spíš se vytvoří podmínky pro masivní a velké využití biotechnologií, nějaká náhrada mouky či co.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist