Guardian: Britským dětem školy zakazují dojíždět na kole
 |
|
|
"Doufáme v to, že čím víc dospělých bude jezdit na kole, tím více dětí bude chtít jezdit také," říká Phillip Darnton, ředitel programu Cyklistické Anglie. Kola zaparkovaná na nádraží v Bristolu
|
|
| Foto: Geof Sheppard /Wikimedia Commons |
Přitom děti ohrožuje obezita a nedostatek fyzického pohybu. Řada z nich by prý ráda kolo používala pravidelně, ale odrazuje je směs rodičovských obav a školních nařízení. Vedle varování před nebezpečím některé školy fakticky zakazují svým žákům používat kolo, když jim neumožní zaparkovat je na školním dvoře, tvrdí britští aktivisté.
"Je těžké říct, jak velký je to problém. Rodiče nás často kontaktují, ale sami se nechtějí příliš angažovat, protože jejich děti na sebe nechtějí upozorňovat," řekla Guardianu Debra Rolfeová z organizace CTC. Nejvíc se věc týká základních škol. Některé z nich otevřeně odmítají, aby jejich žáci jezdili na vyučování na kole, přitom většina dětí žije ve vzdálenosti do dvou kilometrů od školy.
Sam O'Shea, kterému je dnes 11 let, se stal nedobrovolnou hvězdou pře v Portsmouthu v hrabství Hampshire. Jeho škola mu neumožnila používat kolo při cestách na vyučování navzdory faktu, že byl zapáleným víkendovým cyklistou a také prokázal schopnost jezdit na kole v testu známem jako Bikeability. Jeho matka Angela strávila měsíce dohadováním, že Samova trasa, která je dlouhá necelé dva kilometry a navíc téměř celá vede po cyklistických stezkách, je bezpečná. V jejím postoji ji podpořilo i úřední zhodnocení rizika. Ředitel školy i školská rada ustoupili až poté, co se jí díky petici podařilo přesvědčit městskou radu, aby úzkou ulici kolem školy změnila na jednosměrnou.
Nicméně ani pak nebyla škola z nápadu příliš nadšená. "To nejlepší, co mi byli schopni nabídnout, bylo, abych jezdila za Samem a poté odvezla jeho kolo. Odpoledne bych mu ho měla zase přivézt. Bylo to šílené," říká Angela O'Sheaová.
Organizace CTC proto na počátku nového školního roku připravila letáky, které mají pomoci prosadit právo jezdit do školy na kole. Podle některých učitelů to ale je plýtvání časem, protože jízdu na kole považují představitelé školy za nebezpečné, píše Guardian. Další ústavy zase neumožňují kola zaparkovat tak, aby nebylo snadné je ukrást.
Absurdní na celé situaci je to, že britská vláda utrácí desítky milionů liber za testy Bikeability a také do škol posílá takzvané cyklistické šampióny, aby děti přesvědčili, jak je ježdění na kole zábavné a zdravé. Díky programu Cyklistická Anglie (Cycling England) fungují na více než čtyřech stech školách cyklističtí poradci, které platí ministerstvo dopravy. "Nelze to nijak zrychlit. Doufáme v to, že čím víc dospělých bude jezdit na kole, tím více dětí bude chtít jezdit také," řekl Guardianu Phillip Darnton, ředitel Cyklistické Anglie. Podle něj jezdí v současnosti na kole do školy méně než jedno procento žáků základních škol a zhruba dvě procenta středoškoláků. Podle něj je problém i v tom, že řada rodičů ve věku od dvaadvaceti do pětatřiceti sama nikdy na kole nejezdila, a proto k tomu nevedou ani své děti.
Naopak cyklistickým vzorem může být dánská metropole Kodaň. Mikael Colville-Andersen jezdí se svými dětmi do školy i na hřiště. "Někdy jede starší synek sám na kole a já vezu mladší dcerku na svém, jindy je vozím oba," říká Colville-Andersen, který píše příspěvky pro blog o cyklistických zkušenostech z Kodaně. "Je to prostě normální, dělají to tak všichni. Také jsou skoro všude cyklistické stezky. Když se teď dívám ze svého okna, vidím možná stovku lidí na kolech," dodává. Jeho děti i ostatní žáci základních škol v Dánsku projdou ještě před ukončením docházky tréninkem bezpečné jízdy na kole.
Podle článku Petera Walkera Children face cycling bans over schools' safety concerns zveřejněného na serveru 08. 09. 2009.
reklama
