https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/iucn-by-mela-prijmout-existenci-dvou-druhu-africkych-slonu-ty-pralesni-to-mozna-zachrani
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

IUCN by měla přijmout existenci dvou druhů afrických slonů. Ty pralesní to možná zachrání

12.10.2018 01:17 | PRAHA (Ekolist.cz)
Slon v pralese je pořád slon, a kudy projde, tam zůstává spoušť. Tedy světliny a průvaly, kterými může dopadat sluneční záření na přízemní etáže lesa.
Slon v pralese je pořád slon, a kudy projde, tam zůstává spoušť. Tedy světliny a průvaly, kterými může dopadat sluneční záření na přízemní etáže lesa.
Licence | © 2007 Public Library of Science
Foto | Liza Gross / PLOS Biology
V roce 2010 potvrdily týmy genetiků z univerzit v Harvardu, New Yorku, Illinois a Velké Británie, že v Africe nežije jen jeden druh slona, ale přinejmenším dva. Tedy slon africký, který se drží spíše v savanách, a jeho o větší chlup menší příbuzný slon pralesní. Ne že by teorii o dvou druzích někdo vyloženě zpochybňoval, ale některé světově proslulé ochranářské organizace, třeba IUCN, zatím vedou v patrnosti oba druhy jako jeden společný. Což je prý problém. Píše o tom Mongabay.
 

Pokud totiž budeme počítat dva sloní druhy za jeden, zjistíme, že jich zase tak málo není a nejsou na tom zase tak špatně. I proto je oficiální stupeň ohrožení u slonů afrických veden „jen“ jako VU, vulnerable, zranitelný. Proč? Nachází se napříč podstatné části Afriky, leckde požívají výhod života v rezervacích, s rozmnožováním a vyhledáváním potenciálních partnerů až takové problémy nemají, před pytláky je chrání rangeři, jejich stav je kontrolován a sledován. Administrativa, která vede dva sloní druhy jako jeden, tím nepřímo podporuje i obchod se slonovinou v Jihoafrické republice. Pro druh zranitelný je možné dělat výjimky, není to s ním až tak zlé. Co by se ale stalo, kdyby IUCN, tedy Mezinárodní svaz ochrany přírody, udělal stejně jako genetici tlustou čáru a dva druhy afrických slonů oddělil?

Hodně nepříjemná pravda o slonech

„To bychom uviděli nehezkou pravdu,“ říká John R. Poulsen, docent tropické ekologie z Duke University. Oba druhy by totiž se svou početností v kategorii zranitelných živočichů neobstály. A museli bychom přiznat, že zatímco pro slony africké (ty velké, ze savan) nějaký plán záchrany máme, těm v pralesích zatím pomoci nedokážeme. Sloni pralesní jsou totiž nyní prakticky před vyhubením, a v roce 2024 už tu nejspíš nebudou.

Jak to? V rozmezí let 2002 až 2011 jejich počet (cca 100 000) poklesl o 62 %, a stávající populace dosahuje jen kolem desetiny potenciálního množství. V rámci součtu obou druhů je ale propad početnosti méně patrný, protože se skrývá v průměru. Pralesních slonů totiž bylo vždy významně méně, než těch afrických ze savan (těch je cca 415 000).

Práci slonů nikdo v pralese nezastoupí

Přitom drtivá převaha vědecké práce, záchranných programů i finančních zdrojů směřuje ke slonům do savan, a nikoliv do pralesů. Tomu se dá lidsky rozumět, Serengeti je přeci jen o poznání bezpečnější místo pro výzkum a zachraňování, než neprostupné pralesy v povodí Konga. Poulsen to rozhodně považuje za chybu a tvrdí, že ztráta pralesních slonů nás bude bolet. „Mají až neproporčně velký dopad na celý ekosystém, ve kterém žijí. Jsou to opravdoví krajinní inženýři pralesů. A když zmizí, sníží se tím obyvatelnost konžských pralesů pro stovky dalších druhů,“ říká Poulsen. Například? Bez slonů se změní skladba živočichů a rostlin, jejich distribuce napříč zalesněnými plochami i schopnost pralesů fixovat uhlík v půdě a biomase. Jak to?

Paseka po slonech je zapotřebí

Slon v pralese je pořád slon, a kudy projde, tam zůstává spoušť. Tedy světliny a průvaly, kterými může dopadat sluneční záření na přízemní etáže lesa. V hustě zapojeném porostu tropických lesů to jiný živočich nesvede. Stádo pralesních slonů takhle prosvětluje desítky kilometrů lesa denně, a prakticky tím umožňují existenci nějakého pestřejšího podrostu. Lámou stromy a větvě, loupou kůru, sešlapují vegetaci a odhalují holou půdu. Zní to dost destruktivně, ale každým krokem slona vzniká prostor pro další život a rozmanitost. Rozhrabaná termitiště, do kterých se slon dobývá kvůli soli, jsou zdrojem dusíku a sodíku pro okolní rostliny.

Chcete zachránit slony? Přestaňte je zabíjet

A když si slon odloží? Vzhledem k tomu, že konzumují přes 500 nejrůznějších bylin i se semeny, přispívají tak významně k jejich šíření. Vlastně, pralesní sloni jsou v džungli Středoafrické republiky odpovědní za šíření 43 % druhů stromů. „Ztráta pralesních slonů může pro jednou a definitivně proměnit tvář tropických lesů v Africe,“ říká Poulsen. Nepochybuje o tom, že administrativně uznat existenci dvou druhů slonů v Africe může pořád ještě nastartovat adekvátní změnu. Byť za cenu nepříjemného zjištění, že sloni jsou na tom ještě hůře, než jsme si mysleli. Neméně radikálně smýšlí i o obchodu se slonovinou. „Jediný způsob, jak zabránit vyhynutí slonů, je přestat je zabíjet. Obchod se slonovinou by neměl vůbec existovat, měl by být zakázán všude.“


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist