Jak by mohl vypadat ideální městský trávník? Do výzkumu se mohou zapojit i obyvatelé Brna
O podobě travnatých ploch ve městě se rozvířila diskuse především v suchých letech před rokem 2020. Často zůstávaly vysekané na hlínu a nad zemí zůstávala kratičká zažloutlá stébla. "Takový povrch se vyhřeje stejně jako beton na 40 i 50 stupňů Celsia. Přitom dobrý trávník dokáže okolí ochlazovat," řekl Kopkáně. Místo toho se v některých městech objevily nesečené půlmetrové trávníky, což podle něj ale není třeba.
"Ukazuje se, že dobře plní roli i trávník, který je vysoký deset až 20 centimetrů, to je myslím pro lidi snesitelné. Navíc trávníky mohou mít různé funkce. Některé jsou pobytové a u nich je lepší, když jsou kratší a odolnější proti ošlapu, ale jsou i pohledové, kam lidé nechodí," vysvětlil Kopkáně.
Přečtěte si také |
Krásný trávník bez motorové sekačky? Překvapivě snadné
Výzkum je součástí projektu s názvem Mitextrém, který se zabývá omezením negativních dopadů extrémních projevů počasí na zdraví lidí a životní prostředí ve velkých aglomeracích. Kopkáně se do něj pustil i proto, že zjistil, že samosprávám a správcům zeleně chybí tvrdá data, když proti sobě stojí zastánci sečených a divočejších trávníků. Výzkum má přinést nejen data, jaká délka je vhodná, ale jaké druhové složení se kam hodí.
"Například jestli jsou vhodnější rostliny s listy horizontálními či vertikálními. Od těchto dat se pak může odvíjet vhodné složení osevní směsi," vysvětlil Kopkáně.
Kopkáně zmínil, že debatu by měli vnímat i výrobci sekaček. Běžně sekají maximálně na osm centimetrů, přičemž je vhodné nechávat i vyšší porost. "Když přijede pracovník se sekačkou v srpnu, kdy už méně prší a vyholí to na pět centimetrů, tak je po trávníku. Přitom ve městě chceme v létě chladnější plochy než teplejší, které pak v noci teplo vyzařují do okolí. Trávník rychle vychladne," řekl Kopkáně.
Díky množství snímků lze najít i trávníky, které mohou sloužit jako dobrý vzor. "Když budeme mít mozaikové seče a půjde o luční porost, bude zde i více hmyzu. Úhledně vypadající trávník, ten kterému říkáme anglický, je extrémně náročný a drahý na údržbu," řekl Kopkáně. A kvůli údržbě trávníků mohou chybět například peníze na stromy. Přitom dobrý trávník zmůže v jedné městské části v Brně při velkém horku to, co zvládne 100 stromů.
Přečtěte si také |
Jak správně zalévat rostliny za horkých letních dní?
Výzvu k veřejnosti vědci směřovali 1. srpna a dosud získali 200 snímků, posílat je lze do konce srpna. Ke každému trávníku jsou třeba tři snímky. Jeden ze vzdálenosti pěti až 20 metrů, aby bylo vidět i okolí. Druhý je detail z půl až jednoho metru, aby bylo zřetelné druhové složení a ideální je přiložit měřidlo kvůli určení výšky. Třetí snímek je nejdůležitější a má být ze dvou až tří metrů, aby byla vidět skladba zeleně a její vitalita. Tyto snímky ideálně doplňují snímkování z letadla, které snímá to, co lidé vidí, ale navíc i infračervené, termální části záření, a má i lidar, který poskytuje obraz terénu a zhruba tak lze určit výšku zeleně.
Přečtěte si také |
Ježci na zahradě a robotické sekačky? Větší problém jsou strunovky ve vysoké trávě
Vědci pomocí leteckých snímků zjistí teplotu v zeleni, jak je vitální, kolik v ní je vody a díky údajům z lidaru o terénu lze dělat složitější analýzy. Na základě dat by se měla vést debata o vzhledu a ošetřování trávníků.
reklama
Dále čtěte |
Ve Vsetíně přibude více než tisícovka stromů a keřů
Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary zkouší pomoci stromům injektáží půdy
Plzeň ošetřila injektáží speciálních přípravků ke kořenům devět stoletých stromůOnline diskuse
Všechny komentáře (9)
Břetislav Machaček
11.8.2024 10:52Město má totiž jeden zásadní problém a to že je přírodě značně vzdáleno z mnoha hledisek. U vysoké trávy je jasné, že bude rájem hlodavců, kteří jsou pro klíšťata mezihostiteli a při absenci predátorů tam přežívají i hlodavci
nemocní šířící dál nemoci. V přírodě je nemocí oslabený kus uloven první,
ale ve městě bez predace nikoliv. Pak je v městských parcích promoření
klíšťat boreliózou a encefalitidou větší, než v přírodě. No a z toho je
pak tlak veřejnosti na co nejnižší kosení trávníků, protože ty nejsou
takovým rájem pro hlodavce, jako ty vysemeněné s množstvím potravy. Je
mi jasné, že je tu i tlak alergiků, aby traviny nestačily zakvést a
naopak tlak jiných vidět ty trávníky kvetoucí. Je to totiž o složení
travních porostů, které mohou být kvetoucí loukou, ale přitom nebýt
metr vysoké, ale kvést třeba už jako deseticentimetrové porosty. Tam
bych cílil do budoucna, aby se dbalo na složení trávníků a jejich
výživu tak, aby se neustálým mulčováním neměnil trávník na hnojenou
louku. Kvetoucí louku vytvářelo vždy to, že část živin v ní kolovalo
spásáním a hnojením močí a trusem pasoucího dobytka a část živin ji
lidé odebrali ve formě sena, které po zkrmení končilo jako hnůj na
poli, ze kterého lidé brali více, než co mu mohli vracet. To pak vždy
doplnili hnojem ze sena a nastýláním z luk a lesů. Já osobně seču
na výšku 10 centimetrů a půdu trávníků udržuji záměrně chudou, aby
zbytečně tráva nebujela. Posečená tráva končí jako seno pro zvířata
a nebo ta méně kvalitní k nastýlání, mulčování a v kompostu. Seču
tudíž mimo pochozí chodníčky 3-4 ročně na rozdíl od souseda, který
trávník seče každý týden a který ho i hnojí průmyslovými hnojivy a
za sucha zavlažuje. Pochozí chodníky seču ale častěji na výšku
cca 5 cm, ale pouze tehdy, kdy nehrozí vedro a vysychání. Zahrada
sice nevypadá "uhlazeně", ale je plná života. Ono takový hmyz, žáby
a ještěrky i při kosení rotační sekačkou mají větší naději přežít
ve strništi 10 cm vysokém, než ve 3 cm a při kosení 4x ročně, než
při 25 x ročně. A o tom to vše je i v těch městech, kde platí jiné
priority než na louce, či mezi a kam bychom neměli lidem vnucovat
metr vysokou trávu, kterou nakonec pomulčují jako chuchvalce stařiny
vhodné k životu hrabošů promořených klíšťaty. To moudré není. Zároveň
lze ale kosit na těch 10-20 cm a ušetřit tak polovinu kosení, než
když když se seče na 5 cm. Chce to ale přestat mnohde mulčovat a ten
trávník ochudit o živiny odvozem posečené trávy do kompostárny. No a
závěrem cíleně dosévat trávníky pro danou lokalitu vhodnými rostlinami
a ty nevhodné potlačit. Ono není totiž problém nechat trávních přerůst
a zaplevelit, ale dát to do pořádku už umění je.
Slavomil Vinkler
11.8.2024 11:23 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
12.8.2024 10:51 Reaguje na Slavomil Vinklerdruhy se dobře množí a snadno se z nich získává osivo.
Obojí je pro hmyz požehnáním a pohled na žlutou louku na
jaře a bílou v létě je nádherný. Nevím proč se lidé zhlédli
ve sterilní zeleni na krátko sečených trávníků, ale ono
to bude tím, že se rádi opičí po těch, které vidí v TV.
b
Pavel Jeřábek
11.8.2024 14:20Takž první co je. tak školení politiků, aby konečně pochopili, že se mají starat o prostředí obce, pro kterou pracují, a ne trvat na již nevhodné údržbě se slovy - mě se to líbí.
A za druhé se musí sejít lidi v jednotlivých částech obce, a společně se domluvit (šílená myšlenka - u nás se domluvit), jak a která plocha bude sečena na nižší výšku, a které plochy se nechají na tradiční péči - dvě seče za rok.
A to poslední - trávník, který byl založen jako parkový na časté sečení se sám nepřemění za kvetoucí louku.
Je potřeba trávník doplňovat dalším rostlinami, které tam dokáží růst.
A tohle už není levná záležitost, pokud budeme respektovat, alespoň středoevropské rostliny, nejlépe místní, co rostou na posledních zbytcích suchých strání v okolí.
A i tak čtyři roky, než se doplňování ploch začne projevovat.
Emil Bernardy
11.8.2024 16:26Bude-li vypadat jinak,budou stížnosti na nedostatečnou péči.
