Jak správně zalévat rostliny za horkých letních dní?

V letních vedrech žízní nejen lidé a živočichové, ale i rostliny. Jak je v horkých letních dnech správně zalévat? Kdy zalít i keře a stromy? Pavel Matiska z Katedry zahradnictví FAPPZ ČZU popsal, co se v rostlinách za horka děje, na co si dát při zalévání pozor i to, čím nás mohou zmást. „Za vysokých teplot se u rostlin omezuje fotosyntéza a zvyšuje potřeba dýchání, které spotřebovává akumulovanou energii. Rostlinu to celkem vyčerpává,“ popisuje, jak rostliny reagují na horké počasí Pavel Matiska.

Velké množství vody tehdy rostliny spotřebují ke chlazení listů, ve kterých dochází k přeměně látek pro jejich růst a získávání energie. Pokud nemá rostlina za vysokých teplot dostupný dostatek vody, hrozí u ní poškození listů.

„Není chladivo a listy se doslova uvaří,“ uvádí Pavel Matiska.

Zároveň ale upozorňuje, že při snaze udržet po celou dobu vysokých teplot vodu v půdě, nesmí být rostlina ani zaplavena. To by poškodilo naopak kořeny. „Nedostatek vzduchových pórů v půdě vede k odumírání aktivního kořenového vlášení,“ vysvětluje.

Je lepší méně častá vydatnější zálivka, nebo častější menší zálivka?

Podle Pavla Matisky je lepší zalévat nárazově a pak nějakou dobu nechat vodu zasáknout. U dřevin i několik dní.

„Při častější a menší zálivce dochází ke koncentraci kořenové soustavy v horní části půdy a následně jejímu poškození vysokými teplotami, což není žádoucí,“ uvádí.

Zalévat bychom neměli za plného slunce a vysokých teplot. Tehdy hrozí popálení listů.

Zálivka by měla směřovat přímo ke kořenům. A voda by neměla být úplně studená. To by mohlo poškodit kořeny.

Ideální je podle Matisky kapková závlaha, která udržuje půdní profil vlhký po celou dobu bez větších výkyvů.

Jak poznat chvíli, kdy je potřeba zalít i keře a stromy?

Pavel Matiska doporučuje sledovat vlhkost půdy. Vlhkoměrem nebo jen vlastní sondou - kopnutím do půdy cca 10-30 cm hluboko a zjistit, kde je ještě vlhká.

Keře by se podle jeho slov měly zalít ve chvíli, kdy půda začíná vysychat i v hloubce více než 10 cm. U stromů pak v cca 40 cm. „Pokud rostliny vadnou, bývá to již kritické,“ dodává.

Kořeny dospělého stromu je potřeba zalít plošně. Až do vzdálenosti dvakrát až třikrát větší než je koruna stromu, doporučuje zahradnice Hana Pollertová. Zalévat jen u kmene nestačí.

Pozor ale na změnu počasí. Když je delší dobu chladněji a vlhko a pak nastane slunný a velmi teplý den. Rostliny pak mohou vadnout i jen v důsledku změn teplot. Půda je, ale v tomto případě vlhká a není důvod zalévat, upozorňuje Matiska.

Jak správně zalévat rostliny v květináčích?

Rostliny v nádobách bývají za horka přehřáté. Zalívat bychom je proto měli raději večer nebo brzo ráno.

A ni v tuto chvíli je nesmíme přelít. Jinak podle Matisky hrozí, že dojde k zapaření a zahnívání kořenů. Ty pak nemohou nasávat vodu a rostlina vlivem poškození kořenů také vadne.

„Máme pak tendenci znovu ji zalít a tím ji v podstatě odsoudíme ke smrti,“ říká Pavel Matiska.

Důležité je zjistit vlhkost půdy a stav kořenů. Bílé a aktivní jsou v pořádku, hnědé či rezavé už špatně.

Má smysl využít k udržení vlhkosti v půdě mulč?

Mulč je podle Matisky perfektní věc. Udržuje vlhko v půdě a ochlazuje její povrch.

Doporučuje posekanou trávu, seno nebo slámu ve vrstvě max. 5-8 cm. U trvalek lze použít i štěrk či oblázky.

Ke keřům a stromům je možné dát kůru nebo štěpku, ve vrstvě max. 8 cm. K bylinám ale kůra nepatří. Ochuzuje substrát o živiny a zpomaluje jejich růst, dodává Matiska.

---

reklama

---