Trávník si se suchem nakonec poradí, ale stromy zalít musíte, říká zahradnice Hana Pollertová

I dospělé vzrostlé stromy mají probém vypořádat se s přetrvávajícím nedostatkem vláhy v půdě. Přitom právě na ně spoléháme, že nám pomohou vypořádat se s horkem a suchem. Je potřeba starat se o stromy jinak, než jsme byli doposud zvyklí? Je potřeba zalít strom na zahradě? Potřebují vzrostlé stromy v letošním létě zalévat?

Letošní rok není k rostlinám příliš přátelský. Opět.

Dřeviny, obzvlášť jehličnany, potřebují vodu hlavně v době rašení, to je na konci března a v dubnu. To letos byly suché měsíce, v dubnu navíc bylo ještě velké teplo. Květen to sice srážkově nahradil, ale dodat stromům jednu až dvě větší zálivky v jarním suchém období je vhodné.

Červen byl suchý a horký, tam samozřejmě voda potřebná byla. Počátkem měsíce sice mohly stromy a rostliny čerpat vodu z květnových dešťů, ale to vystačilo tak na prvních 10 dnů. Pak bylo potřeba zalévat, hlavně nové výsadby. Loňské léto snížilo hladinu spodní vody a dosavadní srážky ji ještě nedoplnily, přestože je vrchní vrstva půdy vlhká.

Kdo zalil v červnu, stromům velmi pomohl v překlenutí suchého období. Vegetačně je červen ještě období „mízy“, rostliny bujně rostou, spotřebovávají dusík. Na konci června je tok mízy zpomalen a nastává období, kdy si rostlina ukládá látky do zásob na další rok (čerpá draslík a fosfor). Bujný růst je ustálen, dochází k vyzrávání, velmi zjednodušeně řečeno.

V červenci a srpnu se v našich podmínkách se suchem počítá, ale červen, navíc po vlhkém studeném květnu, musel být pro rostliny velkou ránou.

Co se stane se stromem, který nemá dostatek vody?

Uschne, dřív nebo později.

Trávy a trvalky mají schopnost přejít do letní dormance, letního spánku, a ve vhodných podmínkách růst zase obnovit. Krásně je to vidět na suchém trávníku po vydatném dešti, do dvou týdnů je znovu krásně zelený.

Stromy a keře toto neumí. Koření hlouběji a vodu berou z půdní vlhkosti, případně ze spodní vody.

V loňském létě některé stromy shodily listí dříve. Není to také letní dormance? Uspí se stromy dříve, aby se před suchem ochránily?

Ano, loni v srpnu velká část stromů shodila listy, nebo jejich značné množství. Strom tím sníží odpar listovou plochou, neztrácí pak tak velké množství vody.

Je to také dormance, ale spíše se jedná o předčasný podzim. Jen některé stromy mají schopnost znovu narašit. Platan, lípa, habr by to asi zvládly, jírovce nebo javory si šetří sílu do dalšího vegetačního období.

Nové bujné rašení v pozdním létě je pro stromy nebezpečné, protože se může stát, že výhony nevyzrají a v zimě mohou zmrznout.

Naučili jsme se něco z loňského sucha?

Letos je jasně vidět, co přežilo. Osobně se na situaci dívám i pozitivně. Stromy s nějakým zdravotním problémem jsou dnes suché a je jasné, že je potřeba je vykácet a sázet nové.

Kácet je někdy potřeba, sázet je nutnost.

Zdraví jedinci jeden suchý rok vydrží. Problém nastane v řetězení extrémních situací. Letošní zima byla bez velkých teplotních výkyvů, což bylo pozitivní – přispělo to k regeneraci dřevin. Jedno sucho máme za sebou, případné další sucho bude opět nebezpečné.

Kde mám vzrostlý strom zalít? Automaticky bych šla ke kmeni a zalévala bych ho jako byliny, to znamená u kmene. Je to nejlepší možný způsob?

Dospělý strom je třeba zalít plošně pod korunou a dostat se do vzdálenosti dvakrát až třikrát větší než je koruna stromu. Zalévat u kmene stromu nepomůže.

Kořeny, které přijímají živiny a vodu, jsou plošně a povrchově rozprostřené a jdou zhruba do hloubky 30 cm. Kotvící kořeny jsou pak ve větší hloubce, zjednodušeně pod kmenem.

Dá se z povrchu poznat, kde má strom kořeny, které nejlépe využijí vodu? Musím to odhadnout nebo se to dá vidět nebo vypočíst?

Měla byste to odhadnout. Pokud je pod stromem trávník, tak to můžete často i vidět, protože je na těch místech viditelně sušší, nebo tam není vůbec.

Kolik vody konkrétní strom potřebuje? Dá se zobecnit, kolik litrů potřebuje třicetiletý nebo padesátiletý strom?

Teď po mě chcete v několika větách popsat disciplínu, která je vrcholem zahradnického umu…

Je dobré vědět, že jen tak trochu namočit půdu neznamená zalít strom.

Vzrostlá vrba rostoucí na břehu řeky odpaří i kubík denně, to je ale extrém. Obvykle strom odpaří 100 až 400 litrů vody a ty také potřebuje doplnit. Odpařenou vodou zvlhčuje vzduch a citelně ochlazuje okolí.

Pokud bych se měla pokusit zobecnit svou zkušenost, tak bych řekla, že třicetiletý strom potřebuje na zalití tak 250 l vody. Padesátiletý využije 500 nebo i 1000 litrů.

Otázka ale je, jestli laik pozná, co je třicetiletý a co padesátiletý strom…

Pokud víte, jak je strom starý, můžete zkusit rovnici: co rok to litr x 10. Můžete si za 500 Kč koupit průtokoměr a dávkovat zálivku podle něj.

Pro mě osobně je zalévání pocitová věc, jde o vysledovanou zkušenost. Vidím reakci stromu do druhého dne, reakci po týdnu. Srovnal svěšené listy? Má normální barvu? Jak dlouho vydržel? Kolik v mezičase napršelo vody?

Když zaliju vzrostlý strom deseti litry vody z konve, znamená to pro něj něco? Dostane se k němu nějaká voda nebo ne?

Význam pro strom je malý, ale vy máte lepší pocit.

Někdy i malé množství vody může pomoct, nejlépe před slibovaným deštěm. Tím malým množstvím vody provlhčím půdu a obnovím kapiláry v půdě. Ty jsou v době sucha plné vzduchu, který nepustí vodu. Je dobré i mírně narušit horní vrstvu povrchu půdy, to velmi pomůže zasakování.

Jak často bych měla strom zalévat?

To záleží na počasí a ročním období. V době letního přísušku jednou týdně velkou dávkou vody, to znamená 100–200 litrů na strom. V jiných obdobích přibližně jednou až dvakrát měsíčně.

Když nevíte, udělejte si sondu: hrábněte lopatkou v kořenovém prostoru do hloubky 5–10 cm. Pokud je půda suchá, měli byste zalít. Pokud je příjemně vlhká, není třeba zalévat.

Kdy zalévat: večer, ráno, v poledne?

To je stromu jedno. Důležité je zalévat velkou dávkou vody, třeba i 100 až 200 l na strom. Cílem je promáčet půdu do spodní vrstvy, k odparu dojde jen z vrchu. Kdo si to může dovolit, zalévá ráno, či večer, nebo přes noc.

Naopak trávníky je potřeba zalévat zásadně ráno, omezí se tak výskyt houbových chorob.

Pokud chci zalévat ve městě strom, který není na mém pozemku, mohu? Je možné, že způsobím nějakou škodu?

Vytopit sklep tím, že zapomenete vypnout vodu z hadice, dá práci. Škodu na rostlině spíše nezpůsobíte, muselo by se stát, že strom zároveň výrazně zalévá ještě někdo jiný.

Faktem je, že přelití má podobný charakter jako sucho – svěšené listy. Asi každému už se povedlo přelít pokojovku. Na jílovitých půdách se to může přihodit i u stromu. Proto se dnes při výsadbě stromy preventivně drenážují.

Většina lidí zřejmě bude zalévat stromy vodou z hadice. Vadí, že je to pitná voda z vodovodního řádu?

Mně to nevadí. Záleží na místním zdroji: pokud je silný a není kvůli suchu vydané žádné omezení, pak prosím zalít.

Zálivkou se voda dostává do malého vodního cyklu. Strom je v tom cyklu velmi důležitý prvek, jeho hodnota je mnohem vyšší. A někdy 100 litrů vody rozhoduje o jeho přežití.

Hodnota trávníku je nižší, s trochou péče obnovitelná, v době sucha ho klidně můžete nezalévat. Co je ale potřeba zalévat, jsou stromy.

Vadí stromům chlor?

Chlor obsažený v pitné vodě může vadit mladým rostlinám, stromu ne. Než se voda zasákne do půdy, chlor dávno vyprchá. Výfukové plyny a ozón udělají mnohem víc škody.

Jaká je jiná možnost, pokud nemám dešťovou vodu? Můžu nějak pomoci půdě, aby vodu ideálně vstřebala a zadržela?

Můžete použít takzvanou šedou vodu, to znamená použitou vodu po mytí rukou nebo nádobí, klidně i s malým množstvím mýdla. Nebo ke stromu vylijte kyblík s vodou po setření podlahy, pokud nepoužíváte výrazně mnoho saponátu. Odhodlanější vyberou vanu.

Má smysl pořídit si vak na vodu, přestože vak se většinou umísťuje ke kmeni stromu?

Ano má, voda z vaku vykapává cca 8 hodin, pomalu provlhčuje půdu. Je výhodný pro péči ve veřejném prostoru, vak je rychle naplněn a množství vody není ošizené. Objem vaku je cca 50 l. Vaky u starších stromů lze umístit ke kůlům nebo je nechat prostě stát dál od kmene. Podobně funguje i děravý sud.

U mladých stromů potřebuji zalít hlavně bal a blízké okolí, kořenový systém se nachází v prvním roce zhruba na úrovni jámy, v dalších letech už se dostává dále do půdního profilu, ale stále je jáma stromu hlavním zdrojem vody a živin.

---

reklama

---