Jak by se daly ochránit koráli u souostroví Čagos? Vybitím všech zavlečených krys

Krysy zavlečené na ostrov zpravidla působí coby druh nepůvodní nemalé problémy starousedlíkům. Jak komplexní může být takový řetězec případných následků, nyní dokládá studie ze souostroví Čagos. Tým výzkumníků totiž dokázal propojit krysy, ptáky i korálové útesy společným pohybem živin. A dospěl k nečekaným závěrům. O podrobnostech píše TheAtlantic.

Kde začít? Nejlépe na přelomu 18. a 19. století, v době, kdy na Čagosu v Indickém oceánu mořeplavci neúmyslně vysadili krysy. Dvě třetiny velkých atolů a přibližně 600 menších ostrůvků brzy na vlastní souši pocítilo, co tito všeteční a všežraví hlodavci dovedou. Kam se krysy dokázaly v průběhu následujících let rozšířit, tam brzy vyhubily veškeré hnízdící ptactvo. Třetina zbývajících ostrovů a ostrůvků krysí invazi díky své izolovanosti nepocítila. A právě na rozdílech mezi hlodavci neosídlenými ostrovy, a těmi, kde se to krysami jen hemží, postavil tým vedený Nicolasem Grahamem svou studii.

Přitom je snadné od sebe krysí a nezasažené ostrovy rozeznat. „Ostrovy bez krys jsou hlučné, obloha nad nimi je plná poletujících ptáků a strašlivě zapáchají jejich trusem,“ vysvětluje biolog Graham z Lancasterské univerzity. „Zato když vstoupíte na ostrov s krysami, uvítá vás ticho. Obloha je tu prázdná, nikde ani peříčko. A necítíte tu žádný zápach. Rozdíl je to neuvěřitelný.“ Rozdíly se neomezují jen na pásmo souše, ale pokračují i pod vodní hladinou. Korálové útesy kolem ptačích ostrovů jsou plné života, osidlují je desítky rozmanitých druhů ryb.

Není to ale úplně tak prosté: koráli v okolí krysích ostrovů jsou „čistější a průzračnější“, nebojují tolik s mořskou trávou. Svým způsobem tedy vypadaly lépe. V čem je tedy rozdíl? Graham a jeho kolegové měli jasno v tom, že jediným patrným rozdílem je tu nepřítomnost krys, ovlivňující výskyt ptáků. „A ptáci přináší na ostrovy život,“ vysvětluje Christa Mulderová. I když trochu nečekaně. „Jejich potrava se tu mění na vyměšovaný trus, který přirozeně hnojí půdu na ostrovech a příbřežní okolí.“ A je to spousta živin. Výzkumníci zjistili, že koncentrace dusíku v půdě je 760x a ve vodě 251x vyšší tam, kde jsou přítomni ptáci.

Proto jsou korálové útesy u ptačích ostrovů zaplaveny bujnou vegetací mořských trav a hub. Je tu také více živo, byť zdejší koráli musí neustále zápasit o svůj životní prostor s nejrůznějšími řasami. I proto by se mohlo zdát, že v „čistší vodě“ u krysích ostrovů se daří korálům lépe. Není to ale tak docela pravda, což se jasně ukázalo v roce 2016. Tehdy totiž celou oblast zasáhla vlna veder, která se velmi negativně odrazila i na stavu zdejších korálových útesů. U ptačích i krysích ostrovů podlehlo teplotní vlně 75 % korálů. A krátce poté už bylo jasné, že ptáky pohnojená voda je přeci jen lepší.

Neobsahuje totiž jen dusík (který podporuje masivní růst řas a podmořské vegetace), ale i fosfor, který pro změnu prospívá korálům. Zasažené útesy ptačích ostrovů se tak dokázaly mnohem lépe s následky vedra vyrovnat a ničivý dopad tepla ustát. Čisté koráli z krysích ostrovů už ale takové štěstí nemají. Prakticky teprve v okamžicích po nenadálém přírodním výkyvu se ukazuje, jak dalece škodí přítomnost nepůvodního invazního druhu hlodavců. Studie Grahamova týmu je průlomová hlavně v tom, že dokládá negativní vliv hlodavců na mořský ekosystém.

„Hlodavci zlikvidovali 90 % ptačích společenstev na všech ostrovech,“ dodává Mulderová. „Tato studie ukazuje, jak dalekosáhlé to má důsledky.“ Graham ještě doplňuje, že z výzkumu je patrné, jak důležité by bylo zbavit se na korálových ostrovech krys. „V současnosti bojujeme o zachování korálových útesů, ale moc nevíme, jak na to. Tohle je zrovna ovoce, na které se dá dosáhnout. Víme, jak vyhubit krysy. Prozatím se nám to podařilo na třech ostrovech Čagosu, ale dalších 37 by to potřebovalo.“

Náklady na takovou operaci by přišly na dva miliony dolarů. „Když ale vezmete, kolik peněz je vkládáno do konzervačního úsilí, není to zase tak moc,“ uzavírá Graham.

---

reklama

---