https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/jak-se-dari-zemim-ktere-zavedly-uhlikovou-dan
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak se daří zemím, které zavedly uhlíkovou daň?

20.4.2019 01:37 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ekonomové po celém světě předpokládali, že zavedení uhlíkové daně je velmi nenáročnou a efektivní cestou, jak snížit uhlíkové emise.  Ilustrační snímek.
Ekonomové po celém světě předpokládali, že zavedení uhlíkové daně je velmi nenáročnou a efektivní cestou, jak snížit uhlíkové emise. Ilustrační snímek.
Nápad zdanit produkci emisí oxidu uhličitého a bojovat tak proti znečištění ovzduší a klimatickým změnám je tu s námi už dobře dvacet let. V současnosti toto schéma využívá přes čtyřicet různých vlád světa a jiné země, například členské státy EU, mají své vlastní plošné variace uhlíkové daně. Otázka zní, jak opatření funguje v praxi. A podle New York Times nás výsledky úplně nepotěší.
 

Ekonomové po celém světě předpokládali, že zavedení uhlíkové daně je velmi nenáročnou a efektivní cestou, jak snížit uhlíkové emise. Dává to smysl. Když se totiž zavedená daň promítne do ceny uhlí, ropy a plynu, vyplatí se spotřebitelům přejít na lacinější a ekologičtější alternativy, ne? Ve Finsku a Norsku, kde s ní v devadesátých letech začali, to fungovalo výtečně.

Takže když uhlíkovou daň zavedla v roce 2013 Velká Británie? Ano, výrazně tu poklesla spotřeba uhlí v průmyslu. Řeklo by se dobrý výsledek. Jenže uhlí tu bylo pohotově nahrazeno zemním plynem, které z dlouhodobého emisního hlediska není úplná výhra. A jinde to už vůbec nebylo tak přímočaré. Je totiž poměrně nelehké takové výrazné zdanění politicky prosadit a polovičatý přístup mírného zdanění zase nepřináší očekávané výsledky.

Uhlíková daň všechno nepokryje

Ve Spojených státech se podobný model často transformoval do podoby „spotřebitel platí“ - a k výraznému snížení emisí nedošlo. Ve Francii nebo Austrálii se uhlíkovou daň kvůli odporu voličů prosadit vůbec nepodařilo. Kanadské provincie, kde se platí mezi 15-30 dolary za každou uvolněnou tunu CO2, dokáží touto cestou pokrýt mezi 47-90 % regionálně produkovaných emisí. Perfektní. Britové s podobnou daní, 25 dolary za tunu, přitom dokáží pokrýt jen něco kolem 23 % emisí. Severovýchodní americké státy při pěti dolarech za tunu pokryjí 18 % emisí, ale Kalifornie s 15 dolary zvládne obsáhnout 85 % emisí.

Podobná daň tedy ne vždy přináší stejný výsledek, nehledě na to, že ne vždy má stejný dopad na peněženky obyvatel. Již zmíněná Kanada má ambiciózní plán na zvýšení uhlíkové daně (do roku 2022) na 38 dolarů za tunu. V konečném důsledku by si tak místní připlatili na účtech za energie o 70 % více, což je rozhodně netěší. Navíc toto opatření ekonomicky devastuje místní ocelárenský a chemický průmysl. Proto jednotlivé kanadské provincie přistoupily na systém výjimek, při kterém konkrétní společnosti platí každoročně jen jakýsi paušální poplatek. Podobné výjimky z výjimek pak zvedají oprávněné pochybnosti o spravedlnosti celého systému uhlíkové daně.

Co s penězi z daní?

Americké státy si v řízení systému uhlíkové daně ponechávají větší volnost. Někde se ujímá spíš vyšší zdanění provozu automobilů, než zdanění průmyslu. A ne všechny státy, které variace na uhlíkovou daň zavedly, investují zisk do podpory rozvoje obnovitelných zdrojů, jako činí Kalifornie. Takové „peníze navíc“ z rozpočtu tu často plynou i na účely, které působí v boji proti emisím poněkud kontroverzně. Třeba na údržbu a rozvoj silniční sítě. A Čína? Ta vytváří masivní systém uhlíkové daně, který prozatím testuje v několika metropolích a několika odvětvích průmyslu. Očekává se přitom, že by zavedenou plošnou daní mohla pokrýt 25-30 % produkovaných emisí.

Kdo tedy očekával od uhlíkové daně zázračnou změnu, prožívá zklamání. Příspěvek tohoto opatření je sice patrný a měřitelný, ale spíše decentní. Vyšší zdanění se promítlo jen do vyšší ceny energií, ale zvýšení není tak výrazné, aby si je spotřebitelé nemohli dovolit zaplatit. A tak platí. Emisí není méně (respektive, regionálně jich je o 1-9 % méně, ale globálně to příliš patrné není), a k výraznějšímu nástupu obnovitelných zdrojů energie současná podoba uhlíkové daně nepřispěla. Uhlíková daň je tedy užitečné, podpůrné opatření, ale zatím zásadní roli pro zmírnění globálního oteplení nehraje.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

21.4.2019 14:49
Pane Dohnale, tady jste jasně demonstroval, jak lehce lze dobrou myšlenku uhlíkové daně špatným prováděním znehodnotit a vlastně jí dát negativní nálepku.

Uhlíkovou daň je třeba uvalit celosvětově na těžbu veškerých fosilních paliv, jinak to samozřejmě fungovat nemůže! Pak bude administrativně velmi jednoduše pokryto 100 % emisí CO2 na 100 % míst.

Ochrana klimatu je globální problém a je třeba přijmout účinné globální opatření, jinak se to zvrhne ve hru na vojáčky.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.4.2019 17:07
Prostě bez celosvětové totalitní diktatury ekologů to nemá smysl a jejímu nastolení se budou občané zcela oprávněně bránit.

Druhou věcí je, že nikdy nikdo jednoznačně a nezpochybnitelně neprokázal škodlivost spalování uhlíku.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist