https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/jak-vypada-becva-po-havarii-pohledem-rybaru-a-vedcu-vzpamatuje-se-ale-uz-to-nikdy-nebude-stejna-reka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak vypadá Bečva po havárii pohledem rybářů a vědců? Vzpamatuje se, ale už to nikdy nebude stejná řeka

24.4.2021 07:33 | PRAHA (Ekolist.cz)
Štěrkonosná řeka Bečva.
Štěrkonosná řeka Bečva.
Foto | Mirek Dvorský / Valašské ekocentrum ČSOP
Stav Bečvy a její schopnost vzpamatovat se z havárie, která řeku loni v září vytrávila, bylo jedno z témat, které se probíralo v rámci online diskuze Fórum Bečva. O rybách a řece hovořil jednatel Českého svazu rybářského Rostislav Trybuček, rybář Stanislav Pernický, ichtyologové Pavel Jurajda a Pavel Vrána a ornitolog Miroslav Dvorský z ČSOP Valašské Meziříčí.
 

Rostislav Trybuček z Českého rybářského svazu zavzpomínal na neděli 20. 9. 2020. „Když mi tehdy rybář Stanislav Pernický volal, co se stalo, měl jsem tendenci to zlehčovat,“ říká Trybuček. Přeci jenom, rybáři jsou zvyklí, že čas od času do řeky unikne močůvka nebo prosáknou silážní jámy. Trybuček nicméně zavolal rybářskému technikovi, aby do Hustopečí jel. „A když mi pak volal, co v řece plave, nestačil jsem se divit. A druhý den v šest hodin ráno už jsem byl s ostatními rybáři v řece,“ vzpomíná Trybuček.

Ilustrační snímek listopadové povodně na Bečvě.
Ilustrační snímek listopadové povodně na Bečvě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Během šestidenního maratonu bylo z řeky posbíráno na 40 tun ryb. „Vysvobodila nás sobotní povodeň, která úklid ryb ukončila,“ říká Trybuček s tím, že ke konci už byla práce velmi nepříjemná. „Rybí bílkovina se rychle rozkládá a v sobotu už se ryby nedaly nabírat kesery ani saky, ale musela se použít lopata,“ popisuje Trybuček.

Rybáři podle jeho slov odjížděli každý den od uklizené řeky a každé další ráno řeka vydala nové mrtvé ryby. „Přes den jsme posbírali nových 5–6 tun ryb,“ říká Trybuček.

Mrtvá řeka

Rybář Stanislav Pernický připomněl proslov ministra životního prostředí Richarda Brabce, ve kterém prohlásil, že řeka Bečva je živá. „Já tvrdím, že v Choryni a Hustopečích je Bečva mrtvá řeka,“ reaguje Pernický. V řece v této lokalitě žije podle něho jen vysazená malá ostroretka, podoustev a mník.

Mník jednovousý, uhynulý 20.9. 2020 v Bečvě.
Mník jednovousý, uhynulý 20.9. 2020 v Bečvě.
Foto | Ondřej Kašpar

Hydrobiolog a ichtyolog z Ústavu biologie obratlovců Pavel Jurajda se k průzkumu na Bečvě dostal až 25. 9., poslední den před povodní. „Prozkoumávali jsme dvě lokality, pod soutokem rožnovské a vsetínské Bečvy, a pak v Hustopečích nad Bečvou,“ popisuje Jurajda. Řeka Bečva je podle něho jedna z nejlepších řek u nás. „Je to vlastně referenční řeka, má charakter štěrkových lavic, probíhá v ní přirozená reprodukce, je perfektní co do typových společenstev druhů ryb,“ vyjmenovává Pavel Jurajda.

„Na první lokalitě jsme zjistili biomasu přes 500 kg/ha a společenství, jaká tam mají být. V Hustopečích jsme na sto metrech našli deset kousků ryb, makrozoobentos v minimálním počtu,“ vzpomíná Jurajda. Průzkum se opakoval po sedmi týdnech, mezitím se řekou prohnala velká voda, která posunula dno a sedimenty.

Při druhém průzkumu vědci v podélném profilu zjistili makrozoobentos a fytobentos, tedy řasové nárůsty na kamenech, kterými se živý ostroretka. „U makro a fytobentosu jsme nezjistili žádný velký rozdíl. U bentosu byl patrný rozdíl, především v kvantitě,“ říká Jurajda.

Podle něho má řeka obrovskou rehabilitační schopnost, velice rychle se dostává do lepšího stavu. „To ale nic nemění na tom, že havárie byla katastrofická,“ konstatuje. „Z ryb jsme v lokalitě Hustopečí našli pouze vysazené ostroretky. Je dobře, že se tam udržely i přes tu povodeň,“ říká Jurajda.

Dál po proudu se situace zlepšovala v tom smyslu, že v řece byly druhy, které tam měly být. „Našli jsme i pár generačních ryb. Ale biomasa, množství ryb, bylo stonásobně, možná tisícinásobně menší,“ říká Jurajda.

Podle něho má Bečva potenciál, aby se po nějaké době spravila do stavu, který by odpovídal řece tohoto charakteru. „Snad žádná taková havárie znovu nepřijde a řeka bude mít šanci se z toho dostat,“ doufá Pavel Jurajda.

Jedním ze vzácných druhů řeky Bečvy je hrousek Kesslerův. Podle Jurajdy je to tak vzácná ryba, že se i v dobrých podmínkách před havárií vyskytovala v počtu 2–3 jedinců. „Při průzkumu po havárii jsme ho neviděli. Ale to nic nevypovídá, je tak vzácný, že tam může být, jen jsme ho nezaznamenali,“ říká Jurajda s tím, že bude potřeba udělat průzkum v létě.

Daleko lepší situace je podle něho u ouklejky, která byla zjištěna pod Hranicemi. „Byly tam i velké, generační ryby, a je šance, že bude letos slušná reprodukce. Střevle zasahuje spíš ze vsetínské a rožnovské Bečvy a u Choryně končí, dál už přirozeně není,“ říká Jurajda s tím, že silná populace střevle je v horních částech řeky. „Mníka rybáři vysazují, my jsme při průzkumu v řece generační ryby nezjistili, ale to ani při průzkumu tuším v roce 2014. Mník se tu nějak nechytá,“ říká Jurajda. Jak ale doplňuje Stanislav Pernický, mrtvé mníky rybáři v řece po havárii našli.

Printscreen z Fóra Bečva.
Printscreen z Fóra Bečva.

Sudety

Ichtyolog Českého rybářského svazu Pavel Vrána se zamyslel na tím, kdy bude Bečva zase stejná, jako předtím. „Dobrá zpráva je, že příroda pracuje rychle a proces obnovy už teď běží,“ říká Vrána. O hmyz se prý nebojí, ten si poradí sám.

„Ale s rybami to není tak snadné. Schopnost ryb rekolonizovat řeku je od přírody daná, ryba umí vytáhnout ze spodních partií kvůli tření,“ říká Vrána. Problém je, že jí v řece stojí v cestě migrační překážky. „Takže to bude rekolonizace s ručením omezeným a rybáři tu musí malinko pomoci. Nejlépe přinést rybu z podobných zdrojů, pokud možno z Bečvy samé, nebo z Moravy,“ doporučuje Vrána.

Je tu ale i špatná zpráva. „Bečva už nikdy nebude jako dřív. Bude tu ztráta genetická,“ vysvětluje Vrána. A přirovnává genetickou ztrátu ryb v Bečvě k vysídlení Sudet. „Sudety jsou dnes rekolonizované, ale nejsou to ti lidé, kteří tam žili před tím. Krajina je tím poznamenaná, změněná a není to takové, jak to bylo před tím,“ říká Pavel Vrána. Takový bude i osud Bečvy. Už to nebude jako předtím. To je podle něho dopad velkých otrav, který na první pohled není moc vidět.

Ryby se podle něho své řece nějakým způsobem přizpůsobují a ukládají to ve své genetické informaci. „Ale trvá to dlouho a my jsme z toho mnoho ztratili. A je to ztráta nevratná,“ vysvětluje dál Vrána.

A připomněl, že nejde jen o ryby. „Je tu i ztráta lidská. Řada rybářů se prostě nedožije toho, že řeka bude zase v takovém stavu, jako byla před havárií,“ uzavírá Vrána.

Slíďák břehový

Ornitolog Miroslav Dvorský z ČSOP Valašské Meziříčí popisuje řeku Bečvu jako velmi cennou řeku, naši největší štěrkonosnou řeku. Bečvu sleduje od 70. let, od kdy se zapojuje do sčítání vodních ptáků.

Dvorský připomíná, že Bečva byla v minulém století kompletně regulovaná řeka. „Povodeň v roce 1997 si vzala řeku z části zpět, renaturovala některé úseky, začali tu hnízdit ptáci, kteří tu dřív nebyli. Vlha pestrá, břehule,“ popisuje Dvorský. „Z bezobratlých tu najdete druhy, které jinde neuvidíte, pavoučka slíďáka břehového.“

Tok Bečvy u Oseka nad Bečvou s nánosy štěrku po povodni v roce 1997
Tok Bečvy u Oseka nad Bečvou s nánosy štěrku po povodni v roce 1997
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Mapy.cz

Dvorský po havárii zkoumal, jak ekosystém utrpěl. „Není to úplně vytrávená řeka, ale ekosystém utrpěl hodně,“ tvrdí Dvorský.

Skalička

Při debatě o havárii na Bečvě se dostalo i k záměru postavit na řece Bečvě přehradu Skaličku. Proti přehradě je podle Dvorského celá řada důvodů. Půjde o narušení ekosystému a zničení evropsky významných lokalit. „Obrovské riziko je, že oblast je na vápencích a tlak přehradní vody může dostat vodu do podzemí. Může dojít ke znehodnocení Hranického krasu a lázní Teplice. Nevím, zda si to někdo vezme na triko. Snad zvítězí zdravý rozum,“ říká Dvorský.

Podle něho se řeka s přehradou bude strašně zanášet. „Loni byly tři povodně a všechno, co řeka nesla, by zůstalo v přehradě. Představa Povodí, že tam bude probíhat rekreace, je iluzorní,“ myslí si Dvorský.

Podle Pavla Vrány je Bečva definována pohybem řeky a pohybem splavenin. „Když na štěrkonosném toku uděláte přehradu, zaděláte tím na problém. Budou obrovské náklady na výstavbu a udržování,“ míní ichtyolog Vrána. Jak uvádí, v zahraničí se někdy přistoupí k tomu, že štěrk převáží pod přehradu. „Ale to je podle mě na Bečvě naprosto nevhodné.“ Stavbou přehrady by se podle něho popřel základní princip řeky.


reklama

 
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

24.4.2021 10:47
Podobné havárie jsou zjevně známy už od starověku, jak konstatuje už Hérakleitos (v Senecově interpretaci): In idem flumen bis non descendimus.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.4.2021 18:24
Pěkná je fotka "Listopadové povodně na Bečvě" Ten listopad z té fotky přímo čiší.
No a zaujalo mě, jak tlak přehradní vody může dostat vodu do podzemí. Může dojít ke znehodnocení Hranického krasu a lázní. Zatím jsem slyšel, že naopak dojde k výraznému poklesu spodní vody. Obojí snad zaráz nejde.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.4.2021 08:06 Reaguje na Jarek Schindler
Tak pod hrází přehrady dojde k poklesu spodní vody, protože se přestanou nanášet štěrky zhora a koryto řeky se začne přirozeným odnosem štěrku, který nebude nahražován přínosem štěrku shora, za velkých vod prohlubovat. Naopak nad hrází přehrady se se vzdutím vody zvedne i spodní voda.
Tuším ta přehrada má být kousek pod Teplicemi, takže je nebezpečí zvýšení podzemní vody v jeskynním systému Hranického krasu
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2021 19:41 Reaguje na Jarek Schindler
Nebojte, v babišistáně kvete řepka klidně i v listopadu, já se už nedivím vůbec ničemu....
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.4.2021 21:32
Je to zločin zvaný "arogance moci", Vrbětice jsou jen pokračování. Pokud se národ rázně nepostaví a nevyfackuje tu svoloč od moci, budou se tyhle případy jen množit.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.4.2021 08:31
Co se týká oživení Bečvy, je článek spíš blábol. Otravou se na Bečvě defakto uvolnil životní prostor, který už na podzim začaly obsazovat generační ryby ze všech dostupných zdrojů, z přítoků Bečvy, z případných slepých ramen, z horního toku Rožnovské i Vsetínské Bečvy i ze spodního toku Bečvy pod vytráveným úsekem. Tyto ryby se letos v Bečvě začnou množit a protože tam je volný životní prostor a tudíž malá konkurence, to množení bude mnohem úspěšnější a účinnější než by bylo v rybami úplně obsazené Bečvě. Ono právě proto ty ryby instinktivně hledají vody, kde ten prostor je a kde tedy má jejich genetická linie větší šanci na množství potomků a tím rozšíření. Pokud do toho nezasáhnou predátoři, jako například vydry nebo volavky atd.
Relevantní je jen ztráta genetické diverzity těch ryb, ta ale u nás u některých rybích druhů probíhá soustavně a plošně mnohem intenzívněji než je to kvůli otravě v Bečvě. Úbytkem těchto ryb a umělým rozchováváním genetických liní těchto ryb vzatých z náhodně vybraných vodních toků kdesi v úplně jiné oblasti než kde se ty uměle odchované ryby vypouštějí. Typicky například pstruh potoční, případně lipan. Nebo kvůli užitkovosti pro sportovní rybáře vypouštění nepůvodních druhů, například pstruhů duhových. Kteří vytlačují tuším právě lipany z míst, kde jsou ještě pro lipany vhodné podmínky a tuším se taky kříží se zbylými pstruhy potočními.
Potom je relevantní ten úbytek biomasy ryb v Bečvě, což je ale logické a vychází z toho uvolnění životního prostoru touto havárií.
Problém pak může být ještě v článku nezmíněný průběh regenerace vodního života v Bečvě. Uvolněním životního protoru pro ryby a částečně taky pro živočichy bentonitu totiž zmizelo omezení zpětných vazeb pro ryby a živočichy bentonitu s velmi vysokým potenciálem množení. V procesu oživení tak může v prvních letech dojít k oscilacím, kdy se tito živočichové velmi rychle a intenzívně namnoží a posléze budou hynout přemnožením, nedostatkem potravy nebo šířením nemocí a parazitů. Tyto oscilace začnou na nejnižší patře potravního řetězce a budou se postupně posunovat po potravním žebříčku výše a současně se budou tlumit.
Je otázka, jak moc se projeví.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist