https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/mirek-dvorsky-hydrobiologicky-pruzkum-na-becve
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mirek Dvorský: Hydrobiologický průzkum na Bečvě

16.10.2020
Vytrávená řeka Bečva.
Vytrávená řeka Bečva.
Foto | Mirek Dvorský / Valašské ekocentrum ČSOP
Necelé tři týdny po vytrávení řeky Bečvy kyanidem přijal naše pozvání hydrobiolog doc. RNDr. Martin Rulík, PhD. z Katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Purkyně z Olomouce, abychom se pokusili zjistit, zda je Bečva skutečně zcela mrtvou řekou. Protože řeka, to nejsou jen ryby.
 

Průzkum se měl uskutečnit juž před 14 dny, ale kvůli vydatným dešťům, které přišly ve dvou vlnách (na Bečvě byl I. povodňový stupeň a zcela zakalená voda), mělo smysl bádání uskutečnit až po opadnutí velké vody. I tak byl ještě v době pátečního průzkumu stav vody nad normálem, ale Bečva již zkalená nebyla.

Během průzkumu jsme odebírali vzorky zoobentosu (drobní vodní živočichové dna řeky) na třech místech - pod obcí Choryně u ústí Mřenky na rozhraní okresů Vsetín a Přerov, nad lávkou ve Lhotce nad Bečvou a pod mostem na Juřince. Na všech třech místech odběru byli zjištěni drobní bezobratlí živočichové včetně rybího potěru. Výskyt těchto živočichů však rozhodně masový nebyl, ale to ani nad místem havárie.

Nutno ovšem dodat, že nemáme srovnání s výsledky hydrobiologických průzkumů z minulých let, tedy před havárií. Na lokalitě pod Choryní odebírali studenti z Baťové univerzity ze Zlína také vzorky sedimentů, aby zjistili, zda jsou ještě jedem kontaminovány.

Pozoruhodné ovšem je, že i když místem, kudy se jed do řeky dostal, bylo oficiálně označeno (viz reportáž České televize) ústí kanálu na pravém břehu Bečvy pod Juřinkou, otrava ryb byla zjištěna až mezi lávkou ve Lhotce nad Bečvou a mostem v Choryni.

Foto | Mirek Dvorský / Valašské ekocentrum ČSOP

Že by se tak prudký jed, jako je kyanid, projevil na úhynu ryb až po třech kilometrech níže po toku, když navíc jsou pod Juřinkou dva jezy, kde se voda promísí?

Z lávky ve Lhotce nad Bečvou jsme i v pátek pozorovali hejno drobných ryb, což nám potvrdil i zkušený místní rybář Vladimír Foltýn, který má ve Lhotce přímo u lávky malou chatku. Podle jeho sdělení zde v osudnou neděli, kdy k havárii došlo, žádné mrtvé ryby nepozoroval, o otravě se dověděl až od rybářů, kteří lovili mrtvé ryby nad Choryní.

Je to tedy celé podivné a na zprávu, kdo havárii skutečně zavinil, si zřejmě ještě nějakou dobu počkáme. Pokud se viníka vůbec podaří najít.


reklama

 
foto - Dvorský Mirek
Mirek Dvorský
Autor je vedoucí ekocentra Valašského ekocentra ČSOP.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (38)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

16.10.2020 05:43
Od té doby co ČSOP tvrdí že zajíci jsou přemnožení a je třeba je likvidovat, jí nevěřím.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.10.2020 07:35
Je to nějaký divný. Každý výtok kanalizace je přece přístupný a v den havárie se už vědělo, v jakém asi úseku se ten jed do vody dostal. Těch výtoků tam nebudou tisíce, ale odhadem pár desítek a v jednom musí být extrémní koncetrace. Když našli jako viníka vyústění Juřinky, tak se přece počet podezřelých zúží na několik jednotlivců a to vyústění je pořád jen jedno. Tohle přece projít a otestovat nemůže trvat déle než pár dní zvláště, když na tom pracuje i policie.
Něco honit po 14 dnech a silných deštích už asi nedopadne.
Já v tom vidím zase nějaké fatální šlompáctví.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

16.10.2020 12:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Tentokrát s Vámi naprosto souhlasím. Jako chemik nevidím důvod, proč je stanovení obsahu kyanidů (i jiných sloučenin, z nichž se může HCN uvolňovat) pro všechny příslušné instituce tak obtížné a dlouhotrvající.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

16.10.2020 12:34 Reaguje na Jiří Daneš
Zjištěním stop kyanidu (iontů CN) ulpělých v adsorbujících materiálech v přírodním prostředí se vyskytujících, lze identifikovat i zdroj. Metody stanovení existují už desetiletí. Nutně musí jít o zanedbání povinností či o snahu skrýt skutečného viníka.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.10.2020 13:48 Reaguje na Jiří Daneš
Je možné ty stopy najít ještě po 14 dnech, kdyxž mezitím pršelo? V tom výtokovém objektu přece musí být doposud dost silná koncentrace, pokud to někdo nějak záměrně výrazně nevypláchl, ne?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.10.2020 10:00 Reaguje na Pavel Hanzl
V řece nejspíš ne. V potrubí, to je otázka. V usazeninách snad ano, ale jedná se o potrubí ze socialistických dob určené k přímému výtoku odpadní vody do řeky bez průchodu nějakou finální čističkou a bez jakéhokoliv měření. Domnívám se, že do takového potrubí bylo oproti dokumentaci svedeno x rour z okapů střech a z kanálů silnic uvnitř areálu, takže i kanál byl předchozími dešti velmi důkladně propláchnut.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.10.2020 09:54 Reaguje na Jiří Daneš
Taky si myslím, že je to divné. Smrtelná koncentrace kyanidů pro ryby, taková, která vyvolala u některých osob vytahujících mrtvé ryby alergické reakce by přece měla jít poměrně snadno zjistit. Stejně tak jako by mělo jít zjistit látky ten kyanid doprovázející.
Například kdyby to přece jen mělo uniknout z Dezy, kyanid by musel být doprovázen fenoly, dehtovitými látkami, nějakými aromatickými aminy, jako je třeba anilín a nejspíš i dalšími látkami, které v dehtu běžně jsou. To by mělo jít poměrně dobře zjistit nějakou chromatografií, jestli si to ze školy dobře pamatuji. Uniknutá voda by nejspíš taky byla výrazně barevně odlišná. A možná i fyzikálně odlišná, těžší než čistá voda, takže by až do prvního jezu tekla nade dnem.
Kdyby tam byly jako doprovázející látka zjištěny měďnaté ionty, s vysokou pravděpodobností by to byl únik nějaké mědicí lázně. Velké lázně, protože odhadované množství uniknutých kyanidů je odhadováno na desítkxy až nižší stovky kilogramů kyanidu. A tak dále a tak dále.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.10.2020 09:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Jestli to uteklo opravdu z toho kanálu z Rožnova, tak se opravdu nemusí najít viník. Komunisté nijak nepodporovali pořádek v projekčních a prováděcích dokumentacích staveb. Nijak bych se nedivil, kdyby dokumentace toho kanálu byla neúplná nebo chybná a spousta vtoků do toho kanálu prostě nebyla v dokumentaci. Je to nějak odhadem 25 let, co se areál rožnovské Tesly začal drobit na plochy jednotlivých soukromých všemožně vedených firem a je to nějak 15 let, co definitivně skončila poslední výroba obrazovek a na ty plochy přišly jiné firmy s úplně jinými lidmi. Lidi, kteří ten kanál kdysi projektovali a stavěli jsou dnes už mrtví nebo v pokročilém důchodu a lidi, kteří do roku 1989 - 1995 pracovali i na původních pozicích a používali ten kanál z titulu zaměstnaců socialistické Tesly jsou už taky kdovíkde. Všelijaké neoficiální vtoky do toho kanálu, ať už v areálu bývalé rožnovské Tesly nebo i po cestě do Valmezu tak nepůjde zjistit jinak než nějakým krtkem, který fyzicky těch 15 kilometrů potrubí projede a zdokumentuje. Jenže stopy kyanidu už jsou teď nejspíš dávno pryč, co teprve potom , až se to stihne fyzicky prozkoumat.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.10.2020 08:23
Že je podivné, aby docházelo k úhynu ryb až tak daleko po proudu, jsem tvrdil ihned po ohlášení, že výpusť rožnovské Tesly je místem počátku kontaminace. Navíc , když mezi místem uniku a místem výskytu mrtvých ryb jsou tři jezy. Tak alespoň, že po třech týdnech o té vzdálenosti začal pochybovat i někdo jiný. Řekl bych, že již může být celkem jasné, že se zatím žádný "bílý kůň" nenašel a vše směřuje k prohlášení. " Pachatel neznámý, vyšetřování skončilo, zapomeňte.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.10.2020 09:30 Reaguje na Jarek Schindler
Pokud naše státní správa není schopna vyšetřit ani tohle, tak na co ji vlastně máme a proč ji tak bohatě platíme?
Už nejsme schopni dostavět dálnice, ani opravit D1, nejsme schopni 8 let vyřešit ani primitivní podvod s čapím hnízdem, prostě VŮBEC NIC.
V boji s koronáčem jsme na tom dnes NEJHŮŘE na celém světě (na počet obyvatel), ekonomicky jsme spadli mezi PĚT nejvíce postižených zemí světa.
Když zemi řídí nepolitici, tak to dopadne jako kdyby auto spravoval nemechanik, dům stavěl nestavař a letadlo pilotoval nepilot.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.10.2020 11:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzl, že za hlavní důvod prozatímního nedošetření povařuji přístup ČIŽP jsem napsal již jinde. Jen doufám, že šlo či jde pouze o neschopnost a neukrývá se za tím "nedej bože" něco jiného.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.10.2020 12:30 Reaguje na Jarek Schindler
Právě proto píšu, že je to nějaký divný. V dnešní době, kdy je zcela normální korupce i v nejvyšších místech, bych s nedivil, kdyby ti pracovníci ČIŽP byli prostě podmazaní, aby nic nenašli.
Jenže to je jen podezření bez jediného důkazu.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

16.10.2020 12:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Zkuste se zamyslet proč? Před rokem 1989, musel jeden, dnes už privatizací zlikvidovaný podnik, vyrábějící chemikálie, zavést tak zvanou čichací službu odborně vzdělaných techniků, včetně ředitele a to kvůli stížností občanů vzdáleného sídliště na blíže nespecifikovaný (a neidentifikovatelný) zápach. Ale to bylo za těch zlých bolševiků.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.10.2020 12:33 Reaguje na Jiří Daneš
To musel být skutečně gigantický smrad, naše uhelné elektrárny vytvořily nejrozsáhlejší oblast totálně zdevastované krajiny NA SVĚTĚ!! a dělo se co?
Nic, jen v TV byly širé rodné lány a úspěchy budování komunismu, dnes se k tomu vracíme.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

16.10.2020 12:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Zajímavé je, že v této podle vás nejrozsáhlejší zdevastované krajině na světě bylo v řekách spousta ryb, v každé kaluži se množili žáby, na každé louce poletovaly desítky druhů motýlů a td. a td. V současné době, kdy má ochrany přírody každý plnou hubu a ochranou přírody se živí tisíce úředníků a profesionálních ochránců přírody většina i kdysi naprosto běžných druhů z přírody mizí. Petrův Zdar
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.10.2020 13:52 Reaguje na Jan Knap
Nevím, v Severních Čechách jsem nežil a při občasné návštěvě mě fascinovaly směsi barevných kouřů nad Spolanou Neratovice a vůbec uhelný smrad úplně všude.
Ta informace byla z National Geographic někdy z roku 1983.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

17.10.2020 13:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Z roku 1983? Nebuďte směšný!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.10.2020 13:34 Reaguje na Jiří Daneš
Já vím,v té době sehnat NG byl problém, ale půjčovali jsme si to a překládali se slovníčkem.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.10.2020 13:58 Reaguje na Jan Knap
Jj, chráníme přírodu ve sterilním prostředí...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.10.2020 10:56 Reaguje na Jan Knap
To bylo tak do roku 1975 - 80 . Do té doby sice existovala zemědělská družstva, ale až na pár zaoraných mezí hospodařila pořád stejně jako za soukromníků před vzniky družstev v 50 letech. Až teprve od roku cca 1970 začali komunisté rozsáhle překopávat zemědělství na zemědělskou velkovýrobu, od nějak roku 1980 začali intenzívně používat tehdejší pesticidy, zavádět velké specializované stroje atd. Takže v kalužích obojživelníci zmizeli, louky s motýly zmizely, drobné krajinné prvky, křoviska, prameniště, meandry drobných potoků v polích atd, to všechno zmizelo zhruba v této době.
V řekách to bylo podobné, jen s tou výjimkou, že v průmyslových oblastech byly řeky vytráveny už za první republiky nebo dokonce za R-U. Ale za komunistů po roce 1970 vznikla průmyslová či podobná výroba výroba v každé zapadle vesnici v každém JZD, lidi začali modernizovat své baráky na vesnicích , zavádět splachovací záchody a automatické pračky a to se promítlo na prudkém nárůstu objemů odpadních vod. Které byly bez čištění vypouštěny do nejbližšího vodního toku. Takže v té době - 1970 - 1980 byly řeky prakticky plošně všude zasmraděny a výrazně v nich ubyly ryby, zejména ty citlivější na znečištění a další živočichové, třeba kachny. Řeky se zpátky zlepšily, tady musím přiznat kladný vliv Brusele, dotacemi na svedení splašků do speciální kanalizace a na jejich likvidaci v čistírnách odpadních vod. Reakcí na tyto projekty výrazně vzrostla k původní úrovni čistota řek a potoků protékajících intravilány i jejich rybné i další živočišné osazenstvo.
Odpovědět
MM

Milan Milan

16.10.2020 15:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Nesmíte věřit všemu. Ideální to určitě v době prudkého rozvoje průmyslu v SČ nebo na SM nebylo, ale lidé tam žili, byla nějaká kompenzace pro děti tábory v přírodě, k moři,týden dovolené navíc, 2000,- příplatek lidově pohřebné.....???? Ano, část republiky nesla daň za celkový rozvoj průmyslu, dopravy, elektrifikaci, potravinovou soběstačnost atd.atd. a to není obhajoba, ale z poválečných trosek se republika postavit nedala. Mimochodem ani z předválečné situace nebylo nic moc na čem by se dala stavět modernější společnost. Ale jak někde již uvedeno, rybníky kde se dalo koupat,lesy plné zvěře, hub, letitých stromů, potůčků ze kterých ještě šlo pít, hospodaření s půdou na úrovni, pravidla jasná a srozumitelná, dokonce i ČSOP již existoval a pracovali jsme zadarmiko v lesích, střežili raky, počítali ptáky ....i kecali státu do přípravy rozhodnutí
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.10.2020 16:18 Reaguje na Milan Milan
Asi jste se spletl o století, prudký rozvoj průmyslu byl u nás po půlce 19. stol. Za komára se jelo z podstaty a o to víc se čadilo. Od lehkého spotřebního precizního hi-tech průmyslu první republiky jsme spadli zase ke kolejnicím a vůbec těžkému průmyslu. Proto to celé tak důkldně řachlo.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.10.2020 20:33 Reaguje na Pavel Hanzl
První republika a lehký průmysl? Řekl bych, že už za R-U bylo Slezsko, Morava a Čechy naopak v první řadě "baštou" těžkého průmyslu a současně i nejprůmyslovější částí R-U. To pokračovalo i za první republiky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.10.2020 21:11 Reaguje na Jarek Schindler
Jenže se těžký průmysl dostával na okraj, hlavním tahounem ekonomiky byly super hi-tech (automobily, motocykly, letadla, elektrotechnika, optika, zbraně, textil, boty atd. atd. atd.)
prostě země, která nemá suroviny, nemá válcovat kolejnice.
Takový trochu švýcarský model.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.10.2020 21:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Na zmíněné technické zázraky potřebujete kovy, hodně kovů, hlavně železa. Takže těžký průmysl je PŘEDPOKLAD pro strojírenskou výrobu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.10.2020 00:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Obuvnictví, textilní průmysl, sklářství , ano v tom jsme byli špička . Výborný vývozní artikl.
No v první řadě je si potřeba uvědomit co to ten těžký průmysl byl a je. Pod těžký průmysl se neřadí jen těžba surovin a hutnictví ale i strojírenský průmysl a obrábění kovů, chemický průmysl a energetika.
Mám takový dojem, že zbrojní průmysl, ty vaše letadla a i elektrotechnika (bez výroby drobných spotřebičů) patří mezi těžký průmysl. Jo suroviny jako jsou železné rudy se musely bohužel dovážet.
U nás bylo 2/3 průmyslu celého R-U a v roce 1924 jsme měli být desátou nejbohatší zemí světa.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.10.2020 07:51 Reaguje na Jarek Schindler
Nevím, jestli nejbohatší, ale nejlepší ve všeobecné vyspělosti.
Po druhé světové válce jsme si ještě polepšili, byli jsme minimálně poškozeni válkou a dávali nám nejlepší rozvojové prognózy z celé Evropy (zároveň se Švýcarskem).
Jenže pak to vzali do ruky soudruzi a v roce 1989 jsme byli na míatě asi 93 - 95.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.10.2020 10:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Už před patnácti lety pravil klasik, že se nemáme odvolávat na dobu minulou, za všechny průsery si můžem sami. A byl to on, kdo velebil "podnikatele" Viktora K., který následně rozkradl naši námořní plavbu... V r. 90 sliboval Pavel T,. že za 9 let doženeme Rakousko, za 12 Belgii, za 15 Německo... Když ptáčka lapají... A tak se v tom marasmu plácáme dodnes, plánujeme přežité projekty a v mnoha směrech jsme papežštější než ... ale hlavně že to máme na koho svést.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.10.2020 18:35 Reaguje na Karel Zvářal
Celé 90.léta jsme měli ambici dohánět Západ, jenže to je hudba minulosti. Mezitím nastaly dva zlomy (nástup Miloše Zemana a puč na Nečasovu vládu) a situace je zcela jiná, Západ se nám zase vzdaluje a my se propadáme jak po roce 48.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.10.2020 11:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Pojem "divoké devadesátky" vypovídá mnohé... Čípak to jsou slova a myšlenky?: Ekologie je pavěda, zemědělství dotovat nebude, trh bez přívlastků, neviditelná ruka... Myslím, že to je základ toho marasmu, ve kterém se plácáme dosnes. Nakonec i nedávné zpochybňování čísel o kovidu jeho "neomylnost" potvrzuje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.10.2020 13:38 Reaguje na Karel Zvářal
Hluboký omyl. Klaus už hned po plyšákovi nechal kompletně odsířit všechny naše uhelné elektrárny za gigantické peníze, byl dostavěn Temelín. První zemědělské dotace prosadil ministr Lux, jednalo se o malé nové sedláky. atd. atd. atd. Bylo to nejprogresivnější období z našich novodobých dějin, dnes se vytahují a mediálně nafukují pouze negativa. Je jasné proč.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

17.10.2020 14:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy jste opravdu chodil do základní školy? Opravdu jste měli, tedy pokud jste do té školy chodil i dějepis a zeměpis? Já jsem žil už za první republiky, do školy jsem chodil od roku 1939, a rodiče byli továrníci, jak se tehdy říkalo a nevlastnili žádnou továrnu z "lehkého spotřebního precizního hi-tech průmyslu první republiky", ale spíše to,co pak kmomunisté, když to sebrali rozvíjeli.
Je mě Vás upřimně líto.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

17.10.2020 13:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale,on žádný smrad nikdy nebyl objektivně zjištěn. Jednou se dokonce ukázalo, že žena, co si stěžovala měla v kočárku podělané dítě, už dlouho nepřebalené, protože se rozhodla, že ten smrad hoven musí být z kilometry vzdálené chemičky že by se jí podělalo dítě, to si nepřipustila. To se skutečně stalo. Copak si opravdu myslíte, že lidé pracující v chemičkách neměli čich a že sami dbali na to, aby pracovali v čistém vzduchu, Představte si, že v provozech, kde byla celé léto otevřená okna měli vlaštovky spousty hnízd. Dnes vlaštovku nevidíte ani v širokém okolí,přesto že chemička je díky privatizací zlikvidována a haly slouží jako sklady internetových obchodníků.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.10.2020 18:37 Reaguje na Jiří Daneš
A Krušné hory a Krkonoše uschly komplet celé kvůli tomu podělanému děcku. Voni sou hlava....
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.10.2020 10:39 Reaguje na Jiří Daneš
Za poslední dva roky do sametu bolševici zpřísnili emisní limity asi dvakrát. Nebýt sametu ( a kdyby bolševici měli peníze, protože ekonomika těsně před sametem dost klesala), samotní bolševici by postupně zpřísnili limity blízko k dnešním úrovním. Akorát to do sametu nestihli a po sametu do roku 2000 se emise znečišťujících látek z podstatné části omezily "přirozeným způsobem" a sice krachy velkých původn socialistických firem.
Odpovědět
PC

Pavel Chyla

16.10.2020 11:59
To máme v Olomouci novou univerzitu? Nějak jsem to nestihl zaregistrovat.:-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.10.2020 13:04 Reaguje na Pavel Chyla
Purkyně jako Palacký. Oba jsou od P.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.10.2020 11:14
Jen hlupák by mohl předpokládat, že na vytráveném úseku Bečvy dnes nebudou žádní živočichové. Za prvé s ochlazením vody se do hlubších úseků Bečvy začaly stěhovat na zimování starší a velké ryby z přítoků a z horních toků obou Bečev. Za druhé vlivem srážek velká voda stáhla do tohoto úseku Bečvy drobné rybky a jiné drobné živočichy z horních toků.
Jinak jednorázový průzkum není téměř k ničemu. Je velmi vhodné rozvoj života v takovém úseku řeky sledovat dlouhodobě aspoň dva roky. Už dnes je řeka Bečva v tom úseku plná živin, ze splaveného bahna a z napadaného listí, pokud ho další velká voda v zimě nevypláchne. Na jaře s postupným oteplováním se pak tato otrávením uvolněná přírodní nika stane dějištěm prudkého rozvoje, nejdřív drobných organismů stojících na začátcích potravních řetězců a postupně býložravých a bentonožraných ryb a potom jejich rybími a dalšími predátory. Ale bude velmi zajímavé sledovat ten vlastní vývoj, protože drobné organismy na počátku potravního řetězce se obvykle přemnoží rychleji než se stačí namnožit jejich predátoři, takže během toho vývoje může dojíz k všelijakým vlnám a zvratům. Ekonomicky pak může dojít ke kolísání úživnosti toho úseku toku pro určité pro rybáře atraktivní druhy ryb, což by se mohlo promítnout v rychlosti dorůstání těchto ryb do lovných velikostí. Či k přechodnému přemnožení plevelných méně atraktivních druhů ryb, typicky některých bílých ryb.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist