https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/marek-petrivalsky-deza-o-stopovych-kyanidech-a-kyanidovych-stopach-cast-i
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Marek Petřivalský: DEZA: O stopových kyanidech a kyanidových stopách (část I.)

13.10.2020
Katastrofická otrava řeky Bečvy a následné hledání příčin a viníka této ekologické katastrofy nenechává klidným nejen obyvatele měst a vesnic podél otrávené řeky. Vzhledem k místu, kde byl úhyn ryb pozorován nejdříve, v úseku pod Valašským Meziříčím, se již od počátku pátrání po zdroji znečištění dostal do středu pozornosti areál firmy DEZA, náležející mezi největší znečišťovatele životního prostředí v rámci celé ČR. Prostřednictvím opakovaných vyjádření mluvčího holdingu Agrofert, jehož je součástí, DEZA jakoukoliv spojitost s kyanidovou otravou Bečvy stále odmítá a odvolává se na prohlášení a šetření České inspekce životního prostředí (ČIŽP).
 
V následujícím textu se pokusím na základě veřejně dostupných informací ukázat, že prohlášení zástupců firmy DEZA při bližším prozkoumání nejsou zcela věrohodná, nýbrž naopak vyvolávají řadu otázek, jak to vlastně s kyanidy odstraňovanými a vypouštěnými v přečištěných odpadních vodách firmy DEZA ve skutečnosti je. Pokud pominu jasně nepravdivé prvotní vyjádření mluvčího Agrofertu „s kyanidy nemáme nic společného“ (zdroj: Seznam Zprávy), budu se zde podrobně věnovat jednotlivým bodům pozdějších vyjádření p. Hanzelky, který mimo jiné sdělil, že „DEZA čistý kyanid nevyrábí, nezpracovává ho, nepoužívá ho, neobchoduje s ním a ani ho nijak neskladuje. V závodě neexistuje žádný zásobník kyanidu, z kterého by tato látka mohla do řeky uniknout.“ (zdroj: iRozhlas). Stejná tvrzení opakoval ve svém komentáři „DEZA ryby otrávit nemohla“ dne 1.10.2020 také J. Obermayer, vedoucí oddělení životního prostředí firmy DEZA (zdroj: MF Dnes – vydání Praha, dostupné pouze předplatitelům, kopie textu dostupná zde).

Ve zkoumání procesu nakládání s odpady a odpadními vodami obsahujícími kyanidy je možno se opřít nejen o údaje dostupné ve veřejných registrech a rozhodnutích správních orgánů, ale i o soubor výzkumných zpráv a závěrečných studentských prací studentů Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO). Tyto práce jsou důvěryhodným zdrojem informací o řadě technologických procesů a jejich řízení a kontrole v provozech DEZA – vedoucími těchto prací byli totiž pedagogové a vědečtí pracovníci univerzity, kteří spolupracují s firmou DEZA v rámci tzv. smluvního výzkumu. Studenti-autoři prací také v úvodu svých prací často uvádějí poděkování firmě DEZA za poskytnutí informací, přístupu k vzorkům odpadních vod nebo možnosti testovat nové technologie. U některých prací byly autorkami přímo zaměstnankyně firmy DEZA: v diplomové práci „Průmyslové odpadní vody s obsahem kyanidů“ z r. 2017 byla zřejmě její autorka P. Langhammerová pracovnicí provozu „voda a odpady“ podniku DEZA (zdroj: Valašský chemik), autorka diplomové práce „Vyhodnocení účinnosti biologické části ČOV po její rekonstrukci v chemickém závodě“ z r. 2020 je M. Mačková pracovnicí laboratoře vodního hospodářství DEZA.


Text je převzatý z Diskuzního žurnálu.


V následujícím textu vyvstává obraz firmy DEZA značně odlišný od jejího mediálního obrazu: firmy, která za standardních nehavarijních podmínek zatěžuje říční ekosystém řádově desítkami až stovkami kilogramů kyanidů ročně (zdroj: Integrovaný registr znečišťování). V rozporu s prohlášeními se ale v areálu DEZA také běžně nachází odpadní vody s vysokými koncentracemi kyanidů, přechodně uchovávané ve velkoobjemových zásobnících. Kromě toho vychází najevo řada nejasnosti ohledně současného použití a účinnosti technologií pro snížení koncentrace kyanidů na deklarované úrovně v odpadních vodách odcházejících z areálu DEZA do toku řeky Bečvy. 

Odkud pochází kyanidy v odpadních vodách DEZA?

Stejně jako pro mnoho dalších bylo pro mne celkem překvapujícím zjištěním, že DEZA nějakým významnějším způsobem s kyanidy v odpadních vodách nakládá a vypouští je ve značném rozsahu do životního prostředí.  DEZA byla pro mne jako zpracovatelský podnik surového dehtu a benzolu symbolem „těžké organické chemie“, kde se pozornost studia nebezpečných látek unikajících z těchto provozů do prostředí věnuje převážně tzv. perzistentním organickým polutantům, jako jsou např. polycyklické aromatické uhlovodíky. Tedy látkám dlouhodobě setrvávajícím v životním prostředí a s fyzikálními, chemickými a toxikologickými vlastnostmi zcela odlišnými od kyanidů. V době mého doktorského studia se na mých tehdejších pracovištích (Katedře chemie životního prostředí PřF MU a Výzkumném ústavu veterinárním v Brně) kromě studia organických polutantů v rybách řešil  mimo jiné i projekt zkoumající vliv těchto látek na zdravotní stav králíků obývajících prostory areálu DEZA ve Valašském Meziříčí. 

Mluvčí firmy DEZA v jednom ze svých nedávných prohlášení uvedl, že „… kyanidy jsou ve společnosti DEZA jednou ze sledovaných položek při vypouštění odpadních vod, kde se po zpracování dehtu objevují ve stopovém množství.“ (zdroj: Deník.cz). Jistě, „stopové množství“ může být relativní pojem – nikoliv však z hlediska chemické analýzy obsahu kyanidů.  Pokud by surové odpadní vody z dehtového provozu opravdu obsahovaly pouze stopové množství kyanidu, mohla by si DEZA ušetřit miliónové investice do svého odpadového hospodářství – na které se často odvolává v prohlášeních pro veřejnost, státní správu i kontrolní orgány. V rozporu s tvrzením mluvčího holdingu Agrofert je totiž podle dostupných informací evidentní, že provozem odpadních vod firmy DEZA ročně prochází řádově tuny kyanidů, tj. množství kyanidů schopné totálně otrávit několik velkých řek. Pro srovnání lze uvést, že cca 400 kg uniklých v r. 2006 z Lučebních závodů Draslovka Kolín otrávilo řeku Labe v úseku cca 80 km (zdroj: iDnes).

Výchozí suroviny, tedy dehet a benzol z koksoven přivážené v cisternách na zpracování v areálu DEZA ve Valašském Meziříčí, obsahují několik procent vody kontaminované kyanidy, thiokyanáty a řadou dalších ve vodě rozpustných sloučenin. DEZA tak soustavně zpracovává (vedle řady jiných druhů odpadů) dva druhy odpadních vod s vysokou koncentrací kyanidů, případně sloučenin, ze kterých mohou kyanidy snadno vznikat (jak bude popsáno dále v textu): vodu odsazenou z dehtu (tj. oddělenou stáním surového dehtu v zásobnících po přečerpání z cisteren) a surovou odpadní vodu fenolovou, vznikající na odvodňovací koloně v provozu Dehet. Pokud se podíváme na tabulky hodnot obsahu kyanidů v těchto vodách v r. 2015 (Příloha, str. 1), uvedené v bakalářské práci P. Langhammerová (VŠB-TUO, 2017), překvapí rozhodně „nestopové“ koncentrace kyanidů: u celkových kyanidů průměrně 823 mg/l v odsazené vodě dehtové a 466 mg/l v odpadní vodě fenolové, přičemž maximální nalezené koncentrace během r. 2015 dokonce dosáhly hladiny 1330, resp. 1230 mg/l. Pokud zvážíme, že tyto výchozí odpadní vody jsou uchovávány v zásobnících o objemech v řádu minimálně desítek kubických metrů, pak se jednoduchým vynásobením objemů a koncentrací dostáváme k množstvím až desítek kilogramů kyanidů potenciálně se nacházejících v každém jednom zásobníku. Navíc lze soudit, že obsah kyanidů v surovinách dovážených cisternami do areálu DEZA se dlouhodobě zřejmě zvyšuje – v diplomové práci V. Kocfeldové (VŠB-TUO, 2011) je to zdůvodněno takto: „Zvýšené množství kyanidů v posledních letech je způsobeno změnou surovinové základny a rovněž přijatými opatřeními dodavatelů, mezi něž patří zahuštění dehtů“ – jako zdroj této informace je v práci citována vnitropodniková dokumentace firmy DEZA.

Na počátku cesty kyanidových vod areálem DEZA tedy stojí každoročně řádově tuny kyanidů rozpuštěných v surových odpadních vodách. Pokud bychom se opřeli o nedávné vyjádření mluvčího Agrofertu, že DEZA vypustila „v roce 2019 celkem 937 956 metrů krychlových odpadních vod, které dohromady za rok obsahovaly 93,5 kilogramu množství kyanidu.“ (zdroj: Zlínský deník), vyplývá z toho jasný závěr – někde mezi zásobníky se surovým dehtem a výpustí odpadních vod do Bečvy je v provozech odpadních vod DEZA nutno stále s vysokou účinností odstraňovat velké objemy toxických kyanidů. Existují snad nějaké hypotetické důvody, proč bychom o účinnosti technologií „k odstraňování“ kyanidů v provozech DEZA měli pochybovat?

Proč DEZA kyanidy do řeky Bečvy vypouští … a kam se poděla ozonizace?

Snížení obsahu kyanidů v odpadních vodách na požadované limitní úrovně, stanovené v tzv. integrovaných povoleních, umožňujících ve finální fázi vypouštět legálně do řek přečištěné odpadní vody, je možno obecně dosáhnout vhodnou kombinací chemických a biologických procesů – každý z nich má své silné i slabé stránky, náročnost na technologie a obsluhu a také finanční náklady. Teoreticky by jistě bylo možno dosáhnout na výstupu opravdu stopového množství kyanidů (posuzováno nikoliv měřítkem mluvčího Agrofertu, nýbrž měřítkem současné analytické chemie), ale za cenu pro firmu „neúměrně“ vysokých nákladů. 

Jaký je tedy pravděpodobně aktuálně používaný technologický postup při zpracování odpadních vod obsahující vysoké koncentrace kyanidů v areálu DEZA? Podle schémat detailně popsaných v pracích studentů VŠB-TUO (Příloha, str. 2,3) by měla v prvním kroku přídavkem síranu železitého proběhnout koagulace odpadní vody dehtové, která je dále čištěna společně s odpadní vodou fenolovou a fyzikálně-chemickými metodami zbavena benzolu, čpavku, dehtu a fenolů. Předčištěné odpadní vody dehtová a fenolová jsou poté shromážděny v zásobníku, odkud by měly (dle dříve zveřejněných informací firmou DEZA) putovat na tzv. ozonizační jednotku. Zde by pak teoreticky mohlo docházet k oxidaci kyanidů ozonem a tedy výraznému snížení koncentrace kyanidů před dalšími fázemi chemického a biologického čištění.

Zmíněná ozonizační jednotka byla s velkou slávou uvedena do provozu v r. 2007 s náklady ve výši 58 mil. Kč. V mediálních vyjádřeních zástupci DEZA často poukazovali na to, že se jedná o nejlepší dostupnou technologii (BAT), která výrazně přispěje k snížení obsahu kyanidů v odpadních vodách. V tabulce s detailními informacemi o „ekologickém programu“ firmy, aktuálně stále dostupné na webu DEZA, je uvedeno „Rok 2007: Byla dokončena investiční akce detoxikace odpadních vod zahrnující ozonizaci surových odpadních vod. Realizací tohoto projektu došlo k výraznému snížení koncentrace kyanidů v surových odpadních vodách.“ (Příloha, str. 4). Když v r. 2010 na zasedání zastupitelstva města Rožnov p. Radhoštěm obhajoval zástupce firmy DEZA J. Obermayer tehdejší žádost o změnu integrovaného povolení (tj. zmírnění parametrů pro vypouštěné kyanidy), argumentoval tím že „instalace ozonizace výrazně snížila množství kyanidů – o 70 %“ (zdroj: zápis ze zasedání). 

V diplomové práci V. Kocfeldové z r. 2011 se však objevuje náznak, že ozonizační jednotka neplnila funkci zcela podle předpokladů: „Na odvodu z kolony je instalován „obtok“ systému ozonizace, jímž je možno tuto vodu vypustit přímo do chemické kanalizace“. V bakalářské práci P. Krejčiříka „Nakládání s odpadními vodami v DEZA a.s.“ (VŠB-TUO 2018) je také popsána funkce zmíněné ozonizační jednotky, objevuje se zde ovšem navíc jedna stěžejní informace: „V průběhu let se složení odpadních vod začalo měnit, a to hlavně v poměru kyanidů (CN-) a thiokyanatanů (SCN-), kdy SCN- začaly ve vodách převládat nad CN-. V jednotce ozonizace docházelo k úplné přeměně SCN- na CN- a navazující oxidace z CN- na OCN- již neproběhla…. Vznikal zde tedy efekt vytváření volných kyanidů namísto jejich redukce, jednoduše řečeno jednotka kyanidy vyráběla, místo, aby je likvidovala.“ Autor dále uvádí, že „S tím byly spojené i následné problémy se špatnou funkcí biologické čistírny odpadních vod a nesplňování limitů stanovených integrovaným povolením. Proto bylo na konci roku 2016 rozhodnuto vedením společnosti o odstavení ozonizační jednotky…“ Přitom ještě počátkem r. 2016 DEZA uvedla v dokumentu „Zpráva DEZA, a.s., Valašské Meziříčí o stavu a vývoji životního prostředí v roce 2015“, že „Zpřísnění legislativních limitů pro vypouštění zbytkových koncentrací kyanidů si vyžádalo instalaci zařízení na detoxikaci koncentrovaných odpadních vod procesem ozonizace.“. V poslední žádosti DEZA z r. 2017 o vydání integrovaného povolení pro „Zařízení provozu Vodního hospodářství“ (zdroj: mzp.cz) spojené s výstavbou nové biologické čistírny však v popisu zpracování odpadních vod ozonizace není vůbec zmíněna! Sečteno a podtrženo – dle dostupných informací byla pravděpodobně ozonizační jednotka v procesu odstranění toxických kyanidů z odpadních vod v provozu DEZA odstavena, a přitom aktuálně není jasné, jak by mohl být tento chybějící proces v rámci odstraňování kyanidů kompenzován.

Nejasnosti ohledně nové biologické čistírny vod v DEZA

Jak bylo výše zmíněno, v r. 2017 DEZA požádala o nové integrované povolení v návaznosti na plánovanou celkovou rekonstrukci biologické čistírny odpadních vod (ČOV). V popisu nového uspořádání biologické ČOV je v žádosti mimo jiné uvedeno, že „v laguně Lhotka dochází k egalizaci vyčištěné vody, a tím i k vyrovnání případných výkyvů v účinnosti čištění biologické ČOV“, ale také že: „nové řešení zahrnuje přepojení odtoku z terciálního dočištění obtokem laguny přímo před odtokový objekt za lagunou. Důvodem je zamezení zhoršení odtokových parametrů vyčištěné vody, a to především v letních měsících.“ (zdroj: mzp.cz). V příslušném rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje se „povoluje vypouštění odpadních vod výpustí č. 1 z biologické čistírny odpadních vod prostřednictvím nově vybudované kanalizace do odtokového koryta a následně do vodního toku řeky Bečva Spojená, v říčním km 57,5“ (bod 4.2.2.2), s tím že tato varianta vypouštění odpadních vod se povoluje „na dobu určitou, tj. od zahájení zkušebního provozu I. etapy nové biologické čistírny odpadních vod do 30.06. 2020.“ (zdroj: mzp.cz).

Jak a kdy tento obtokový kanál v praxi funguje, není z dostupných informací příliš jasné. V porovnání historických a novějších snímků laguny ve Lhotce, použitých v pracích studentů VŠB-TUO, se na středové hrázi oddělující dvě části laguny objevuje nové potrubí, patrné i na aktuálních leteckých snímcích (např. mapa.cz).  Lze jen spekulovat, zda se jedná o zmíněný „obtok“ či nikoliv, který vede odpadní vody z terciárního stupně nové biologické čistírny přímo za výtok V1 mimo lagunu (Příloha, str. 5). 

Je zajímavé, že nejnovější přírůstek do sbírky studentských prací v této oblasti, diplomová práce M. Mačkové „Vyhodnocení účinnosti biologické části ČOV po její rekonstrukci v chemickém závodě“ (VŠB-TUO 2020), vůbec nezmiňuje ani kyanidy v odpadních vodách, ani ozonizaci odpadních vod. Objevuje se zde pouze stručný a nepříliš konkrétní odstavec: „Dehet se nechá tři dny odsadit a odsazená voda se přečerpává na chemickou čistírnu ke zpracování. Vzhledem k vysoké toxicitě a znečištění této vody zpracovává se samostatně a nesmí se vypouštět do jímek či chemické kanalizace.“. Jakým způsobem se tato „toxická“ odpadní voda „samostatně“ zpracovává, není v práci dále popsáno. Zato je zde uvedena důležitá informace ohledně nové biologické ČOV: „Rekonstrukce biologické čistírny započala v říjnu 2018, předání stavby do zkušebního provozu proběhne v květnu 2020.“, a dále také: „Po terciálním dočištění odtéká biologicky vyčištěná odpadní voda do vodoteče – recipientu Bečva“. To odpovídá používání výše zmíněného „obtoku“ laguny v souladu s rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje – toto mělo ovšem probíhat pouze během zkušebního provozu do 30.6. 2020. 

Na práci M. Mačkové je zarážející ještě jeden fakt – přestože se jedná o pracovnici laboratoře analyzující odpadní vody DEZA (jak sama uvádí v textu práce: „Jelikož pracuji v laboratoři vodního hospodářství společnosti DEZA a.s., bylo mi umožněno za účelem zpracování předložené diplomové práce v měsíčních intervalech analyzovat vzorky vod na přítoku a odtoku z BČOV.“), dle textu práce zdánlivě nemá vůbec povědomí o problematice výskytu kyanidů v těchto vodách. Je to velmi překvapující u pracovnice laboratoře, kde by se měly kyanidy v odpadních vodách DEZA běžně analyzovat pro vnitřní potřebu, jak je uvedeno v práci P. Krejčiříka ohledně stanovení celkových kyanidů a thiokyanatanů: „Analytická kontrola chemického a biologického čištění odpadních vod se uskutečňuje v provozní laboratoři vodního hospodářství.“ Je to překvapující i vzhledem k tomu, že autorka v závěru práce diskutuje výsledky své analýzy odpadních vod vůči emisním limitům stanoveným Integrovaným povolením Krajského úřadu Zlínského kraje z r. 2018, v kterém je téma obsahu kyanidů zmíněno celkem rozsáhle.

Je opravdu (ne)možno technicky vyloučit únik kyanidu z provozu DEZA?

Na tomto místě je záhodno připomenout prohlášení mluvčího firmy DEZA: „Je proto technicky nemožné, aby látka tohoto charakteru do Bečvy unikla“ (zdroj: Olomoucký Deník). Tak jako v každém výrobním provozu, jsou jisté věci „technicky nemožné“, dokud nedojde k zásadnímu selhání technologie nebo její obsluhy. V tomto ohledu představuje zajímavé vyhodnocení rizik v provozu DEZA práce studentky V. Kocfeldové „Management rizik úniku odpadních vod v chemickém podniku“ (VŠB-TUO, 2011, Příloha 6). Mezi parametry s vyšším ukazatelem rizikovosti řadila autorka práce např. rizika „Zvýšení hladiny v zásobníku“ nebo rizika „snížení množství dodávaného ozónu“, které přímo poukazuje na problematičnost nefunkčnosti nebo dokonce absence ozonizace: „V případě výskytu většího množství odpadních vod nebo díky většímu srážkovému úhrnu, ozonizace nedokáže všechny vody zpracovat a jsou obtokem vypouštěny přímo do chemické kanalizace.“ V závěru práce kategorizuje studentka většinu rizik jako bezvýznamná nebo akceptovatelná, pouze riziko „nebezpečný odpad“ spadá u ní do kategorie „mírné riziko“, navíc je dále toto riziko z hlediska pravděpodobnosti hodnoceno jako „reálné“ a jeho odhalitelnost jako „nízká“. Autorka doslova uvádí „Tento výstup z analýzy je ovlivněn mj. uvedením detoxikace chemicky předčištěných odpadních vod na principu ozonizace do stávajícího provozu. Tato investice proběhla v roce 2008. I přes tuto investici se výjimečně objevují situace, kdy dochází k úniku odpadních vod se zvýšeným množstvím kyanidů.“

Na tomto místě je dle mého názoru zcela legitimní se ptát: Pokud studentka bakalářského studia vyhodnotila tímto způsobem rizika na základě podkladů předaných jí posuzovanou firmou, jak by je asi hodnotil zkušený bezpečnostní technik v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady a odpadních vodami na základě inspekce dotčených zařízení a provozů přímo na místě? V protikladu s informacemi ohledně analýzy rizik je přitom zarážející, že v havarijním plánu společnosti DEZA zřejmě nejsou rizika související s potenciálními úniky odpadních vod obsahujících vysoké koncentrace kyanidů nijak ošetřena. Tak se to jeví dle obsahu bakalářské práce R. Skalky „Havarijní plánování v chemickém podniku DEZA, a.s.“ (VŠB-TUO, 2014) – v této práci se kupodivu termín „kyanid“ vůbec nevyskytuje! V práci je s odkazem na interní informace společnosti uvedeno: „Dle postupů, které jsou uvedeny v bezpečnostní zprávě DEZA, a.s, byly identifikovány tři typy havárií, jejichž dopady mohou zasáhnout mimo průmyslový areál podniku DEZA, a.s. Jsou to: současné spouštění tří cisteren surového benzolu a vznik požáru, skladování kapalného amoniaku a jeho únik, a zahřívaní fenolů v kotli násadové destilace doprovázené únikem suroviny.“. Možnosti úniku „závadných látek“ explicitně zmiňuje také hodnocení záměru rozšíření spalovny firmy DEZA z r. 2019 (autor ing. Gresl, zdroj: Portál Cenia.cz), konkrétně uvádí „nedodržení pracovní kázně, nedodržení technologie, pracovního nebo technologického předpisu, poruše technologického zařízení, skladování látek, nakládání s nimi, přepravě a havárii dopravního prostředku“.

V bakalářské práci P. Langhammerové z r. 2017 se objevuje informace, že se „v navrhované technologii (jedná se o testované dodatečné srážení kyanidů síranem železnatým) uvažuje o egalizační nádrži se 7denní zádržnou kapacitou“ a že „…není zcela jasné, jak bude s vodou v nádrži nakládáno“. Tato informace cituje interní dokument firmy DEZA z r. 2015 (Sívek R., Pončíková E.: Přímé srážení komplexních kyanidů síranem železnatým v odpadních vodách v DEZA, a.s.). Toto přímo poukazuje na praxi současnou i plánovanou ohledně dlouhodobého skladování odpadních vod obsahujících kyanidy ve velkoobjemových zásobnících až po dobu několika dnů – opět fakticky v rozporu s prohlášením mluvčího firmy (DEZA „kyanid … ani nijak neskladuje“). Přesto situace, kdy se v areálu skladují, čerpají a zpracovávají kubíky odpadních vod s vysokým obsahem vysoce toxického kyanidu, pro firmu DEZA – zdá se – riziko hodné pozornosti nepředstavuje. 

Výše uvedené okolnosti, založené na citovaných veřejně dostupných informací, tedy vzbuzují několik otázek, na které by firma DEZA, a.s., měla poskytnout veřejnosti i kontrolním a správním orgánům uspokojivá vysvětlení:

  1. Zda je v provozu jednotka ozonizace pro detoxifikaci kyanidů v odpadních vodách, a pokud není, jakým způsobem je nahrazena jinou technologií účinného odstranění kyanidů z odpadních vod? 
  2. Zda již byl ukončen zkušební provoz nové biologické ČOV a zahájen provoz řádný splňující emisní limity pro oba parametry kyanidů, případně zda je stále využíván a za jakých podmínek obtokový kanál umožňující vypouštění odpadních vod obsahující kyanidy z biologické ČOV přímo do toku Bečvy mimo lagunu ve Lhotce?
  3. Jakým způsobem jsou v havarijním plánu provozu odpadních vod DEZA řešena rizika úniků odpadních vod nebo kalů s vysokým obsahem kyanidů důsledkem poruchy technologií (netěsnící či prasklé potrubí a zásobníky, poruchy hlásičů záchytných jímek apod.) nebo chybou obsluhy?

Zůstává otázka kardinální: může ve světle výše uvedeného opravdu obstát tvrzení, že firmu DEZA lze vyloučit jako možného původce „kyanidové havárie“? Co se vlastně mohlo stát v osudnou neděli 20.9. 2020 a jak jsou v tomto ohledu věrohodná prohlášení a informace prezentované ze strany firmy DEZA a dalších dotčených institucí – to je již téma na samostatný článek. Zůstaňte naladěni na naší vlně!

Příloha č. 1


Text je převzatý z Diskuzního žurnálu.


reklama

 
foto - Petřivalský Marek
Marek Petřivalský
Autor pracuje na katedře biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KK

Karel Karel

13.10.2020 18:42
Zbytečně dlouhý článek mi začíná připomínat "chemické útoky v Sýrii", nebo
"otravu" Navalného. A proč? Protože doteď jsem žil v přesvědčení, že zabíjí
kyanovodík a ne kyanid.. Ono by stačilo ve vhodnou dobu vypustit kyselý
odpad a katastrofa je na světě.. Asi jako kdysi v Kolíně, kdy draslovka
taky vypouštěla kyanidy a jistý podnik mohl současně vypustit kyselé
výpalky, nebo havarií uniklou kyselinu sírovou.. Toto se stalo před mnoha lety a jak vidím, vše se může opakovat...Tady, těsně před volbami, mi to
ale zavání politickým zadáním...
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

13.10.2020 21:54 Reaguje na Karel Karel
kyanid nebo kyanovodík... jde o aniont CN-, který Způsobuje blokádu buněčného dýchání vazbou na Fe3+ v cytochromoxidáze v mitochondriích. Inhibice cytochromoxidázy způsobí přerušení oxidativní fosforylace, stoupá laktát a vzniká metabolická acidóza. Venózní krev se arterializuje (má hodně kyslíku) a je světleji červená. Nicméně... pokud dobře počítám (uvedeno v textu) pokud vypustili „..937 956 metrů krychlových odpadních vod, které dohromady za rok obsahovaly 93,5 kilogramu množství kyanidu...", tak to odpovídá koncentraci 100 µg kyanidu/litr odpadní vody.
Odpovědět
Plha z Kojčic

Plha z Kojčic

25.10.2020 16:18 Reaguje na Karel Karel
A to je teprv I. část. ;-)
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

14.10.2020 08:38
Čekáme pomalu měsíc. Já si myslím, že pokud Tesla dostane miliardu, tak to na sebe s desetimilionovou pokutou veme. Deza to být nemůže. Minimálně do doby, než se změní vláda.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

14.10.2020 08:39
Čekáme pomalu měsíc. Já si myslím, že pokud Tesla dostane miliardu, tak to na sebe s desetimilionovou pokutou veme. Deza to být nemůže. Minimálně do doby, než se změní vláda.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.10.2020 08:56 Reaguje na Michal Ukropec
Pomalu chladne Česká inspekce ŽP , Ministerstvo životního prostředí i Policie ČR.
Žádné informace veřejnosti, žádný apel na dopadení viníka, prostě obvyklý scénář "vyšetřování skončilo, zapomeňte.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.10.2020 09:48 Reaguje na Miroslav Vinkler
Čím větší průtahy tím asi zřetelnější viník.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

14.10.2020 20:59 Reaguje na Miroslav Vinkler
Už je tu nový příspěvek od Brabce.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.10.2020 17:33
Práce kvapná, málo platná. Gazdík už se omluvil a asi jako skoro místní
má více informací, než "odborníci" ,kteří o tom ví zprostředkovaně.
Jak říkám, já si počkám a snad se dočkám, ale spekulovat o viníkovi bych
si nikdy veřejně nedovolil, pokud jsem ho při činu nepřistihl. Chyba je už v tom, že existuje možnost společné kanalizace pro více firem, které nemají ani vlastní čističky odpadních vod. On to nakonec může být i blb, který potřeboval nějakou nádrž na dešťovku a obsah vylil do kanálu. To už může
být opravdu oříšek ho najít. Pamatuji otravu pstruhové říčky při čištění cisterny postřikovače u potoka před odstavením do areálu statku. Stačilo trochu zbytků postřiku a nebýt náhodného očitého svědka, tak to policie málem odložila. Nebuďte netrpěliví, on to viník sám asi nepřizná.
Odpovědět
M

Marek Cihlář

19.10.2020 16:46 Reaguje na Břetislav Machaček
Společná kanalizace pro kyanidy pro více společností v rožnovském průmyslovém areálu není a do alkalicko-kyselé se opravdu kyanidy lít nedá, to by byl už Rožnov, minimálně průmyslový areál, mrtvý....nevím kdo podobné nesmysly o společné kanalizaci do médií dostal. Taková tu možná byla před 30 lety za existenci Tesly, ale to už je dávno minulostí, v sdoučasnoti tady takové "svedení" odpadů není. Kyanidy z Rožnova určitě neodtekly, není ani tady jediná společnost, která by mohla v takovém množství tyto ve své výrobě produkovat, aby uniklé odpady mohly takovou katastrofu způsobit. Ani kdyby to chtěl někdo spáchat záměrně a všechny odpady bez neutralizace kyanidů z kontejnerů do kanalizace vypustil, což se dle šetření nestalo, uniklé množství by bylo řádově nižší než se dle rozsahu škody předpokládá....a pan Gazdík opravdu není místní. S Kyanidy v "potřebném množství"(tunách) opravdu operuje jen DEZA, tím nechci říct, že to musela být nutně ona, ale pokud došlo k úniku z provozu a ne třeba vypuštění z nějakého jiného cizího zdroje - cisterny aj., je prakticky jediným potencionálním viníkem v blízkosti Bečvy, co já vím. A to si dovuluju o sobě tvrdit, že jsem odborně způsobilý a místně znalý.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist