Marek Petřivalský: Kanál tajemnější než hrad v Karpatech?

Mrtvé ryby v Bečvě, 20. 9. 2020. Ilustrační snímek.

Foto | Ondřej Kašpar

Řada prvotních zpráv o existenci kanálu přivádějícího odpadní vody z areálu bývalé Tesly Rožnov do Bečvy se nesla v duchu, který vyvolával dojem něčeho neznámého, nekontrolovaného či dokonce nezákonného. Kde se vzal, tu se vzal: tajemný kanál z Rožnova vedoucí do Valmezu. Pokud připomeneme historické souvislosti, továrna na výrobu obrazovek pro barevné televizory se měla v 80. letech minulého století stát „výkladní skříní“, potvrzující schopnost tehdejšího režimu v Československu provozovat špičkové technologie importované ze západu. Výstavba závodu „Barevná televizní obrazovka“ v Tesle Rožnov v licenci japonské firmy Toshiba byla tzv. „závazným úkolem státního plánu“ a byla pravidelně kontrolována ministerskými funkcionáři. Součástí stavby bylo i řešení čištění velkých objemů odpadních vod silně znečištěných zejména těžkými kovy. Projektem čistírny byl pověřen Hydroprojekt Ostrava, jehož projektanti a technologové v rámci projekční přípravy dokonce absolvovali školení v Hongkongu, kde podobná čistírna v licenci Toshiby byla již v provozu. Rožnovská Bečva nedosahovala v tehdejší době potřebné celoroční průtoky pro možnost vypouštění přečištěných odpadních vod tak, aby bylo zaručeno jejich naředění na podlimitní koncentrace sledovaných látek. Z tohoto důvodu byla vybudována kanalizaci odvádějící výtok z čistírny Tesly až do toku Spojené Bečvy ve Valašském Meziříčí. Současně byla trasa tohoto kanálu využita pro paralelní přivaděč zásobujícího provoz Tesly říční vodou odebíranou z Vsetínské Bečvy, který včetně úpravny průmyslové vody projektovala Sigma Engineering Olomouc. Dokončená továrna Tesly tedy zahrnovala čistírnu odpadních vod založenou na špičkových technologiích, projektovanou a vybudovanou nejlepšími českými firmami v této oblasti, a cca 15 km dlouhý kanál odvádějící vyčištěné odpadní vody do Spojené Bečvy.

Jak lze snadno zjistit z veřejně dostupných informací, „zapomenutý“ kanál a na něj napojená čistírna jsou od té doby stále funkční. Po ukončení výroby obrazovek v r. 1989 byla Tesla Rožnov rozdělena na řadu firem, přičemž jedna z nich, Energoaqua, převzala jako vlastník i provozovatel péči o vodní hospodářství v areálu, včetně čistírny odpadních vod a kanalizace do řeky Bečvy. Energoaqua se tím nijak netají a provoz vodního hospodářství pravidelně zmiňuje ve výročních zprávách – např. za r. 2019 uvádí „Chemické odpadní vody (CHOV), které vznikají ve výrobních procesech jednotlivých dodavatelů CHOV, jsou z objektů v rámci průmyslového areálu svedeny soustavou potrubí a přečerpávacích stanic do čistírny chemických odpadních vod, jejíž projektovaná kapacita je 33 l/s chemických odpadních vod. Vyčištěné CHOV jsou odváděny přes dvě retenční nádrže do recipientu spojeného toku řeky Bečvy ve Valašském Meziříčí.“

Energoaqua je registrována jako producent odpadních vod společností Vodovody a kanalizace Vsetín. V kanalizačním řádu stokové sítě VaK Vsetín z února 2010 se stanovuje pro firmu Energoaqua kromě standardně sledovaných základních parametrů (biologická a chemická spotřeba kyslíku, celkový obsah fosforu apod.) povinnost sledovat v odpadních vodách průmyslového areálu bývalé Tesly i další ukazatele, včetně koncentrací těžkých kovů, fluoridů a kyanidů. Energoaqua v provozu čistírny proto disponuje vlastní laboratoří, která běžně provádí rozbory odpadních vod včetně stanovení kyanidů.

Diskutovaný kanál z areálu Tesly Rožnov je také řádně registrován Povodím Moravy. V dokumentu „Průvodní list útvaru povrchových vod Plánu dílčího povodí Moravy 2016 – 2021“, je popsána řada charakteristik Bečvy od toku Rožnovské Bečvy po Opatovický potok jako tzv. vodní útvar M078. Zde je v tabulce „Výčet vypouštění“ uveden tento kanál pod označením „Energoaqua, a.s., Rožnov pod Radhoštěm“, v řazení dle průtoku 27,1 litrů/s na třetím místě za vypouštěním vod z čistírny odpadních vod VaV Vsetín ve Valašském Meziříčí a výpustí V1 firmy DEZA. 

„Až řeknu Krleš, vezmem to šturmem.“

Při rekonstrukci sledu událostí, kterými se předmětem stále se stupňující šikany stalo všechno a všichni spojení s dotčeným kanálem, je třeba se vrátit do týdne po otravě Bečvy na konci září 2020.  Připomeňme si, že ve čtvrtek 24.9. se na základě zprávy zveřejněné na webu ČIŽP začala šířit verze o kyanidech jako toxických látkách, která otravu řeky způsobily. A také, že ČIŽP již předtím v „prvotním místním šetření vyloučila jako možného původce havárie“ firmu DEZA na základě tvrzení o tom, že v odtokovém kanále a laguně (přes kterou odpadní vody z DEZy v současnosti nota bene neprotékají) se údajně v den otravy vyskytovaly živé ryby. Zadání vyšetřujících orgánů tedy znělo: hledá se zdroj, ve kterém by mohla být prokázána přítomnost kyanidů. Z  veřejně dostupných dokumentů, které jsem zmínil v předchozí části, bylo lehce dohledatelné, že v areálu Tesly se nachází firma produkující odpadní vody s obsahem kyanidů a že firma Energoaqua provádí jejich likvidaci v rámci čistírny odpadních vod. „Tajemná výusť“ do Bečvy pod mostem v Juřince tedy mohla představovat vhodného „obětního beránka“.

Signálem k útoku na kanál z Rožnova se stala zpráva na twitterovém účtu Policie ČR z 26. 9. 2020: „Vsetínští kriminalisté šetří masivní úhyn ryb v řece Bečvě. Podařilo se jim už zjistit vyústění kanálu, ze kterého kyanid do řeky vtekl. Na tento kanál je napojeno mnoho společností a kriminalisté teď zjišťují, ze které mohla nebezpečná látka do řeky uniknout“, potvrzená další zprávou z 29. 9. 2020: „V současné chvíli již víme, že vyústění kanálu, ze kterého se kyanid do Bečvy dostal, je v katastru obce Juřinka na Valašskomeziříčsku. Dále provádíme úkony trestního řízení s cílem případ co nejdříve objasnit“.

Vsetínští kriminalisté šetří masivní úhyn ryb v řece Bečvě. Podařilo se jim už zjistit vyústění kanálu, ze kterého kyanid do řeky vtekl. Na tento kanál je napojeno mnoho společností a kriminalisté teď zjišťují, ze které mohla nebezpečná látka do řeky uniknout.#policiezlk

— Policie ČR (@PolicieCZ) September 26, 2020

Nelze si nevšimnout sugestivního spojení mezi „masivním úhynem ryb“ a obsahem kyanidů ve vzorcích odebraných v ústí kanálu se zpožděním jednoho až několika dnů po tomto úhynu. Spojení navozující dojem, že má být nadevše jasné, že se jedná o tentýž kyanid, který otrávil ryby před několika dny a několik kilometrů níže po proudu řeky. Se vší úctou k práci Policie ČR bych u podobných zpráv očekával, že budou zveřejněny až v době, kdy bude znám zdroj na opačném konci kanálu, který mohl stát za masivním únikem toxické látky v neděli 20. 9.  Všechny aktuálně dostupné informace totiž ukazují spíše přesný opak, že ani po 4 měsících vyšetřovacích úkonů tento zdroj nebyl prokázán. 

„Skol ho jako psa! Ale civilizovaně.“

Označení kanálu jako zdroje kyanidů v policejních zprávách rozpoutal frontální “hon na čarodějnici“ – ovšem s často jasně čitelným podtextem: odvést pozornost od chemičky DEZA. V článku Valašského Deníku z 30.9. „Jed mohl přitéct do Bečvy až z Rožnovska“ se znovu objevuje zavádějící informace, že „na trase mezi Rožnovem pod Radhoštěm a Valašským Meziříčím je nejméně deset fabrik“, které by „mohly být na danou kanalizaci napojené“. Přitom v rozporu s obsahem zprávy policie ze 26.9. není na kanál napojeno „mnoho společností“, nýbrž pouze jedna jediná, a to Energoaqua). I v opatrném vyjádření starosty Rožnova, který potvrdil existenci (jakoby tajemné) „roury, která vede z bývalého areálu Tesly do Valašského Meziříčí“ se znovu objevuje tvrzení, že „řada firem po cestě i firem meziříčských je na ni napojená“. 

Přestože ředitel firmy Vodovody a kanalizace Vsetín R. Pilař potvrdil, že „výpusť má své povolení od příslušného vodoprávního úřadu“ (Seznam Zprávy, 30. 9. 2020), příběh o tajemné kanalizaci dále přiživovala i vyjádření starosty Valašského Meziříčí R. Stržínka, který neváhal tvrdit, že „potrubí … začíná někde v areálu rožnovské Tesly.“ A také jeho vyjádření, že má informace o tom, že „na potrubí je napojeno několik desítek firem.“ (Seznam Zprávy, 30. 9. 2020). Starosta dále neopomněl zdůraznit, že „Na výstupu tohoto potrubí odebrali naši lidé z odboru životního prostředí minulý týden ve středu vzorky, které se nakonec ukázaly jako kontaminované kyanidem“. Jak mohla kontaminace (neznámo jak vysoká) zjištěná ve středu 23. 9. způsobit otravu řeky o tři dny dříve, už nevysvětlil. Neméně tajemná byla vyjádření vedoucího odboru ŽP na valašskomeziříčské radnici P. Křístka. „Je to výpusť, která jde z Rožnova. Konkrétní informace sdělovat nemůžu. Jsou předmětem vyšetřování policie“. 

„Asi nevíte, že ministr lesnictví a já jsme měli společnou kojnou.“

Pronásledovanému kanálu se dostalo patřičné pozornosti i v nejvyšších sférách, počínaje dnes již legendárním ministerským utahováním smyčky: „Smyčka se utahuje kolem areálu Tesla Rožnov, tedy toho kanálu, který z areálu Tesly Rožnov teče do Bečvy“ (Tisková konference MŽP a ČZIP, 1. 10. 2020). Ministr Brabec neopomenul ani ničím nepodložené tvrzení o tom, že „Je tam několik subjektů, které podle našich informací nakládají s kyanidy …“ a tentýž den se podělil o důležité sdělení na Twitteru: „Policie CZ aktuálně prověřuje firmy v areálu Tesla Rožnov, odkud vede kanál do Bečvy. Těm, kteří se tuhle katastrofu snažili zneužít před volbami: Firmu DEZA jako původce znečištění už dříve vyloučily policie i ČIŽP.“ (@RibraRichard, 1. 10. 2020). Vyloučení DEZy z vyšetřování policie ale oficiálně nikdy nepotvrdila: „Jako policie jsme nikdy nikoho z vyšetřování nevyloučili, takže spekulace nebudu komentovat,“ uvedl v reakci na tvrzení ministra mluvčí krajské policie P. Jaroš (Seznam Zprávy, 26.11.).

Situace, kdy ministr ŽP nepravdivými výroky brání podřízenou ČZIP a chemičku vlastněnou svým bývalým zaměstnavatelem a současným premiérem, nijak nepřekvapí. Poněkud překvapující ovšem bylo, jak se do zahájené zteče „tajemného kanálu“ připojovali další borci, od kterých bych očekával kritičtější pohled na věc. Mimo hlavní proud nezůstali ani Zelení – slovy místopředsedy M. Berga: „V tomto místě tak je potřeba hledat původce otravy. V areálu bývalé Tesly působí i firmy, které ve svém výrobním procesu používají kyanid, který otrávil téměř 40 km řeky Bečvy“ (web Zeleni.cz, 29. 9. 2020). Stejně rozpačitý jsem  také z prohlášení Jindřicha Petrlíka, vedoucího programu Toxické látky a odpady ekologického spolku Arnika: „Tato informace zapadá do toho, co víme o starších haváriích s kyanidy. Z Tesly Rožnov došlo totiž k úniku v roce 1979. Tehdy téměř 65 kg kyanidů otrávilo ryby v sedmikilometrovém úseku Bečvy“ (regionvalassko.cz, 1.10. 2020). Tedy opět spojení toho, že se někde nachází kyanidy anebo s nimi někdo nakládá, a původcem otravy řeky. Ovšem za současného zásadního vyloučení firmy DEZA. Ani zmínka o tom, že by v případě DEZy snad mohly také existovat „tajemné kanalizace“, které by v délce mnoha kilometrů odváděly znečištěné vody z areálu chemičky do řeky Bečvy – v tomto případě by se jistě jednalo o ničím nepodložené spekulace … Absurdní inscenace dospěla ke svému nespornému vrcholu v mediálním požadavku starosty V. Meziříčí, že kanál „kterým zřejmě do řeky unikl jedovatý kyanid“ je třeba zrušit, protože „nikdo pořádně neví, kudy vede, kudy se tam může po trase cokoliv dostat“ (iDnes, 27.11. 2020). 

Ke cti Městského úřadu Rožnova pod Radhoštěm je třeba vyzdvihnout, že se proti výše zmíněným manipulativním a nepravdivým tvrzením rázně ohradil v tiskové zprávě č. 188/2020 z 30. 11. 2020 s titulkem „Proti spojování kanálu s otravou“.  Zpráva cituje vyjádření vedoucí Odboru životního prostředí a výstavby V. Šulové, že „kanál do Valašského Meziříčí, který je zmiňován ve vyšetřovací verzi, je řádně povolenou stavbou, která byla vybudována v rámci stavby barevné obrazovky Tesla“. Zpráva dále potvrzuje, že „k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do řeky Bečvy z průmyslového areálu vydal povolení příslušný vodovodní řád, tj. Krajský úřad Zlínského kraje, OŽPZE.“. Můžeme si tedy položit čistě řečnickou otázku – co bránilo všem vyšetřovatelům a pronásledovatelům „tajemného kanálu“ zvednout telefon a zjistit si potřebné informace o kanálu z Rožnova na úřadech nebo správě Povodí Moravy?

„Akce Robert Ďábel naprosto pozitivní…..hmm…. s negativním dopadem.“

Navzdory mnohým tvrzením je tedy původ a trasa kanálu přesně známá, stejně jako fakt, že mezi počátkem kanalizace na výtoku z čistírny odpadních vod firmy Energoaqua, a její vyústí do Spojené Bečvy pod mostem v Juřince není legálně připojená žádná jiná firma nebo kanalizace – a dokud někdo neprokáže opak, tak není známa ani žádná přípojka ilegální. 

Mohly být tedy odpadní vody přitékajících kanálem z rožnovského areálu znečištěny tak vysokými koncentracemi kyanidů, které by dle oficiální verze způsobily tak rozsáhlou otravu řeky? Je známo, že na cca 15 km dlouhé trase kanálu se nachází velké množství povrchových vpustí, kterými hypoteticky může někdo něco do potrubí vypustit. Jedinou známou firmou v areálu bývalé Tesly, která v současnosti ve svých technologických procesech používá kyanidy a produkuje odpadní vody s obsahem kyanidů, je firma LISS. Jak opakovaně potvrdil ředitel firmy Energoaqua O. Havelka, vody obsahující kyanidy jsou z firmy LISS „přebírány v uzavřených kontejnerech a zcela odděleně chemicky neutralizovány“. Až po odstranění kyanidů jsou tyto odpadní vody dále čištěny společně s ostatními průmyslovými vodami, které jsou z čističky a napojených lagun vypouštěny do kanálu vedoucího do Bečvy teoreticky již jako nezávadné. Těžko bychom mezi mnoha čistírnami průmyslových, zemědělských i komunálních vod hledali takové, které vždy fungují stoprocentně účinně a dokonale, a kde nenastávají technologické komplikace, poruchy nebo havarijní stavy. V této souvislosti vzpomínám na úsměvnou historku, kterou přidává průvodce při exkurzi našich studentů do městské čistírny odpadních vod v Olomouci: jak to bylo tenkrát, když na čističku nečekaně doplavalo 12 kubíků smetany uniklé z mlékárny Olma? S občasnými problémy se evidentně potýká i čistírna v areálu bývalé Tesly, např. když některá firma z areálu v rozporu s pravidly vypustí odpadní vody s nadměrným množství niklu, které není použitá technologie čistírny schopna zachytit. Tyto okolnosti by měly být skutečně předmětem přezkoumání a náprava by měla být dosažena pod dohledem příslušných kontrolních a správních úřadů, nikoliv policie. 

„Policii jsme předali všechny doklady, technické principy, množství látek, údaje o skladech, dostali vše. Ale nemají co najít,“ komentoval vyšetřování policie ředitel Energoaqua (Hospodářské noviny, 9.10. 2020), v době kdy ještě netušil, že na firmu „zaklekne“ policejní komando, předvede pracovníky čističky k výslechu na policejní služebnu a že stupňovaný tlak na firmu povede až k osobní lidské tragédii, kdy si vzal život vedoucí čistírny Energoaqua (Právo/Novinky.cz, 3. 12. 2020). O. Havelka také poukázal na jisté nesrovnalosti ohledně nálezů o „kontaminaci kanálu kyanidy“, kdy ve vzorcích odebraných v pondělí 21. 9.  bylo ve výpusti z rožnovské kanalizace údajně naměřeno 1,6 mg/litr kyanidů. V rozhovoru s reportéry ČT to komentoval manažer vodního hospodářství firmy Energoaqua J. Stachovec takto: „Inspekci to vyšlo pod limitem – jeden vzorek, druhý vyšel v toleranci pod limitem, a nám to vyšlo lehce nad limitem …“(Reportéři ČR – Otrávená řeka III, 16. 11. 2020). 

„Pane hrábě, hlavně opáterně. Raději dvakrát měř a jednou řezáť.”

Výše zmíněné okolnosti poukazují na jeden závažný a doposud opomíjený aspekt celé kauzy otrávené Bečvy, který mohl unikat veřejnosti, neměl ovšem uniknout státním institucím. Při rozborech vzorků, ať už se jedná o říční vodu, lidskou krev nebo měsíční kámen, platí známá ověřená pravidla analytické chemie. Na prvním místě stojí fakt, že výsledek analýzy je dán použitým postupem (metodou) analýzy a že interpretovat a srovnávat výsledky je možno pouze při znalosti použitých metod. Každá metoda může mít různou citlivost i rozsah spolehlivosti – což je např. typické v případě různých metod pro stanovení tzv. volných nebo celkových kyanidů. Výsledky nejen spolehlivé a důvěryhodné, ale také použitelné pro kontrolní a správní úkony, vydávají laboratoře akreditované pro konkrétní typ analýzy. Jak opakovaně tvrdila ČIŽP, vzorky z otrávené Bečvy odebíralo a analyzovalo několik různých institucí. Podle registru Českého institutu pro akreditaci (www.cai.cz) je k 3. 2. 2020 pro analýzu kyanidů akreditovaných celkem 51 státních a soukromých subjektů. Mezi subjekty zasahujícími při otravě Bečvy 20. 9. to však bylo pouze Povodí Moravy – nenajdeme zde ČZIP, Policii ČR, Vodovody a kanalizace Vsetín ani laboratoře firem DEZA či Energoaqua. Jediným akreditovaným subjektem spadajícím pod Ministerstvo vnitra  je chemická laboratoř Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru v Lázních Bohdaneč. Kupodivu zde není uvedena laboratoř HZS Moravskoslezského kraje ve Frenštátu pod Radhoštěm, která dle zprávy ČZIP z 24.9. měla být právě tou laboratoří, která prvně prokázala výskyt zvýšené koncentrace kyanidů ve vzorcích z Bečvy. Pro úplnost je nutno dodat, že chemická analýza říční vody nemusí vždy sama o sobě jednoznačně prokázat, že právě kyanidy (a pouze kyanidy) byly příčinou úhynu všech ryb a života v řece.

„Navzdory této fatální situaci jsem superlativně disponován.“

Původně by tento článek končil odkazem na jeden z hlavních argumentů proč „ne“ kanál v Juřince – totiž že zatím nikdo nepředložil důvěryhodné vysvětlení, jak to, že jedy údajně vyteklé z kanálu z čističky firmy Energoaqua nezpůsobily úhyn ryb po délce 3,5km toku řeky až k místu prvních pozorování úhynů nad mostech v Choryni. Nevěří tomu rybáři, místní obyvatelé, chemici, toxikologové, ekologové ani novináři, dokonce tomu nevěří ani řada zaměstnanců firmy DEZA. Tento týden ovšem přinesl nečekaný zvrat v celé kauze. Po měsících marných snah o získání relevantních informací od státních institucí se veřejnosti dostalo nečekaných informací přímo od samotného soudního znalce, který má k dispozici utajované materiály předané ČZIP a získané policií během dosavadního vyšetřování.  Sdělení pana Klicpery pro pořad reportéři ČT i v rozhovoru pro Deník Referendum jsou natolik inspirující, že s přehledem vystačí na samostatný článek. „Nešťastník, co má na starost tu Bečvu“ svérázným způsobem potvrdil, co již drahnou dobu tušíme – že z nezdárně a pozdě odebraných vzorků řeky a výpustí kanálů nelze jednoznačně nic potvrdit ani nic vyvrátit. S těžko uvěřitelnému vysvětlením znalce, šířeným od počátku také zástupci ČIŽP, že před kyanidem „ryby utekly“, by patrně souzněl hrdinný hrabě Teleke z Tölökö: „Zbytečná námaha, příteli. Je to jen moje ryze soukromá halucinace.“.  Na rozdíl od soudního znalce jsem ale stejně jako mnoho dalších přesvědčen, že dávno nastal čas opustit přelud ne-tajemného rožnovského kanálu a posunout se k důkladnému vyšetření tajností kanálů vedoucích do Bečvy níže po proudu.