https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/marekn-petrivalsky-odpoved-na-stanovisko-vedeni-spolecnosti-deza
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Marek Petřivalský: Odpověď na stanovisko vedení společnosti DEZA

3.11.2020
Uhynulé ryby z řeky Bečvy.
Uhynulé ryby z řeky Bečvy.
Foto | Miroslav Přikryl / Český rybářský svaz
Firma DEZA zveřejnila 16.10. 2020 na svém webu text „Reakce na polemiku doc. Marka Petřivalského“ (zdroj: Reakce na polemiku doc. Marka Petřivalského), ve kterém se podepsané „vedení společnosti“ vyjadřuje k mým článkům věnovaným kyanidové otravě řeky Bečvy,  zveřejněným na diskuzním fóru DŽurnál. Stanovisko vedení společnosti DEZA vychází z dojmu, že jsem měl chtít „natolik vidět Dezu jako viníka otravy ryb v Bečvě“, že jsem si dal „hodně práce, aby vymyslel spoustu teoretických argumentů“. Jako autora článků mě jistě potěšilo, že vedení firmy DEZA mým „teoretické argumentům“ věnuje takovou pozornost. Jak se může přesvědčit každý čtenář (a reakce mnohých to potvrzují), v mých článcích jsem v prvé řadě nehledal viníka, ale poukazoval na nesrovnalosti v předešlých vyjádřeních firmy DEZA ohledně zpracování odpadních vod obsahujících kyanidy, a na tomto základě rozporoval rozhodnutí České inspekce životního prostředí a následně i Policie ČR vyloučit firmu DEZA z okruhu možných původců kyanidové otravy Bečvy.
 

Vedení firmy DEZA opakovaně deklaruje odhodlání postavit se „k věci čelem“ a „nic neskrývat“. Tvrzení ve stanovisku vedení společnosti z 16.10. jsou dle mého názoru s tímto „odhodláním“ opět ve značném  rozporu: 

Stanovisko DEZA:DEZA čistý kyanid nevyrábí, nezpracovává ho, nepoužívá ho, neobchoduje s ním a ani ho nijak neskladuje. V Deze neexistuje žádný zásobník kyanidu, z kterého by tato látka mohla do řeky Bečvy uniknout. Je proto technicky nemožné, aby látka tohoto charakteru do řeky z Dezy unikla a způsobila ekologickou katastrofu takového rozsahu.„

MP: Opakovaná vyjádření firmy DEZA, že nepoužívá „čistý kyanid“, jsou jistě pravdivá, mají však stejnou vypovídající hodnotu, jakou by mělo prohlášení mluvčího jaderné elektrárny, že elektrárna nepoužívá „čistý uran“ a nemůže tedy být spojována s ekologickou katastrofou způsobenou únikem radioaktivních látek. Velkoobjemové zásobníky na odpadní vody obsahující vysoké koncentrace kyanidů v areálu DEZA dle dostupných informací existují a jsou používány: patří mezi ně nádrže surových a postupně čištěných odpadních vod v chemické čistírně a egalizační nádrž mezi chemickou a biologickou čistírnou odpadních vod.

Stanovisko DEZA:Pro úplnost uvádíme, že kyanidy jsou ve společnosti DEZA jednou ze sledovaných položek při vypouštění odpadních vod, kde se po zpracování dehtu objevují ve STOPOVÉM množství. Jedná se o komplexně vázané kyanidy, které jsou výrazně méně toxické než volně vázané.„

MP:  Vedení firmy DEZA se drží teze již dříve prezentované mluvčím holdingu Agrofert, že stopová množství nějaké látky jsou definována tak, že slovo STOPOVÉ bude psáno velkými tiskacími písmeny. V analytické chemii i zákonných normách jsou stopové množství obvykle definována jako množství „na hranici detekovatelnosti/zjistitelnosti laboratorními metodami“. Pro srovnání můžeme přehledně uvést koncentrace kyanidů ve vztahu k tomuto tématu:

    • Odpadní vody z koksárenství – odsazená voda dehtová/fenolová … cca 20-1500 mg/l
    • Maximální hodnota povolená ve vypouštěných odpadních vodách DEZA … 0,5 mg/l
    • Akutní toxicita pro sladkovodní organismy … cca 0,01-0,05 mg/l
    • Limit celkových kyanidů pro pitnou vodu dle Vyhl č. 252/2004 Sb … 0,05 mg/l
    • Limit stanovitelnosti metody stanovení celkových kyanidů dle ČSN 757415 … 0,005 mg/l
    • Limit stanovitelnosti metody volných kyanidů dle ČSN ISO 6703-2 … 0,002 mg/ml

Na konkrétním případu hodnoty 0,4 mg/l, kterou dle svého protokolu DEZA naměřila na výpusti V1 dne 15.9. 2020, je evidentní, že i přečištěné odpadní vody této firmy obsahují koncentrace celkových kyanidů až o 2 řády vyšší než koncentrace, které lze označit jako stopové. I když bychom chtěli věřit, že DEZA koncentrace kyanidů vypouštěných z nové biologické ČOV analyzuje správným a věrohodným způsobem, stále klíčové vysvětlení ze strany firmy DEZA chybí: pokud porovnáme vysoké vstupní a nízké výstupní koncentrace kyanidů, kam se tedy všechny ty kyanidy přivezené v cisternách se surovým dehtem ztrácí? Biologický stupeň ČOV je celkem citlivý na vysoké koncentrace kyanidů a thiokyanatanů obsažené v dehtových vodách, tj. pokud účinnost chemického čištění není dostatečná, nelze takové odpadní vody dále na biologické ČOV dočišťovat. Bez použití ozonizace nebo jiné chemické technologie (srážení, oxidace apod.) není vůbec jasné, jak to v provozu svých odpadních vod DEZA dokáže. 

Stanovisko DEZA:Opakovaný rozbor odpadních vod ze společnosti DEZA z inkriminované neděle 20. září 2020, kdy byla otrava ryb zjištěna, potvrdil, že všechny sledované položky včetně kyanidů byly toho dne podlimitní, tedy v normě.„

MP: Je potřeba upozornit na fakt, že uvedené rozbory byly dle informací poskytnutých firmou DEZA provedeny v její vlastní laboratoři, což samo o sobě zpochybňuje důvěryhodnost těchto výsledků pro kontrolní účely. Dle platného integrovaného povolení má laboratoř firmy DEZA sledovat koncentrace kyanidů pro vlastní potřebu a vyhodnocení provozu čistírny. Oproti tomu vzorky odpadních vod vypouštěných do řeky Bečvy mají být analyzovány akreditovanou laboratoří, což dle dostupných informací vlastní laboratoř DEZA není. Není jasné, v kterém místě vlastně byly  vzorky v neděli 20.9. odebrány. Ve zveřejněném protokolu analýzy DEZA uvádí, že to bylo „standardní odběrové místo za lagunami ve Lhotce, které již slouží pouze jako akumulace na odtokovém kanálu …“. To je v zásadním rozporu ve zde diskutovaném aktuálním stanovisku firmy DEZA, které potvrzuje, že odpadní vody z areálu DEZA již od spuštění zkušebního provozu nové biologické čističky lagunou vůbec neprotékají (tj. laguny neslouží jako akumulace) a jsou vedeny samostatnou kanalizací za výpusť V1 z laguny (viz komentář níže). 


Text je převzatý z Diskuzního žurnálu.


Dále uvádím komentáře k reakcím vedení firmy DEZA na jednotlivé otázky formulované v mých předešlých článcích – pro přehlednost ponechávám členění použité v jejich stanovisku:

1. Zda je v provozu jednotka ozonizace pro detoxifikaci kyanidů v odpadních vodách, a pokud není, jakým způsobem je nahrazena jinou technologií účinného odstranění kyanidů z odpadních vod? 

Stanovisko DEZA:Není v provozu. Původní jednotka pro detoxikaci odpadních vod byla odstavena z provozu již v prosinci 2016. Důvodem byla její nízká účinnost. V rámci rekonstrukce biologické čistírny odpadních vod se mimo jiné vybudovala egalizační nádrž o objemu 1 500 m3 a dobou zdržení 7 dnů, vyrovnávající koncentrační rozdíly znečištění v odpadních vodách. Ke snižování kyanidů dochází v biologickém stupni nově zrekonstruované biologické čistírny odpadních vod. Tento způsob čištění odpadních vod byl navržen odbornou firmou a je v souladu s BAT (nejlepší dostupné technologie).„

MP: V dokumentu „Přehled nejdůležitějších ekologických investic v letech 2004-2012“ firma DEZA v r. 2014 uvedla, že realizací projektu ozonizace odpadních vod „došlo k výraznému snížení koncentrace kyanidů v surových odpadních vodách.“. Odstavení ozonizační jednotky, tj. technologie vybudované s náklady cca 50 mil. Kč, může poukazovat na tři okolnosti: nedostatečnou odbornost při navrhování a provozu vodního odpadového hospodářství, neochotu dosáhnout výraznějšího snížení emisí kyanidů ve vypouštěných odpadních vodách a dlouhodobé zamlčování reálného stavu a efektivity dekontaminace odpadních vod od kyanidů. Pokud je mi známo, důvodem odstavení ozonizace nebyla „její účinnost“, ale přesněji řečeno stav, kdy ozonizace paradoxně obsah kyanidů zvyšovala následkem oxidace thiokyanatanů, které se obdobně jako kyanidy ve vysoké koncentraci nacházejí v odpadních produktech z koksárenských provozů, včetně vody odsazené z dehtu zpracovávaného v provozu firmy DEZA.

Jak je příznačné pro celou kauzu, původní vyjádření mluvčího Agrofertu p. Hanzelky, poskytnuté dne 13.10. 2020 redaktorovi deníku Právo, se v tomto bodě značně rozchází z později zveřejněnou variantou. Původně p. Hanzelka sdělil, že „(ozonizační jednotka) … Byla nahrazena akumulační nádrží, vyrovnávající koncentrační rozdíly. Následně probíhá srážení kyanidů roztokem síranu železitého v alkalickém prostředí se separací kalu v lamelové usazovací nádrži. Až takto předčištěné odpadní vody jsou následně zpracovávány v biologické čistírně odpadních vod.“.  Předpokládám, že DEZA při pozdější úpravě svého stanoviska k dotazu na používání ozonizace vycházela z mé reakce na původní stanovisko, kterou ji zaslal zmíněný novinář. Původní odpověď byla značně nedůvěryhodná, protože ozonizace z podstaty nemůže být nahrazena pouze akumulační nádrží, která obvykle slouží k dosažení více méně stálé průměrné hodnoty obsažených látek (včetně kyanidů) v počátečních surových odpadních vodách, kam jsou čerpány ze zásobníků dehtu a dalších zpracovávaných surovin. Z původní verze odpovědi p. Hanzelky kromě zmínky o akumulační nádrži zmizel i odkaz na „srážení kyanidů roztokem síranu železitého v alkalickém prostředí“, na jehož pochybnost po chemické i formální stránce jsem upozornil. Vzhledem k vysokým vstupním koncentracím kyanidů a očekávané účinnosti chemického srážení by bylo možno předpokládat, že na výstupu z chemické čistírny budou odpadní vody obsahovat stále relativně vysoké množství kyanidů (pokud není použita další metoda jako např. ozonizace). To potvrzuje i popis tzv. egalizační nádrže v žádosti o integrované povolení pro „Zařízení provozu Vodního hospodářství“ firmy DEZA z 22.11. 2017: „K vyrovnání kolísání koncentrace odpadních vod z CHČOV se vybuduje egalizační nádrž cca 1500 m3“ a dále že „egalizační nádrž bude zakrytá a udržovaná na pH 9,5, což zamezí uvolňování plynného kyanovodíku“. V této žádosti z r. 2017 se také uvádí, že původní záměr použití „chemického srážení kyanidů síranem železnatým, s cílem snížit jejich obsah v odpadních vodách vstupujících na BČOV“ byl v projektu přehodnocen a chemické srážení má být nahrazeno „intenzivnější aerací a tedy efektivnějším odbouráváním kyanidů oxidací v rámci aktivačního procesu samotné BČOV“.  Nejsem sám, kdo v této věci vyjádřil odborné pochybnosti:  např. doc. Vrana z ústavu RECETOX při MU Brno uvedl, že „Biologické metody, které se běžně používají k čištění komunálních odpadních vod, nejsou na odstraňování kyanidů v tomto případě dostačující.“ (zdroj: Do Bečvy se mohly dostat stovky kilogramů kyanidů, míní expert, iRozhlas).  

V souhrnu lze konstatovat, že každé vyjádření firmy DEZA přináší další otazníky ohledně způsobu a účinnosti odstraňování kyanidů z odpadních vod. A nejde jen o matoucí vyjádření pro média, ale i pro správní orgány. DEZA v žádosti o platné integrované povolení v r. 2017 zjevně nepravdivě uváděla, že součástí chemické ČOV je „detoxikace“ na objektu č. 540 – ozonizační jednotce, která přitom, jak potvrzuje stanovisko firmy DEZA, byla již od r. 2016 odstavena. 

2. Zda již byl ukončen zkušební provoz nové biologické ČOV a zahájen provoz řádný splňující emisní limity pro oba parametry kyanidů, případně zda je stále využíván a za jakých podmínek obtokový kanál umožňující vypouštění odpadních vod obsahující kyanidy z biologické ČOV přímo do toku Bečvy mimo lagunu ve Lhotce?

Stanovisko DEZA:Nebyl ukončen. Zkušební provoz biologické čistírny odpadních vod ve společnosti DEZA byl zahájen 20. května 2020 a bude trvat minimálně rok a půl, tedy plánovaně do prosince 2021. Jde však o plnohodnotný provoz. Rekonstrukce biologické čistírny od počátku počítala s přepojením vypouštěných vod do nově vybudované kanalizace, která laguny u Lhotky nad Bečvou obtéká. Nejde o řešení přechodné, ale trvalé. Obě laguny se navrátily k původnímu účelu, tedy k akumulaci užitkových vod. Jedná se v současné době o jedinou povolenou možnost vypouštění vyčištěných odpadních vod do řeky Bečvy. Jde o režim, který navrhnul projektant, prošel posuzováním vlivů na životní prostředí, byl zahrnut ve změně integrovaného povolení a povolen v rámci zkušebního provozu. Žádný obtokový kanál není využíván. Zřejmě je tím myšlena hlavní výusť (odtokový kanál) vyčištěných odpadních vod z biologické čistírny do řeky Bečvy.„

MP: V platném integrovaném povolení Krajský úřad Zlínského kraje stanovil závazné podmínky provozu „Zařízení provozu Vodního hospodářství“ provozovatele DEZA, a.s. včetně nové biologické ČOV. Zde v části 5 na str. 19 se stanovuje v bodu b) „Zkušební provoz doporučujeme stanovit na dobu minimálně 1 – 1,5 roku. Prozatím bude povoleno vypuštění odpadních vod do řeky Bečva v rámci zkušebního provozu na dobu do 30.06.2020. Provozovatel požádá v dostatečném předstihu o jeho případné prodloužení.“. Ohledně vypouštění odpadních vod je v části 4.2.2. „Vypouštění odpadních vod do vod povrchových“ v bodě 2 povoleno „vypouštění odpadních vod výustí č. 1 z biologické čistírny odpadních vod prostřednictvím nově vybudované kanalizace do odtokového koryta a následně do vodního toku řeky Bečva Spojená, v říčním km 57,5“. Současně však v bodu 2c) se tento režim povoluje pouze „na dobu určitou, tj. od zahájení zkušebního provozu I. etapy nové biologické čistírny odpadních vod do 30.06.2020“!. 

Tvrzení vedení firmy DEZA, že zkušební provoz je „plnohodnotný“ provoz, je samo o sobě z technologické hlediska velmi odvážné. DEZA ve svém stanovisku ovšem opomněla zmínit, zda firma požádala KÚ Zlínského kraje o prodloužení povolení po 30.6. 2020.  Pokud je mi známo z osobních sdělení zainteresovaných novinářů, KÚ Zlínského kraje v tomto ohledu odmítá poskytnout požadované informace. Nepravdivé tvrzení uvedené ve stanovisku firmy DEZA, že režim nové biologické ČOV „prošel posuzováním vlivů na životní prostředí“ lze snadno konfrontovat s údaji v registru integrovaných povolení MŽP, kde se uvádí: „Záměr, který je předmětem tohoto řízení, nebyl posuzován podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.“. Důležité je na tomto místě uvést, proč se tak nestalo – díky nálezu KÚ Zlínského kraje (KUZL 80112/2017, ze dne 27.11.2017), dle jehož rozhodnutí „nemá záměr Čistírna odpadních vod ve společnosti DEZA, a.s. významný vliv na životní prostředí“. 

V této souvislosti je vhodné upozornit na tvrzení ředitele ČIŽP v Olomouci R. Pallose, který po provedené inspekci v areálu DEZA tvrdil: „Kromě toho, že čistírna vykazovala standardní stav, tak hlavně (DEZA) vypouští přes lagunu a otevřený kanál. V tom otevřeném kanálu byly ryby a ve zbytku Bečvy nebyly, takže z našeho pohledu šlo o celkem jednoduché vyjádření,“ (iRozhlas). Tvrzení ředitele ČZIP o vypouštění vod přes lagunu je v rozporu se stavem potvrzeným vedením firmy DEZA, stejně jako tvrzení o nepřítomnosti ryb „ve zbytku Bečvy“ je v rozporu s obecně známými fakty o lokalizaci úhynů ryb v Bečvě.  Průběh a výstupy inspekce ČIŽP je tedy dosti pochybný – mimo jiné si inspekce zřejmě nevšimla, že není v provozu ozonizační jednotka a že výstupní odpadní voda z biologického stupně již neprotéká lagunou. 

3. Jakým způsobem jsou v havarijním plánu provozu odpadních vod DEZA řešena rizika úniků odpadních vod nebo kalů s vysokým obsahem kyanidů důsledkem poruchy technologií (netěsnící či prasklé potrubí a zásobníky, poruchy hlásičů záchytných jímek apod.) nebo chybou obsluhy?

Stanovisko DEZA:Ve společnosti DEZA se nevyskytují žádné odpadní vody nebo kaly s vysokým obsahem kyanidů.“ 

MP: Stanovisko firmy DEZA zde opět poukazuje na to, že v této firmě mají zjevně pokřivená měřítka pro „vysoké“ a „stopové“ koncentrace vysoce toxických kyanidů. Koncentrace kyanidů uvedené v mých článcích nejsou „teoretické spekulace“ – údaje pocházely z diplomové práce zaměstnankyně firmy DEZA P. Langhammerové, která se navíc odvolávala na informace technoložky DEZA ing. Anety Havranové. Ty uváděly, že se v r. 2015 průměrné koncentrace celkových kyanidů v surových odpadních vodách na vstupu do chemické ČOV v areálu DEZA pohybovaly na hodnotách 823 mg/l (voda dehtová), resp. 466 mg/l (voda fenolová). To je pro srovnání cca 10-15.000-krát vyšší koncentrace než hladina toxicity kyanidů pro citlivější druhy ryb. Jinak řečeno, každý litr takovéto odpadní vody by bylo potřeba naředit úplným smícháním s nejméně 10 m3 říční vody, aby nehrozilo riziko toxického účinku kyanidů. Tyto odpadní vody se před vstupem do chemické čistírny shromažďují v akumulační nádrži (viz původní vyjádření p. Hanzelky v bodu 1). Jak bylo dále zmíněno v komentáři v bodu 1, vzhledem k pochybnostem ohledně účinnosti odstranění kyanidů na chemické čistírně se pak vody se stále pravděpodobně vyšším obsahem kyanidů pohybují rozvody celým areálem firmy DEZA na biologickou ČOV, kde se shromažďují v tzv. egalizační nádrži. V této nádrži se dle údajů uváděných firmou musí přídavkem hydroxidu sodného udržovat alkalické prostředí pro zamezení úniku plynného kyanovodíku. To opět poukazuje na to, že koncentrace kyanidů v odpadních vodách na vstupu do biologické ČOV rozhodně nejsou „stopové“.

Čistírny odpadních vod firma DEZA není zdaleka jediným provozem, který řeší odstraňování vysokých koncentrací kyanidů z odpadních vod. Podobné problémy řeší v rámci ČR  také Ústřední čistírna odpadních vod v Ostravě, která zpracovává mimo jiné odpadní vody z koksárny Šverma. Jistě nikdo nebude technology ÚČOV v Ostravě podezírat z liknavosti při odstraňování kyanidů, přesto je tento provoz největším znečišťovatelem z hlediska kyanidů vypouštěných v odpadních vodách na výstupu z této čistírny. To jen potvrzuje, že technologie odstraňování kyanidů zdaleka nejsou tak triviální záležitostí, jak se snaží prezentovat firma DEZA. Jedna věc je totiž navrhnout projekt biologického odbourávání kyanidů a druhá věc příslušný provoz uvést do bezproblémového chodu v objemech a složení odpadních vod, které DEZA zpracovává.  


V tomto bodě si dovolím zdůraznit, že diskuze kolem odpadních vod firmy DEZA zatím opomíjela další jejich významnou složku – thiokyanatany. Tyto látky jsou na rozdíl od kyanidů považovány za neškodné a jejich obsah v odpadních vodách není nijak legislativně upraven ani sledován.  Přitom je známo, že thiokyanatany se mohou některými chemickými reakcemi efektivně přeměňovat právě na toxické jednoduché kyanidy – to byl případ zmíněné problémové funkce ozonizační jednotky v provozu chemické čistírny firmy DEZA. Totéž platí pro dekontaminaci kyanidů chlorem nebo chlornany – při současném výskytu vysokých koncentrací thiokyanatanů a nesprávném dávkování chlornanů mohou vznikat vysoké koncentrace volných kyanidů. Současná přítomnost kyanidů a thiokyanatanů je problematická i z hlediska biologické čistírny – vyšší koncentrace kyanidů mohou narušovat činnost mikrobiálních kultur, které by měly zajišťovat biologické odbourávání thiokyanatanů.

Na závěr bych chtěl uvést, že se ve svých článcích rozhodně nepasuji do role inspektora, policisty ani soudce – jen se snažím upozornit na zjevné i skryté nejasnosti a rozpory ohledně kyanidů v odpadních vodách firmy DEZA. Možnost obrátit se na příslušné státní orgány přenechávám zkušenějším zástupcům médií a všem dalším, kterým není nevyjasněný původ kyanidové otravy Bečvy lhostejný. Jak jejich snaha díky tajemnému „informačnímu embargu“ zatím dopadá, je dobře známo (např. Deník Referendum). Nijak nerozporuji tvrzení vedení firmy DEZA, že mé články jsou účelové. Jejich účel je však prostý – podpořit zbytky víry občanů této země v to, že ani sebevětší průmyslové podniky, včetně těch ovládaných předsedou vlády, nemohou klamat a manipulovat s informacemi o vlivu jejich provozu na životní prostředí. V zápisu z veřejného projednávání rozvoje průmyslové zóny ve Valašském Meziříčí – Lešné jsem narazil na přiléhavé vyjádření jednoho z přítomných občanů: „… nikdo to ani nechce slyšet, že tu smrdí Deza, protože Deza je tu velký zaměstnavatel, podporuje neziskové organizace, peněžitě samozřejmě, dotuje sportovní události a tak dále, takže se kolem Dezy chodí po špičkách, jako kdyby tu byla postavena nějaká mešita.“. Všechny okolnosti zatím naznačují, že kolem firmy DEZA chodí po špičkách i ČIŽP a Policie ČR. Co jim bránilo a brání provést řádné šetření provozu odpadních vod v areálu DEZA ve vztahu ke kyanidové otravě z 20.9. 2020, tj. prostudovat provozní reglementy, prošetřit všechny technologické procesy, které v danou dobu na provozech probíhaly, včetně kontroly provozních a laboratorních deníků a výslechu obsluhy a zodpovědných technologů, nám bohužel zatím zůstává utajeno.


reklama

 
Další informace |

Text je převzatý z Diskuzního žurnálu.


foto - Petřivalský Marek
Marek Petřivalský
Autor pracuje na katedře biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PV

Petr Vacek

3.11.2020 22:16
Je velmi zajímavé, že se nikdo nezajímá o galvanovny v povodí Bečvy. A přitom je jasné, že každá galvanovna KCN používá!
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

4.11.2020 06:53 Reaguje na Petr Vacek
To není zajímavé... nikdo to neřeší, protože v místě, kde začala otrava Bečvy žádná taková firma výpusť nemá... má tam ale výpusť firma, která kyanidy vypouští a pravidelně porušuje zákonné normy pro takové složky v odpadních vodách.... a pokud se vše ze strany (již mnohokrát prokázaně zkorumpované) ČIŽP snaží celou věc ututlat a pokud mnoho odborníků zpochybňuje jak postup vyšetřování, tak metodiky a postupy vyšetřovatelů, tak není až tak o čem spekulovat.... nejjednodušší vysvětlení bývá často to správné.... celé toto téma vytváří hlavně obrovskou nedůvěru obyvatel ČR k orgánům, které mají hájit právo a vymáhat dodržování zákona.....
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

10.11.2020 15:10 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Nebyl jsem u toho, ale prý voda v Bečvě nebyla opticky znečištěná, ale byl z ní cítit kyanovodík. To nasvědčuje tomu, že kyanid draselný vytekl do Bečvy v silně koncentrovaném roztoku, ne z nějaké nádrže odpadních vod, kde by byl společně s dalšími škodlivými látkami, zejm. ropného původu, jak by spíše odpovídalo podniku DEZA.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.11.2020 07:52 Reaguje na Petr Vacek
M.P. se vyjadřuje jako osoba znalá. Pachatele mají odhalit orgány státní správy. Bohužel jak policie tak zejména ČIŽP se spíše zapojily do zločinného spolčení za účelem ochrany pachatele trestného činu. Že to směřuje na Agrofert, dokazuje i to, že se k havárii nevyjadřují jeho lobbingové agentury Duha, ČSOP, i ČSO.
Odpovědět
va

vaber

4.11.2020 13:30 Reaguje na Michal Ukropec
když je osoba znalá musí jít s informacemi na policii,
jsem zvědav zdali tak pečlivě bude autor článku prověřovat i ostatní podniky a jak píše technologii odstaňování kyanidů všeobecně a zdali pan Petřivalský nebude také chodit po špičkách,
když se někdo nevyjadřuje tak je to důkaz? obvykle bývá ,že potrefená husa nejvíc křičí
soudíte rychleji než soudce Lynch,
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.11.2020 17:33 Reaguje na vaber
Myslel jsem odborně způsobilou.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

9.11.2020 08:42 Reaguje na vaber
Další pracovník DEZY, už jste trapní...
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

4.11.2020 13:09 Reaguje na Petr Vacek
Zajímavé je především to, že zrovna Vy se zabýváte něčím, co je v rozporu s realitou...
Odpovědět
M

Marek Cihlář

5.11.2020 15:53 Reaguje na Petr Vacek
Prosím?????....proč by měla?.....jsem technolog galvanovny celou dobu co jsem po škole a představte si že naprostá většina galvanických technologí je bez CN-....s CN- je pouhá určitá menšina specifických PÚ, kterou používá minimum galvanoven, řekl bych že ve Zlínském kraji tak do 10, v povodí Bečvy minimum....a žádná nemá vyústění kanalizace do Bečvy co vím....
Odpovědět
rl

rýpal lesní

7.11.2020 17:36 Reaguje na Marek Cihlář
Myslím, že jako odborný technolog galvanovny nebudete mít problém vyjmenovat provozy konkurenční, které kadmiují, chromují, niklují, a nakládají, včetně možných provozů elektrovýrob.
Nemyslím si, že by to byla menšina. Snad co do plochy.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

8.11.2020 10:31 Reaguje na Marek Cihlář
Kyanidové lázně se používají na tlustovrstvé mědění a to se používá jako podkladová vrstva pod niklování a pod okrasné chromování. Kromě toho se kyanidové lázně používají málo, tuším na nějaké cínování a jsou alternativou při tenkovrstvém zinkování. To byla situace tak před 30 lety, kdy jsme v tom oboru tak trochu dělal.
Dnes kvůli drahým opatřením při používání kyanidů a při jejich likvidaci myslím zůstalo jen to tlustovrstvé mědění, tam je kvůli produkci kvalitních povlaků v širokém rozsahu režimu linky zřejmě dosud nezastupitelné.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

9.11.2020 08:41 Reaguje na Petr Vacek
A jak to víte? Jeden známý je spolumajitelem galvanovny a vím, kolik starostí mu zabere, aby dodrželi technologické postupy k zamezení havárie. Váš příspěvěk spíše ukazuje na to, že jste zaměstnancem DEZy nebo tam pravuje nekdo z rodiny - tedy ve stylu "zloděj křičí chyťte zloděje!"
Odpovědět
ST

Sally Tetička

4.11.2020 13:14
A přesně tady vidíme krásný a hmatatelný problém se střetem zájmu. Pokud bude nějaký politik mít bussinesové zájmy v zemi kde zároveň dělá premiéra a své věrné zaměstnance dosadí do kontrolních orgánu nebohého státu sotva se něco prokáže a na viníka prstem ukáže. Tím neukazuji na podnik DEZA jako na viníka. Pouze poukazuji na střed zájmu jak pana Brabce, tak pana Premiéra.
Hypoteticky: Jak by se postupovalo, kdyby DEZU vlastnil Miroslav Kalousek?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.11.2020 13:19 Reaguje na Sally Tetička
Dávno zakleknuto.
Odpovědět
BR

Bohuslav Rosendorf

4.11.2020 16:16 Reaguje na Sally Tetička
Pokud by DEZU vlastnil Kalousek , tak by všechny média včetně pitomců co za každým rohem vidí Babiše , Putina nebo Čímu tvrdili , že tam z roury teče božský nektar . Nebo v jiném případě by tady zvraceli ho va di ny o tom , že v blízkosti roury byl viděn Babiš jak z bandasky lije jedy do řeky .
Odpovědět
ST

Sally Tetička

4.11.2020 17:35 Reaguje na Bohuslav Rosendorf
Vážně Bohoušku, opravdu? Ty si vážně myslíš, že by všechno v Mafře mlčelo? Že by si tam ministr životního prostředí nedělal pár hodin po nehodě selfíčka v aranžmá páně Prachlově. A mezi uhynulými rybičkami a s pejsekm Džidži v náručí, kterého se ta katastrofa sice vůbec netýká, ale mohla by kdyby do té řeky během té katastrofy zrovna spadnul. Vážně věříš, že to je všechno na objednávku? Bohužel i krásný sen se může k ránu změnit v odpornou noční můru…
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.11.2020 16:07 Reaguje na Bohuslav Rosendorf
Kdyby DEZu vlastnil Kalousek, tak půl roku v médiích není vůbec nic jiného, než jaký je to darebák. Asi jste zapomněl na to, že tohle jelo v médiích taky, i když žádnou DEZu nevlastnil, natož aby něco otrávil.
Odpovědět
LD

Ladislav Dvořák

4.11.2020 23:42
aha, "odborníci zpochybňují", to mě uklidnilo - měsíc po události, bez zevrubné prohlídky místa možných úniků. Jako s 2 vlnou kovidu. Co "odborník", to jiný názor. Totéž je s Bečvou. Jak pan Kašpárek zjistil, že tam není jiná výpusť? Stačí, když někdo, kdo neví co s KCN nobo NaCN a vylije to do řeky ze sudu. Neviním ani DEZ-u, ani firmy, co se legálně zabývají výrobou s používáním kyanidů. Tyto firmy jsou pod dost přísným dohledem vodoprávních orgánů a o odpadech se vede evidence.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.11.2020 16:10 Reaguje na Ladislav Dvořák
Sousedi kolem Bečvy běžně mají po garážích sudy s děsivě koncentrovaným kyanidem a většinou z toho pálí slivovici.
Voni sou hlava.......
V DEZe v neděli dopoledna dělali narychlo testy odpadní vody (mimo plán), zápis vůbec neměl položku kyanid, další zápisy sa ztratily nebo byly antidatovány. Tohle se nedělá jen tak.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

9.11.2020 08:46 Reaguje na Ladislav Dvořák
No tak na případech uvedených v tomto článku je patrné, že zase tak přísný ten dohled není a nejspíše některé firmy jsou si rovnější než jiné...Závěr KÚ, že ČOV Dezy nemůže mít významný vliv na životní prostředí je přímo skandální...při těch množstvích kyanidů, co vypouštějí do Bečvy...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist