https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/jaka-je-environmentalni-cena-rychle-mody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaká je environmentální cena rychlé módy? Video

7.5.2020 07:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
60 % realizovaných nákupů oděvů se na konci téhož roku stane odpadem. / Ilustrační foto
60 % realizovaných nákupů oděvů se na konci téhož roku stane odpadem. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Problém tzv. rychlé módy (fast fashion) bývá někdy představován jako záležitost spotřební mentality, akcelerující vznik odpadů. Pravda to samozřejmě je, ale jen do určité míry. Tričko vážící pár deka, které po několika nošeních skončí na skládce nebo ve spalovně, má totiž mnohem větší váhu. To, když dojde na jeho celkový dopad na životní prostředí. Podrobnosti uvádí studie uveřejněná v magazínu Nature.
 

Do startu můžeme začít u populárně-naučného videa z produkce společnosti NeoMam. V jeho úvodu autoři zmiňují, že 60 % realizovaných nákupů oděvů se na konci téhož roku stane odpadem. Obnošené, ale také dost často nenošené/neprodané šatstvo, skončí na skládkách nebo zamíří do spaloven. Ročně je ho globálně kolem 18,6 milionů tun. Autoři videa objemy šatstva přirovnávají k vyčíslené váze nejrůznějších monumentů a památek. A dobírají se toho, že při nastaveném trendu komerční rychlé módy se do roku 2050 dobereme nějakých 150 milionů tun vyhozených oděvů, což by Velkou čínskou zeď dokázalo svou hmotností vyvážit hned dvakrát.

Není to jen o váze, ale o životním cyklu

Děsivé? Jistě, ale ne kompletní. Ve skutečnosti je to totiž ještě o něco horší. Problémem totiž je/není jen jedno tričko, které se stane odpadem, byť se jich takhle na skládce mohou nastřádat miliony kusů. Jde i o hodnotu materiálu, energie a surovin spotřebovaných na jeho výrobu, emise spojené s jeho přepravou, prodejem. Celý životní cyklus jednoho trička. A pokud ten vezmeme v potaz, stejně jako rostoucí objem textilií z oděvů na skládkách, nebude nám k vyčíslení škod na životním prostředí stačit ani tucet Velkých čínských zdí. Jak to?

Kirsi Niinimäki z katedry designu Aalto univerzity ve finském Espoo totiž vyčísluje, že odpadů spojených s globální produkcí oděvů je ročně 92 milionů tun. Oděvy jsou sice v principu vlákna a tkaniny, ale pro jejich výrobu je zapotřebí i procesní voda. Nějakých 79 bilionů litrů. Skutečně obtížně představitelné množství. A dál? Jak zmiňuje Niinimäki, je často těžké vidět celý obrázek. Oděvní průmysl má totiž velmi dlouhé a komplexní dodavatelské řetězce, počínající kdesi v zemědělství a petrochemickém průmyslu. A každý krok řetězce je zatížen spotřebou materiálu, vody, chemikálií, energie. Zrovna tak, na všech těchto postupně k tričku ubírajících se úrovních, dochází k poškozování životního prostředí, uvolňování škodlivin, produkci emisí.

Emise? Podobné těm z přepravy a stavebnictví

Například víme, že pěstování bavlny nepatří k nejšetrnějším zemědělským praktikám a že těžba ropy pro produkci plastů (vláken) představuje zátěž pro životní prostředí. Umíme ji i vyčíslit. V součtu se ale tyto jednotlivé nehezké prvky setkávají v tričku, vážícím pár deka. Nové technologie a průmyslová výroba tu paradoxně nevyúsťují v tričko pokročilejší, odolnější, lepší, ale jen trička levnější a dostupnější, vyráběná rychleji a ve větších objemech. Spotřební mentalita kupujících, umocněná marketingem prodávajících, tomu dodává pořádnou akceleraci.

Za posledních 40 let se spotřeba oděvů zvýšila z 5,7 kg na 13,0 kilogramů na osobu. A to i přes to, že je náš teď o 3 miliardy víc a zdaleka ne všichni na nové oblečení mají. Produkce emisí? Při započítání externalit se dostaneme k tomu, že oděvní průmysl produkuje 8-10 %, tedy 4-5 miliard tun ročně. Záleží, který z aktuálních odhadů si zrovna vyberete, ale „móda“ je tak 4-5x větší problém, než třeba létání letadlem, o něco menší, než celý sektor přepravy (ten se podílí na globální bilanci cca 14 %) a zhruba srovnatelný problém, jako stavební průmysl. Pokud se budeme bavit o znečišťování povrchových a pod-povrchových vod, je oděvní průmysl odpovědný za pětinu (20 %) globálního znečištění vod. A samozřejmě, když přijde na mikroplasty v oceánech, je oděvní průmysl (výroba i spotřeba) odpovědná z 35 %.

Co z toho plyne? Že rychlá spotřební móda je skutečně problém, který se neomezuje jen na čistou váhu vyprodukovaných odpadů. A jeho řešení začíná u nás samotných.

Doplníme, že z průměrných 9 000 000 tun plastů, které ročně skončí v oceánech, je jen 2000 tun v brčkách (0,025 %). Ty nám vadí a zakazujeme je. Oděvy, které tvoří třetinu objemu takových odpadů, nás ale zatím netrápí. Průměrný obyvatel Německa ušetřil zákazem brček 2,4 gramů plastů, ale ročně si mezitím nakoupil 16,7 kilogramů oblečení, které po roce odložil. Britové ušetřili dva gramy plastů na osobu, ale oděvů nakupují dokonce ročně 26,7 kilogramů. Kriminalizace jednoho nepatrného zdroje odpadů slaví úspěch, zatímco jiný, zásadní zdroj, zůstává i nadále přehlížen. Mnohem zásadnějším problémem pro zdraví planety a životní prostředí nejsou brčka, ale oděvní průmysl.

Populárně-naučné video z produkce společnosti NeoMam:


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JD

Jiří Daneš

7.5.2020 19:17
Rychlá móda je produktem tržní ekonomiky a je jedním z mnoha "výdobytků" demokracie a respektování lidských práv a svobod, tedy řečeno bez servítků, je ůvýdobatkem" jejich zneužívání za účelem dosažení maximálních zisků.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

7.5.2020 19:18
Rychlá móda je produktem tržní ekonomiky a je jedním z mnoha "výdobytků" demokracie a respektování lidských práv a svobod, tedy řečeno bez servítků, je ůvýdobatkem" jejich zneužívání za účelem dosažení maximálních zisků.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

7.5.2020 19:19
Rychlá móda je produktem tržní ekonomiky a je jedním z mnoha "výdobytků" demokracie a respektování lidských práv a svobod, tedy řečeno bez servítků, je "výdobytkem" jejich zneužívání za účelem dosažení maximálních zisků.
Odpovědět
SC

Stanislav Chytrý

13.5.2020 13:29 Reaguje na Jiří Daneš
Ale no tak pane Daneš. Je jasné, že nikdo ty oděvy nešije protože jej to baví, ale protože jej to živí. Díky této touze po maximálních ziscích se máme více než dobře. A zkuste přesvědčit svou drahou polovičku, že je eko a in chodit v pořád a jedněch těch šatech, jak tomu bylo zvykem za doktora Husáka. Asi Vás moc nepochválí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.5.2020 11:50
Tady naprostý souhlas. Zde by se otevíralo pole pro skutečně užitečnou aktivitu nejrůznějších spolků, zejména pracujících s mládeží. Zatím ovšem vidíme řvát o nutnosti snižování emisí CO2 hlavně "zlatou mládež" v supermódním ohozu (do popelnice každého půl roku) s trendy značkami mobilů a tabletů (do popelnice každoročně).

Mimochodem, velkým odpůrcem nesmyslné módy byl profesor brněnské ŠUŘ Hrbek (autor sgrafit na Domě pánů z Lipé, v Brně u ústí Masarykovy ulice do náměstí Svobody).
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.5.2020 12:47 Reaguje na Jan Šimůnek
Kdysi jsem četl rozhovor s jednou paní, která se tímto problémem dlouhodobě zabývá. Vykládala bizarní historku, kterou zažila v Indii, kde ji ženy, které třídí vyhozené oblečení ze západu, litovaly, že na západě musí být katastrofální nedostatek vody, poněvadž nemohou své oblečení, ačkoli v dobrém stavu, ani vyprat a musejí jej po "jednom použití" vyhodit. To je fakt bizarní.
Odpovědět
SC

Stanislav Chytrý

13.5.2020 13:27
Zase se řeší marginální problém, místo toho, aby se řešili skutečné problémy. Ale je to líbivé a mnoho lidí to zaujme. Navíc si nemyslím, že by většina našich lidí měla oblečení jen na jednu sezónu. Je fakt, že pokud chce koupit nějaké kvalitní, cenově dostupné české či evropské oblečení tak se musí hodně zapotit, aby jej sehnal. V řetězcích jednoznačně kraluje asijská produkce s velice kolísavou kvalitou.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist