https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/jsme-svedky-vymirani-druhu.poprve-v-historii-za-nej-muze-zivy-organismus-rika-pavel-kindlmann
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jsme svědky vymírání druhů. Poprvé v historii za něj může živý organismus, říká Pavel Kindlmann

19.6.2019 10:36 | PRAHA (Ekolist.cz)
Drtivá většina našeho území je lidská. Přírodě jsme nechali jen 1 procento. Ilustrační snímek.
Drtivá většina našeho území je lidská. Přírodě jsme nechali jen 1 procento. Ilustrační snímek.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
„Teď stojíme ještě nahoře, na té mírné části sjezdovky. Ale kousek dál už se to láme strmě dolů,“ říká biolog Pavel Kindlmann. Sjezdovka mu posloužila jako obrazné vysvětlení toho, kde se zrovna nacházíme ohledně vymírání druhů. To se podle něho teprve pomalu rozjíždí. A varuje, že pokud se něco nezmění, ujedou nám lyže pod nohama.
 

Pavel Kindlmann je vedoucím oddělení výzkumu biodiverzity Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Brno a profesorem Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK. Podle něho nejde pro planetu o žádnou novinku. Druhy vznikaly a zanikaly a čas od času přišla nějaká velká událost, která vedla ke skokovému zániku druhů. Víme o pěti velkých vymíráních v historii. Život na Zemi se po nich zase rozbujel do plné šíře. Vymírání, které podle vědců probíhá nyní, tak není nic, s čím by si život na planetě neporadil. Problém je čistě pragmatický: lidská civilizace je na druhové pestrosti bytostně závislá.

Rozbité auto dáte opravit. Vyhynulý druh je pryč jednou provždy. Na snímku Pavel Kindlmann
Rozbité auto dáte opravit. Vyhynulý druh je pryč jednou provždy. Na snímku Pavel Kindlmann
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

„Čím se ale současné vymírání od těch minulých liší, je, že jej způsobuje živý organismus, a to dokonce živý organismus, který si o sobě myslím, že je inteligentní,“ říká Kindlmann. Zkoumání současného úbytku druhů se věnoval poslední tři roky coby jeden z odborníků, kteří za Mezivládní vědeckou platformu pro biodiverzitu a ekosystémové služby zpracovali globální zprávu o stavu biodiverzity. A je to smutné čtení.

Zpráva má podle Kindlmanna solidní základ. Na jejím vypracování se podílelo 145 vedoucích autorů (mezi nimi Pavel Kindlmann a jeho kolegyně z Přírodovědecké fakulty UK Zdenka Křenová) a 310 další vědců, kteří společně vyhodnotili 15 tisíc vědeckých prací z celého světa, které se věnovaly biodiverzitě. Výsledkem tříleté práce je 1800 stránková studie, detailně popisující současný stav poznání.

„Její základní závěry jsou, že rozmanitost druhů klesá na celém světě v míře dosud nevídané,“ říká Kindlmann. Celosvětová míra vymírání druhů je nyní stokrát vyšší, než činí průměr za posledních 10 milionů let. „Asi milion z odhadovaných osmi milionů druhů rostlin a živočichů na zemi je ohrožen vyhynutím a mnohé druhy během následujících desetiletí vyhynou,“ říká dále Kindlmann.

Současné, lidmi způsobené vymírání druhů, se započalo v 16. století. „Od té doby vyhynulo nejméně 680 druhů obratlovců, tedy druhů, na kterých je to dobře vidět. Kdybychom započítali i hmyz a jiné malé tvory, bude výčet větší,“ vysvětluje Kindlmann.

„Tyto ztráty jsou přímým důsledkem lidské činnosti a zároveň představují ve všech regionech přímou hrozbu pro lidský blahobyt,“ dodává Kindlmann. Jako příklad, v čem hrozba spočívá, zmiňuje Kindlmann úbytek opylovačů, na kterých je závislá produkce potravin.

Musíme chránit přirozená stanoviště. Na snímku z Národního parku Šumava jsou růžové a bílé květy náprstníku. Prudce jedovatá rostlina, jejíž účinné látky glykosidy se úžívají v lékařství pro zvýšení stažlivosti srdce.
Musíme chránit přirozená stanoviště. Na snímku z Národního parku Šumava jsou růžové a bílé květy náprstníku. Prudce jedovatá rostlina, jejíž účinné látky glykosidy se úžívají v lékařství pro zvýšení stažlivosti srdce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ondřej Toman / Hnutí DUHA

Hlavních příčin je pět a v každém regionu mají různou váhu. „Jednou z nich je šíření invazních druhů, ale to pro Česko a Evropu není vážný problém. I rostoucí množství odpadů, klimatické změny a průmyslový rybolov nejsou u nás to nejpalčivější,“ líčí Pavel Kindlmann.

To, co v Evropě a Česku vede k vymírání druhů, jsou ztráty přirozených stanovišť. Využíváme prostor tak intenzivně, že mizí nedotčená místa, kde mohou zvířata a rostliny žít.

„V Česku zabírají přirozená stanoviště méně než jedno procento rozlohy státu,“ popisuje Kindlmann. Všude jinde jsou silnice, pole, města. Pro volnou, nenarušenou přírodu máme jen drobeček. Největší část toho drobečku je na Šumavě, v 1. zónách národního parku.

„To je mimo jiné důvod, proč jsou tyto bezzásahové zóny národních parků tak nesmírně důležité,“ vysvětluje Kindlmann. „Je to místo, kde díky nezasahování člověka do prostředí zůstávají přirozená stanoviště řady druhů.“ Podle něho bychom tato území měli střežit jako oko v hlavě, jako to nejcennější, co nám v přírodě zbylo.

A podle Kindlmanna by se na to mělo myslet i při současném schvalování zonace Národního parku Šumava. Současný návrh podle něho počítá s tím, že 27,7 % parku bude bezzásahová 1. zóna a 24,6 % plochy bude přírodě blízká zóna. Kindlmann ale varuje před tím, že z návrhu zonace vypadlo 32 cenných lokalit, přestože vědci jejich zařazení do 1. zóny prosazovali.

Závěry vědecké zprávy o globálním úbytku biodiverzity jsou varovné. Podle vědců je ještě čas z té pomyslné strmé sjezdovky sestoupit. Vyžaduje to podle nich nejvyšší politickou, sociální i ekonomickou prioritu a ochotu vlád i jednotlivců urgentně přehodnotit dosavadní model života na Zemi. "Jaká je naše budoucnost? Jsem furt optimista, ale musíme už máknout," říká Pavel Kindlmann.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

19.6.2019 12:39
Vzhledem k tomu, že první velké vymírání druhů (možná až přes 90 procent) vyvolaly organismy, které "vynalezly" fotosyntézu na základě vody (s produkcí kyslíku), tak soudruh prostě kecá. A spoléhá na nižší úroveň vzdělání čtenářů, že mu to díky ní projde.
Odpovědět
lu

19.6.2019 14:42 Reaguje na Jan Šimůnek
jo, taky mi to praštilo do očí.
možná titulek "poprvé za to může živočich (a ne rostliny jako zatím pokaždé)" by byl nemlich stejně alarmistický a navíc i přiměřeně pravdivý
Odpovědět
JS

Josef Suchomel

19.6.2019 23:12 Reaguje na Jan Šimůnek
A které vymírání to bylo?
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

20.6.2019 14:02 Reaguje na Josef Suchomel
Nazdar Pepo...
Odpovědět
JS

Josef Suchomel

20.6.2019 22:33 Reaguje na Stanislav Hrouzek
My se známe????
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

1.7.2019 14:53 Reaguje na Josef Suchomel
Asi tedy ne...
Odpovědět
PK

Pavel Kindlmann

20.6.2019 03:52 Reaguje na Jan Šimůnek
K prvnímu hromadnému vymírání, které se odehrálo na přelomu ordoviku a siluru, vedly dosud nejasné události, které způsobily před 440–450 miliony let vymření 27 % čeledí a 57 % všech tehdejších rodů. Vedou se diskuse o dvou možných hlavních příčinách tohoto vymírání: záření gama a vulkanismus, který produkuje sopečné plyny jako je rtuť).

Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hromadn%C3%A1_vym%C3%ADr%C3%A1n%C3%AD#Vym%C3%ADr%C3%A1n%C3%AD_ordovik-silur
https://phys.org/news/2017-05-large-volcanic-eruption-mass-extinction.html

Na základě těchto důkazů tvrdím, že tvrzení pana Šimůnka se nezakládá na pravdě.

To, zda "spoléhám na nižší úroveň vzdělání čtenářů, že mi to díky ní projde" ponechám na úvaze laskavých čtenářů.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.6.2019 06:06 Reaguje na Pavel Kindlmann
Už předtím došlo k vymření téměř veškerých (těch 90 procent + je běžně přijímaný odhad) anaerobních organismů v zemském moři (na souši tehdy žádný život nebyl, v moři jen prokaryota) poté, co sinice a prochlorofyta (a snad i další mikroorganismy) "vynalezly" formu fotosyntézy, při níž vzniká kyslík. Přeměnou atmosféry z dusíko - metano - vodíkové na dusíko - kyslíkovou došlo k vymření všech anaerobů, které se nezvládly kyslíku ubránit (aerotolerantní anaerobi) nebo nezalezli do nějakých exotických ekologických nik (jako jsou kráter podmořských sopek). Dědictvím tohoto období jsou i některé biochemické cesty, které fungují rovněž v buňkách našeho těla a pomáhají nám vyrovnat se s oxidačním stresem.
Došlo také ke drastické změně chemie mořské vody (Fe2+ se zoxidovalo na Fe3+ a vysráželo se za vzniku dodnes těžených ložisek železa - původně to byly stovky metrů sraženiny na dně tehdejšího oceánu).
Opět stojí za připomenutí, že lidský organismus dodnes nezvládá vstřebat ionty Fe3+, musí mít Fe2+ v potravě nebo provést redukci železa na dvojmocnou formu v anaerobním prostředí střeva (třeba pomocí vitamínu C). Příslušné transportní mechanismy na stěnách enterocytů jsou zřejmě dědictvím po anaerobech z předkyslíkatého období Země.
Patrně se přitom vysrážely a z vody světového oceánu zmizely i jiné prvky, což mohlo některým organismům vadit podobně jako přítomnost kyslíku (cestou nutričního stresu).

To, že o tomto vymírání neví Wikipedie, není nic objevného, ta neví nic o mnohém. V učebnicích mikrobiologie a paleoekologie se o tomto vymírání běžně píše.
Mimochodem, pro obyvatele hvězd, pro něž Země transituje před Sluncem, šlo o jev detekovatelný na úrovni naší současné astronomické techniky.
Odpovědět
PK

Pavel Kindlmann

20.6.2019 10:12 Reaguje na Jan Šimůnek
To nic nemění na faktu, že obecně se má za to, že v minulosti existovalo pět period hromadných vymírání a proces, který popisujete, se mezi ně obvykle nepočítá.

Na podstatě zprávy, kterou zde prezentuji, však tato diskuse nic nemění - prostě mi šlo o zdůraznění nesporného faktu, že za současné vymírání může člověk. Z z toho se nevyviní poukazem na to, že kdysi před stamiliony let způsobily svým způsobem jistý typ vymírání (co tu vlastně v té době žilo, co?) též živé bytosti.

Ohledně odkazů můžete dehonestovat Wikipedii, ale těžko můžete zpochybnit druhý odkaz - jenž se sám odkazuje na tvrdé vědecké výsledky, a sám mluví o "prvním hromadném vymírání. To jiste nepsali diletanti.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

20.6.2019 14:01 Reaguje na Pavel Kindlmann
Jestli trpíte představou, že wiki píšou ti největší specialisti v oboru a ještě k tomu jen seriózní dobře vědecky podložená fakta, tak jste na velkém omylu...
Odpovědět
lu

21.6.2019 08:58 Reaguje na Stanislav Hrouzek
hmmm, teta Wiki. každý (snad) něčemu rozumí, a v okamžiku, kdy kouká na wikipedii na moudra o svém oboru, za břicho se popadá a tvář mu křiví hořký smích (většinou je to viděno z rychlíku, je to neúplné, a co jde do podrobnějších detailů, to je nějaká obskurní marginalita). wikipedie je fajn zdroj když nevím vůbec nic, a chci vůbec tušit, o čem zhruba se mluví. třeba když se chci dovědět, kdo to sakra byla a v kterém století žila královna Viktorie.

ale proboha, vždyť extrapolace je tak snadná! vždyť přece úplně stejná úroveň wikipedie je v oborech, kterým vůbec nerozumíme!
Odpovědět
PK

Pavel Kindlmann

3.7.2019 22:59 Reaguje na Stanislav Hrouzek
Solidní člověk, dřív, než začně hloupě kritizovat druhého, si nejdříve přečte to, co kritizuje. Kdybyste toto udělal, zjistil byste, že DRUHÝ ODKAZ, na který se odvolávám, je tento:
https://phys.org/news/2017-05-large-volcanic-eruption-mass-extinction.html
O něm, ne o Wikipedii, jsem říkal “těžko můžete zpochybnit druhý odkaz - jenž se sám odkazuje na tvrdé vědecké výsledky, a sám mluví o prvním hromadném vymírání”.

Pokud vám tohle poučení nestačí, přidávám ještě dva:
https://www.nature.com/articles/nature09678
https://www.pnas.org/content/115/20/5217/tab-figures-data
Jistě ve své samolibosti řeknete, že do Nature a PNAS píší jen diletanti, zatímco VĚDEC jako jste vy, má vždy pravdu, že pane Hrouzku?
A hlavně: v celém tom článku jde především o to, že vymírání, které dnes probíhá, je skutečně VELKÉ a že ho způsobil ČLOVĚK. To, zda bylo vymírání 5 nebo 7 a jestli nějaké z nich způsobil živý organismus nebo nikoli, je v kontextu článku naprosto podružné a může se tím babrat jen ten, kdo se chce prsit svými “znalostmi”.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

20.6.2019 13:59
Velkých hromadných vymírání ovšem nebylo 5, ale přinejmenším 7.

5 dobře známých klasických paleontologických a další 2, o kterých máme jen mlhavou představu, protože se týkají doby nástupu 2 globálních prekambrických dob ledových dle teorie sněhové koule.

A těch menších desítky, stovky či tisíce - podle toho, do jakého detailu chcete zrovna zajít...
Odpovědět
JS

Josef Suchomel

20.6.2019 22:35 Reaguje na Stanislav Hrouzek
A kolik z nich způsobily biotické činitele? A nebo přesněji - kolik z nich způsobil jeden druh organismu????
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

1.7.2019 14:56 Reaguje na Josef Suchomel
Například zánik methanogenních baktérií pravděpodobně způsobil jeden proces - fotosyntéza. A ta se vyvinula prostřednictvím několika změn u jednoho konkrétního organismu, který se následně rozmnožil, rozšířil a specializoval do mnoha druhů a díky jimi vyprodukovanému kyslíku zlikvidovaly tehdejší významný skleníkový efekt methanu, což vedlo ke globálnímu zalednění...
Odpovědět
PK

Pavel Kindlmann

3.7.2019 23:02 Reaguje na Stanislav Hrouzek
Můžu jen opakovat: v celém tom článku jde především o to, že vymírání, které dnes probíhá, je skutečně VELKÉ a že ho způsobil ČLOVĚK. To, zda bylo vymírání 5 nebo 7 a jestli nějaké z nich způsobil živý organismus nebo nikoli, je v kontextu článku naprosto podružné a může se tím babrat jen ten, kdo se chce prsit svými “znalostmi”.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

20.6.2019 14:33
Jako většinou hádka vo koze... a nikdo nekomentuje, že tvor nejmoudřejší:-)) páchá sebevraždu (Matky Země). Počet vymírání není podstatný, důležité je, že proběhly a příroda se nějak zvetila. S dnešními pesticidy, kácením pralesů, trávením a oteplováním oceánů, mizení ledovců, vyčerpáváním zdrojů a přemnožením ekonomických Otesánků to opravdu nevidím optimisticky. Ono jde hasit, když je plemen malý, jak to chytne grády...
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

21.6.2019 06:30
Myslím, že autor to říká jasně - poprvé v historii za vymírání druhů může živý organismus - a upozorňuje na vrozené destrukční až sebedestrukční vlastnosti homo sapiens.
Nejsem takový optimista jako autor článku, není zde kvalitní politická elita, která by dokázala demokraticky přimět populaci k odklonu od blahobytu k určité formě odříkání.
To je možné pouze prostřednictvím diktatury. Tak to kdysi fungovalo i v Římě. Pokud se ocitl v nebezpečí,moc byla předána diktátorovi s absolutní mocí na časově omezenou dobu -tuším šesti měsíců - , a to volbou Senátu.
Odpovědět
lu

21.6.2019 08:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
rostliny nejsou živé organismy? hmmmmm.

je normální o těch mnoha vymíráních nic moc nevědět. je však poměrně snadné nějaké bazální informace získat, ať ze zdrojů tvrdých, nebo popularizujících (velmi vtipně, čtivě a zjednodušeně bez deformace smyslu o tom glosuje například Kubáč někdy letos v březnu, gůglujte). je směšné se sebevědomě pouštět do diskusí bez aspoň malinké předchozí rešerše. a je ďábelské na základě neznalosti a pocitů navrhovat diktaturu.

mimochodem, to, že za to poprvé může živočich, je Vám málo alarmistické? nestačilo by to?
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

21.6.2019 09:22 Reaguje na
Chováte se suverénně jako očitý svědek těch dávných událostí:-)) Opakuji, není podstatné, kolik bylo velkých, středních či malých vymírání. To jsou všechno podružnosti vedle toho, jaké hrozbě čelíme v současnosti. Mimochodem, toto je typický projev zelených fanatiků, vyzabíjet se navzájem v žabomyších válkách, ale podstatu problému neřešit. Proto tak dopadají... A dobrovolně se nikdo svých poctivě nabytých miliard nevzdá, naopak, krize mu poskytuje šanci majetky navýšit. Proto souhlas, je to ŽIVOČICH:-)
Odpovědět
lu

21.6.2019 10:11 Reaguje na Karel Zvářal
podívejte se, já nijak nezpochybňuji vážnost situace. a je-li ta vážnost opravdu vážná, pak vůbec nepotřebuje podporu barnumskými a zjevně nepravdivými argumenty, to pak akorát budí podezření, že i ty ostatní argumenty plavou na vodě. jako v té pohádce, jak pasáček volal "vlk,vlk" a bavil se pohledem na panikařící vesničany, až ten vlk doopravdy přišel a když pasáčka žral, tak nikdo na pomoc nepřišel.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

21.6.2019 12:42 Reaguje na
Jak už jsem naznačil výše, zmýlená (nepřesnost) znamená v této komunitě ortel smrti. (Půlminutu jsem překročil, za což se p. Werichovi omlouvám)
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.6.2019 10:30
To velké umírání před cca 2 - 2,5 miliardami let se nazývá "velká kyslíková (nebo také oxidační) událost" a byla to pravděpodobně (co do procenta postižených druhů) asi největší katastrofa tohoto druhu.
Nicméně v důsledku této katastrofy došlo k "výbuchu" evoluce (patrně až tehdy vznikla eukaryonta a poté mnohobuněčné organismy), jejíž nejstarší záznam jsou organismy Ediakara.
A ono v podstatě každé "velké vymírání" vedlo k tomu, že uvolnilo prostor pro masívní rozvoj nových druhů.

To, že někteří autoři učebnic nejsou s to své texty fitovat na nejnovější objevy, na tom nic nezmění (jen to vypovídá své o úrovni našeho školství). Nicméně biolog by měl tyhle věci vědět i bez učebnic (když to vím jí). A měl by si tedy být vědom neserióznosti onoho nabubřelého prohlášení o "prvním vymírání způsobeném živým organismem". Nanejvýš by se to dalo prohlásit "prvním vymíráním způsobeném myslícím organismem", ale i pak by to bylo na diskusi, nakolik je nijak neorganizované lidstvo schopno racionálního jednání, když pro neorganizovanou tlupu obecně platí, že je právě tak chytrá jako její nejméně chytrý jedinec.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

21.6.2019 12:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Jj, stromatolity jsou vlastně naši prapra...předci. Ony ty letopočty se dosti posouvají v posledních letech, což se týká např. i předchůdců člověka. A mám poněkud jiný názor: lidstvo žije z výdobytků těch nejchytřejších, ale když je vezmou do ruky bezmozci (zbraně, silné stroje, medicína), jsme tam, kde jsme. Jednou nohou v jaderné apokalypse, druhou v totálním vydrancování planety. Myslím, že zažíváme začátek té druhé varianty sebevraždy lidstva. A příroda to přežije, věřím, že např. potemníci se po poušti budou prohánět i bez přítomnosti člověka.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.6.2019 19:02 Reaguje na Karel Zvářal
Organismy, které vytvářely stromatolity, byly patrně předky současných sinic. Není ovšem zcela jasný vztah vzniku kyslíkové atmosféry a prvních eukaryontů (časově velmi blízko sebe), tj. zda je ten souběh náhodný nebo dán nějakou zákonitostí.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

21.6.2019 19:34 Reaguje na Jan Šimůnek
Za mých studií byla vrcholem poznání Oparinova teorie, vznik prvních aminokyselin z anorganiky. Přiznám se, že to bylo nad mou představivost. A jestli své "hrady"-stromatolity budovaly první bakterie či sinice, je mně i jim celkem jedno - tehdy se na prajsmany nehrálo. Zajímavé pořady na téma vývoje života chodí na NatGeo, tak jak mám čas, hledím s našpicovanými slechy.
Odpovědět
RS

Roman Salátek

25.6.2019 09:23
Když čtu příspěvky pana Šimůnka tak se musím usmívat. Jak může akademické vzdělání zastřít rozum. Nestačí jen informace zapisovat do paměti, ale také chápat kontext. Co je důležité ve zdělení a jak se jednotlivé indicie doplnůjí. Pak se stane že se úplně minete s myšlenkou.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist