https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/krajina-jako-nepritel-ktery-nam-bere-vodu.ministerstvo-zemedelstvi-celi-kritice-za-technicky-pohled-na-prirodu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Krajina jako nepřítel, který nám bere vodu. Ministerstvo zemědělství čelí kritice za technický pohled na přírodu

16.12.2021 19:44 | OLOMOUC (Ekolist.cz)
Největším odběratelem vody je krajina, říká ministerstvo zemědělství a Povodí Moravy.
Největším odběratelem vody je krajina, říká ministerstvo zemědělství a Povodí Moravy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Makoň / DES OP
Analýza, která doporučila postavit u obce Skalička víceúčelovou nádrž, sklízí silnou kritiku odborníků. Opominula totiž zásadní poznatky o stabilitě podloží a vodním režimu. Zatímco se ministerstvo zemědělství a Povodí Moravy musí vypořádat s připomínkami, zůstává trochu na okraji otázka, zda by nádrž Skalička měla sloužit jako nástroj proti suchu. To je totiž argument, kterým ministerstvo stavbu přehrady na Bečvě obhajuje. Samu protipovodňovou ochranu, která je stále hlavním účelem stavby, by zajistil totiž jen suchý poldr, který je již schválený vládou.
 
Na tom, že obyvatelé Hranic, Přerova a okolních obcí podél Bečvy potřebují protipovodňovou ochranu, panuje shoda. Spory jsou ohledně podoby nádrže.

Suchý poldr je prázdná zatravněná nádrž, která je připravena zachytit povodňovou vodu. Ta u Skaličky bude o poznání větší, její hráz by měla být 12 metrů vysoká. Ilustrační snímek.
Suchý poldr je prázdná zatravněná nádrž, která je připravena zachytit povodňovou vodu. Ta u Skaličky bude o poznání větší, její hráz by měla být 12 metrů vysoká. Ilustrační snímek.
Licence | Volné dílo (public domain)
Stát původně odsouhlasil takzvanou suchou nádrž. V roce 2016 ale přišel s návrhem víceúčelové nádrže neboli přehrady. Důvodem ke změně charakteru nádrže bylo podle ministerstva zemědělství sucho a probíhající klimatická změna. Jenže jiný typ nádrže s sebou přináší i nová rizika. O těch se mluvilo na prosincové konferenci na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

„Klimatická změna se na území České republiky velmi výrazně promítla, a to ve ztrátě vody, za kterou může krajina,“ prohlásil na konferenci o přípravě vodního díla Skalička Antonín Tůma z Povodí Moravy. „Aby krajina měla možnost přežít, spotřebovává ohromné množství vody. To je vidět na snížení hodnot povrchových průtoků ve vodních tocích, které v letních měsících dosahují někdy jen 5 % dlouhodobých průměrů,“ vysvětluje Antonín Tůma z Povodí Moravy.

„To není otázka jen těch suchých let, ale například i roku 2017, kdy v České republice bylo dosaženo 100 % srážek, ale povrchový odtok z našeho území dosahoval pouze 40 %. Což svědčí o tom, že krajina strádá, krajina vodu potřebuje a je nezbytné, aby bylo s vodními zdroji hospodařeno nějakým lepším způsobem,“ pokračoval ředitel pro správu Povodí Tůma.

Pavel Punčochář z ministerstva zemědělství přidal podobný pohled na lesy. „Daleko největší výpar jde ze silného pokryvu lesů. Čili lesy jsou výborné na chlazení teploty, ale k hydrologickému režimu nepřispějí nijak významně, pokud vůbec,“ zapojil se do debaty referent sekce vodního hospodářství na ministerstvu zemědělství s odkazem na to, že se jedná o poznatky přírodovědce Jakuba Hrušky.

Lesy v Česku k hydrologické bilanci povrchových vod moc nepřispívají.
Lesy v Česku k hydrologické bilanci povrchových vod moc nepřispívají.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Ten to potvrzuje, ale své poznatky upřesňuje. „Je pravda, že k hydrologické bilanci povrchových vod – abychom byli přesní – lesy ve střední Evropě skutečně mnoho nepřispívají. Mají vliv na rozložení během roku, například posunují a roztahují jarní tání, protože v lesích taje sníh pomaleji, či v horkém létě dokonce snižují průtoky kvůli masivní transpiraci, celkovou bilanci ale ovlivňují minimálně,“ uvádí Jakub Hruška na dotaz Ekolistu.

„Teprve v nadmořských výškách nad ca 1000 m n. m. nějakou vodu ‚přidají‛, a to vyčesáváním mlhy a mraků, které je vyšší než roční evapotranspirace těchto porostů,“ vysvětluje kontext Hruška.

„Tohle všechno ale neznamená, že by to byl jakýkoliv argument pro stavbu přehrad,“ podotýká Jakub Hruška. „Problémem ‚protipovodňové ochrany‘ je v první řadě napřímení a zrychlení řek a zbytečné meliorace, které rychle odvádějí vodu z krajiny. Nejdůležitější složkou moderní protipovodňové ochrany je určitě revitalizace toků,“ upřesňuje Hruška svůj odborný pohled přírodovědce.

Meliorační šachtice. Pod povrchem pole dochází k odvádění vody z krajiny.
Meliorační šachtice. Pod povrchem pole dochází k odvádění vody z krajiny.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Krajina jako nepřítel, který nám bere vodu

Pohled na krajinu ministerstva zemědělství a Povodím Moravy nenechal v klidu Jana Koutného z Agentury ochrany přírody a krajiny. „Musím zareagovat na tvrzení, že největším odběratelem vody je krajina, a že největší odpar mají lesy, a dávat to do souvislosti s nějakým znaménkem mínus,“ komentuje pohled ministerstva a povodí Jan Koutný.

„Krajina, která je v dobrém stavu, vodu bezesporu zadrží. Ale všichni víme, jak vypadá naše zemědělská půda. Je utužená a protkaná odvodňovacími zařízeními, kterými teče voda, i když je sucho. A nateče do regulované říční sítě a tou odtéká rychle pryč,“ pokračuje Koutný, který pracuje na Správě Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví, v popisu současného stavu.

Pokusil se vysvětlit význam transpirace, kdy se voda odpařuje z vegetace. Ta má nepopiratelný vliv na tvorbu počasí a mikroklimatu. Na vegetaci se podle něho nedá pohlížet jednoduše jako na odběratele vody.

Odvodnění luk v Přešticích na západě Čech.
Odvodnění luk v Přešticích na západě Čech.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

„Nechci se dotknout přítomných kolegů, ale poprosil bych je o méně inženýrský přístup,“ reagoval Koutný na to, že dávat přírodě znaménka plus a mínus jako na kalkulačce u fungování přírodních procesů nefunguje.

Náměstek ministra zemědělství Aleš Kendík na Koutného kritiku a dotazy, zda ministerstvo ví, v jakém stavu jsou zemědělské půdy, odpověděl, že ví. „Samozřejmě, že jde o hospodaření na zemědělské půdě, ale i o hospodaření s dešťovou vodou, pokud stavíme silnice, pokud stavíme dálnice, o hospodaření s dešťovou vodou, pokud stavíme průmyslové parky, pokud stavíme bytovou zástavbu, bytová centra. Tohle všechno odtok vody z krajiny urychluje,“ zahrnul náměstek ministra problém do řady dalších oblastí, které se netýkají jeho rezortu.

Marie Popelářová ze Správy Chráněné krajinné oblasti chtěla vědět, jaká opatření ministerstvo zemědělství dělá, aby zadrželo vodu na horním toku řeky, kde povodňová vlny nejčastěji vzniká. „Povodeň není záležitost říčního koryta, ale celé krajiny, která má potenciál zadržet vodu,“ upozorňuje Popelářová. A podle ní se ministerstvo zemědělství nesnaží zvyšovat zádrž v krajině.

Koutný poukázal na to, že zádrž vody v lesích se nevyřeší budováním lesních rybníčků. Aby lesy příznivě přispívaly k vodnímu režimu, měly by mít přirozenější složení, mělo by se v nich ponechávat mrtvé dřevo a mělo by se pečovat o to, aby lesní půdy nebyly vyčerpané a utužené intenzivním lesnickým hospodařením.

Obnova vodní nádrže Raška v lese na Tachovsku.
Obnova vodní nádrže Raška v lese na Tachovsku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Diskuze o tom, kde se v krajině zadrží voda, ilustrovala rozdílné přístupy ministerstev zemědělství a životního prostředí, které se promítají i do názorů o tom, jak má vypadat protipovodňová ochrana. A posléze i do toho, jakou podobu má mít nádrž u obce Skalička.

„Rezort zemědělství akcentuje více ta jednotlivá technická řešení, náš rezort akcentuje velmi silně práci na celé ploše zemědělského půdního fondu, který tvoří 54 % území České republiky, a v lesích, které tvoří 34 %. A samozřejmě i v urbánní krajině, která tvoří 11 %,“ vidí rozdíl v pohledech náměstek Vladimír Dolejský z ministerstva životního prostředí. „Ministerstvo životního prostředí vnímá pozici rezortu zemědělství a je pro komplex všech legitimních a přírodu nepoškozujících opatření,“ dodal.

Zadrží jedna přehrada vodu v krajině?

Ministerstvo zemědělství ale oponuje tím, že krajina má jenom omezenou možnost zadržet vodu především při přívalových deštích.

„Od začátku až do konce se zapomíná na velikost srážek, které jsou rozhodující pro velikost odtoku a pro efekt různých protipovodňových opatření,“ říká Pavel Punčochář z ministerstva zemědělství. „Přírodě blízká opatření jsou fajn, když jde o rozlivy, ale v okamžiku, kdy bychom měli spoléhat na zadržení vody v meandrech a v infiltraci do půdy, tak jsme tak na úrovni desetileté vody,“ dodává.

Meandrující řeka Bečvy a přilehlé lužní lesy.
Meandrující řeka Bečvy a přilehlé lužní lesy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Hnutí DUHA Olomouc

Povodí Moravy si podle informací Antonína Tůmy po povodních v roce 1997 nechalo udělat analýzu, jak by povodeň vypadala, pokud by byly všechny plochy v Beskydech a Jeseníkách zalesněny a zatravněny. Rozdíl by byl 3 %. Pokud by byly zelené i střechy a zasakování by bylo možné i skrze zpevněné povrchy, tak 5 %. Povodňovou vlnu by to zpomalilo, ale nezmenšilo.

Výhoda přehrad

Výhoda přehrad bývá ilustrována bonmotem, že půda nemá kohoutek. Půdní voda je rozprostřena v ploše, my ale potřebujeme vodu odebírat v místě, kde je koncentrovaná. V přehradě. Zadržením vody v nádrži tedy nezajišťujeme vodu v krajině, ale koncentrujeme ji, abychom ji mohli využívat. K nápravě hydrologického režimu to ale nepřispívá.

Pro nádrž u Skaličky je tedy zásadní rozhodnutí, zda má jen zajistit protipovodňovou ochranu, nebo zda má sloužit i jako zdroj vody. Podle vyjádření odborníků zatím nikdo nespočítal celkovou vodní bilanci, pokud by šlo o druhou variantu.

„V žádné ze studií se zatím nepředpokládá oficiální odběr. Ale v okamžiku, kdy by se použila voda na závlahy nebo cokoli jiného, průtok Bečvy by se ještě snížil,“ říká Jitka Novotná z České geologické služby. Při jakémkoli odběru vody z řeky hydrogeoložka předpokládá, že snížený průtok Bečvy budou dotovat minerální vody, které se využívají v lázních Teplice nad Bečvou.

Vodní nádrž Nové Mlýny.
Vodní nádrž Nové Mlýny.
Licence | Volné dílo (public domain)

Nevýhody přehrad

„Přehrady sice zadrží vodu, ale voda se z nich samozřejmě odpařuje,“ připomíná Ondřej Bábek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

„Globální modely říkají, že systém přehrad odpařuje celosvětově zhruba 5 % průtoku veškeré celosvětové říční sítě, což je více, než spotřebují veškeré domácnosti a průmysl na celém světě,“ poukazuje Bábek na celosvětová data, protože místních dat není dostatek.

„Výstavbou přehrady, která má velkou rozlohu a malou hloubku, což je přesně příklad Skaličky, můžeme způsobit to, že vodu pošleme zpět do atmosféry a do hydrologického cyklu,“ dodává Bábek. Podle něj by se vodní nádrž Skalička tvarem a typem podobala Novomlýnským nádržím, přičemž v horní Novomlýnské nádrži je dnes podle něj již polovina prostoru mezi dnem a hladinou zaplněna sedimentem. To zmenšuje objem zadržené vody.

V přehradách se navíc koncentruje i znečištění. A protože na Bečvě je řada průmyslových podniků, je vysoké riziko, že usazeniny, které by se akumulovaly ve Skaličce, budou silně kontaminované, upozornil Bábek. Až se v budoucnu bude sediment z nádrže odstraňovat, bude to velmi nebezpečné pro kontaminaci řeky.

Kvůli mnoha kritickým připomínkám není v tuto chvíli ministerstvo zemědělství připraveno doporučit vládě jednu z variant nádrže Skalička. Požádalo o prodloužení termínu pro rozhodnutí o podobě protipovodňové ochrany minimálně do poloviny roku 2022 s tím, že nemusí jít o konečný termín.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (56)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.12.2021 06:43
Pěkný souhrnný článek.
Odpovědět
NP

Nedělský Petr

17.12.2021 11:18 Reaguje na Karel Zvářal
Z mého pohledu bohužel není článek ani pěkný, ani souhrnný a už vůbec ne objektivní :-(. Já ho vnímám jako velmi tendenční s tím, že jeho cílem je znectít přehrady, ukázat zástupce MZe a Povodí Moravy jako hlupáky a lidi z rezortu MŽP moudré odborníky pečující o krajinu. Poslechl jsem si vystoupení p. Tůmy a nemyslím, že by prezentoval krajinu, jako nepřítele, který nám bere vodu. Spíš jeho (a uznávám že v této části ne moc obratné) vystoupení vnímám tak, že v období extrémního sucha můžeme čekat, že z krajiny i řek moc vody k dispozici nebude a je třeba se na to připravit, například výstavbou přehrady Skalička.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

17.12.2021 14:00 Reaguje na Nedělský Petr
Naše krajina ale skoro žádnou vodu nezadržuje, protože je zničená a to právě i díky přehradám a umělým regulacím toků.... a každému trochu soudnému člověku jde o to, aby se toto změnilo krajina se napravila v to, že sama zadrží vodu, kterou potřebuje jak ona tak my všichni... a ne aby se pořád dál ničila krajina a bral se to jako standard a voda se pak zadržovala v nějakých "vanách" v údolí. To je to vážně tak složité na pochopení???
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

16.12.2021 07:20
MZe jsou zaslepení ignoranti, kteří nedělají co mají a téma se snaží řešit na oko "jednoduchými a jasnými opatřeními jako jsou přehrady", ale ve skutečnosti tématu vody a krajiny buď vůbec nerozumí, nebo tomu rozumět spíše nechtějí, protože oni nechtějí, aby se museli oni i celkově celý sektor zemědělství a lesnictví měnit.... v tom vězí jejich absurdní a trestuhodný přístup, který můžeme vidět i v tomto případě....

Já opravdu doufám, že nový ministr zemědělství přinese změnu, protože toto je opravdu neudržitelný trend, který je typický pro ropáckou a v totalitě zaseklou ČR.... chování a pokrytectví MZe je opravdu sprosté....
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

16.12.2021 07:23 Reaguje na Lukáš Kašpárek
A téma otřesného přístupu MZe i celého sektoru zemědělství a lesnictví se ZDALEKA NETÝKÁ JEN VODY... věcí a problémů, kvůli kterým je potřeba tyto sektory výrazně změnit je celá řada a jsou opravdu alarmující a neodkladné...
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.12.2021 11:11 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Že by se poučil u předků, jak zacházeli s krajinou, vodou ?
Statkář Švehla by vzal bič ! - RUKOJMÍ.cz
Odpovědět
MD

Milan Dostál

16.12.2021 07:43
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.12.2021 07:44
Pokud tyhle bláboly o melioracích s vážnou tváří tvrdí "odborníci" na takovém setkání, tak už se nedivím ničemu. Hruška a meliorace- nepolíbený člověk a ten Koutný, nebo jak se jmenuje-"prosil bych o méně inženýrský přístup"- jasně. kecat, kecat, ale odborně argumentovat, to je jiné kafe. A už to tady napíšu pokolikáté a naposled- konkrétně jižní Morava doplatila na krátkozrakou, mamonářskou politiku Hlaváčkova vedení, skot se vymlátil a nas..ly se bioplynky. To pošklebování v 90. letech moc dobře pamatuju , a teď se sklízí ovoce.
Bez jasné agrární koncepce, kterou vypracují skuteční odborníci, se problém vody v krajině nevyřeší a to je jen první věc k nápravě, protože pravidelné srážky nad územím nezajistí vůbec nikdo.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

21.12.2021 13:00 Reaguje na pavel peregrin
Tak tihle meliorační odborníci nám devastovali krajinu desítky let a jak to vypadá, vidíme všichni, kdo chodí v přírodě a nejsou selpí...Nejspíše patříte k nim...Oblast znám velmi dobře z terénních průzkumů přímo na povodněmi zpřírodněných úsecích Bečvy a přehrada zde by byla zločin. Dopručuji rozbourat na několika místech regulaci řeky a rozšířit koryto, jak to udělali v Ústí u Teplic nad Bečvou, ještě jsou tam další místa, kde není zástavba nebo je marginální...
Odpovědět
hi

21.12.2021 21:10 Reaguje na Karel Pavelka
Při padesátileté povodni rozbourání koryta zcela jistě nepomůže. Potvrdí Vám to každý kdo prožil povodeň v r. 1997 nebo v r. 2010. Ochránit Troubky a další města a obce skutečně může jen povodní nádrž nebo poldr. Bohužel s tím se budeme muset smířit, jinak opakování tragédií z r. 1997 nezabráníme.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

16.12.2021 07:45
Ještě, že patýř z povídky "Muž který sázel stromy" byl jen prostý muž bez vzdělání.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

16.12.2021 09:08 Reaguje na Milan Dostál
Poznámka: Ačkoli je příběh vyprávěn z první osoby jako vzpomínka, jedná se o fiktivní dílo. Ale povídka je to moc pěkná.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

16.12.2021 09:17 Reaguje na Galipoli Petr
Jistě, to jen příměr proti teorii, že když vykácíme stromy tak udržíme vodu v krajině. V USA vykáceli vzrostlou plantáž stromů aby nesáli vodu z podzemí.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

16.12.2021 20:51 Reaguje na Milan Dostál
Když chcete co nejvíce doplňovat podzemní vodu, je třeba povrch vybetonovat či ještě lépe vyasfaltovat (či jinak zamezit odparu z povrchu) a veškerou vodu co steče po povrchu nechat zasáknout. Prostý zákon zachování.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.12.2021 08:04
Pravdou je, že MZe ČR vnímá půdu pouze jako výrobní prostředek, který se dá technicky vylepšovat a tam IQ kohorty úředníků končí.
Ing. Punčochář , známá figurka, je výborný účetní , ale mizerný ekolog.
Pokud systémově nebudeme řešit půdu jako základní složku ŽP ,která zasluhuje maximální péči a pozornost, nikam se nedostaneme.
Zcela by postačilo, kdyby se ministerští seznámili s názory odborníků, např. Pedologické společnosti ČR v Olomouci.
V konkrétním případě Skalička je suchý poldr naprosto dostačujícím řešením.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

21.12.2021 04:40 Reaguje na Miroslav Vinkler
MZe ČR vnímá půdu pouze jako výrobní prostředek,
což je ještě dost dobré , protože zbytek ČR ji vnímá jako nebezpečnou věc, které by jim mohla ušpinit značkové oblečení.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

21.12.2021 13:01 Reaguje na Miroslav Vinkler
No tak s titulem Ing. může být těžko ekolog, jen se za něj vydává jako jeden soudní znalec v případě otrávené Bečvy..
Odpovědět
hi

21.12.2021 21:51 Reaguje na Miroslav Vinkler
Suchý poldr je sice postačujícím řešením. Výška a délka ohrázování, které bude nutno trvale monitorovat a udržovat, je však stejná v obou případech. Rovněž při obou variantách bude zničena levobřežní chráněné lokality "Hustopeče-štěrkáč", což je nutná oběť za zajištění protipovodňové ochrany pro cca 100 000 obyvatel.
Suchý poldr se naplní cca jedenkrát za 50 let během několika hodin, kdy se mohou projevit skryté vady s rizikem až protržení hrází.
Vodní nádrž je naproti tomu průběžně postupně napouštěna a vypouštěna. Případné skryté vady je možno okamžitě opravovat a riziko havárie je podstatně menší.
Vodní nádrž by se plnila pouze částí velkých průtoků, protože byla vybrána varianta boční nádrže, kdy by zůstalo zachováno původní koryto, kterým by protékaly běžné průtoky do kapacity koryta Bečvy pod nádrží.
Zachycenou vodou by se potom mohly nadlepšovat průtoky v suchém období. Zlepšila by se kvalita vody, nedocházelo by k nadměrnému rozvoji řas v letním období a opět by bylo možno se v řece koupat.
Současně by se zachovala vydatnost vodních zdrojů podél Bečvy a Moravy pod vodní nádrží.
Pod hrází je možno také vybudovat malou vodní elektrárnu (MVE) a energeticky využívat vypouštěnou vodu, která by jinak při velkých průtocích protekla bez užitku. Nadlepšovaný průtok by také zvýšil energetické využití i u stávajících MVE na Bečvě a Moravě pod vodní nádrží. Boční vodní nádrž je tak nejlepší vybranou variantou.
Vodní nádrž by rovněž umožnila dostatečně naředit vodu v Bečvě pod přehradou při případné budoucí havarijním úniku toxických látek a zabránit úhynu ryb pod vodní nádrží.
Vybraná varianta boční vodní nádrže tak asi bude opravdu nejlepší ze všech šesti posuzovaných variant.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

16.12.2021 08:07
tenhle ouřad to jsou skuteční ekoteroristé
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

21.12.2021 05:05 Reaguje na Robert Jirman
Stát původně odsouhlasil takzvanou suchou nádrž. V roce 2016 ale přišel s návrhem přehrady.
Nebyl to ani tak "stát" jako spíš lidovci a jejich nenažranost co se týká peněz z korupce od betonářů.
2016
30.5.2016
Ministr zemědělství Marian Jurečka podepsal podmínky ...
viz např
Okamura (SPD): Jurečkův plán boje se suchem je směsicí hlouposti a korupce http://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Okamura-SPD-Jureckuv-plan-boje-se-suchem-je-smesici-hlouposti-a-korupce-385286
Odpovědět
DA

DAG

16.12.2021 10:12
Myslím, že název článku je zavádějící. Z článku vyznívá, že dvě strany mají jiné názory, ale obě se opírají o určitá data. Každá strana chce krajinu přizpůsobit k něčemu jinému a tak je jasné, že se nemohou shodnout.
Odpovědět
kk

karel krasensky

16.12.2021 10:42
Asi tolik k tomu článku a názorum v něm a příspěvkum v diskusi.Je třeba si uvědomit,že jsou taky přehrady s pitnou vodou a,že většiné obyvatel v čr ta pitná voda jde z nich a finale s ní i splachnete to co vás vyjde.A na závěr pouvažujte kdo ty přehrady nastavěl a natahal potrubí a rozvody.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

21.12.2021 13:02 Reaguje na karel krasensky
Jenže zde nemluvíme o přehradě na pitnou vodu...
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.12.2021 11:39
Zlá krajina a klimatická změna a technika, kdyby jich nebylo, to by se žilo. Diskutovat o tom, k čemu přispívá strom, s + nebo -, je tragédské. Taky změna se vyznačuje tím, že není trvalá, sucho není navždy, záplavy zase budou. Jak se v přehradě koncentruje znečistění, záleží na pásmu ochrany a režimu hospodaření okolo, to pánové neznají? Je na místních, co chcou. Když ne poldry nebo přehradu, která umí vyrábět energii, pitnou vodu, udržovat stabilnějsí teplotu okolí, taky ovlivnovat hladinu při suchu i mokru, což kvůli těm jeskyním a Teplicím možná není žádoucí, tak existují i změny koryta a liniové vodní stavby. Nebo příroda, sucho a záplavy, ale daleko od Prahy.
Odpovědět
Pe

Petr

16.12.2021 11:57
Všechno, čemu dnes lidé vzletně říkají hospodaření, je ve skutečnosti devastace. A vzhledem k velikosti a potřebám civilizace s tím nelze nic dělat.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.12.2021 12:37 Reaguje na Petr
S první větou nesouhlasím, s druhou ano.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

16.12.2021 13:54 Reaguje na Petr
Řádný hodpodář se snaží udržet hospodářství-přírodu tak aby mu vydržela i pro potomky. Má nějakou vizi jak hospodářství udržovat a vylepšovat. To není devastace.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

16.12.2021 17:16
Krajina jako nepřítel je trochu manipulujíci nadpis. Kdo se chce v dané oblasti orientovat ať si načte knihu Zavlahy půdy od prof.Jůvy popr. si najde normu pro zavlahu polnich plodin. Pak zjistí, že třeba vojteska vytranspiruje za vegetacni obdobi i 600 mm vody/ m2. A pokud jsou v dané oblasti srazky za vegetaci 400 mm, tak vojteska vypaří o 200 mm více a toto vodu bere z půdy. Capito? A pokud mám zásobovat nějakou oblast vodou, třeba jako vodni zdroj pro zásobování obyvatel pitnou vodou, co můžeme dělat? NePoslouchejte "odborniky" ze zelené lobby, co vědí vše a vlastně nic.
Prostě vegetace vodu vypařuje ať chcete či nechcete. A když se zvedá teplota vzduchu, zvyšuje se i celkový výpar!!! Krajina ochlazuje a za to fotosyntezou bere vodu co spadne ve srážkách a z půdy.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

16.12.2021 17:21 Reaguje na Tomáš Kvítek
A to samé platí pro lesy.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

16.12.2021 17:58 Reaguje na Tomáš Kvítek
No, ale to je snad dobře.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

16.12.2021 18:08 Reaguje na Milan Dostál
Ok. No ale pak půda nemá vodu a navic půda nemá kohoutek. Proto musime stavět malé i velké víceúčelové vodní nádrže.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.12.2021 21:23 Reaguje na Tomáš Kvítek
Takto to přece nejde počítat. Jsou i horizontální srážky. Mlha, rosa. Velká část vody co se vypaří se v oblasti zase sráží. Osobně považuji za ne zrovna šťastné pouštět "sezonní" přebytky vody rychle pryč. Z tohoto důvodu jsem zastánce nádrží. Vodu kterou v krajině zadržíme potom můžeme používat podstatně dělší dobu. Třeba nadlepšovat tokům v době sucha a podobně.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

16.12.2021 23:35 Reaguje na Jarek Schindler
No teda to je něco. Tak prosim kolik to teda dělá procent z 400 mm za vegetaci. Už jste to někdy měřil? Že tomu dáváte takový vyznam . Diky za data.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.12.2021 07:57 Reaguje na Tomáš Kvítek
Neměřil. Jen vycházím z pozorování. Například v roce 2019 (začátek srpna) při přibližně stejných srážkách ( nepršelo nikde) byly u nás louky a přičítám to právě rose, pořád zelené. Na Vysočině jsem za čtrnáct dní rosu nepotkal a louky vyprahlé( suchá tráva).
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.12.2021 10:47 Reaguje na Jarek Schindler
To může být dáno tím, na jaké půdě tráva roste. U nás byly louky také zelené, protože jsou založeny na hlinito, či spíše jílovité půdě a ta je po celý rok nasycena vodou, ať je sucho sebevětší. A ta Vysočina má v drtivé většině půdy lehké, propustné, vodonezádržné.
Odpovědět
JS

Jiří S

16.12.2021 19:56 Reaguje na Tomáš Kvítek
S tou vojtěškou s Vámi naprosto souhlasím. Ještě když jsem dělal závlaháře v jednom ZD na jižní Moravě, tak se mi rozbil posuv u cívky. No asi na velikosti 50x50 m spadlo přes noc 300mm vody. Ráno když jsem ji šel zastavit, tak jsem nevěřil vlastním očím, všechno se to vsáklo, ani trocha bahna, vojtěška to všechno vycucla.

Každopádně možná by bylo záhodno třeba u větších řek z mé zkušenosti například Dyje budovat nějaké záchytné menší vodní díla, která by se přes zimu, kdy je v Dyji vody dost či v jiných nádržích, které se pak upouští, přečerpala voda do těchto zařízení, které by se pak ve vegetaci použily k závlahám. To je moje snová představa třeba právě na jižní Moravě, ale to v dnešní době asi nikdo neschválí.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.12.2021 07:23 Reaguje na Jiří S
Jistě, vojtěška je tímto známá, také po ní v sušších oblastech nebývají nijak velké výnosy pšenice. Ale aby tady na Ekolistu zase pod dojmem této skutečnosti nevznikla averze vůči ní, já bych se snad už ani nedivil! Její další působení má pro půdu nezastupitelný účinek.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

17.12.2021 07:55 Reaguje na pavel peregrin
Ano máte pravdu. Tady ti "odborníci" umí vše zmastit a zkreslit. Vojteska je nenahraditelná.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.12.2021 08:20 Reaguje na Tomáš Kvítek
Když už jsme začali, možná by bylo dobré upřesnit, že vojtěšce se v působení na půdu vyrovná jetel, ale ten má těžiště pěstování v humidnějších oblastech, protože jeho kořenový systém, na rozdíl od vojtěšky, snáší i zamokřenější půdy. Ale na rozdíl od ní je jeho využití v převážné většině jen dvouleté, na rozdíl od čtyřletého působení vojtěšky. Aby byla pravda celá, mám zkušenost, že i ta vojtěška snese zásev na trvale vlhkou,hlinito jílovitou půdu, ale ve velké většině se pak musí dříve zaorat, protože je napadána rakovinou etc., takže z tohoto důvodu se zde dává přednost tomu jeteli. Ale to by bylo na ještě dlouhé povídání a jako příklad rozdílu mezi těmito dvěma víceletkami to pro čtenáře asi stačí.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

17.12.2021 13:07 Reaguje na pavel peregrin
Vojtesku jsem dával pouze a jen jako příklad jak dochází ke "ztrátám " vody výparem z krajiny. Aby si ti zdejší odborníci uvědomili co umi vegetace. A když málo prší je i nedostatek vody v půdě v tocich rybnicich. A hlavně proč tomu tak je.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.12.2021 14:29 Reaguje na Tomáš Kvítek
Je mi to jasné, jen jsem se trochu rozepsal.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

17.12.2021 21:36 Reaguje na Tomáš Kvítek
Dobrý den, dovolím si doplnit - když málo prší, a je opravdu nedostatek vody v půdě i v tocích, nemůžeme to všechno svádět na vegetaci.

Když se vrátíme k Bečvě - ta řeka je šíleně zahloubená (2 m i více - pěkný článek zde: http://www.uprm.cz/data/docs/becva/clanek_vodni_hospodarstvi.pdf), a rozhodně není sama. Drenování podzemní vody zahloubenými toky je prostě faktor, který zde musí zaznít. Stejně jako to, že (i) díky stavu našich povodí (lesy i pole) máme hydrologický režim řek takový, jaký máme (průtoky rychle vyletí a rychle klesají) - takže ani za zvýšených vodních stavů ta infiltrace po podzemí není úplně ideální, nemluvě o tom, že kolmatace dna toku bahnitými částicemi splavovanými z polí této infiltraci taky úplně nepomáhá.

A to se vůbec nemusíme bavit o melioracích, zastavěných plochách apod.

Opakuji: nezpochybňuji transpiraci, ale ta tu byla vždy. Toky přeloubené díky brutálnímu narušení jejich mofrologického stavu tu máme relativně krátce, a pokud se to teď potkalo s jiným charakterem srážek (nárazovité), a i ta naše půda už je prostě přitlačená ke zdi... tady vidím já osobně základní problém toho, proč je v tocích méně vody. ALe respektuji Váš názor, každý to můžeme vidět jinak. Jen jsem doplnil svůj pohled.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.12.2021 09:33 Reaguje na Ondřej Dočkal
Jakou máte představu o ideálním
zahloubení říčních profilů v krajině
na štěrkopískových podložích s tenkou vrstvou hlíny? Jste pro zpomalení těchto toků vodními stupni a tím zmenšení zahloubení? A jak
to budete řešit? Pevnými stupni
a nebo s možností regulace při
zvýšených průtocích? Upozorňuji
ale, že v drtivé většině jsou
tyto toky v kulturní krajině a že
rozliv vody do okolí řek není
z hlediska hospodaření a osídlení
žádoucí. Děkuji za odpověď.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

18.12.2021 21:22 Reaguje na Břetislav Machaček
Netřeba vymýšlet vymyšlené.

Historicky to např. v naší oblasti (Litovelské POmoraví) fungovalo tak, že sedláci vybudovali tzv. "selské hráze" kolem lužního lesa, a v něm se voda vylívala, aniž by vadila v obcích a městech. Dneska se tomu říká suché poldry, jejichž princip je, aby se plnily tou vodou, od té hodnoty průtoku, která přesahuje kapacitu koryta níže, např. v těch obcích (příklad: poldr nad obci Mladeč).

VArianta 2 - úspornější - neprojektovat suché poldry, ale systémy hrází, které ochrání obce a vodu odkloní kolem nich nějakým "obchvatem", spojeno samozřejmě s regulačním objektem na vtoku do obce (např. obec Moravičany).

VArianta další: zkapacitňovat koryta řek nikoli do hloubky (protože problém viz výše), ale do šířky. A kvůli riziku zanášení budovat koryto "dvojité" - část užší, hlubší (ale zase ne tolik) - kudy potečou běžné průtoky, a širší bermy, velmi kapacitní, zaplavované jen povodní (příklad: PPO města Olomouce).

V rychlosti asi tolik mě napadlo. Víc bych se musel zamyslet. Co Vy na to?

Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

18.12.2021 21:31 Reaguje na Břetislav Machaček
ještě jedna poznámka: zpětná eroze dna je problém i pro infrastrukturu. Obnažují se základy mostních pilířů (příklad: mostu u Oseka nad Bečvou), obnažují se patky kamenných záhozů - regulací břehů... obrovský problém generující obrovské náklady... nebavím se o studních ztrácejících vodu apod...

Ještě drobnost k té bilanci - jak může vegetace vytranspirovat více, než v daném místě naprší - je to prosté, právě proto, že žije z vody, která tam přitekla řekou a infiltrovala do podloží.. a/nebo z vody, která tam přitekla podzemím. Každá řeka má kolem sebe tu menší, tu větší zvodeň - která teče s ní. A míra s jakou tyhle dvě "řeky" (ta co je vidět a ta, co vidět není) komunikují, záleží mj. na tom, jak ta, co je vidět, vypadá z hlediska hydromorfologického.

Jinak lužní lesy v naší oblasti mají stabilně vyšší odpar než tu máme srážky - jak je to možné? Inu právě proto, že povodně sytí půdní profil + funguje dotace vody podzemním tokem - viz výše..
Odpovědět
JO

Jarka O.

18.12.2021 07:48 Reaguje na Tomáš Kvítek
Dobrý den. Biota odebírá vodu zemi, ale kam poznámkou o roli bioty mířite? K tomu, že vysokou hladinu pod.vody v případě přehrady pomůže biota vypít a voda přehrady tedy nezpůsobí zatopení jeskyní nebo znečištění pramenů minerálky? Pokud jsem pochopila předchozí článek, důvod proti přehradě byl opačný. Že v případě sucha a v závislosti na hloubce nádrže svede minerální vodu a jeskyně vysuší. Je to důvod, který se snad dá řešit technicky právě hloubkou a rozlohou nádrže, podle místních podmínek a na to je přece hydrogeologický posudek nebo EIA.
Spíš jde o to, jestli místní snesou jen menší změnu rázu a využití krajiny (poldr) nebo souhlasí s větším zásahem, za který získají víceúčelovou nádrž. Nebo chtějí jen revitalizaci koryta zpět k přírodě blizkému, která zadrží, jak zmíněno, 10letou vodu. Asi někdo míní, že sucho bude na věky věků. Jestli chtějí revitalizaci a zpřírodneni krajiny, fajn, ale k tomu patří záplavy, nivy, záplavové oblasti, ztráty na životech, stavění vesnic mimo tyto oblasti, zkrátka prvobytně pospolná. Podle zveřejněných příspěvků to trošku vypadá, že účastníci konference mluví o koze, a ochrana před povodní je o voze, ale nevím.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

18.12.2021 21:38 Reaguje na Jarka O.
přečtěte si prosím můj příspěvek o něco málo výše - pár příkladů jak řešit protipovodňovou ochranu. I v řešené lokalitě je přece jedna z variant suchý poldr - který - mimochodem - díky tomu, že je suchý - má mnohem větší retenční prostor než přehrada, která je z principu alespoň zčásti zatopená, tedy má retenční prostor menší o objem zátopy.
Odpovědět
JO

Jarka O.

19.12.2021 10:23 Reaguje na Ondřej Dočkal
Děkuji. Záleží na hloubce přehrady a celkově ploše. Když se vrátím k příspěvkům z té konference, tak argument proti prehrade kvůli odparu je zvláštní a pro přehradu by mluvilo to, že také zpomaluje odtok vody z krajiny, krom jiných funkcí psaných výše. Dotace z té či oné strany závisí na hloubce nádrže a dovedu si představit, že mělká nádrž není správné řešení, kvůli sedimentům, menšímu retenčnimu prostoru...
Poldry vypadají schůdné, jednoduché, levné, tak záleží na místních, jaké jsou jejich zájmy a kteří odborníci jim dovedou stavby důvěryhodně vysvětlit. Je to něco za něco, poldry mají 1 funkci a jestli to stačí, tak fajn. Dobré je mít krajinu nachystanou na vlhko i sucho, které tu nebude věčné, i když na to někteří věří.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

19.12.2021 19:37 Reaguje na Jarka O.
Ono je to všechno trochu složitější, než se zdá. Což je právě problém těchto stručných článků (na druhou stranu nutno dodat, že dlouhé litanie by asi nikdo nedočetl, takže dlouhé to být nemůže).

Odpar: problém je v tom, že jezero má velkou plochu, dlouhou dobu zdržení a zahřívá se víc, jak voda v řece. Voda v přehradě oproti vodě v řece se víc vypařuje. A co přehrada vypaří, to pod výtokem chybí. tedy v létě za nízkých stavů k tomu, aby se v přehradě udržela hladina vody, prostě přehrada část přítoku "sežere" na výpar. Opakuji: nejhorší je to v létě, když je v řekách nejmíň vody, a nejmíň kyslíku, a ryby obojí potřebují nejvíc ...

POkud by přehrada chtěla pouštět to samo, co přitéká, pak postupně klesá. POkud by chtěla nadlepšovat průtoky - vypustí se ještě dřív. Otázkou potom je, jak to bude slučitelné s těmi rekreačními funkcemi apod.

Ad. zpomalení odtoku: problém je, že přehrada nijak neřeší, dokonce prohlubuje, deficit splavenin v toku pod výpustí - viz výše zpětná eroze dna a drenování podzemní vody v okolí zahloubeného toku. Takže v blízkém okolí přehrady to může být lepší (nedojde-li ovšem časem ke kolmataci dna) - ale tok pod přehradou se nijak nezlepší, a dokonce ještě zhorší, protože chod splavenin je zejména pro štěrkonosné toky typu Bečvy prostě základ. Bez splavenin dno ustupuje.. viz výše zpětná eroze dna.

Poldr: on není jednoúčelový, on je taky víceuúčelový! Chrání před velkou vodou, ale zároveň vodu zasakuje, takže chrání před suchem (!), v ploše poldru lze mít lesy, louky.. produkce tu taky nějaká je..), i nějaká ta rekreační funkce by se našla... díky těm lesům apod. Takže prosím, nehovořme o poldrech že jsou na jedno použití - děkuji.

A mimochodem, právě proto, že v poldru je voda jenom občas, nehrozí, že se zakolmatuje dno, což hrozí u trvalé nádrže (a je to mimochodem žádoucí, protože když bude nádrž zasakovat vodu, opět to zhoršuje bilanci přítok/odtok vody z/do řeky).




Odpovědět
JO

Jarka O.

19.12.2021 20:51 Reaguje na Ondřej Dočkal
Odpar: záleží na hloubce a okolí, mi známé nádrže jsou hluboké a dlouhé a zastiněné lesy. Proto a kvůli kyslíku a potenc. jedovatym sedimentum se mi mělká široká nádrž bez lesa v okolí zdá špatně řešení. Výpar je vlastnost všech povrchu, kdybychom řešili výpary jako problém u každého povrchu, tak se opravdu nepostaví vůbec nic, ani domek.
Zpomalení toku: zpomalení toku nad přehradou je realita, pod přehradou otazka obsluhy. V morfologii dna toků se nevyznam, ale nezdá se to být problém Svratky pod Vírem, celkově je Svratka funkční řeka, zahlédla jsem i ledňáčka. Napouštění nádrží a tím její plná funkčnost je otázka měsíců, vč. kolmatace, drenovani spodní vody, vyrovnávání její hladiny... Např. na odpouštění Víru čekaji vodaci, kteří se pak projedou po Svratce.
Poldr: šlo mi spíš o vodárenske funkce. Funkce, co jmenujete, jako zásak a rekreace, má vlastně i louka. Na 1 použití snad poldr není! Jedině že by se protrhla hráz. Takže mám otázku, dá se z poldru přestavbou vytvořit jednou přehrada nebo je nutná jiná hráz, jiné materiály, čili úplně nová stavba? Mě zaujal příspěvek prispevatele hi pod starším článkem, a přeji vašemu okresu šťastné rozhodnutí. Teď vidim, že mohu být moc ráda, že nádrž Vir je dávno postavená.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

19.12.2021 22:23 Reaguje na Jarka O.
ad. odpar: to ano, posouzení odparu záleží na podmínkách, ale já nemluvil obecně, já mluvil k tématu zde probíranému - tady moc o zastínění uvažovat nelze.

ad. "zpomalení toku" - tam s dovolením mám pocit že přeskakujete mezi více věcmi, způsobem, který se přiznám úplně nechápu, zkuste to rozvést... nevím, jestli jsem byl pochopen s tím drennováním a zpětnou erozí dna toku POD přehradou?

zasakovací funkce má i louka - ano, ovšem problém je v tom, že na standardní louky se ta voda prostě nedostává, protože právě vodní toky jsou zahloubené a příliš kapacitní - a voda odchází z krajiny - i ta, která by se mohla rozlít (neškodně) a zasáknout - se nerozlívá, rychle utíká po toku dolů .. a pak nám tu přes léto chybí (opět viz výše: eroze dna). Proto vidím řešení v pomístním vymělčení toku - a podpoře vybřežení - v těch poldrech, nebo jinde, kde to nevadí.

ad. 1 použití - nedorozumění - myslel jsem jedna funkce, o které jste psala.

vodárenská funkce - to se přiznám tady taky moc nečekám, vodárenské nádrže bych očekával v horní části povodí, kde nad tím jsou jen lesy a pastviny.. tady je to pod několika průmyslovými objekty, ne úplně malými ... víme o co jde..

víte, ono už vlastně rozhodnuto bylo - cituji:
Dolejský zároveň upozornil na to, že je vládou schválený dokument SEA, kde se přímo říká, že jediné možné řešení v lokalitě Skalička je suchá nádrž, veškeré další varianty jsou neakceptovatelné. Na dotaz senátory Seitlové, zda toto usnesení vlády není pro ministerstvo zemědělství závazné, však nebyl zástupce rezortu zemědělství schopen uspokojivě odpovědět.

zdroj: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-se-v-cesku-stavi-vodni-prehrada-kterou-zpocatku-nikdo-nechtel

takže upřímně, já vůbec nechápu, o co jde..
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.12.2021 06:46 Reaguje na Ondřej Dočkal
Nevim, jestli je rozhodnuto, ale my se tu bavíme. Ad vodarenske funkce - rozumím. Doufám, že soud a hlavně policejni vysetrovani, už uravrene, nebude novymi vladci zmanipulovano, je na to náběh. Ad zpomalení toku - nad přehradou ano, jinak mi šlo o zádrz vody v krajině. Kritizovalo se, že voda z české krajiny utíká, to přehrady rozhodně mění.
Odpar: nechci vůbec ignorovat výpočty výparů plodin, důležité jednak pro zemědělství a jednak pro adaptace v obdobích sucha, kterými republika právě také prošla. Obdobi sucha byla i v 1947(?), v 50. letech, a doplneni zasob spodnich vod trvalo pak nekolik let, stejně jako dnes. Takže diskuze o adaptacich by byla moc důležitá, ovšem u vodní nádrže je více důvodů pro stavbu a více funkci, vypar je myslim jedno z mene dulezitych temat v té souvislosti. Vy píšete, že poldr v období sucha výborně zasakuje. Zároveň tam ale je větší výpar díky prohřáté půdě a vypití vody rostlinami, které u přehrady chybí. Přehrada toto dělá jinak, hladina spodní vody v okoli se mění pomaleji, odpar z hladiny je, ale odebrání rostlinami není. S drenovaním a prohlubováním dna pod přehradou jste pochopen nebyl, myslíte výmoly, meandry? Jak říkám, nevidím ten problém ve Svratce. Minite asi, že je dno níže než je hladina spodních vod adrenuje prameny, pak z ní je trvalý nevysychavý tok.
Problem je to sucho. Jsem v klidu, že je to dočasný stav, na zaklade historie. I adaptačni opatření jsou nastiněna, zde výpočty odparů, nevidím problém v technice nebo malych znalostech o adaptacich, spíš v procesech rozhodování, v tom nejsem sama. Ale to je mimo téma.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

20.12.2021 23:26 Reaguje na Jarka O.
ad. rozhodnuto + debata: nemyslel jsem debatu mezi nami dvema, ta je ok. Ale co moc nechapu, ze vlada na zaklade nejakych podkladu formou SEA rozhodnula, ze pripustny je jen poldr - ale furt se debata vraci na zacatek - poldr, nebo prehrada? Toto nechapu... ztrata casu a usili zainteresovanych osob. No uvidime, k cemu to povede...

Odtok vody z krajiny: ano, prehrady vodu zadrzi, ale otazkou, kterou si pokladam je, s jakymi negativy a zda by to neslo delat lepe - tj. efektivneji, na vetsi plose, a s mene naklady a vedlejsimi negativy - o tom byly me prispevky.

Prehrada ma navic - v mych ocich - jednu zasadni nevyhodu. My to postavime, ale dalsi generace se o to budou muset starat. Takovy darecek do budoucna, o ktery se ti, kdo to postavi, nemuseji starat. Takove odbahneni prehrady, to je pekna "zabava". Tisice kubiku bahna, ktere musite vybagrovat, nekam prevezt, nekde ulozit, a cele to zaplatit... Priklad: VN PLumlov:

cit: Cena prací za odbahnění plumlovské přehrady dosáhne 92 milionů, dalších maximálně 150 milionů si vyžádá oprava hráze.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/domov/plumlov-si-na-napusteni-pocka.A110407_000152_ln_noviny_sko

z hlediska ekonomickych prognoz sem totiz spise skeptik, Evrope v mezinarodnim srovnani dle meho uz nejakou dobu dochazi dech, vyhled na realizace "green dealu" - to bude teprve zarez do ekonomiky... takze budoucnost nevidim uplne ruzove..ale to je muj osobni nazor, ktery nikomu nenutim.

Pod prehradou: ano, dno toku je vyrazne nize nez by melo byt, a tak stahuje vodu z podzemi, ktera mizi - nA cele delce toku. Ovsem prehrada a to zadrzeni vody postihne jen malou cast toku (povodi). V tom vidim taky problem - lokalne se neco mozna zlepsi, ale cele povodi, tomu se venovat asi nikdo nebude, kdyz uz se nalije tolik penez do jednoho opatreni... ktere bude povazovat za dostatecne, procc by tam lil dalsi penize, do dalsich opatreni?

Ale jak pisete, tohle je o procesech rozhodovani, uvidime, jak to cele skonci.
Odpovědět
hi

21.12.2021 21:03
Plošná opatření se mohou dobře uplatnit pro snížení průtoku do desetileté povodně. Při větších povodních se jejich vliv rychle snižuje. Města a obce před padesátiletou povodní může ochránit bohužel jen přehrada nebo poldr, které zachytí průtoky převyšující padesátiletou povodeň. Pod přehradou se tak průtok sníží na dvacetiletou povodeň, na kterou jsou již města a obce chráněna ohrázováním a zabrání škodám většího rozsahu. Velké povodně zde byly i v minulých stoletích, kdy krajina nebyla lidskou činností příliš dotčena. Je škoda, že Povodí Moravy to veřejnosti dostatečně nevysvětluje např. i na svých webových stránkách. Spousta negativních reakcí by u veřejnosti vůbec nevznikla. Plošná opatření a přehrady nebo poldry by se neměly stavět proti sobě, ale měly by se navzájem doplňovat.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.12.2021 10:01 Reaguje na
V budoucnu by plošná opatření mohla i být ochrana proti erozi , současně třeba i jako zdroj půdního substrátu pro třeba skleníkové pěstování plodin. Pokud by se totiž plošná opatření dělala tak, aby usazená a odvodněná zemina z nich byla snadno vytěžitelná, dá se představit zařízení v podobě jezu s měnitelnou výškou hráze, které by v případě velké vody s erodovanou půdou zvedlo hráz a většinu té vody vehnalo do suchého poldru. Tam by se díky velkému průřezu ta voda zklidnila a zpomalila a půdy ve vodě tak vypadla v podobě bahna. Se znečištěním takhle získané zeminy by neměl být žádný větší problém, současné předpisy kolem čištění odpadních vod jsou, pokud by na toku nad poldrem byly dodržovány, dostatečně přísné. Musely by se tok pouze vyčistit, vytěžit zásoby bahna uloženého z předchozích let, hlavně těch socialistických a z doby pár let po sametu. Tehdy byly ještě předpisy na ochranu odpadních vod málo přísné nebo se rovnou nedodržovaly a spousta takových provozů prostě jela, dokud nebyla zastavena nebo po sametu nezkrachovala. A v tom usazeném bahnu, které vydrželo povodně a nebylo jimi odneseno mimo republiku, bude nanakumulováno hodně škodlivin. Které by kontaminovaly i nově usazované bahno.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.12.2021 09:30
Tak voda, která se v krajině odpaří, a je úplně jedno, jestli z ploch lesů nebo z ploch vodních vodních nádrží i mokřin, tak pokud je ta krajina v dobrém stavu, tak se na tom místě nebo jen o kousek vedle zase vrátí v podobě vyšších srážek.
A u nás je krajina ještě v poměrně dobrém stavu.
To pouze tam kde je už krajina vybitím zeleně člověkem nebo jakoukoliv klimatickou změnou ve špatném stavu, co se týká koloběhu vody, kde už má krajina suchý či polosuchý charakter, tam teprve tam se dá mluvit o tom, že výpar z vodních nádrží i z zelených ploch krajinu o vodu ochuzuje. Tam je totiž už průměrná vlhkost ovzduší tak nízká, že tam ke srážkám dochází málo a voda, která se tak do ovzduší vypaří, je proděním vzduchu odnášena pryč. Spadne na zem až tam, kde dochází k jejímu ochlazování. Jako tomu je například ve vnitrozemských horách uvnitř Asie, kde ve vysokých polohách dochází k ochlazování a vypadává tak tam z mraků vláha, která je odnášena z pouštních nižších horkých oblastí Asie. Nebo kde dochází nad velkými vodními plochami k dalšímu obohacení ovzduší výparem a ochlazení a následně ta voda spadne ve srážkách nad vodní hladinou. Jako tomu je nad moři kolem horkých polopouštních oblastí Středního východu, kde nad moři vypadává ve srážkách voda, která se odpaří v horkém vnitrozemí.
Proto je u nás v kontextu naší krajiny každé zvyšování odparu vody smysluplné. Ať už se jedná o umělé vodní nádrže nebo těmi vodními nádržemi zásobované podzemní vody, ktreré by zase přinesly vláhu lesním porostům nad těmi zvodnělými vrstvami. Či dokonce o odpar chlazení jaderných či obecně tepelných elektráren. Nebo odpar z vodních děl kanálu DOL, pokud se podaří překonat odpor zpátečníků a dílo se postaví.
Co se týká konkrétně vodního díla Skaličky, tam je podle mne bezpodmínečně nutné zajistit, aby v žádném případě nebyla ovlivněna krasová oblast kolem Teplic nad Bečvou. Podle mne je ta oblast svým charakterem a hloubkou krasových jevů velmi cenná, možná mnohem cennější než krasová území nad Brnem kolem Punkvy a dalších tamějších krasů. A je velmi málo prozkoumaná, takže se dá velmi špatně posuzovat, jak moc a jak negativně by nějaké trvalé prosakování vody do tohoto průtočného krasového systému ten systém ovlivnilo a co by tamn zničilo.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist