https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/krkonose-patri-do-petice-nejnavstevovanejsich-narodnich-parku-sveta
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Krkonoše patří do pětice nejnavštěvovanějších národních parků světa

25.5.2022 02:10 | VRCHLABÍ (ČTK)
Mezi nejnavštěvovanější lokality v Krkonoších patří vrchol Sněžky, okolí Labské boudy a Pramen Labe, Památník obětem hor či Úpské rašeliniště.
Mezi nejnavštěvovanější lokality v Krkonoších patří vrchol Sněžky, okolí Labské boudy a Pramen Labe, Památník obětem hor či Úpské rašeliniště.
Krkonošský národní park (KRNAP) patří se 13 miliony návštěv ročně k pětici nejnavštěvovanějších národních parků na světě. Obrana veřejného zájmu ochrany přírody a krajiny proto představuje pro Správu KRNAP každý den ohromnou výzvu, vyplynulo z vyjádření zástupců národního parku. Za zhoubný fenomén poslední doby označil ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch například apartmánové bydlení. Krkonoše byly vyhlášeny národním parkem v roce 1963.
 

"Za dobu trvání národního parku se krkonošská ochrana přírody musela vypořádat s řadou problémů a vlivů, které se bytostně dotýkaly existence a podstaty národního parku. Na jedné straně se podařilo odvrátit realizaci plánu na vybudování lyžařského areálu v Modrém dole, na straně druhé vzniklo pod heslem: 'Hory patří pracujícím' nesčetné množství velkoobjemových rekreačních zařízení," uvedl Böhnisch.

Podle něj se KRNAP nachází v podobné situaci i nyní, i když už pod jinými hesly. "Téměř denně řešíme zhoubný fenomén apartmánového bydlení a návštěvnost Krkonošského národního parku," uvedl Böhnisch.

Zvládání turistického tlaku na Krkonoše by podle Správy KRNAP nebylo možné bez péče o turistickou infrastrukturu, jako jsou cesty, turistické chodníky, odpočinková místa a naučné stezky. "Pro tuto mnohaúrovňovou péči jsou Krkonoše velmi dobrou značkou, z níž profituje celý region, který žije z cestovního ruchu," uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Mezi nejnavštěvovanější lokality v Krkonoších patří vrchol Sněžky, okolí Labské boudy a Pramen Labe, Památník obětem hor či Úpské rašeliniště.

"Když uvádíme 13 milionů návštěv ročně, je tím myšlený celkový počet vstupů návštěvníků na území KRNAP. Návštěvnost národního parku roste především v posledních deseti letech," řekl dnes ČTK Drahný.

Správa KRNAP k monitoringu návštěvnosti zejména hřebenových partií Krkonoš používá automatické sčítače. Ke sledování pohybu pěších turistů používá pyroelektrické senzory, tedy technologii založenou na záznamu skokové změny teploty, kterou vyvolá průchod návštěvníka. Návštěvnost hřebenů Krkonoš loni v období od července do října vzrostla na 1,004 milionu průchodů z 0,957 milionu ve stejné době v roce 2020, vyplynulo z dat automatických sčítačů turistů.

Krkonoše i přes tlaky na zdejší přírodu letos potřetí obhájily certifikát přeshraniční spolupráce Federace EUROPARC "Transboundary Parks". Mezinárodní komise hodnotí například praktickou péči o přírodu.

Krkonoše jsou unikátní mozaikou horských ekosystémů a pro svou podobu se Skandinávií jsou někdy označované jako ostrov tundry uprostřed Evropy. Svahy hor pokrývají horské lesy a louky, horní partie plochých hřebenů porůstá borovice kleč, alpínské trávníky a rašelinná společenstva. Druhově bohaté jsou také kary, vzniklé působením ledovců v minulosti, s velmi důležitou rolí lavin v současnosti.

KRNAP se i s ochranným pásmem rozkládá na 55.000 hektarech na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. Společně s polským národním parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

25.5.2022 04:17
Vstupné je nutné zvýšit minimálně o inflaci.
A důchody se budou letos zvyšovat 3x. Kolikrát to bude u vstupného do Národních parků ? !
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

25.5.2022 07:43 Reaguje na smějící se bestie
Ty apartmánu to je rakovina hor. Zrušit a nebo trvala adresa. Takový turismus zasmradí a odjedou je tragédie.
Odpovědět

25.5.2022 13:36 Reaguje na smějící se bestie
Vstupné je 0. A podle české legislativy ani jiné být nemůže.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.5.2022 14:35 Reaguje na
A tím začíná problém.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.5.2022 06:18
Obecně péče o přírodní památky v ČR je v posledních letech doslova zoufalá.
Eroze přírodního dědictví nabývá každým rokem na síle a ještě sedm-deset roků a zbydou v podstatě torza.
Státní orgány na úseku ochrany přírody a územního plánování jsou beznadějně prolezlé nezájmem, ignorantstvím nebo ještě něčím horším.

Osobně se moc nelze úředníkům divit, když politické reprezentace jasně dávají najevo, že je nějaká ochrana přírody v podstatě nezajímá.

Stačí, když vezmeme nejkřiklavější případ otravy Bečvy. Tento výsledek jsem očekával a na Ekolistu o tom i psal.
Dala by se uvést celá řada podobných případů, které dokládají doslovný rozklad přírodního bohatství pod rukama kapitálově silných developerů s přispěním neschopné či zkorumpované státní správy.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

25.5.2022 07:47 Reaguje na Miroslav Vinkler
Úředník se řídí tím, co není zakázané je povolené to, že se stali jen automaty na razítka už si neuvědomují dalo by se říci, cvičení opice
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.5.2022 06:43
Místo vlka měli raději vypustit tygra a pana K.K., potravy by měli dostatek. Tím by se omezilo rušení vzácné horské fauny.
Odpovědět
Sl

Slovan

25.5.2022 12:08
Problém příliš vysoké návštěvnosti v Krkonoších je dlouhodobý. A v poměru rozloha/návštěvníci se jedná dost možná o vůbec nejnavštěvovanější přírodní rezervaci na světě! U nás to navíc není jediná hodně navštěvovaná přírodní oblast - Český ráj s 2 miliony je také na hraně a Beskydy se 6,5 na některých místech také.
Otázka je co s tím. Vstupné? Omezení na max. počet návštěvníků/den na nejvíce zatěžovaných místech? Těžko říct, ale ochrana přírody musí být v naší zemi zvlášť opatrná, aby se náhodou určité uřvané skupiny neurazily, že je omezuje na svobodě. Uvidíme, jaký bude vývoj letos.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.5.2022 12:26 Reaguje na Slovan
Problém je navíc ten, že řada těch lokalit je na hranici s Polskem, a to je prostě průser. Stačí se v létě posadit ke Slezskému domu. A Polákům do toho moc kecat nemůžeme. Je třeba hezké, že si KRNAP na Peci vydupal max kapacitu lanovky na Sněžku, ale když člověk vidí, co se valí z Kopy ...
A nebo ty nájezdy na Adršpach, které ucpaly prakticky celý okres.

Navíc v sezóně budou místní ječet, že bez těch Poláků a spol. se neuživí.

Džin je prostě z láhve venku ...
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.5.2022 13:05 Reaguje na Svatá Prostoto
polsko je úplně jiné. ano, souhlasím, že lanovky chrlící davy na hřebeny jsou průser. ale přetížená je akorát hřebenovka u lanovek, severní svahy (snad s výjimkou páteřních turistických cest) jsou téměř liduprázdné. tam je infrastruktura s ubytováním jen dole (nahoře je toho minimum a z toho skoro vše ve skromném turistickém standardu), a to dole je o půl kilometru níže než na české straně. třeba zelená značka z jakuszyc až pod petrovku je s výjimkou krátkého úseku v okolí szrenice krásně prázdná a určitě stojí za doporučení (notabene když si to pak namíříme po vrstevnicích mimo národní park dál na východ) - akorát je tam k občerstvení jen voda z potoků.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.5.2022 14:48 Reaguje na Lukas B.
Ale to je právě ten problém. Ne lidi v Krkonoších, například, ale 3/4 všech lidí na pár nejprofláknutějších místech v nich. To samé ten Ádr, Prachajdy a podobně.

Když to hodně zvulgarizuji a zjednoduším, takdý dement chce selfíčko z toho samého fleku, jako davy před ním. A ten materiál, co se od té Kopy na Sněžku valí ... už podle ohozu a hlavně obutí je to něco. Hotová esence VHT a woodcraftu v jednom:-).

Otázka je co s tím ... asi brány, kasírovat, zelení mužíci ... radost z toho nemám, ale nic lepšího mne nenapadá.
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.5.2022 22:35 Reaguje na Svatá Prostoto
já bych to nechal koňovi. holt některá údolí a některé kopce jsou ztracené, ale aspoň se a svoloč koncentruje tam.

se vopakuju, ale (za náhradu ve výši komerční ceny) bych vykoupil a spálil hřebenové chalupy, vypnul v létě lanovky (a v zimě bych neprodal lístek pěšímu, běžkařovi a skialpinistovi) a udělal bych záchytné parkoviště u kruháče ve vrchlábu a u nádraží v rokytnici (které je ve skutečnosti v jablonečku), do špindlu/k modré hvězdě bych umožnil vjezd kyvadlovými autobusy a všechno bych dost uvolnil s férovou a tvrdou regulací námahou a potem.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.5.2022 14:25 Reaguje na Lukas B.
Až vám bude okolo 70, tak co? To samý špunti.

A zkuste to navrhnou místním ... ale mějte nastartováno a auto natočené správným směrem:-).
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.5.2022 14:37 Reaguje na Slovan
Není snad problém, poohlédnout se po světe a poučit se/okopírovat.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.5.2022 14:52 Reaguje na smějící se bestie
Na takto malých územích to bývá průšvih všude. Ostatně, třeba Tatry jsou nemlich to samé ... Roháče hřebenovka je v sezóně pouze ve dvou módech. Nikde nikdo, bo je mlha, kosa, mokro. V opačném případě se na řetězech čeká jak za totáče na banány.

Ta hřebenovka je sama o sobě fakt luxus, o tom žádná a na jednu stranu ty lidi chápu, ale holt jich je moc.
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.5.2022 21:14 Reaguje na Svatá Prostoto
roháče jsou skvělé a jedinečné hory - není tam žádná davy chrlící lanovka. každý rudý břichouš na hřebeni si to musí poctivě odpracovat, a každý rudý břichouš na skriniarkách zaslouží uznání.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.5.2022 14:26 Reaguje na Lukas B.
Což nic nemění na tom, že v sezóně je tam fakt mazec a přírodě to moc nesvědčí.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist